Učebnice politické ekonomie SSSR

Boleslav

Člen
Dílo Ekonomické problémy socialismu v SSSR vzniklo v rámci diskuze o podobě tehdy připravované učebnice politické ekonomie. Moje otázky jsou následující:
1) Vznikla nakonec ta učebnice, tedy byla vytištěna a vydána?
2) Pokud je odpověď na předchozí otázku ano, byla přeložena do češtiny (případně slovenštiny)?
3) Lze někde sehnat buď její výtisk nebo naskenovanou v elektronické podobě (ať už přeloženou nebo originál)?
 
tu je aspon ta stalinova
Text Ekonomických otázek mám, přesto díky, ať si je přečtou i další. Ironií je, že ten, který je zveřejnil na www stránkách, dnes podporuje Ukry (přestože si je vědom zvěrstev, co provádějí, podle něj prý je Rusko ještě horší zlo).
 
Našel jsem učebnici politické ekonomie z r. 1954 v originále, dle textu předmluvy to je určitě ona:
Politická ekonomie - učebnice, Státní vydavatelství politické literatury, Moskva 1954
Paráda. Len som si prečítal predslov, a sila, vidím tam normálnu demokraciu. Autori knihy si nepýtajú spätnú väzbu od Politbyra, ale od čitateľov učebnice... A to sa písal rok 1954

Сознавая в полной мере значение марксистского учебника политической экономии, авторы намерены продолжить работу по дальнейшему улучшению текста учебника на основе тех критических замечаний и пожеланий, которые будут сделаны читателями по ознакомлении с первым изданием учебника. В этой связи авторы просят читателей присылать свои отзывы и пожелания по учебнику по адресу: Москва, Волхонка, 14, Институт экономики Академии наук СССР.

Inak, vyzerá to byť naozaj ona. Je tam viacero odkazov na Stalinovu prácu "Ekonomické problémy socializmu v ZSSR".
Dobrá práca, Boleslav.
 
Naposledy upravené:
Je dobré si uvědomit, že právě politická ekonomie jako věda byla východiskem perestrojky. Zde se Stalin, hledaje nějaké řešení "politické ekonomie socializmu", dopustil velké chyby. Prostě již od 20. let se v SSSR odmítlo uvažovat o politické ekonomii jako vědě o krytí společenských potřeb za podmínek tradiční společnosti a zůstalo se u "zákona ceny" - který má zcela liberální povahu a to dříve či později muselo vést k tomu, že sovětští národohospodáři odvrhnou "socializmus" jako cosi, co brání uplatnění "zákona ceny". Všimněte si oněch tzv. "dvouokruhových" peněz v SSSR (a dnes se v Rusku mluví o obnově čehosi podobného). Způsob jejich zúčtování je totiž o všem možném, jen ne o "zákonu ceny". Nakonec ani ten současný kapitalizmus nedokáže u "zákona ceny" vydržet a po "tržním" období vždy přichází změkčení tohoto "zákona" - a to v rozsahu, o jakém se nám nezdá. Sem patří třeba i zemědělské dotace (viz Sovětská civilizace 2). Prostě žvaní se o jednom, dělá se něco jiného.
Čemu je potřeba se věnovat v oblasti vědy o hospodářství, je především Čajanov a Paršev. Nakonec ti, co sepsali tu politickou ekonomii socializmu byli těmi, kdo poslali Čajanova na popraviště. Pokud vím, Čajanova asi nikdo nepřeložil - BOHUŽEL. Mimoto ohromný úspěch sovětského hospodářství je především dílem tradiční venkovské společnosti a jejích hospodářských systému založených na Tradici. Toto je nikoliv "přesná věda" (to není ani politická ekonomie), ale čistá duchařina. Když vznikne velký tlak na společnost a najde se nějaký "stalin" (čestný a pracovitý člověk), výsledek bude znamenitý.
 
Je dobré si uvědomit, že právě politická ekonomie jako věda byla východiskem perestrojky.
Vlastně ano, perestrojku započal Stalin a pravděpodobně tím i svoji vraždu. Způsobil to dílem Ekonomické problémy SSSR, kde globální zákulisí definitivně pochopilo, že je Stalin přehrál, tím dílem odepsal mraksismus, protože před davem odhalil jeho (záměrné) chyby a tím zničil možnost vytvořit globální marxistický koncentrák. Takže marxistický projekt byl odepsán a začala perestrojka a to hned po smrti Stalina a že k tomu byla zneužita i politická ekonomie se rozumí samo sebou. Nicméně dělo se to postupně (půl století) a z toho plyne, že čím starší díla politické ekonomie, tím více tam bude dobrého a životaschopného.

