Nie tak celkom. V Berlíne vyhrali "Die Linke" (Ľavica). No od slovenskej ľavice sú vzdialení na svetelné roky. Keď sa pozriete na zostavu, je to tam samý pederast. Čistá katastrofa.
Zdroj: https://t.me/SMERSD/5096
-
Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz
Správy z Nemecka 2026
- Thread starter constanze
- Start date
Zdroj: https://t.me/SMERSD/5096
Tohle je strana vytvořená pro naprostou diskreditaci socialismu. Je to všehochuť - liberálové, extrémní LGBT, nejfanatičtější vítači migrantů, do toho islamisti, dokonce arabské mafie - šéf klanu, který vybílil klenoty v drážďanské Grüne Gewölbe slavil ve štábu Die Linke a dnes se ukázalo, že jejich poslanec Koçak se pravidelně dotazoval berlínské policie, kdy a kde bude dělat razie proti gangům. Atd, atd. A do toho někdo z partaje občas vykřikne “Ať žije Stalin nebo DDR". Strana budí naprostý pohoršení napříč Německem (mezi lidmi) a s čím si spojují ty hrůzy? Správně, se socialismem a Stalinem. Strana má širokou mediální podporu, naproti tomu BSW paběrkuje.
Naposledy upravené:
Vargis
Známy člen
Nacistické dedičstvo nemeckej spravodajskej služby BND
Spravodajské služby môžu získať väčšie právomoci V Nemecku sa v súčasnosti rozbieha kampaň, v rámci ktorej sa Rusko obviňuje zo série sabotážnych akcií na energetických zariadeniach krajiny a dokonca aj z pokusu o teroristický útok. Žiadne z týchto obvinení nebolo dokázané. Omnoho zaujímavejšia je skutočnosť, že táto mediálna hystéria prebieha na pozadí prerokovávania návrhu zákona o rozsiahlej reforme Spolkového spravodajského úradu (BND). BND by mohla získať širšie právomoci, ktoré okrem iného umožnia jej zamestnancom organizovať sabotážne akcie v zahraničí. Vyplýva to z návrhu zákona, ktorý pripravil úrad nemeckého spolkového kancelára. Zverejnili ho televízne stanice WDR, NDR a denník Süddeutsche Zeitung.
Celý článok v prílohe:
Spravodajské služby môžu získať väčšie právomoci V Nemecku sa v súčasnosti rozbieha kampaň, v rámci ktorej sa Rusko obviňuje zo série sabotážnych akcií na energetických zariadeniach krajiny a dokonca aj z pokusu o teroristický útok. Žiadne z týchto obvinení nebolo dokázané. Omnoho zaujímavejšia je skutočnosť, že táto mediálna hystéria prebieha na pozadí prerokovávania návrhu zákona o rozsiahlej reforme Spolkového spravodajského úradu (BND). BND by mohla získať širšie právomoci, ktoré okrem iného umožnia jej zamestnancom organizovať sabotážne akcie v zahraničí. Vyplýva to z návrhu zákona, ktorý pripravil úrad nemeckého spolkového kancelára. Zverejnili ho televízne stanice WDR, NDR a denník Süddeutsche Zeitung.
Celý článok v prílohe:
Prílohy
Popolvár
Známy člen
Vo vzťahu k Nemecku sa stane novodobým Gestapom a voči zahraničiu teroristickou organizáciou.
Ušľachtilosť a veľkosť nemeckého ducha zomrela s generáciou Goetheho a zostala len prízemná zombifikovaná mŕtvola fašizmu…
a Schillera
constanze
Známy člen
moje poznamka k volbam: chtela bych napsat, ze mam mnoho pratel v nemecku. take poznavam dalsi nemci diky nasim zachrannym misim. jsou z ruznych casti nemecka a ani jeden z nich nema rad merze, nechce valku s ruskem, nejsou spokojeni s tim, kam nemecko kraci. na infovojne maji tendenci hazet vsechny cechy do jednoho pytle, protoze si mysli, ze vsichni volili fialu nebo osobu na hrade. neni to pravda. stejne tak nebudu pausalizovat nemce.
dasa
Známy člen
„Vaše válka bez nás.“
Tisíce mladých Němců protestovaly po celé zemi proti branné povinnosti
Po celém Německu se v pátek konaly rozsáhlé protesty studentů, žáků a mladých lidí proti možnému znovuzavedení povinné vojenské služby. Jak informuje deník Die Welt, akce svolala iniciativa Školní stávka proti povinné vojenské službě, která odmítá postupné kroky spolkové vlády k posílení armádních stavů v přípravě na vojenský konflikt. Zatímco organizátoři hovoří o 45 tisících účastnících, policejní zprávy tento údaj nepotvrdily a poskytly data pouze z vybraných míst.Německá vláda se aktuálně snaží reagovat na hluboký nedostatek personálu v Bundeswehru. Od ledna letošního roku platí nový zákon nařizující povinné lékařské odvodní prohlídky pro muže narozené v roce 2008 a mladší. Pro ženy je to dobrovolné. Cílem legislativy je údajně vytipovat a primárně získat nové dobrovolníky. Pokud se však stanovené náborové kvóty nenaplní, existuje možnost, že Spolkový sněm přistoupí k plnému obnovení branné povinnosti. Ta byla v Německu v roce 2011 pozastavena.
