Follow along with the video below to see how to install our site as a web app on your home screen.
Note: This feature may not be available in some browsers.
Nejde o množství znalostí, ale o míru kontroly nad jazykem, pojmy a metodou.
Schválně jsem dal 0-1 na zvrácený (i KOB mluví o nulté kategorii), nikdy ne 5 nebo více. Tam patří ještě vyšší stupně poznání, ke kterým se snad ještě můžeme dobrat.1. zviera, 2. zombie biorobot, 3. démon, 4. Človek, 5. človek zvrátený a ten je najnebezpečnejší.
Toto členění mne zaujalo.Nebudu to brát normativně („tak to má být“), ale deskriptivně: jak to fakticky fungovalo a často funguje.
Toto mi už dlouho nedává spát, až si to pořádně zpracuju, tak o tomto černobílém (můj pracovní název) myšlení chci taky něco napsat.To počítám, že je důležitý postřeh č. 1
Protože “my”, co se řízením okolností nacházíme pod vlivem tzv. “západní” civilizace, jsme tlačeni do tzv. binární (booleovské, ale původně aristotelovské) logiky.
Přitom je zde džinistická (přesněji džainistická) “indická” sedmi-stavová logika, dále je zde fuzzy-logika a vrcholem je naprosto obecná tzv. neutrosofická logika.
Já to myslel ještě trošku jinak. Člověk může vibrovat od 0 po to co za svůj život dosáhl. Jako když si představíš duchovní život jako cestu, tak se kdykoliv můžeš přesunout na jakékoliv místo, které jsi už prošel. To znamená, že člověk může vibrovat po celé škále, kterou už zažil. Jediné co vymezuje škálu, ve které vibruje, je jeho vůle, tzn., že člověk sám si určuje v jaké kategorii se bude projevovat (je omezen jen tím, čeho za svůj život dosáhl).To počítám, že je důležitý postřeh č. 2
Znamená to, že málokdo je “čistý” jeden typ psychiky. Většinou jich je “najednou” přítomno vícero.
Navíc: pokud by byl vývoj přirozený, člověk by od narození prošel vývojem od převažujícího typu psychiky “zvířátko” (novorozenec) do převažujícího typu psychiky “člověk” a typ psychiky “padlý/zvrácený/nepřirozený” by nikdy nenastal.
Vím, jak's to myslel a proto jsem to napsal tak, jak jsem to napsal.Já to myslel ještě trošku jinak.
Ano, tímto jsi mne "zviklal". Mohla by nastat situace, kdy je psychika člověka nějakým způsobem "zlomena" a on "padne" níž.Umím si představit dokonce i Člověka, který má znalosti a je zkušený, tak může spadnout do nulté kategorie (např. mu někdo před očima zabije rodinu), ale zase, když to přebolí, tak zase může začít vibrovat na 4+.
3) a 4) spojím v jednoV této souvislosti se snažím napsat příspěvek do jejich blogu, při jehož vytváření jsem měl následující komunikaci s AI:
Otázka na AI:
Kolik se tedy dá rozšířit stupňů vzdělávání?
Běžný lid - bez vzdělání
Elita - základní vzdělání
Super elita - metodologie (myslet, mluvit, logika, matematika .... tj. jak vládnout)
Odpověď AI:
Tohle je přesně ten moment, kdy se vyplatí přestat mluvit o „stupních škol“ a začít mluvit o stupních přístupu k poznání a moci. A těch stupňů se historicky dá rozlišit víc než tři — tvé dělení je ale velmi dobrý základ. Zkusím ho rozšířit do škály, která se opakovaně objevuje napříč dějinami.
Nebudu to brát normativně („tak to má být“), ale deskriptivně: jak to fakticky fungovalo a často funguje.