Mimoto ohromný úspěch sovětského hospodářství je především dílem tradiční venkovské společnosti a jejích hospodářských systému založených na Tradici.
To se jako vracíme do bezvědomí? Úspěch hospodářství byl způsobem prací bolševiků sjednocenou a vedenou správnou Stalinovou koncepcí (maskovanou před GP marxismem) a ne nějakou tradicí ?!
 
Je dobré si uvědomit, že právě politická ekonomie jako věda byla východiskem perestrojky. Zde se Stalin, hledaje nějaké řešení "politické ekonomie socializmu", dopustil velké chyby. Prostě již od 20. let se v SSSR odmítlo uvažovat o politické ekonomii jako vědě o krytí společenských potřeb za podmínek tradiční společnosti a zůstalo se u "zákona ceny" - který má zcela liberální povahu a to dříve či později muselo vést k tomu, že sovětští národohospodáři odvrhnou "socializmus" jako cosi, co brání uplatnění "zákona ceny". Všimněte si oněch tzv. "dvouokruhových" peněz v SSSR (a dnes se v Rusku mluví o obnově čehosi podobného). Způsob jejich zúčtování je totiž o všem možném, jen ne o "zákonu ceny". Nakonec ani ten současný kapitalizmus nedokáže u "zákona ceny" vydržet a po "tržním" období vždy přichází změkčení tohoto "zákona" - a to v rozsahu, o jakém se nám nezdá. Sem patří třeba i zemědělské dotace (viz Sovětská civilizace 2). Prostě žvaní se o jednom, dělá se něco jiného.
Čemu je potřeba se věnovat v oblasti vědy o hospodářství, je především Čajanov a Paršev. Nakonec ti, co sepsali tu politickou ekonomii socializmu byli těmi, kdo poslali Čajanova na popraviště. Pokud vím, Čajanova asi nikdo nepřeložil - BOHUŽEL. Mimoto ohromný úspěch sovětského hospodářství je především dílem tradiční venkovské společnosti a jejích hospodářských systému založených na Tradici. Toto je nikoliv "přesná věda" (to není ani politická ekonomie), ale čistá duchařina. Když vznikne velký tlak na společnost a najde se nějaký "stalin" (čestný a pracovitý člověk), výsledek bude znamenitý.
Naozaj neviem, o akej tradícií to hovoríte. To je podobné, ako odporcovia Stalina hovoria, že ZSSR vyhral vo vojne napriek Stalinovi (t.j. že Stalin všetko sabotoval, ale vojsko a ľud vyhral vojnu napriek tomu). A tu podobne. Počas obdobia Stalina (teraz ten časový úsek 10-15 rokov neviem presne z hlavy, ale môžem vyhľadať, ak bude treba) bolo tiež odbobie, keď ceny základných tovarov (potraviny, oblečenie) sa znižovali a výplaty rástli. To tiež zariadil ľud, navzdory Stalinovi a jeho výmyslom?
Z riadiaceho hľadiska je niečo také nemožné...
V celom 20. storočí dejín Ruska bol takýto časový úsek len jeden, a nebolo to ani za Cára, ani za kapitalizmu, dokonca ani za poststalinského socializmu. Bolo to práve za Stalina.
 
Naposledy upravené:
Je dobré si uvědomit, že právě politická ekonomie jako věda byla východiskem perestrojky. Zde se Stalin, hledaje nějaké řešení "politické ekonomie socializmu", dopustil velké chyby. Prostě již od 20. let se v SSSR odmítlo uvažovat o politické ekonomii jako vědě o krytí společenských potřeb za podmínek tradiční společnosti a zůstalo se u "zákona ceny" - který má zcela liberální povahu a to dříve či později muselo vést k tomu, že sovětští národohospodáři odvrhnou "socializmus" jako cosi, co brání uplatnění "zákona ceny". ...
Politická ekonomie za socialismu byla poplatná marxismu.
Každý (včetně Stalina), kdo by vystoupil proti marxismu by skončil (Stalin do půl roku)
----------------------------------
S příspěvkem souhlasím kromě viny Stalina. Ten naopak udělal dokonce víc, než bylo možné ... prakticky zařídil to "nemožné", aby na tyto problémy bylo vidět.
 
Každý (včetně Stalina), kdo by vystoupil proti marxismu by skončil (Stalin do půl roku)
Každý ne. Proti marxismu o 30 let později vystoupil Gorbačov s jeho partou zcela otevřeně a nic se mu nestalo. Neříkal přímo, že marxismus-leninismus je špatný, ale propagoval pitomosti, které s marxismem neměly pranic společného, byly v rozporu s ním. Zaštiťoval se Leninem, používal jeho hesla, ale zcela vytržená z kontextu doby, kdy vznikla. Protože teoretické elity byly už hodně zdegenerované, málokdo to odhalil (ale byli i tací). Jasně, za Stalinovy éry by takoví gorbačovové skončili okamžitě, a bylo to jedině dobře.
 