Právo odepřít službu z důvodu svědomí zůstává, ale i odpírač se musí podrobit prohlídce...
„Zejména nás ale samozřejmě trápí, že nám ukradnou nejméně půl roku života za účelem toho, aby nám ukázali, jak se střílí na lidi, jak se v případě pochybností zabíjí.
A my máme být zneužiti pro zájmy, které nejsou naše,“ vysvětlil pohnutky demonstrantů pro Welt šestnáctiletý účastník hamburského protestu.
„Vaše válka bez nás.“ Tisíce mladých Němců protestovaly po celé zemi proti branné povinnosti - Echo24.cz
Po celém Německu se v pátek konaly rozsáhlé protesty studentů, žáků a mladých lidí proti možnému znovuzavedení povinné vojenské služby. Jak informuje deník Die Welt, akce svolala iniciativa Školní stávka proti povinné vojenské službě, která odmítá postupné kroky spolkové vlády k posílení...
www.echo24.cz
Zdroj: https://www.facebook.com/aljazeera/videos/more-than-40000-students-have-taken-to-the-streets-of-berlin-with-some-shredding/866721809765255/
Naposledy upravené:
Popolvár
Známy člen
Jasné, že nevedia proti čomu, ale vedia proti komu - proti existujúcim vládam. Tento protest v Nemecku je len iným prejavom protestu študentov vo Francúzsku.
V Srbsku v minulom a predminulom roku tiež pomaly rok robili študenti bordel a demonštrovali proti vláde.
Aj u nás “zamatová revolúcia” začala aktivizáciou študentov.
Som zvedavý, v ktorom ďalšom štáte EÚ a pod akou zámienkou zaktivizujú študentov.
Predpokladám, že to prejde skoro každým kľúčovým štátom starej 15-ky. Tieto akcie sú len lokálne (na úrovni štátov) zahrievacie cvičenia (organizácia, koordinácia…).
Až to nacvičia, tak zapália skrze mladých celú starú EÚ.
dasa
Známy člen
Steinmeier přiznal zklamání Němců 36 let po sjednocení
Prezident Spolkové republiky Německo hovořil o nedůvěře Němců k politickému uspořádání země
Prezident Spolkové republiky Německo Frank-Walter Steinmeier v Den německé jednoty prohlásil, že značná část Němců vyjadřuje nedůvěru k současnému politickému uspořádání země 36 let po sjednocení NDR a SRN.
„Téměř čtyři desetiletí po sjednocení Německa... značná část občanů vyjadřuje nedůvěru k politickému uspořádání spolkové republiky,“ uvedl Steinmeier, jak informuje agentura RIA „Novosti“.
„Nežijeme nyní v tom světě jistoty a naděje, z něhož jsme vzešli.
Mnozí z nás – a skutečně nejen na východě země – vyjadřují zklamání ze svých očekávání,“ – řekl hlava státu při oslavách 36. výročí sjednocení Německa.
Podle Steinmayera ukázala politická realita Němcům „svou tvrdou a hořkou stránku“, poznamenává agentura TASS.
vz.ru
Prezident Spolkové republiky Německo hovořil o nedůvěře Němců k politickému uspořádání země
Prezident Spolkové republiky Německo Frank-Walter Steinmeier v Den německé jednoty prohlásil, že značná část Němců vyjadřuje nedůvěru k současnému politickému uspořádání země 36 let po sjednocení NDR a SRN.
„Téměř čtyři desetiletí po sjednocení Německa... značná část občanů vyjadřuje nedůvěru k politickému uspořádání spolkové republiky,“ uvedl Steinmeier, jak informuje agentura RIA „Novosti“.
„Nežijeme nyní v tom světě jistoty a naděje, z něhož jsme vzešli.
Mnozí z nás – a skutečně nejen na východě země – vyjadřují zklamání ze svých očekávání,“ – řekl hlava státu při oslavách 36. výročí sjednocení Německa.
Podle Steinmayera ukázala politická realita Němcům „svou tvrdou a hořkou stránku“, poznamenává agentura TASS.
Штайнмайер признал разочарование немцев спустя 36 лет после объединения
Президент ФРГ Франк-Вальтер Штайнмайер в День германского единства заявил, что значительная часть немцев выражает недоверие к нынешнему политическому устройству страны спустя 36 лет после объединения ГДР и ФРГ.
constanze
Známy člen
Německý kancléř Friedrich Merz během návštěvy Kyjeva 4. října 2026 oznámil další německou vojenskou a infrastrukturní pomoc Ukrajině. Návštěva probíhala za několika leteckých poplachů a během jeho pobytu zasáhl ruský dron most v Kyjevě. Merz přesto řekl, že se nenechá zastrašit.
