Poctari,
moje vypocty jsou trosicku jine:
Kostel Panny Marie pod řetězem je římskokatolický klášterní kostel při komendě johanitského řádu. Je torzem nedokončeného většího středověkého maltézského chrámu, započatého v románském slohu. Současný kostel je pouze kněžiště zamýšleného chrámu. Společně se sousedními budovami malostranské maltézské komendy je chráněn jako kulturní památka.[1] Nachází se v Lázeňské ulici v Praze 1 na Malé Straně.
Podle oficiálního webu Maltézského řádu zní plný původní název tohoto svatostánku kostel Panny Marie pod řetězem konce mosta,[2]) tedy s archaickým přídomkem, který se většinou nepoužívá.
Na Metelesku je nekde clanek, ze byl KS clenem Maltezskych rytiru, proto tedy vystaveni tam.
A ted k tem Johanitum:
Rad Johanitu vznikl po dobyti Jeruzalema armadou Prvniho krizackeho tazeni 1099 jako
Řád špitálu svatého Jana Jeruzalémského (latinsky nazev: Ordo Hospitalis sancti Johannis Ierosolimitani). Řád byl také známý jako špitál rytířů svatého Jana z Jeruzaléma a rytíři byli označováni jako rytíři svatého Jana nebo špitálníci.
Po pádu křižáckých států bylo sídlo řádu nejprve v roce 1291 přesunuto z Akkonu na Kypr a poté v roce 1309 na Rhodos. V době pobytu na Rhodosu se rytířům říkalo také Rhodští. Po dobytí ostrova Osmany se řád po několika zastávkách usadil v roce 1530 na Maltě.
Tak se dnes pro katolickou část řádu svatého Jana, jehož oficiální název zní Suverénní vojenský a špitální řád svatého Jana Jeruzalémského z Rhodu a Malty, používají názvy Maltézský a Maltézský řád.
V roce 1538, téměř současně s tím, jak část řádu svatého Jana, která zůstala katolická, dostala ostrov Malta,
se rytíři Braniborského bailiviku svatého Jana stali protestanty, a tak vznikl protestantský řád svatého Jana.
Takze jsou vlastne dva rady Johanitu, katolicky, prejmenovany na Maltezsky a protestantsky Johanitsky.
moje vypocty jsou trosicku jine:
Kostel Panny Marie pod řetězem je římskokatolický klášterní kostel při komendě johanitského řádu. Je torzem nedokončeného většího středověkého maltézského chrámu, započatého v románském slohu. Současný kostel je pouze kněžiště zamýšleného chrámu. Společně se sousedními budovami malostranské maltézské komendy je chráněn jako kulturní památka.[1] Nachází se v Lázeňské ulici v Praze 1 na Malé Straně.
Podle oficiálního webu Maltézského řádu zní plný původní název tohoto svatostánku kostel Panny Marie pod řetězem konce mosta,[2]) tedy s archaickým přídomkem, který se většinou nepoužívá.
Na Metelesku je nekde clanek, ze byl KS clenem Maltezskych rytiru, proto tedy vystaveni tam.
A ted k tem Johanitum:
Rad Johanitu vznikl po dobyti Jeruzalema armadou Prvniho krizackeho tazeni 1099 jako
Řád špitálu svatého Jana Jeruzalémského (latinsky nazev: Ordo Hospitalis sancti Johannis Ierosolimitani). Řád byl také známý jako špitál rytířů svatého Jana z Jeruzaléma a rytíři byli označováni jako rytíři svatého Jana nebo špitálníci.
Po pádu křižáckých států bylo sídlo řádu nejprve v roce 1291 přesunuto z Akkonu na Kypr a poté v roce 1309 na Rhodos. V době pobytu na Rhodosu se rytířům říkalo také Rhodští. Po dobytí ostrova Osmany se řád po několika zastávkách usadil v roce 1530 na Maltě.
Tak se dnes pro katolickou část řádu svatého Jana, jehož oficiální název zní Suverénní vojenský a špitální řád svatého Jana Jeruzalémského z Rhodu a Malty, používají názvy Maltézský a Maltézský řád.
V roce 1538, téměř současně s tím, jak část řádu svatého Jana, která zůstala katolická, dostala ostrov Malta,
se rytíři Braniborského bailiviku svatého Jana stali protestanty, a tak vznikl protestantský řád svatého Jana.
Takze jsou vlastne dva rady Johanitu, katolicky, prejmenovany na Maltezsky a protestantsky Johanitsky.
Naposledy upravené:


