Zvrácené ideologie

[Mek Cintoš]

Vnímám to užití výrazu «маленьких людей» v definici fašismu jako snahu o vyjádření skutečnosti, že v davo-"elitárním" zřízení jsou těmi "malými lidmi" (bez-mocnými, bezvolnými) potenciálně úplně všichni, neboť GP ze své podstaty je připraven obětovat každého a de facto ho tak přivést do stavu "malého člověka".
Dobře patrné je to právě v karikaturních formách fašismu - např. nacistické Německo, fašistická Itálie nebo dnes banderovská Ukrajina, kde zůstává rozum stát.

 

[Boleslav]

Já bych to viděla spíš tak, že ti malí lidé jsou příznakem soft fašismu, kdy si lidé myslí, že žijí v "demokracii" a vzhledem k tomu, že nevědí proti čemu stojí a naivně se domnívají, že každá vláda pracuje v jejich prospěch, tak vše přičítají chybám řízení. Jsou to vlastně otroci přesvědčení o tom, že žijí svobodně. S utahováním šroubů už lidem začíná být potom stále více jasné, že jsou v postavení otroků. To už je mnohdy ovšem pozdě a pomůže už jen vzpoura otroků. Přitom tito malí lidičkové ovšem sami schvalují parazitismus, který je očividný a společenské zřízení, pro které je tento parazitismus příznačný. Globalisti nebezpečí vzniku bolševismu (respektive skutečné levice) řeší tím, že to, co přivádějí do stavu ad absurdum, nazývají levičáctvím, aby se toho lidé zalekli a drželi se toho, že oni sami už se nějak protlučou, a že jsou na tom vlastně lépe než mnozí jiní, a že žádné nemakačenky živit nebudou. To je ovšem "levičáctví" přivedené ad absurdum, které vlastně žádným "levičáctvím" není, protože skutečná levice usiluje o to, aby se dobře dařilo většině, ne aby se ve velkém vyráběli paraziti, tentokrát ovšem ti degradující na dávkách. Ironií je, že ti pravičáci se právě drží společnosti, která ty nemakačenky ve velkém produkuje a oni je svými daněmi živí, a tím myslím jak ty nahoře, tak ty degradující na dávkách dole.

Navrhuji se do budoucna vyhýbat používaní termínu "levice". Je to široký pojem, který vznikl ve Francii, když v Konventu zástupci (poslanci) tvářící se, že hájí zájmy nižších vrstev obyvatelstva, kteří se živili ponejvíce svojí prací, seděli nalevo a otevření elitáři napravo - velmi zjednodušeně podáno. Ale ani ti nalevo ve skutečnosti reprezentanty obyčejných lidí nebyli, už od samého počátku. Ta levice se vyvíjela, až najednou její část se odtrhla od těch, které by měla zastupovat, v podstatě je zradila. A řekla si - ti dělníci a ostatní pracující už nás nechtějí (bodejť by chtěli zrádce), tak se zaměříme na jiná témata. Emancipaci pracujícího lidu (objektivní většinu) nahradili emancipací všelijakých menšin, a z toho vznikly ty všelijaké absurdity. Takže souhlas, ta tzv. moderní levice nemá s tou původní nic společného, snad jen historické kořeny. Bolševici, byť jsou řazeni na levici, sami moc ten termín nepoužívali. Protože veřejnost si pod termínem levice představuje leccos, je lepší ho opustit. Stejně jako ti sociální demokraté, kteří v podstatě byli skutečnými sociálními demokraty na rozdíl od těch ze II. Internacionály, kteří schvalovali válečné úvěry za 1. světové války a štvali "své" lidi do války proti těm druhým ruku v ruce s velkoburžoazií, se po této diskreditaci sociální demokracie přestali sociálními demokraty nazývat a místo toho se označili jako komunisté. Já jsem se kdysi považoval za levičáka, ale dnes už ne. Nikoliv proto, že bych změnil světonázor, ale právě pro diskreditaci toho pojmu, který se stal téměř sprostým slovem. A oprávněně.

 

[Irena Aneri]

Navrhuji se do budoucna vyhýbat používaní termínu "levice". Je to široký pojem, který vznikl ve Francii, když v Konventu zástupci (poslanci) tvářící se, že hájí zájmy nižších vrstev obyvatelstva, kteří se živili ponejvíce svojí prací, seděli nalevo a otevření elitáři napravo - velmi zjednodušeně podáno. Ale ani ti nalevo ve skutečnosti reprezentanty obyčejných lidí nebyli, už od samého počátku. Ta levice se vyvíjela, až najednou její část se odtrhla od těch, které by měla zastupovat, v podstatě je zradila. A řekla si - ti dělníci a ostatní pracující už nás nechtějí (bodejť by chtěli zrádce), tak se zaměříme na jiná témata. Emancipaci pracujícího lidu (objektivní většinu) nahradili emancipací všelijakých menšin, a z toho vznikly ty všelijaké absurdity. Takže souhlas, ta tzv. moderní levice nemá s tou původní nic společného, snad jen historické kořeny. Bolševici, byť jsou řazeni na levici, sami moc ten termín nepoužívali. Protože veřejnost si pod termínem levice představuje leccos, je lepší ho opustit. Stejně jako ti sociální demokraté, kteří v podstatě byli skutečnými sociálními demokraty na rozdíl od těch ze II. Internacionály, kteří schvalovali válečné úvěry za 1. světové války a štvali "své" lidi do války proti těm druhým ruku v ruce s velkoburžoazií, se po této diskreditaci sociální demokracie přestali sociálními demokraty nazývat a místo toho se označili jako komunisté. Já jsem se kdysi považoval za levičáka, ale dnes už ne. Nikoliv proto, že bych změnil světonázor, ale právě pro diskreditaci toho pojmu, který se stal téměř sprostým slovem. A oprávněně.