Vojenská pomoc má hodnotu přibližně 1 miliardy eur. Má zahrnovat především:
Vojenská pomoc má hodnotu přibližně 1 miliardy eur. Má zahrnovat především:
- střely dlouhého dosahu,
- bojové drony,
- satelitní technologie,
- systémy a drony určené k ničení ruských odpalovacích zařízení.
Velký důraz chce Německo klást na výrobu dronů pro obranu proti ruským dronům Geran, které jsou rychlejší a létají výše. Německé a ukrajinské firmy mají společně rozšiřovat výrobu. Merz k tomu řekl, že je potřeba výrobu výrazně urychlit.
Dalších 350 milionů eur na energii
Německo také poskytne 350 milionů eur na energetickou a infrastrukturní pomoc před zimou. Peníze mají jít například na generátory a elektrická zařízení potřebná k obnově energetické infrastruktury.
Dohody německých a ukrajinských firem
Během návštěvy bylo podepsáno více než deset dohod mezi německými a ukrajinskými firmami.
- Diehl má dodat tisíce raket pro protivzdušnou obranu IRIS-T,
- Hensoldt bude spolupracovat na satelitní technologii,
- Quantum Systems má vyvíjet a vyrábět záchytné drony proti ruským dronům,
- další firmy budou spolupracovat na munici, včetně dělostřelecké munice ráže 155 mm,
- spolupracovat se má také na obnově ukrajinské elektrické sítě.
Celková hodnota všech deklarovaných obchodních a průmyslových dohod je podle Zelenského 8,5 miliardy eur, zatímco německá vláda uvádí 6,5 miliardy eur.
Co říká Merz k německé veřejnosti
Merz zároveň uznal, že v Německu roste kritika pokračující podpory Ukrajiny. Přesto ji obhajuje tím, že podle něj nejde pouze o pomoc Ukrajině, ale o bezpečnost a budoucnost celé Evropy.
Jeho argument je v podstatě tento: pokud nebude Rusko zastaveno na Ukrajině, jeho vojenská síla se může později obrátit proti dalším evropským zemím.
Merz také reagoval na kritiku své vlády a připustil, že v EU i mezi dalšími partnerskými zeměmi existují otázky ohledně stability německé vlády. Řekl, že udělá vše pro to, aby německá vláda zůstala stabilní.
poznamka: merz ma podporu jen 10% u svych obcanu. zelensky na tom nebude lepe.
Jeho argument je v podstatě tento: pokud nebude Rusko zastaveno na Ukrajině, jeho vojenská síla se může později obrátit proti dalším evropským zemím.
Merz také reagoval na kritiku své vlády a připustil, že v EU i mezi dalšími partnerskými zeměmi existují otázky ohledně stability německé vlády. Řekl, že udělá vše pro to, aby německá vláda zůstala stabilní.
poznamka: merz ma podporu jen 10% u svych obcanu. zelensky na tom nebude lepe.
https://www.welt.de/politik/deutsch...sagt-ukraine-weitere-milliarden-hilfe-zu.html
to víš ,Karle ....zatiaľ sa ti doma všetko ženie do záhuby....
podĺa titulky ,sú die linke ,postkomunisticka strana ,,,ha ha ha
KOMENTÁŘ: Pád Berlína. Plány postkomunistické strany Die Linke šokovaly policii
Nedávné volební vítězství extremistické strany Die Linke (Levice) vyvolalo paniku v řadách berlínské policie. Důvodem jsou nebezpečné plány této postkomunistické strany na reformu policie, Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (obdoba české BIS) a zmírnění boje proti kriminalitě klanů.
constanze
Známy člen
„Dosud jen výuka jazyka: První spolková země zavádí ukrajinštinu jako maturitní předmět.“
- Hamburk chce jako první spolková země umožnit, aby se ukrajinština dala skládat jako maturitní zkouška (Abitur).
- Návrh předloží SPD a Zelení hamburskému parlamentu 14. října 2026; podle článku se očekává jeho schválení.
- Následně má školský úřad připravit učební a zkušební plán a zajistit dostatek kvalifikovaných učitelů.
- V Hamburku už nyní funguje na 9 školách 19 stálých kurzů ukrajinštiny, které vyučuje 9 učitelů.
- Ukrajinština už se v některých dalších spolkových zemích vyučuje nebo může nahrazovat druhý cizí jazyk. Například v Dolním Sasku a Severním Porýní-Vestfálsku může za určitých podmínek nahradit povinný druhý cizí jazyk.
- Berlín už má pro ukrajinštinu vlastní učební plán pro vyšší stupeň gymnázií.
- Hamburk v současnosti umožňuje maturitu z 14 cizích jazyků, mezi nimi turečtiny, arabštiny, čínštiny, ruštiny a perštiny.
