Ano, je to přesně tak. Zneužívána je lenost a pohodlnost v kombinaci s tím, že téměř nikdo nechce být tzv. „out“ a nemoderní. Toto platí samozřejmě i pro elektronické bankovnictví (přitom opět není problém k platbám na velké vzdálenosti, kde klasická hotovostí platba může být opravdu problematická, vytvořit systém, který bude respektovat anonymitu – například předplacené karty či kupóny jako například
Paysafecard – ale takové systémy se cíleně démonizují pro jejich možnost zneužití zločinci, ale možnost zneužití centralizovaných neanonymizovaných systémů, která je daleko nebezpečnější, to už nikoho nezajímá).
Obvyklý argument člověka z davu je toto: „Používá to stejně každý. Co by ze mě kdo měl. Nedělám nic nelegálního, tak nemám co skrývat.“ Svým způsobem je tohle uvažování pochopitelné, protože, jak již jsem zmiňoval výše, tak těmto lidem chybějí znalosti v daných oborech a nedokáží si tak vůbec ve své hlavě představit možnosti zneužití (jinými slovy mírou moci, kterou disponuje majitel takových dat), které tyto centralizované, s identitou spojené a následně zkombinované a pomocí umělé inteligence analyzované databáze představují.
A pro plnou představu nestačí být jen odborníkem v oblasti IT technologií a zabezpečení, to je jen jeden z předpokladů. Třeba znát alespoň základy z dalších oborů jako je sociologie, psychologie, historie atd. a zároveň disponovat i zdravou mírou podezíravosti a obezřetnosti. Díky tomu, že velká část IT specialistů je specialisty pouze ve svém oboru a o dalších věcech neví zhola nic, tak se najde i značné množství takových, kteří tato rizika bagatelizují stejně jako běžný příslušník davu, který je IT nepolíbený.
Konkrétní (ale kvůli zachování soukromí záměrně zevšeobecněný) příklad z praxe: Jistá skupina lidí si chtěla pořídit do svých prostor nové chytré zařízení. Je to přece moderní a super. Na varování o možnostech zneužití a návrhu alternativního řešení s využitím klasické „hloupé“ technologie proběhla reakce ve formě bagatelizování, verbálního útoku, že si to stejně prosadí a dokonce se našli tací, kteří se šli poradit se svým známým IT „odborníkem“, který se rizikům údajně vysmál. Teprve po dodání kompletní technické dokumentace, kde byla demonstrována možnost zneužití (v tomto případě odposlechu), došlo k ústupku a realizaci alternativního „hloupého“ řešení. Ale spíše na základě nekompromisního tlaku než na základě skutečného pochopení problematiky.
Samozřejmě nikdo tady nepopírá realitu omezení na výši hotovostních plateb v různých státech. Tady si je pak spíš ale vhodné položit otázku, zda už tato omezení na takto relativně nízké částky nejsou chybou či zlým úmyslem sama o sobě.
Nemám nic proti nakupování online. Právě naopak. Ale online se nakupovat dá i bez použití centralizovaných a na identitu vázaných systémů – ať již je to klasická dobírka nebo například nějaká forma předplacené anonymní karty, kterou mohu koupit kdekoliv za hotovost. Po technické stránce to není problém. Problém je to pouze po stránce podpory ze strany prodejce (opět je to o pohodlnosti a lenosti) a legislativy, která tyto možnosti čím dál více oklešťuje.
Tím pochopitelně netvrdím, že by člověk měl úplně zrušit účet v bance a fungovat čistě v hotovostním režimu. Existuje i využití, kde míra rizika je minimální a bezhotovostní platba má smysl. Ale mělo by se jednat spíše o výjimku než o pravidlo. Opačně je to cestou do velice nebezpečného prostředí centralizace moci i v těch nejzákladnějších lidských činnostech.
Realitou je dnes mnoho věcí, které jsou nebezpečné a špatné. Člověk musí zůstat především myslící bytostí a ne se za každou cenu přizpůsobit všemu. Někdy je třeba i bojovat a to i za cenu vlastního nepohodlí. Obzvlášť tehdy, když v dané problematice člověk dokáže vidět dále než většina běžného davu.
www.ireceptar.cz