No, ono by bylo pěkné se moci zbavit takového termínu, ale dost dobře to nejde, protože už je takříkajíc zažitý. Proto já upřednostňuji naplnit ten termín tím obsahem, jaký má mít. Je to stejné, jako když mi navrhovali, abych nepoužívala slovo bolševik, bolševismus, protože už nikdy nezměním u lidí jeho negativní vnímání. Já tohle považuji za věci zásadní, od kterých je nutné se odrazit, a to je prostě neodmyslitelně spjato s termínem levice a pravice, stejně jako s termínem bolševismus. Navíc je ty rádoby pravičáky nutné začít z toho jejich pravičáctví léčit, a to je také možné jen když se začne příslušně vysvětlovat a ty pojmy se budou naplňovat tím obsahem, jaký mít mají, viz můj předchozí příspěvek. Spousta pravičáků vůbec netuší, co vlastně hájí, že hájí existenci Kurjaže, když se vymezují proti levici, proti práci v kolektivu a pro kolektiv, respektive pro většinu. To jsou dějiny, které měly určitý vývoj a na základě metod řízení je nutné lidem vysvětlovat, jak to ve skutečnosti všechno bylo. Nemůžeme to tedy lidem vysvětlit, aniž bychom do toho tyto pojmy zatahovali. Například se jim hned dá vysvětlit, že určité pojmy je časem díky informačnímu prostředí možné naplnit zcela jiným obsahem, než ve skutečnosti měly. Viz bolševismus!

 

[los sol]

Démonismus je zrádnější než Trockismus.
Příklad o tom dobrotivě-zrádném:
Je známo, že samostatně myslet spotřebovává tělesnou energii = odtud myslet svojí hlavou bolí velmi a proto lehčí je zamilovanost do svých zbožných IKON = "Vždyť mi mluví z duše!" má menší spotřebu tělesné energie, jelikož hlavní, nemusím sám myslet, sám psát články = stačí dávat smajlíky mé oblíbené IKONĚ (znamená jsem malý človíček = nemám, co bych řekl = nemám názor = zatím jsem se neprojevil) a proč bych se měl UČIT! Nemusím se nic učit, stačí mi odezírat a odebírat klipové vhozy, přeposílat a dávat smajlíky.
A přitom známe, že: > Každý z nás je jedinečný - výjimečný <

O těch dobrých pomáhajících ikonách v démonickém režimu (viz ten kabinetní démon Belfegor)
Jedince na cestě od zvířecí až k nejvyšší metě typu psychiky Člověk, čeká zkouška, kterou odolá málo kdo. Je mu "nabídnuta" pozice démona a tedy sladká, lahodná, povznášející, ... Kýchne a všichni tleskají, kam se otočí jiní se také točí, řekne " hehe ˇ ostatní také ˇhehe", řekne, že jede do tramtárie a ostatní tam za ním jedou také .... a ještě mu zaplatí čili odevzdají část svého majetku. Utéct z tohoto opojení dá velkou práci na sobě, jelikož má účinky opia.
Ovšem nejhlavnějším příznakem vlivu démonické psychiky na okolní jedince je: ..................................................................................... ,
čímž JEDNOZNAČNĚ poznáme, jestli je to jedinec s démonickou psychikou, nebo tento jedinec démonickou psychiku nemá.
Nápověda: Poslední věta může nést znaky mého démonismu a proto Viz. Studijní materiály.

 

[Irena Aneri]

Vnímám to užití výrazu «маленьких людей» v definici fašismu jako snahu o vyjádření skutečnosti, že v davo-"elitárním" zřízení jsou těmi "malými lidmi" (bez-mocnými, bezvolnými) potenciálně úplně všichni, neboť GP ze své podstaty je připraven obětovat každého a de facto ho tak přivést do stavu "malého člověka".
Dobře patrné je to právě v karikaturních formách fašismu - např. nacistické Německo, fašistická Itálie nebo dnes banderovská Ukrajina, kde zůstává rozum stát.

Já bych neřekla, že ti lidé jsou bezmocní, bezvolní, to ano, protože svou vůli vůbec neuplatňují, nebo jen v egoistických cílech, což se jim obvykle stejně vymstí. Třeba už jen tou celkovou degradací společnosti, ve které přece sami také žijí. Je to právě o tom, že vůbec bezmocní nejsou, že jsou naopak velmi silní. O té bezmoci se je právě GP snaží přesvědčit. Je to jako s těmi pruty. Jeden proutek zlomíš, ale celý svazek už ne. Jenže tohle se násobí i ve statistice chování lidí, kteří se třeba vzájemně ani vůbec neznají, budou-li se považovat za bezmocné, tak jimi statisticky většina bude a vezmou-li život do svých rukou, tak se to postupně změní v celé společnosti. A to právě udělali bolševici, není přece náhoda, že ti jsou také pro GP tím největším nebezpečím. Ostatně GP je na tom stejně jako ti pravičáci. Fakticky brání společnosti postoupit do vyššího levelu a tím zároveň ale i sobě.