Podle článku žije v Německu přibližně 1,2 milionu ukrajinských občanů a německé školy navštěvuje přes 220 000 ukrajinských dětí a mladistvých. V samotném Hamburku je jich asi 5 500.
Bisher nur Sprachunterricht: Erstes Bundesland führt Ukrainisch als Abi-Fach ein
220.000 ukrainische Kinder und Jugendliche besuchen eine deutsche Schule. Für sie gibt es bereits verschiedene Sprach- und Prüfungsangebote.
www.bild.de
constanze
Známy člen
Podrobné shrnutí rozhovoru o jaderné energetice a německé energetické politice/novinarka Milena Preradovic (preklad + shrnuti: AI)
Rozhovor se věnuje německé energetické politice, cenám elektřiny, ukončení provozu jaderných elektráren a možnosti návratu k jaderné energetice. Hosty jsou fyzik a energetický ekonom Dr. Björn Peters a chemik, bývalý hamburský senátor pro životní prostředí, manažer a autor profesor Dr. Fritz Vahrenholt. Oba představují svou knihu „Zeit für Kernkraft. Schlüssel zum Wohlstand“/Cas na jadernou elektrinu. Klic k blahobytu", v níž prosazují obnovení jaderné energetiky v Německu.
Dr. Peters působil v poradenství a ve vedení společností z indexu DAX, založil soukromou výzkumnou a poradenskou společnost zaměřenou na surovinové, finanční a energetické trhy a do roku 2024 byl finančním ředitelem jaderného startupu. Profesor Vahrenholt působil šest let jako hamburský senátor pro životní prostředí, následně ve vedení společností z oblasti obnovitelných zdrojů a jako předseda dozorčí rady společnosti Aurubis AG. Je také čestným profesorem chemie na Hamburské univerzitě.
Dr. Peters působil v poradenství a ve vedení společností z indexu DAX, založil soukromou výzkumnou a poradenskou společnost zaměřenou na surovinové, finanční a energetické trhy a do roku 2024 byl finančním ředitelem jaderného startupu. Profesor Vahrenholt působil šest let jako hamburský senátor pro životní prostředí, následně ve vedení společností z oblasti obnovitelných zdrojů a jako předseda dozorčí rady společnosti Aurubis AG. Je také čestným profesorem chemie na Hamburské univerzitě.
Ceny elektřiny a dopady na průmysl
V rozhovoru se uvádí, že ceny elektřiny před zimou výrazně rostou a že poplatky za přenosovou síť mají na přelomu roku vzrůst o 20 až 30 %. Tyto náklady se následně promítají do cen pro domácnosti a podniky.
Vahrenholt tvrdí, že růst cen ohrožuje zejména německý průmysl, protože německá průmyslová elektřina má být přibližně třikrát dražší než u hlavních konkurentů. Podle něj to vede ke ztrátě výroby a pracovních míst. Za hlavní příčinu označuje souběžné ukončování výroby z jádra a uhlí a jejich nahrazování výrobou z větru a slunce, která vyžaduje náklady na síť a záložní kapacity.
Hosté odkazují na odhad společnosti Frontier Economics, podle něhož by pokračování současné transformace energetiky mohlo stát 4 800 až 5 400 miliard eur. Uvádějí, že takové náklady by oslabily německou prosperitu a průmyslovou konkurenceschopnost.
Vahrenholt tvrdí, že růst cen ohrožuje zejména německý průmysl, protože německá průmyslová elektřina má být přibližně třikrát dražší než u hlavních konkurentů. Podle něj to vede ke ztrátě výroby a pracovních míst. Za hlavní příčinu označuje souběžné ukončování výroby z jádra a uhlí a jejich nahrazování výrobou z větru a slunce, která vyžaduje náklady na síť a záložní kapacity.
Hosté odkazují na odhad společnosti Frontier Economics, podle něhož by pokračování současné transformace energetiky mohlo stát 4 800 až 5 400 miliard eur. Uvádějí, že takové náklady by oslabily německou prosperitu a průmyslovou konkurenceschopnost.
Návrh na obnovení jaderných elektráren
Autoři knihy uvádějí, že pět naposledy odstavených jaderných elektráren by bylo možné obnovit s náklady přibližně 8,5 miliardy eur. V delším horizontu podle nich existuje možnost obnovit celkem 14 elektráren: osm opravou a šest novou výstavbou v již existujících lokalitách.
Celkové náklady na tento program odhadují na necelých 40 miliard eur. Obnovené elektrárny by podle jejich výpočtu poskytly přibližně 14 GW spolehlivého výkonu a vyrobily asi 140 TWh elektřiny.
Peters vysvětluje, že původní provozovatelé se k jádru vracet nechtějí, protože po letech změn energetické politiky ztratili důvěru v regulatorní stabilitu. Navrhuje proto založení nového podniku, který by odstavené elektrárny odkoupil. Podle něj zůstala převážná část původních provozních týmů dostupná a zařízení by bylo možné za přiměřené náklady znovu uvést do provozu.