Toto je nikoliv "přesná věda" (to není ani politická ekonomie), ale čistá duchařina.
Čistě exaktní věda je matematika, jenomže ta je abstraktní, nezkoumá konkrétní svět, ve kterém žijeme, pouze abstraktní pojmy, které si matematici vymysleli. Ostatní vědní disciplíny, i když matematiku používají jako vědecký jazyk, exaktní nejsou, protože vždy pracují s modelem, který více nebo méně, ale nikdy ne úplně přesně odpovídá skutečnosti. Uměním je tu matematiku napasovat na objektivní realitu. Je nutné počítat s tím, že něco může být jinak, než nám říkají soudobé poznatky. To ale neznamená, že ony vědní disciplíny jsou duchařinou.
 
Proti marxismu o 30 let později vystoupil Gorbačov
To je, ale přeci za úplně jiných okolností, když už byl "mraxistický" celosvětový koncentrák odepsán. S plnou podporou GP ne proti němu. Nešlo se mu protivit v době, kdy ho GP spouštěl, stejně jako se nešlo dnes politicky protivit COVIDu (s COVIDem je situace lepší v tom, že všichni spravedliví vědí, že je to podvod - kdežto mraxismum "má kouzlo" /má tam naznačen objektivní pohled na svět, ale Boha zapřel/, které působí do dnes - viz. profesor Skála).
 
Naposledy upravené:
Naozaj neviem, o akej tradícií to hovoríte. To je podobné, ako odporcovia Stalina hovoria, že ZSSR vyhral vo vojne napriek Stalinovi (t.j. že Stalin všetko sabotoval, ale vojsko a ľud vyhral vojnu napriek tomu). A tu podobne. Počas obdobia Stalina (teraz ten časový úsek 10-15 rokov neviem presne z hlavy, ale môžem vyhľadať, ak bude treba) bolo tiež odbobie, keď ceny základných tovarov (potraviny, oblečenie) sa znižovali a výplaty rástli. To tiež zariadil ľud, navzdory Stalinovi a jeho výmyslom?
Z riadiaceho hľadiska je niečo také nemožné...
V celom 20. storočí dejín Ruska bol takýto časový úsek len jeden, a nebolo to ani za Cára, ani za kapitalizmu, dokonca ani za poststalinského socializmu. Bolo to práve za Stalina.
1) Mluvím o Tradici, jako schématu (paradigmatu) uvažování založeném na minulých zkušenostech. To fakticky Moderna odmítla (Decartes: přijímám pouze to, co mohu zcela spolehlivě ověřit). Staré zkušenosti (tradice) jsou důsledkem nějakých tehdejších událostí, které až na naprosté výjimky neznáme a proto je ověřit nelze. Lidé na ty události reagovali různě. Jedni tak, že přežili, jiní nepřežili. A tradice v sobě nese zkušenosti těch, co přežili. Proto je dobré se tradice držet - i když nevíme proč.
2) Povídání na způsob "vyhráli navzdory Stalinovi" si nechte. Stalin se stal zosobněním té doby, protože dokázal mobilizovat lid a sám byl přitom čestný a pracovitý. Ostatně právě proto se stal zosobněním té doby. (To období, o kterém píšete, bylo po válce.)
3) Ale - a na tom trvám - Stalin přesto, že Rusko/SSSR (a i nás) zachránil, dělal i chyby. Část jich vyplývala z jeho pracovního přetížení. Jednou velkou chybou byla snaha fakticky liberalizovat SSSR - to je "stalinská ústava" - z toho vzešla velká čistka (i když byla dílem Stalinových protivníků). Druhou chybou bylo to, že nedokázal do sovětského vzdělání prosadit rozumný pohled na nedávné dějiny (trockizmus - také lze pochopit - snažil se tlumit rozbroje). A třetí chybou byla snaha o "vědecké" přístupy v teorii výstavby socializmu (chybou bylo to, že od francouzské revoluce je věda v zajetí liberalizmu). Odtud vzešla jen lehce přiohnutá liberální politická ekonomie, která se v následujících letech jen narovnávala a tak se zbavovala Tradice.
 
přijímám pouze to, co mohu zcela spolehlivě ověřit
Výroku chýba al furkam, teda rozlíšenie. Zvyšok, tuším von Klausevotz povedal: Neexistujú fakty, len interpretácie. A donekonečna sa hádat, čo by keby, je zabŕdanie do kráľovstva hladnych duchov, kde každy je naviazaný a priviazany ku svojmu názoru a k minulosti s ňou spätou.