 

[Mek Cintoš]

Já bych neřekla, že ti lidé jsou bezmocní, bezvolní, to ano, protože svou vůli vůbec neuplatňují,

Svou nevědomostí o tom, že jsou po tisíciletí manipulováni parazitickou koncepcí (zvíře, biorobot) nebo vědomým zneužíváním této koncepce pro svůj prospěch (démon), jsou v podstatě bezmocní.
Všichni jsou tak v podstatě "malými lidmi", nejen ta nejnižší společenská vrstva, na které je momentálně parazitováno po všech stránkách nejvíce (zjevní "malí lidé").
GP tak svým působením řídí chod událostí způsobem, že úplně každý sociální supersystém ve sféře jeho vlivu je fašistický, některý soft, některý hard.

 

[Irena Aneri]

No, ono je na tom srandovní, že i mnozí, kteří ty informace už mají, se za ty malé lidičky nepovažují, přestože jimi jsou... A ano, nejedná se totiž vůbec jen o nejnižší společenské vrstvy, ve smyslu spodiny. No a bezmocní budou jen do okamžiku, kdy si uvědomí svou sílu. Je ovšem pravda, že potom těmi malými lidičkami být přestanou, takže vlastně máte pravdu.

Svou nevědomostí o tom, že jsou po tisíciletí manipulováni parazitickou koncepcí (zvíře, biorobot) nebo vědomým zneužíváním této koncepce pro svůj prospěch (démon), jsou v podstatě bezmocní.
Všichni jsou tak v podstatě "malými lidmi", nejen ta nejnižší společenská vrstva, na které je momentálně parazitováno po všech stránkách nejvíce (zjevní "malí lidé").
GP tak svým působením řídí chod událostí způsobem, že úplně každý sociální supersystém ve sféře jeho vlivu je fašistický, některý soft, některý hard.

 

[Mek Cintoš]

No, ono je na tom srandovní, že i mnozí, kteří ty informace už mají, se za ty malé lidičky nepovažují, přestože jimi jsou... A ano, nejedná se totiž vůbec jen o nejnižší společenské vrstvy, ve smyslu spodiny. No a bezmocní budou jen do okamžiku, kdy si uvědomí svou sílu. Je ovšem pravda, že potom těmi malými lidičkami být přestanou, takže vlastně máte pravdu.

Podstatou davo-"elitárního" zřízení je vytváření ovladatelných lidí, psychiky typu zvíře, zombie, démon (i ten je prostř. jemu nerozpoznatelné skutečné podstaty předkládané informace ovladatelný).
Hlavním cílem GP je tedy potlačovat vytváření typu psychiky Člověk, která jediná dokáže správně pochopit (z-měřit) přicházející in-formace. Proto jsou "malými lidičkami" v podstatě všichni, u nichž nepřevládá typ psychiky Člověk.

 

[jardob]

@los sol , ja som ani nehovoril, že démonizmus ako celok je trockizmus. To nie. Trockizmus je tá najsofistikovanejšia špička ľudí žijúcich s démonickým režimom psychiky. Pretože mnoho démonov môže prejavovať svoj pravý charakter zjavne a otvorene. Ale trockisti sú démoni, ktorý sa prakticky vždy snažia maskovať za dobrých ľudí hodných nasledovania, no vo svojom vnútri sú to démoni, ktorí vedia veľmi šikovne a úspešne realizovať svoje démonické ciele tak, aby to ľuďom nebolo zrejmé a aby oni sami vždy vyzerali pekne.

A úplne najsofistikovanejší je v tomto GP. Ten je tak rafinovaný, že koná v úplnej skrytosti, aby mal ešte väčšiu moc. Aby sa nemusel rozptyľovať hraním sa na nejakého vzorného človeka oddaného nejakej ideológii. Takto on sám môže ideológie cez druhých tvoriť a meniť podľa potreby.

 

[Atom]

Takto on sám môže ideológie cez druhých tvoriť a meniť podľa potreby.

A není to spíše tak, že nechá volně tvořit ostatní a on sám vybírá, co převážně bez-strukturně podpoří, ale tvořit sám nemůže. K lidem se to musí dostat, aby zafungovalo, přes někoho kdo je tomu upřímně oddán, jinak se to nechytí (egregor musí mít lidský kořen). V současnosti nic nového nevzniká (v KoZa), vše lidské bylo zadušeno. Tvořivá společnost (all**ra) se trošku chytla, protože základní kořen je dobrý je tam tvořivost (a pravděpodobně zakladatelé byli nějak upřímní v myšlence), ale i to bylo zadušeno. Utržený pes ze řetězu brání pěstování nových větví.

Tak co Bůh může tvořit našima rukama, tak Satan může ničit našima rukama. Ale konečné rozhodnutí je vždy na nás na lidech.

 

[los sol]

Trockizmus je tá najsofistikovanejšia špička ľudí žijúcich s démonickým režimom psychiky. Pretože mnoho démonov môže prejavovať svoj pravý charakter zjavne a otvorene. Ale trockisti sú démoni, ktorý sa prakticky vždy snažia maskovať za dobrých ľudí hodných nasledovania, no vo svojom vnútri sú to démoni, ktorí vedia veľmi šikovne a úspešne realizovať svoje démonické ciele tak, aby to ľuďom nebolo zrejmé a aby oni sami vždy vyzerali pekne.

A úplne najsofistikovanejší je v tomto GP. Ten je tak rafinovaný, že koná v úplnej skrytosti, aby mal ešte väčšiu moc. Aby sa nemusel rozptyľovať hraním sa na nejakého vzorného človeka oddaného nejakej ideológii. Takto on sám môže ideológie cez druhých tvoriť a meniť podľa potreby.