Za významnou výhodu stávajících lokalit označuje existující připojení k síti, chladicí infrastrukturu, dopravní cesty pro těžké náklady, přístavy nebo železniční napojení a také skutečnost, že se v dané lokalitě již dříve nacházelo jaderné zařízení. Nové posouzení vlivu na životní prostředí by bylo stále nutné, ale povolování by podle něj bylo jednodušší než při výstavbě na nové lokalitě.
Celkové náklady na tento program odhadují na necelých 40 miliard eur. Obnovené elektrárny by podle jejich výpočtu poskytly přibližně 14 GW spolehlivého výkonu a vyrobily asi 140 TWh elektřiny.
Peters vysvětluje, že původní provozovatelé se k jádru vracet nechtějí, protože po letech změn energetické politiky ztratili důvěru v regulatorní stabilitu. Navrhuje proto založení nového podniku, který by odstavené elektrárny odkoupil. Podle něj zůstala převážná část původních provozních týmů dostupná a zařízení by bylo možné za přiměřené náklady znovu uvést do provozu.
Za významnou výhodu stávajících lokalit označuje existující připojení k síti, chladicí infrastrukturu, dopravní cesty pro těžké náklady, přístavy nebo železniční napojení a také skutečnost, že se v dané lokalitě již dříve nacházelo jaderné zařízení. Nové posouzení vlivu na životní prostředí by bylo stále nutné, ale povolování by podle něj bylo jednodušší než při výstavbě na nové lokalitě.
Očekávaný vliv na cenu elektřiny
Vahrenholt tvrdí, že obnovení prvních pěti elektráren během čtyř let by mohlo snížit cenu elektřiny na jednu třetinu současné úrovně. Jako referenční příklad uvádí jadernou elektrárnu Baráka ve Spojených arabských emirátech, u níž zmiňuje výrobní cenu přibližně 5 eurocentů za kWh.
Tuto hodnotu porovnává s uváděnou cenou průmyslové elektřiny v Německu přibližně 8 až 9 eurocentů za kWh. Podle něj by levnější stabilní elektřina umožnila nové investice v chemickém, sklářském a kovozpracujícím průmyslu a přispěla k udržení nebo návratu průmyslové výroby do Německa.
Spolková vláda podle rozhovoru místo návratu k jádru plánuje výstavbu plynových elektráren. Hosté upozorňují na nedostatek plynu a tvrdí, že tato cesta by dávala větší smysl při využití vlastních německých zásob zemního plynu. Neodmítají plynové elektrárny, ale návrat k jádru označují za jednodušší řešení. Současně uvádějí, že změna vyžaduje úpravu německého atomového zákona.
Tuto hodnotu porovnává s uváděnou cenou průmyslové elektřiny v Německu přibližně 8 až 9 eurocentů za kWh. Podle něj by levnější stabilní elektřina umožnila nové investice v chemickém, sklářském a kovozpracujícím průmyslu a přispěla k udržení nebo návratu průmyslové výroby do Německa.
Spolková vláda podle rozhovoru místo návratu k jádru plánuje výstavbu plynových elektráren. Hosté upozorňují na nedostatek plynu a tvrdí, že tato cesta by dávala větší smysl při využití vlastních německých zásob zemního plynu. Neodmítají plynové elektrárny, ale návrat k jádru označují za jednodušší řešení. Současně uvádějí, že změna vyžaduje úpravu německého atomového zákona.
Politické souvislosti v Německu
Hosté popisují německý odklon od jádra jako výsledek rozhodnutí několika vlád. Za počátek považují politiku červeno-zelené koalice za Jürgena Trittina, za rozhodující krok označují rozhodnutí Angely Merkelové po roce 2011 a za dokončení procesu odstavení posledních elektráren vládu Olafa Scholze a ministra Roberta Habecka.
V rozhovoru se uvádí, že před volbami Friedrich Merz připouštěl přezkoumání možnosti návratu k jádru, pokud by byl technicky uskutečnitelný. Hosté tvrdí, že technická možnost existuje, ale politickou překážkou je postoj SPD. Poukazují také na to, že koaliční dohoda jadernou energetiku nezmiňuje.
Autoři připomínají, že SPD dříve jadernou energetiku podporovala jako prostředek ke zvýšení životní úrovně pracujících. Nynější postoj strany podle nich představuje od tohoto historického směru odklon. V závěru předpokládají, že energetická politika bude jedním z hlavních témat příštího volebního období, protože přímo souvisí s průmyslem a životní úrovní.
V rozhovoru se uvádí, že před volbami Friedrich Merz připouštěl přezkoumání možnosti návratu k jádru, pokud by byl technicky uskutečnitelný. Hosté tvrdí, že technická možnost existuje, ale politickou překážkou je postoj SPD. Poukazují také na to, že koaliční dohoda jadernou energetiku nezmiňuje.