To, že za Stalinovej vlady boli urobené chyby, by som prirovnal ku stredne veľkej firme.
1. Operatori
2. Tim lidri
3. Majstri
4 Vyrobný manažér
5. Generalny riaditeľ
6. Viceprezident za segment a clen spravnej rady

a teraz, pokiaľ viceprezident nenastavia kultúrne stereotypy spravania sa ľudí tak, aby nedovolili korupciu, nedovolili aby ľudia vedeli označiť mobbing, bossing, krádeže, nikdy si to generalny neustriehne.
Pri firme do 100 ľudí, si to dokáže s manazment timom uriadit, pri firme do 1000 ľudí, trvá nastavenie kultury 8-10 rokov.

Pri štáte typu Sovietskeho zväzu je na takyto počin potreba medzi 10- 20 rokmi, co je môj odhad, nie je to nikde podlozené vedeckym bádaním.
No toľko cca trvá, kým sa dá z
1. Centralnej vlády, do.
2. Lokálnej vlády zväzovej republiky,
3. Lokálnej administratívy oblasti/kraja
4. Lokálnej administrativy okresu
5. Lokálnej administrativy mesta či dediny
doviezt jeden typ vnimania a chapania globalnych procesov. Druhá vec je, ze dalaich 5 rokov je potreba, aby bola este doskolena nová generacia, ktorá môže potom rozširovat znalosti občín a vyšších celkov.
A to v idealnom pripade, ked tento supersystém nemá sadu obrovskych vonkajších tlakov a vnutornych pnutí spôsobenych 5tou a 6tou kolonou a zodpovedajucimi koristníckymi klanovo-korporativnymi struktúrami, ktoré sa snažia o uchopenie moci a nastavenie kurzu zasa do davovo-elitárnej spolocnosti elit a otrokov...
A v tomto kormidlovat bez chýb, take ocakávania sú kvôli suboru vnutornych aj vonkajsich faktorov, skoro utopistické.

Pomenovat áno, ale tiez treba vziat do uvahy DVTR a jej zaklady, aby clovek videl príčiny...

Budte zdravý a všetko dobré

Jox
 
Mluvím o Tradici, jako schématu (paradigmatu) uvažování založeném na minulých zkušenostech.
Tenhle výklad slova "tradice" slyším poprvé a zpětné vysvětlení co jsi tou tradicí myslel je dost podezřelé.

"Uvažování založené na minulých zkušenostech", je nic konkrétního říkající popis obecného algoritmu. Všichni neustále jednají na základě minulých zkušeností, ale ne každý je umí správně vyhodnotit.

Tvoje příspěvky mají málo společného s KSB a DVTR a hodí se spíše do filozofických kroužků než do praktického života, s tím že filosofie také plní určité úkoly v životě společnosti, nicméně její význam je přeceněn a obecně je filozofie spíše používána k oblbování davu než ke svému správnému účelu k určitému naladění duše.

Ještě k hodnocení Stalina je to vytržené z kontextu (z procesů), i u nejlepším velmistrů se dají najít nějaké chybky v každé šachové partii (jó kdyby Karpov v 89.partii zahrál pěšcem měl by silnější pozici a slibnější vyhlídky - takhle se šachy nenaučíte), ale to nic neubírá na tom, že je to zahráno brilantně a zahrané partie jdou do učebnic jako příklady správně uplatněné strategie. Po ovoci poznáte je - výsledky Stalinovi práce udivují do dnes a dokonce se začínají obnovovat projekty Stalinem započaté a pak nepřáteli Ruska zničené. Je potřeba především pochopit Stalinovu koncepci uplatněnou navzdory snaze GP a až pak lze tedy i hodnotit jestli některý krok nešel udělat lépe (platí ale princip dostatečnosti - když to zafungovalo stačí to). Jak řekl Stalin můžeme udělat chyby v hospodářství a přijít o miliardy to nevadí, ale nesmíme udělat chybu v ideologii (de fakto tím myslel v koncepci - protože termín koncepce nebyl využíván a odhalen v té době ve své plnosti - ideologie je obálka koncepce).
 
Naposledy upravené:
Ja síce tiež nerozumiem tomu vysvetleniu, ako to bolo myslené s tou tradíciou, ale predpokladám, že odpovede budú v knihe toho Čajanova. Ono by si to chcelo prečítať aj túto knihu aj ďalšie a spraviť porovnávaciu analýzu v čom mohol mať ktorý autor v danej otázke pravdu a v čom sa asi mýlil. Ja by som si tiež potreboval doštudovať princíp toho dvojokruhového systému, aby som sa k tomu mohol serioznejšie vyjadriť. Ale očividne to v tej dobe fungovalo. Zahraničný obchod bol predpokladám vtedy doménou vlády.
 
Naspäť
Top Bottom