Ještě bych dodal, že o démonismu mluvíme také při hodnocení -
1) svých vlastních skutků = (Moc nad sebou samým .....)
DVTR, příloha 11 že: ........ poctivě, čestně, ušlechtile si přiznáme chybu, ale mimo pochopení Rozlišení koncepcí, které vyjadřují Záměr ..... tak toto je dobromyslný démonismus
2) Učebnice 7, Potřebujeme jinou školu:
U akceptování démonické hierarchie samotným démonem při korporativní disciplíně, se jedná o korporátní démonismus.
3) U GP jsem z textů M.V. pochopil, že on se vyloženě neskrývá, ale jeho jazyk a činy jsou většině nerozpoznatelné.
Démon neustále řeší tzv. "šlapání na hrábě a otlučené čelo", čili GP toto eliminuje tandemickou činností.

 

[los sol]

Tak co Bůh může tvořit našima rukama, tak Satan může ničit našima rukama. Ale konečné rozhodnutí je vždy na nás na lidech.

To je v DVTR, příloha 11, že se můžeme motat od podvědomého satanismu až k dobromyslnému démonismu v kruhu.

 

[Atom]

To je v DVTR, příloha 11, že se můžeme motat od podvědomého satanismu až k dobromyslnému démonismu v kruhu.

Míním něco jiného, u kořene každého rozhodnutí je základní volba jít s Bohem nebo proti Bohu. Oporou je přitom svědomí a jazyk životních okolností, obojí při chybných rozhodnutích tlačí. Otázkou je jestli může "dítě" (člověk) rebelovat a hádat se s Bohem, dle mě ano, to je součástí cesty. Ale když se někdo s Bohem nadobro rozkmotří nedosáhne blaženosti dokud se s Bohem neusmíří.

 

[los sol]

Míním něco jiného, u kořene každého rozhodnutí je základní volba jít s Bohem nebo proti Bohu. Oporou je přitom svědomí a jazyk životních okolností, obojí při chybných rozhodnutích tlačí. Otázkou je jestli může "dítě" (člověk) rebelovat a hádat se s Bohem, dle mě ano, to je součástí cesty. Ale když se někdo s Bohem nadobro rozkmotří nedosáhne blaženosti dokud se s Bohem neusmíří.

1) > rozkmotření s HNR není možné < a absolutně nemožné je rozkmotřit se nadobro.
Ano, existují jiní a kdo má odvahu, zásoby svých zdrojů pro získávání osobní energie z druhé temné strany, může i chytračit, nejen rebelovat.
2) Osvícený = blažený čili prorokem.
3) Viděl jsem kdysi i video obráceného satanisty, který HNR nepoznal od útlého dětství a když se o něm dozvěděl,l přes svůj démonický hierarchicky vyšší kontakt, který jemu osobně, na něj poukázal, musel přijmout, co dosud netušil, že HNR je nejschopnější a nejsilnější nade všemi, svůj dosavadní postoj přehodnotil a přešel k HNR.
Ale že by se někdo přidal od dobra a milosti, když už tam byl na stranu temna .? Takový příklad ani nenajdeš.
Zřejmě myslíš situaci kdy si jedinec požádá u instance "HNR a on mu to nesplnil ..a vykvák se na něj a tak se rozkmotří s HNR .....", taková situace už je celkem běžná a ze svého okolí toho znám moc.
Ovšem toto 100% naznačuje, že jedinec HNR vůbec nepoznal, dělal a žil své démonické domněnky a podvědomý satanismus.

 

[jardob]

Ještě bych dodal, že o démonismu mluvíme také při hodnocení -
1) svých vlastních skutků = (Moc nad sebou samým .....)
DVTR, příloha 11 že: ........ poctivě, čestně, ušlechtile si přiznáme chybu, ale mimo pochopení Rozlišení koncepcí, které vyjadřují Záměr ..... tak toto je dobromyslný démonismus
2) Učebnice 7, Potřebujeme jinou školu:
U akceptování démonické hierarchie samotným démonem při korporativní disciplíně, se jedná o korporátní démonismus.

V tej DVTR je pointa o dvoch prístupoch k tomu, keď pochopím, že niečo je dobré alebo zlé. Najmä ak sa to týkalo mňa osobne. Ak pochopím, že som robil niečo zlé a začnem to ospravedlňovať a zľahčovať, tak to je otvorený démonizmus. Ak si priznám chybu a zmením svoje správanie, tak je to správny postoj. Ale ešte môže byť prípad. Keď mi svedomie hovorí, že som konal správne, ale napr. moje kultúrne okolie to bude vnímať ako zlo. A spravím to, že pred nimi akože priznám chybu a prispôsobím sa im. Tak to je dobromyseľný démonizmus, keď chcem byť "čestný" (podľa kritérií morálky davu) pred ľuďmi ale nie pred svojim svedomím.
Tento dobromyseľný démonizmus môže byť aj nevedomý. Mnoho ľudí si myslí, že treba sa riadiť morálkou spoločnosti, aj keď svedomie môže namietať.

Ale v prípade trockistov ide vždy o vedomé riadenie sa pravidlom "účel svätí prostriedky". Veď ak predstierajú, klamú alebo vraždia, tak to robia preto, aby nezmarili svoje skryté zištné ciele. Trockizmus je sofistikovaná forma démonizmu. Nič primitívneho. A ak sú títo ľudia psychopati (nemajú hlas svedomia ani empatiu), tak im to všetko ide hladko ako po masle (v zmysle, vlastná psychika ich nijako nebrzdí).

3) U GP jsem z textů M.V. pochopil, že on se vyloženě neskrývá, ale jeho jazyk a činy jsou většině nerozpoznatelné.
Démon neustále řeší tzv. "šlapání na hrábě a otlučené čelo", čili GP toto eliminuje tandemickou činností.