Autoři připomínají, že SPD dříve jadernou energetiku podporovala jako prostředek ke zvýšení životní úrovně pracujících. Nynější postoj strany podle nich představuje od tohoto historického směru odklon. V závěru předpokládají, že energetická politika bude jedním z hlavních témat příštího volebního období, protože přímo souvisí s průmyslem a životní úrovní.
Mezinárodní vývoj a role jaderné energetiky
Peters popisuje své zkušenosti ze Severní Ameriky a Afriky a uvádí, že řada zemí již nerozhoduje o tom, zda jadernou energetiku využít, ale řeší způsob jejího zavedení. Severní Amerika podle něj reaguje na vysoké ceny energií rozšiřováním nabídky a zahrnutím jaderné energetiky do energetické transformace.
Hosté tvrdí, že současně nelze opustit fosilní zdroje i jadernou energetiku. Uvádějí, že fosilní paliva stále tvoří přibližně 80 % primární energie ve světě i v Německu. Německo zároveň dováží jadernou elektřinu z Francie.
Podle jejich tvrzení má německý elektroenergetický sektor přibližně desetkrát vyšší emise CO₂ než Francie nebo Švédsko, protože výroba z větru a slunce vyžaduje velké množství fosilních záložních kapacit. Jaderné elektrárny označují za regulovatelný zdroj schopný doplňovat proměnlivou výrobu.
Jako příklad rozvojové země Peters uvádí Rwandu, jejíž prezident podle něj požaduje do roku 2040 dvacetinásobné zvýšení spotřeby energie. Vítr je ve střední Africe omezený, solární výrobu ovlivňují tři období dešťů a provoz uhelných elektráren by vyžadoval železniční infrastrukturu pro pravidelnou dopravu uhlí. Peters z toho vyvozuje, že jaderná energetika je pro takové země jednou z mála možností rozsáhlé stabilní výroby elektřiny.
Hosté tvrdí, že současně nelze opustit fosilní zdroje i jadernou energetiku. Uvádějí, že fosilní paliva stále tvoří přibližně 80 % primární energie ve světě i v Německu. Německo zároveň dováží jadernou elektřinu z Francie.
Podle jejich tvrzení má německý elektroenergetický sektor přibližně desetkrát vyšší emise CO₂ než Francie nebo Švédsko, protože výroba z větru a slunce vyžaduje velké množství fosilních záložních kapacit. Jaderné elektrárny označují za regulovatelný zdroj schopný doplňovat proměnlivou výrobu.
Jako příklad rozvojové země Peters uvádí Rwandu, jejíž prezident podle něj požaduje do roku 2040 dvacetinásobné zvýšení spotřeby energie. Vítr je ve střední Africe omezený, solární výrobu ovlivňují tři období dešťů a provoz uhelných elektráren by vyžadoval železniční infrastrukturu pro pravidelnou dopravu uhlí. Peters z toho vyvozuje, že jaderná energetika je pro takové země jednou z mála možností rozsáhlé stabilní výroby elektřiny.
Kritika dalšího rozšiřování větrné a solární energetiky
Peters tvrdí, že při vysokém podílu větrných a solárních zdrojů klesá ekonomická hodnota každé další instalace. Nová zařízení vyrábějí ve stejnou dobu jako stávající zdroje, takže v době vysoké výroby vzniká přebytek a tržní cena elektřiny klesá k nule nebo do záporných hodnot.
Tento jev přirovnává k principu klesajícího mezního užitku. Podle něj Německo již překročilo hranici, kdy jsou další větrné a solární instalace národohospodářsky přínosné, a proto navrhuje moratorium na jejich další rozšiřování.
Hosté upozorňují, že podmínky pro solární výrobu se mezi zeměmi liší. Země blíže rovníku mají menší sezónní rozdíly mezi létem a zimou, a proto mohou solární výrobu začlenit do sítě s nižšími náklady. U čínské větrné energetiky uvádějí nižší podíl než v Německu a konec pevných výkupních tarifů, který nutí nové projekty financovat se více z tržních výnosů.
V Německu jsou podle rozhovoru obnovitelné zdroje podporovány garantovanými příjmy. Hosté tvrdí, že bez těchto podpor by se stavělo méně větrných elektráren, zejména v oblastech se slabším větrem.
Tento jev přirovnává k principu klesajícího mezního užitku. Podle něj Německo již překročilo hranici, kdy jsou další větrné a solární instalace národohospodářsky přínosné, a proto navrhuje moratorium na jejich další rozšiřování.
Hosté upozorňují, že podmínky pro solární výrobu se mezi zeměmi liší. Země blíže rovníku mají menší sezónní rozdíly mezi létem a zimou, a proto mohou solární výrobu začlenit do sítě s nižšími náklady. U čínské větrné energetiky uvádějí nižší podíl než v Německu a konec pevných výkupních tarifů, který nutí nové projekty financovat se více z tržních výnosů.