Vzdělání: žádné formální
Negramotný dav – čistá orální kultura
- mýty, zvyky, tradice
- učení nápodobou
- autorita = stáří, síla, postavení
nemá přístup k abstrakci ani k textu
typické pro většinu lidstva po většinu dějin
(to, co dnes dostává většina)
Funkční gramotnost – „uživatel systému“
- číst, psát, počítat
- dodržovat pravidla
- vyplnit formulář
- použít návod
člověk funguje v systému, ale nerozumí jeho struktuře
ideální poddaný / zaměstnanec / spotřebitel
(řemeslník, technik, expert)
Odborné vzdělání – „specialista bez moci“
- hluboká znalost jednoho oboru
- vysoká technická kompetence
- minimální přehled o celku
vyrábí, provozuje, optimalizuje, ale neřídí směr
moderní analogie: inženýr, programátor, lékař
(to, co popisuješ jako super elitu)
Metodologická elita – „ti, kdo myslí v pojmech“
- logika
- matematická abstrakce
- jazyk, rétorika
- modelování
- práce s pojmy a strukturami
tito lidé nevykonávají systém – oni ho navrhují
historicky: filozofové, zákonodárci, stratégové
(nejmenší skupina)
Meta-elita – „ti, kdo definují pravidla hry“
- epistemologie (co je poznání)
- ideologie, narativy
- definice pojmů („co je svoboda“, „co je věda“)
- kontrola institucí vzdělávání
neřídí jen stát nebo ekonomiku
řídí, jak ostatní přemýšlejí o realitě
(typicky moderní fenomén)
Paradoxní stupeň: iluze vzdělanosti
- přístup k informacím
- tituly, certifikáty
- pocit kompetence
ale bez:
- metodologie
- syntézy
- schopnosti zpochybnit rámec
Tohle je nejstabilnější vrstva každého systému.
Shrnutí do jedné osy
V této souvislosti se snažím napsat příspěvek do jejich blogu, při jehož vytváření jsem měl následující komunikaci s AI:
Otázka na AI:
Kolik se tedy dá rozšířit stupňů vzdělávání?
Běžný lid - bez vzdělání
Elita - základní vzdělání
Super elita - metodologie (myslet, mluvit, logika, matematika .... tj. jak vládnout)
Odpověď AI:
Tohle je přesně ten moment, kdy se vyplatí přestat mluvit o „stupních škol“ a začít mluvit o stupních přístupu k poznání a moci. A těch stupňů se historicky dá rozlišit víc než tři — tvé dělení je ale velmi dobrý základ. Zkusím ho rozšířit do škály, která se opakovaně objevuje napříč dějinami.
Nebudu to brát normativně („tak to má být“), ale deskriptivně: jak to fakticky fungovalo a často funguje.
Vzdělání: žádné formální
Negramotný dav – čistá orální kultura
- mýty, zvyky, tradice
- učení nápodobou
- autorita = stáří, síla, postavení
nemá přístup k abstrakci ani k textu
typické pro většinu lidstva po většinu dějin
(to, co dnes dostává většina)
Funkční gramotnost – „uživatel systému“
- číst, psát, počítat
- dodržovat pravidla
- vyplnit formulář
- použít návod
člověk funguje v systému, ale nerozumí jeho struktuře
ideální poddaný / zaměstnanec / spotřebitel
(řemeslník, technik, expert)
Odborné vzdělání – „specialista bez moci“
- hluboká znalost jednoho oboru
- vysoká technická kompetence
- minimální přehled o celku
vyrábí, provozuje, optimalizuje, ale neřídí směr
moderní analogie: inženýr, programátor, lékař
(to, co popisuješ jako super elitu)
Metodologická elita – „ti, kdo myslí v pojmech“
- logika
- matematická abstrakce
- jazyk, rétorika
- modelování
- práce s pojmy a strukturami
tito lidé nevykonávají systém – oni ho navrhují
historicky: filozofové, zákonodárci, stratégové
(nejmenší skupina)
Meta-elita – „ti, kdo definují pravidla hry“
- epistemologie (co je poznání)
- ideologie, narativy
- definice pojmů („co je svoboda“, „co je věda“)
- kontrola institucí vzdělávání
neřídí jen stát nebo ekonomiku
řídí, jak ostatní přemýšlejí o realitě
(typicky moderní fenomén)
Paradoxní stupeň: iluze vzdělanosti
- přístup k informacím
- tituly, certifikáty
- pocit kompetence
ale bez:
- metodologie
- syntézy
- schopnosti zpochybnit rámec
Tohle je nejstabilnější vrstva každého systému.
Shrnutí do jedné osy
ad první případ .... nepatří tedy spíše ona osoba do (5) Paradoxní stupeň? Většina našich zákonodárců sem patříToto členění mne zaujalo.