Nemusí sa skrývať, keď nikto nevie a ani neverí, že existuje niekto s takými schopnosťami a mocou.
Každopádne snaží sa robiť čo najmenej chýb. Ale nejaké chyby robí vždy, pretože je démon a odporuje niektorým z Božích zákonov. Možno je to len avatar (dočasná telesná schránka) Satana na Zemi (alebo iného zlého ducha), je však najchytrejší spomedzi démonických typov ľudí (bytostí z mäsa a kostí).

 

[jardob]

Míním něco jiného, u kořene každého rozhodnutí je základní volba jít s Bohem nebo proti Bohu. Oporou je přitom svědomí a jazyk životních okolností, obojí při chybných rozhodnutích tlačí. Otázkou je jestli může "dítě" (člověk) rebelovat a hádat se s Bohem, dle mě ano, to je součástí cesty. Ale když se někdo s Bohem nadobro rozkmotří nedosáhne blaženosti dokud se s Bohem neusmíří.

Svedomie je mechanizmus, ktorý spúšťa poplach, keď porušujeme svoj vnútorný rebríček hodnôt. A ten rebríček hodnôt môže byť sformovaný jak cnostnou kultúrou, tak aj defektnou kultúrou. Kresťana bude hrýzť svedomie, aj keď poruší (čisto ľuďmi a nie Bohom vymyslené) cirkevné prikázanie, nikdy v nedeľu nechýbať na omši, iba ak by si bol chorý alebo nevládny. Alebo ak človeku rodičia vtlkali do hlavy ambicióznosť: "musíš sa stať lekárom!" , "musíš si budovať karieru" a človek prirodzene uveril rodičom, že je to tak správne. No neskôr mu v tom okolnosti zabránia, alebo ho to bude ťahať veľmi silno inam. On rodičovské prikázanie poruší a svedomie ho začne hrýzť a ak ho bude chcieť utíšiť, bude musieť nájsť nejaké sebaospravedlnenie. No sú takéto hodnoty aj správne? (kariéra, lekár za každú cenu).
Ak má svedomie fungovať v súlade so skutočnými cnosťami, tak ich musí mať zopár aj vo svojej psychike, vo svojom rebríčku hodnôt. Vtedy zafunguje správne.

Preto ak má človek zle nastavené morálne hodnoty, vnútorný rebríček a svedomie tu nefunguje správne, tak je tu ešte jazyk životných okolností. Ten funguje tak, že ak sa vydáva zlým smerom, tak zažíva padanie polien pod nohy, opakovane. Ak ide správnym smerom, tak sa mu veci daria, žije zmysluplným životom, je užitočný, a nemusí vynakladať gigantické úsilie, ale je ako voda, ktorá si vždy nájde cestu najmenšieho odporu. A voda je tvrdšia ako oceľ, len ak sa spojí veľmi veľa kvapiek do mohutného prúdu, alebo ak kvapky pôsobia opakovane a veľmi veľmi dlho.
A čo nás učia všelijakí biznis kouči? "Nikdy sa nevzdávaj! Ak padneš, okamžite vstaň a skúšaj to znova! Klaď si ambiciózne ciele a rob pre ne všetko. Odpor, nech je pre teba výzvou prekonať ho!" Toto je cesta k tomu, aby človek vôbec nevnímal JŽO. Aby sa choval ako slon v porceláne, ako buldozér v dave ľudí. Výchova démonov.
Samozrejme v živote prichádzajú aj problémy a prekážky. Ale JŽO sa dá naučiť rozoznať od toho, čo človeku bolo súdené zažiť a prekonať.

A môže byť, že človeku nefunguje dobre svedomie (zlá morálka, zlý rebríček hodnôt) a JŽO tiež nevníma inak ako blbú náhodu a smolu. Vtedy ak je dotyčný démonom, tak nemá žiadneho "vnútorného sudcu", ani svedomie, ani Jazyk životných okolností, jedine môže vnímať sťažnosti ľudí, ktorým ublížil. Ale na to si môže nájsť vyhovorku, podľa svojej morálky. Čo robiť s takými ľuďmi. A najmä ak sú ich milióny?

 

[Atom]

Svedomie je mechanizmus, ktorý spúšťa poplach, keď porušujeme svoj vnútorný rebríček hodnôt.

Svědomí je dle mě dar od Boha, nezničitelný kompas. Když bude chybný žebříček hodnot, svědomí bude tlačit, proto démoni vyhlašují (např. Hitler), že se svědomím nenechají omezovat. Nebo v seriálu "Jistě pane premiére" se tajemník premiérovi posmívá: "Svědomí, to jste si dovolil nákladný koníček". Nedávno mi docvaklo, že svatý grál, který dříve všichni hledali je obyčejné lidské svědomí (je to v nějakém příspěvku). Nelze ho obejít bez psychických potíží. S čistým svědomím se žije krásně.

Bůh přeci nenechá bytost bez nápovědy bez možnosti se zorientovat, to by pak zotročení v následnosti generací nešlo zabránit. Právě svědomí umožňuje pochybovat o správnosti zavedené kultury.

S Tvým příspěvkem jinak souhlasím, ale s tím že svědomí lze potlačit a ignorovat, ale ne bez následků. Chybná proti-lidská kultura s nesprávným žebříčkem hodnot zahyne. Jak řekl Konfucius: "Bez lásky svět zahyne sebe-otravou", ale bez svědomí není lásky.