V Německu jsou podle rozhovoru obnovitelné zdroje podporovány garantovanými příjmy. Hosté tvrdí, že bez těchto podpor by se stavělo méně větrných elektráren, zejména v oblastech se slabším větrem.
Náklady a délka výstavby
Vahrenholt uvádí, že německé elektrárny druhé generace vyráběly elektřinu přibližně za 2,5 eurocentu za kWh. Současné západní projekty ve Velké Británii, Finsku, Francii a Spojených státech podle něj trpěly výstavbou delší než 15 let, změnami požadavků a následným růstem finančních nákladů.
Jako odlišný příklad uvádí elektrárnu Baráka ve Spojených arabských emirátech, kde korejský dodavatel postavil čtyři velké bloky přibližně za osm let. Hosté tento projekt spojují s uváděnou cenou elektřiny kolem 5 eurocentů za kWh.
Za součást řešení považují omezení délky povolovacího procesu. Zmiňují americký přístup, podle něhož má být žádost považována za schválenou, pokud úřady nerozhodnou do 18 měsíců. Podle hostů prodlužování povolování a dodatečné regulatorní požadavky významně navyšují cenu výstavby.
Jako odlišný příklad uvádí elektrárnu Baráka ve Spojených arabských emirátech, kde korejský dodavatel postavil čtyři velké bloky přibližně za osm let. Hosté tento projekt spojují s uváděnou cenou elektřiny kolem 5 eurocentů za kWh.
Za součást řešení považují omezení délky povolovacího procesu. Zmiňují americký přístup, podle něhož má být žádost považována za schválenou, pokud úřady nerozhodnou do 18 měsíců. Podle hostů prodlužování povolování a dodatečné regulatorní požadavky významně navyšují cenu výstavby.
Radioaktivní odpad a elektrárny čtvrté generace
V rozhovoru se připomíná, že Německo dosud nemá konečné úložiště vysoce radioaktivního odpadu. Hosté uvádějí Gorleben jako dříve zvažovanou lokalitu, jejíž využití bylo zastaveno, a poukazují na projekty konečných úložišť ve Švýcarsku a Švédsku.
Vahrenholt tvrdí, že reaktory čtvrté generace budou schopny využít dlouhodobě radioaktivní složky odpadu jako nové palivo. Zbytkový odpad by podle něj vyžadoval ukládání nebo dobu rozpadu v řádu několika stovek let, nikoli období uváděná u dnešního vyhořelého paliva.
Jako existující příklady technologických směrů se uvádí čínský vysokoteplotní reaktor s kulovým ložem, jehož základní koncepce byla dříve vyvíjena v Německu, a experimentální reaktor s roztavenými solemi spojený s Alvinem Weinbergem. Peters uvádí, že několik startupů tyto návrhy dále rozvíjí.
Vahrenholt tvrdí, že reaktory čtvrté generace budou schopny využít dlouhodobě radioaktivní složky odpadu jako nové palivo. Zbytkový odpad by podle něj vyžadoval ukládání nebo dobu rozpadu v řádu několika stovek let, nikoli období uváděná u dnešního vyhořelého paliva.
Jako existující příklady technologických směrů se uvádí čínský vysokoteplotní reaktor s kulovým ložem, jehož základní koncepce byla dříve vyvíjena v Německu, a experimentální reaktor s roztavenými solemi spojený s Alvinem Weinbergem. Peters uvádí, že několik startupů tyto návrhy dále rozvíjí.
Bezpečnost jaderných elektráren
Hosté diskutují havárie Three Mile Island, Černobyl a Fukušima. Peters uvádí, že vzhledem k celkovému rozsahu světové výroby z jádra došlo pouze ke třem široce známým velkým haváriím. Tvrdí, že při přepočtu úmrtí na vyrobenou energii vychází jaderná energetika jako jeden z nejbezpečnějších zdrojů a podle jím uváděného srovnání ji překonává pouze solární energie.
U německé elektrárny Isar 2 uvádí statistickou pravděpodobnost vážné škody jednou za dvě až tři miliardy let. Z této hodnoty odvozuje velmi nízké pojistné riziko, které podle něj dokládá technickou bezpečnost moderních zařízení.
Vahrenholt zdůrazňuje rozdíly mezi konstrukcí černobylského reaktoru a německými elektrárnami. U Fukušimy označuje za příčinu havárie zaplavení po tsunami a nedostatečnou ochranu proti vodě. Tvrdí, že německé elektrárny měly opatření proti povodním a vodíkovým explozím, která by obdobný průběh omezila.
U současné generace reaktorů hosté uvádějí pravděpodobnost závažné havárie přibližně jedna ku miliardě. U budoucích konstrukcí čtvrté generace očekávají využití pasivní fyzikální bezpečnosti, která má zabránit nekontrolovanému průběhu reakce bez aktivního zásahu obsluhy.