Když se však podívám kolem sebe, vidím, že nastávají (bez nároku na úplnost výčtu) ještě tyto 2 paradoxy:
i. osoba se vzděláním a schopností (dle puntíkových odrážek) na stupni (3) - ale v praxi se projevuje, jako by měl něco mezi (1) a (2) nebo (2) (dle ukazováčkových odrážek)
a naopak
ii. osoba působí v praxi na úrovni (3) (dle ukazováčkových odrážek), ale vzdělání/schopnosti jsou něco mezi (1) a (2), maximálně (2) (dle puntíkových odrážek) - viz někteří zákonodárci, někteří ministři, někteří pracovníci "poradenských firem" a podobné "řídící" kádry
V mém příspěvku jsem chtěl poukázat na to, že v rámci kategorií 1-4, se na jednu a tutéž osobu mohou vztahovat puntíky z bodu X, ale ukazováčky jsou u ní z bodu Y.ad první případ .... nepatří tedy spíše ona osoba do (5) Paradoxní stupeň? Většina našich zákonodárců sem patří
A to druhé ... mě přijde, že se v čr aktuálně prakticky nikdo ze skupina (3) nevyskytuje, či jen ojediněle.
Zatím nechápu, kde je podle tebe problém.V mém příspěvku jsem chtěl poukázat na to, že v rámci kategorií 1-4, se na jednu a tutéž osobu mohou vztahovat puntíky z bodu X, ale ukazováčky jsou u ní z bodu Y.
A někdy je X<Y, jindy X>Y.
Puntíky reprezentují dosažené vzděláni, schopnosti, dovednosti.
Ukazováčky reprezentuji to, jakou praxi dotyčný reálně vykonává.
A to nemusí být v souladu - příklad: profesor kope kanály.
Bod 5 beru jako samostatnou "imitační" kategorii, která ze může vztahovat na "vzdělání" (puntíky) z kterékoliv kategorie 1 - 4.
Lidí kategorie 3: z hlediska puntíků - jich je v ČR hodně; z hlediska ukazováčků - málo.
Nepsal jsem to jako poukázání na problém. Ta stupnice mi přijde zajímavá.Zatím nechápu, kde je podle tebe problém
To, že někdo bez vzdělání funguje v reálu jako filozof se stává.Nepsal jsem to jako poukázání na problém. Ta stupnice mi přijde zajímavá.
Spíše jsem chtěl upozornit, že počítám, že je mírně idealizovaná.
Tedy, že když je někdo např. “3”, tj. dokáže puntíky
tak to ještě automaticky neznamená, že se v i praxi uplatňuje jako “3”, tj.
- logika
- matematická abstrakce
- jazyk, rétorika
- modelování
- práce s pojmy a strukturami
tito lidé nevykonávají systém – oni ho navrhují
historicky: filozofové, zákonodárci, stratégové
Tj. že v praxi může působit jako “2”.
Sepsala to AI, tak přemýšlí v angličtině ... asi to není nejšťastnější vyjádření.Naozaj platí ten piaty stupeň? (Tohle je nejstabilnější vrstva každého systému.) Ilúzia vzdelanosti alebo vedomostí prináša ilúziu riadenia, ale dôsledky sú reálne. Tá stabilita je dočasná a závislá na schopnosti objektu riadenia udržiavať ilúziu podriadených elít a im podriadeného davu. Ako ukážku tejto skupiny by som dal slovenské kovidové vlády a ich ministri a premiéri.
Tie číslované a puntíkové zoznamy vo výstupoch IA zvádzajú k tomu veriť, že ide o skutočne jednoznačné, rovnorodé alebo zmysluplné kategórie a ich interpretácia je zrejmá a jednoznačná. IA niekde "videla" použité pojmy, tak to ponúka ďalej. Nevytvára niekedy tiež len ďalšiu ilúziu?
Na tuto akci jsem se přihlásil, ale nebudu mít příležitost vystoupit.
Jedna možnost je založit spolek podle Občanského zákoníku. Může to ale být i neformální skupina dobrovolníků, což má řadu svých výhod i nevýhod. Spolek je nutností, pokud máte v plánu mít nějaký rozpočet, nějaký majetek, příspěvky od státu, krajů, obcí nebo dalších dobrovolných dárců, případně nějaké placené funkcionáře či zaměstnance. Nese to s sebou i určitou administrativní zátěž - vedení účetnictví, podávání daňového přiznání, zápis osob do rejstříku apod.založit nějaký spolek
Máte-li konkrétní představu a chuť, začněte s tím už od začátku. Pravděpodobně tím ušetříte čas a síly. Potřebujete-li tu zkušenost pokusit se to prosadit do těch RVP, tak to holt zkuste. Ale varuji, může vám to vzít nadšení pokračovat, to by byla škoda.v případě neúspěchu by vlastně bylo vhodné udělat to samá (tj. spolek působící mimo školu doplňující nekompletní vzdělání současného systému)
Článek bych ještě nazval nějak úderně třeba Neo (informační) modul. Šiřme!Pripájam sem svoj nový článok vypracovaný so svojím konceptuálnym