 

[jardob]

Svědomí je dle mě dar od Boha, nezničitelný kompas. Když bude chybný žebříček hodnot, svědomí bude tlačit, proto démoni vyhlašují (např. Hitler), že se svědomím nenechají omezovat. Nebo v seriálu "Jistě pane premiére" se tajemník premiérovi posmívá: "Svědomí, to jste si dovolil nákladný koníček". Nedávno mi docvaklo, že svatý grál, který dříve všichni hledali je obyčejné lidské svědomí (je to v nějakém příspěvku). Nelze ho obejít bez psychických potíží. S čistým svědomím se žije krásně.

Bůh přeci nenechá bytost bez nápovědy bez možnosti se zorientovat, to by pak zotročení v následnosti generací nešlo zabránit. Právě svědomí umožňuje pochybovat o správnosti zavedené kultury.

S Tvým příspěvkem jinak souhlasím, ale s tím že svědomí lze potlačit a ignorovat, ale ne bez následků. Chybná proti-lidská kultura s nesprávným žebříčkem hodnot zahyne. Jak řekl Konfucius: "Bez lásky svět zahyne sebe-otravou", ale bez svědomí není lásky.

To je v poriadku, že niektoré veci nevidíme rovnako. Možno nám spoločná diskusia a kolektívny intelekt pomôže sa posunúť bližšie k pravde.

Ako sa píše v KSB, svedomie funguje tak, že nás varuje predtým, ak sa chystáme spraviť niečo zlé (počujeme výčitky svedomia), alebo nám dáva pocit hanby, ak sme to zlé už spravili.
Je to taký sudca v našej psychike.

Každý človek má takéhoto sudcu v psychike. Aj civilizovaný človek, aj divoch v Amazonii. Aj americký indián, aj budhista, aj kresťan, aj ateista. Aj vegán, aj mäsožravec.
A tento sudca súdi podľa nejakých mravných kritérií. Ale sú tieto kritéria vrodené? Alebo sú formované až po narodení?

Vegánovi svedomie nedovolí jesť mäso z úcty k životu zvierat. Mäsožravec s tým problém nemá, a to už od detstva, ak vyrastá v rodine mäsožravcov.

Asi to jediné hlavné, čo máme vrodené všetci je úcta k životu a zdesenie pred videním zabíjania niekoho. Ale neviem celkom presne posúdiť, ako malé deti (do 1-2 rokov) by vnímali smrť človeka alebo zvieraťa. Niekedy deti svojou nešikovnosťou sami zagniavia škrečka, alebo mu zlomia nožičku. Vraví sa, že zívanie nie je "nákazlivé" smerom k deťom preto, lebo ešte nemajú naplno rozvinutú empatiu, ako dospelí, čo môže byť pravda, lebo deti sú voči sebe (vo všeobecnosti) oveľa krutejšie, než dospelí.

Možno preto dospelí nepúšťajú deti k takým momentom, ako keď sa zabíja králik, sliepka alebo sviňa. Aby potom nemuseli vysvetľovať. Ale aj ja sám som deckám vysvetľoval, čo robím s králikmi, keďže mi v klietke stále ubúdajú. A nevyzeralo to, že by z toho boli nejako veľmi šokované. Zobrali to ako fakt. Možno väčší šok by bolo to vidieť naživo.
A možno nie, pretože deti si videné násilie vo filmoch rychlejšie osvojujú než dospelí. Dospelý, ktorý má už pevne vštepené mravné hodnoty, toho scény násilia neovplyvnia k tomu, aby zmenili jeho mravnosť a charakter. Ale u detí to hrozí. Deťom násilie vo filmoch priamo formuje charakter. Možno preto, že sú príliš dôverčívé, a násilných akčných hrdinov preberajú za svojich hrdinov a ich násilie za normu. Dospelý vie, že to nie je správne.

Ale drvivú väčšinu mravných hodnot (štruktúru vlastnej mravnosti) máme rozdielnych, najmä vďaka kultúre, v ktorej žijeme a ktorá nás od detstva vnútorne formovala. Budhista nemá svedomie ublížiť dážďovke v zemi, a preto nebude ani kopať základy pre budovu. S kresťanom to nič nerobí, svedomie je ticho a vždy bolo ticho.

Ak Hitler bojoval so svojim svedomím, tak to len znamená, že v systéme vnútorných hodnôť mal antagonizmy. Že sa snažil zmeniť priority rebríčka hodnôť. Kresťanstvo ho od detstva učilo jednomu, ale ako dospelý sa dostal pod inú filozofiu, a tá bola v rozpore s kresťanstvom.

Ono to, čomu hovoríme potláčanie hlasu svedomia v sebe, tak to nie je nič iné, ako prestavovanie rebríčka hodnôť. Napríklad, ako kresťan som si bol vedomí povinnosti byť každú nedeľu v kostole, neísť by bolo smrteľný hriech podľa cirkevného prikázania. Neskôr som zistil, že toto prikázanie nemá so spásou duše nič spoločné a je to len ľudská manipulácia. Tak som prestal chodiť do kostola. Ešte stále som mal blbý pocit (v duchu "čo ak sa mýlim?") ale časom zmizol, ako som sa utvrdil v správnosti svojho postoja. Predtým by som cítil výčitky aj hanbu, teraz nie.