U německé elektrárny Isar 2 uvádí statistickou pravděpodobnost vážné škody jednou za dvě až tři miliardy let. Z této hodnoty odvozuje velmi nízké pojistné riziko, které podle něj dokládá technickou bezpečnost moderních zařízení.
Vahrenholt zdůrazňuje rozdíly mezi konstrukcí černobylského reaktoru a německými elektrárnami. U Fukušimy označuje za příčinu havárie zaplavení po tsunami a nedostatečnou ochranu proti vodě. Tvrdí, že německé elektrárny měly opatření proti povodním a vodíkovým explozím, která by obdobný průběh omezila.
U současné generace reaktorů hosté uvádějí pravděpodobnost závažné havárie přibližně jedna ku miliardě. U budoucích konstrukcí čtvrté generace očekávají využití pasivní fyzikální bezpečnosti, která má zabránit nekontrolovanému průběhu reakce bez aktivního zásahu obsluhy.
Průmyslové využití a regulace výkonu
Hosté uvádějí, že jaderné elektrárny mohou pružně měnit výkon a sloužit jako regulovatelný zdroj vedle větru a slunce. Vahrenholt tvrdí, že výkon jaderné elektrárny lze měnit rychleji než výkon plynové elektrárny. Stabilní dodávky považuje za základní podmínku průmyslové výroby.
V debatě se zmiňuje možnost využívat budoucí reaktory přímo v průmyslových areálech pro vysokoteplotní procesní teplo, například v chemickém nebo ocelářském průmyslu. Takové reaktory by kromě elektřiny dodávaly teplo přímo výrobnímu procesu.
Peters vysvětluje princip reaktoru s kapalným palivem. Při vyšším odběru tepla klesá teplota paliva, kapalina se smršťuje, atomy paliva se přiblíží a reakce zrychlí; při nižším odběru probíhá opačný proces. Reaktor tak podle jeho popisu přirozeně přizpůsobuje výkon odběru bez rozsáhlého systému regulačních tyčí, ventilů, senzorů a akčních členů.
V debatě se zmiňuje možnost využívat budoucí reaktory přímo v průmyslových areálech pro vysokoteplotní procesní teplo, například v chemickém nebo ocelářském průmyslu. Takové reaktory by kromě elektřiny dodávaly teplo přímo výrobnímu procesu.
Peters vysvětluje princip reaktoru s kapalným palivem. Při vyšším odběru tepla klesá teplota paliva, kapalina se smršťuje, atomy paliva se přiblíží a reakce zrychlí; při nižším odběru probíhá opačný proces. Reaktor tak podle jeho popisu přirozeně přizpůsobuje výkon odběru bez rozsáhlého systému regulačních tyčí, ventilů, senzorů a akčních členů.
Standardizace, zjednodušení a sériová výroba
Peters vysvětluje, že menší modulární reaktory ztrácejí část úspor z velikosti, které mají velké bloky. Náklady však podle něj mohou snížit dvěma jinými způsoby: standardizací a zjednodušením.
Standardizace znamená nabídku omezeného počtu typových výkonů, například 250 nebo 500 MW, místo projektování každé elektrárny přesně podle individuálních požadavků zákazníka. Tím by se omezila opakovaná projektová práce a urychlilo povolování i výroba.
Zjednodušení konstrukce má odstranit součásti, které není nutné navrhovat, schvalovat, provozovat, udržovat a později likvidovat. Pasivně bezpečné konstrukce s menším množstvím ventilů, čidel, pohonů a řídicích prvků mají podle hostů snížit investiční i provozní náklady.
V dlouhodobém výhledu pro 40. až 50. léta 21. století hosté očekávají sériovou výrobu s výraznou učební křivkou. Zmiňují společnost Copenhagen Atomics, která plánuje výrobu až 200 reaktorů ročně. Podle jejich odhadu by kombinace standardizace, zjednodušení a velkých výrobních sérií mohla snížit výrobní náklady na 1 až 2 eurocenty za kWh.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=E7ceGQPHNDA
Standardizace znamená nabídku omezeného počtu typových výkonů, například 250 nebo 500 MW, místo projektování každé elektrárny přesně podle individuálních požadavků zákazníka. Tím by se omezila opakovaná projektová práce a urychlilo povolování i výroba.
Zjednodušení konstrukce má odstranit součásti, které není nutné navrhovat, schvalovat, provozovat, udržovat a později likvidovat. Pasivně bezpečné konstrukce s menším množstvím ventilů, čidel, pohonů a řídicích prvků mají podle hostů snížit investiční i provozní náklady.
V dlouhodobém výhledu pro 40. až 50. léta 21. století hosté očekávají sériovou výrobu s výraznou učební křivkou. Zmiňují společnost Copenhagen Atomics, která plánuje výrobu až 200 reaktorů ročně. Podle jejich odhadu by kombinace standardizace, zjednodušení a velkých výrobních sérií mohla snížit výrobní náklady na 1 až 2 eurocenty za kWh.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=E7ceGQPHNDA