Podobný konflikt zažíva mnoho ľudí. Náboženstvo alebo rodina nás mnohých vychovávajú k čestnosti, svedomitosti a ďalším cnostiam. Ale škola, zamestnanie a niekedy aj životní partneri nás nútia uvažovať inak, vnášajú antagonizmy do nášho rebríčku hodnôt. Často vštepia niečo, čo sa neprejaví hneď, ale až keď nastane situácia, keď sa stretne s konkrétnou mravnou voľbou. Vtedy niekedy bojuje srdce a um (srdce je synonymom podvedomia a um synonymom vedomia) - to je boj antagonizmov, signalizácia, že nemáme svoj rebríček hodnôt usporiadaný bezchybne, bezkonfliktne. Lebo svedomie zareaguje práve na to, ak zaznamená rozpor medzi úmyslom a položkou v rebríčku hodnôt.

Tak to vidím ja. Ak vidíš niekde chybu v logike alebo faktoch, kľudne napíš.

PS: je inak zaujímavé, ako ľudstvo vo svojej histórii je vedené od prevládajúceho zvieracieho režimu, cez zombi postupne k démonizmu (o čo sa snažia dnešní satanisti). Ale zaujímavé je hlavne to, že ten proces trval strašne dlho. Zvierací režim bol najmä v malých kmeňoch prvotnopospolných spoločností. Zombi režim sa ukázal vo väčších štátoch a civilizáciách, ktoré boli už riadené aj pomocou masového náboženstva. A s nástupom ateizmu a individualizmu (so zrodom liberalizmu) sa začalo obdobie kultivovania démonického režimu v masách ľudí. Bolo by dobré dočkať sa aj expanzie človečieho režimu v masách.

 

[Irena Aneri]

To je v poriadku, že niektoré veci nevidíme rovnako. Možno nám spoločná diskusia a kolektívny intelekt pomôže sa posunúť bližšie k pravde.

Ako sa píše v KSB, svedomie funguje tak, že nás varuje predtým, ak sa chystáme spraviť niečo zlé (počujeme výčitky svedomia), alebo nám dáva pocit hanby, ak sme to zlé už spravili.
Je to taký sudca v našej psychike.

Každý človek má takéhoto sudcu v psychike. Aj civilizovaný človek, aj divoch v Amazonii. Aj americký indián, aj budhista, aj kresťan, aj ateista. Aj vegán, aj mäsožravec.
A tento sudca súdi podľa nejakých mravných kritérií. Ale sú tieto kritéria vrodené? Alebo sú formované až po narodení?

Vegánovi svedomie nedovolí jesť mäso z úcty k životu zvierat. Mäsožravec s tým problém nemá, a to už od detstva, ak vyrastá v rodine mäsožravcov.

Asi to jediné hlavné, čo máme vrodené všetci je úcta k životu a zdesenie pred videním zabíjania niekoho. Ale neviem celkom presne posúdiť, ako malé deti (do 1-2 rokov) by vnímali smrť človeka alebo zvieraťa. Niekedy deti svojou nešikovnosťou sami zagniavia škrečka, alebo mu zlomia nožičku. Vraví sa, že zívanie nie je "nákazlivé" smerom k deťom preto, lebo ešte nemajú naplno rozvinutú empatiu, ako dospelí, čo môže byť pravda, lebo deti sú voči sebe (vo všeobecnosti) oveľa krutejšie, než dospelí.

Možno preto dospelí nepúšťajú deti k takým momentom, ako keď sa zabíja králik, sliepka alebo sviňa. Aby potom nemuseli vysvetľovať. Ale aj ja sám som deckám vysvetľoval, čo robím s králikmi, keďže mi v klietke stále ubúdajú. A nevyzeralo to, že by z toho boli nejako veľmi šokované. Zobrali to ako fakt. Možno väčší šok by bolo to vidieť naživo.
A možno nie, pretože deti si videné násilie vo filmoch rychlejšie osvojujú než dospelí. Dospelý, ktorý má už pevne vštepené mravné hodnoty, toho scény násilia neovplyvnia k tomu, aby zmenili jeho mravnosť a charakter. Ale u detí to hrozí. Deťom násilie vo filmoch priamo formuje charakter. Možno preto, že sú príliš dôverčívé, a násilných akčných hrdinov preberajú za svojich hrdinov a ich násilie za normu. Dospelý vie, že to nie je správne.

Ale drvivú väčšinu mravných hodnot (štruktúru vlastnej mravnosti) máme rozdielnych, najmä vďaka kultúre, v ktorej žijeme a ktorá nás od detstva vnútorne formovala. Budhista nemá svedomie ublížiť dážďovke v zemi, a preto nebude ani kopať základy pre budovu. S kresťanom to nič nerobí, svedomie je ticho a vždy bolo ticho.

Ak Hitler bojoval so svojim svedomím, tak to len znamená, že v systéme vnútorných hodnôť mal antagonizmy. Že sa snažil zmeniť priority rebríčka hodnôť. Kresťanstvo ho od detstva učilo jednomu, ale ako dospelý sa dostal pod inú filozofiu, a tá bola v rozpore s kresťanstvom.

Ono to, čomu hovoríme potláčanie hlasu svedomia v sebe, tak to nie je nič iné, ako prestavovanie rebríčka hodnôť. Napríklad, ako kresťan som si bol vedomí povinnosti byť každú nedeľu v kostole, neísť by bolo smrteľný hriech podľa cirkevného prikázania. Neskôr som zistil, že toto prikázanie nemá so spásou duše nič spoločné a je to len ľudská manipulácia. Tak som prestal chodiť do kostola. Ešte stále som mal blbý pocit (v duchu "čo ak sa mýlim?") ale časom zmizol, ako som sa utvrdil v správnosti svojho postoja. Predtým by som cítil výčitky aj hanbu, teraz nie.

Podobný konflikt zažíva mnoho ľudí. Náboženstvo alebo rodina nás mnohých vychovávajú k čestnosti, svedomitosti a ďalším cnostiam. Ale škola, zamestnanie a niekedy aj životní partneri nás nútia uvažovať inak, vnášajú antagonizmy do nášho rebríčku hodnôt. Často vštepia niečo, čo sa neprejaví hneď, ale až keď nastane situácia, keď sa stretne s konkrétnou mravnou voľbou. Vtedy niekedy bojuje srdce a um (srdce je synonymom podvedomia a um synonymom vedomia) - to je boj antagonizmov, signalizácia, že nemáme svoj rebríček hodnôt usporiadaný bezchybne, bezkonfliktne. Lebo svedomie zareaguje práve na to, ak zaznamená rozpor medzi úmyslom a položkou v rebríčku hodnôt.

Tak to vidím ja. Ak vidíš niekde chybu v logike alebo faktoch, kľudne napíš.

PS: je inak zaujímavé, ako ľudstvo vo svojej histórii je vedené od prevládajúceho zvieracieho režimu, cez zombi postupne k démonizmu (o čo sa snažia dnešní satanisti). Ale zaujímavé je hlavne to, že ten proces trval strašne dlho. Zvierací režim bol najmä v malých kmeňoch prvotnopospolných spoločností. Zombi režim sa ukázal vo väčších štátoch a civilizáciách, ktoré boli už riadené aj pomocou masového náboženstva. A s nástupom ateizmu a individualizmu (so zrodom liberalizmu) sa začalo obdobie kultivovania démonického režimu v masách ľudí. Bolo by dobré dočkať sa aj expanzie človečieho režimu v masách.

Kritéria hodnocení i v souvislosti se svědomím se samozřejmě odvíjejí i od kultury a tradic. Kdyby to však záviselo jen na nich, tak by v podstatě byl možný dlouhodobý fašismus, ze kterého by nebylo úniku. Naznačuješ tam fakticky, že když je člověk příslušným způsobem vychován, má jednou nějak ta kritéria nastavená, tak z toho není cesty ven. Jenže ta cesta ven vede přes tu vyšší moc, či lidskou přirozenost, kterou se neustále snaží překroutit. Tvrdí nám, že je pro člověka přirozené závidět, krást, provádět jiným špinavosti, vzájemně se zabíjet. Jenže tak to není. To je právě to uměle podsouvané prostřednictvím kultury, tradic a dalších triků. Člověk naopak je rád v kolektivu, rád činí jiným dobro a naplňuje ho to, když okolo sebe vidí lidi šťastné a spokojené. Má vždy tendenci problémy řešit, věci vylepšovat, a dá velkou práci vždy ho svést na rozcestí na tu špatnou cestu. Vždyť proč neustále musí přicházet s různými vějičkami? Protože se odvíjejí od té lidské přirozenosti, od tíhnutí k tomu ve zkratce dobru. Proč se lidem na celém světě líbí film, kde všechno dobře dopadne? Proč mají rádi pohádky se šťastným koncem? Já bych tu kulturu a tradice přirovnala k některé z nižších priorit řízení - působí rychleji a jejich účinky jsou silné, ale nedokáží v konečném důsledku překonat ty priority vyšší, jakými jsou ta lidská přirozenost a svědomí, linka k Bohu. Proto je to ze strany satanistů trvalý boj, jakmile ho ale jednou prohrají, jakmile lidé překročí ten určitý bod poznání, nebudou mít satanisté šanci. Zatím je největším problémem, že si lidé vůbec neuvědomují, že takový boj probíhá. Takže zatímco satanisté dobře vědí, do jakého soukolí a kdy nasypat písek, lidé proti nim bojují jako se zavázanýma očima. Tuší někde nepřítele, ale nedokáží ho identifikovat, protože ho nevidí a tudíž často ani nevěří, že existuje.

 

[Atom]

Člověk naopak je rád v kolektivu, rád činí jiným dobro a naplňuje ho to, když okolo sebe vidí lidi šťastné a spokojené.

Ano souhlas, ale pozor je tam vrstva 3% - 10% obyvatel, kteří jsou psychopaté (nelidé), tam to tak není a v nejvyšších patrech řízení je jich to 30% podle nějakého výzkumu v USA. Což jenom potvrzuje správnost pohledu na dění popisem boje spodku pyramidy proti vršku.

Dokonce války nejde bez psychopatů začít (poznatky z první světové), lidé mají zábrany, ale když psychopaté zabijí lidem blízké přátelé, pak začnou i lidé bojovat.

Tento aspekt je potřeba mít neustále na paměti, "jsou mezi námi", vědomí o nich pak jejich účinnost velmi snižuje (protože jejich chování není pro člověka předvídatelné - nedozrálí lidé si jdou po krku a mají vášně, ale mají i hranice a svých neuvážeností litují - psychopat je stroj bez empatie a soucitu).

To je v poriadku, že niektoré veci nevidíme rovnako. Možno nám spoločná diskusia a kolektívny intelekt pomôže sa posunúť bližšie k pravde.

K existenci svědomí nezávislému na kultuře a výchově nemám zatím žádnou analytiku, pouze vnitřní poznání (kdy se svědomí dostává do konfliktu s kulturou a výchovou). Co si ještě přeji zdůraznit je rozdíl mezi svědomím a vinou. Svědomí funguje předem (to si nevezmu na svědomí, říká se) a blokuje provádění nelidských činů, kdežto vina je potom a vinu je možné podsunout bytosti uměle (např. dědičný hřích). V Tvém příspěvku @jardob(e) mě to spíše evokuje vinu než svědomí a pak mi vše co píšeš 100% souhlasí.