• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz

Správy z Európskej únie 2025

Status
Nie je možné pridávať ďalšie odpovede.
Sčasti máte pravdu a sčasti nie.

GB okrem finančných pák /fondy a bankové domu istých rodín/ nemá žiaden vplyv, ich spoločnosť je v rozklade. Na kontinente to až tak vidieť nie je, ale keď prídete na ostrovy tak sa to prehliadnuť nedá.

EU pre US v terajšom stave nie je až taká podstatná - je príliš rozdrobená a tým pádom nepochopiteľná a hlavne nestabilná.

Perspektívnejší je pre nich dialóg s osobitnými štátmi, a tu je to konkrétne o tých štátoch ako si nastavia parametre jednania. A tiež je na nich, ako komunikujú so svojimi občanmi a ako tým vytvárajú obraz rozvoja a komunikujú smerom von.

Ale keďže EU sa bude ešte pár rokov držať, tak sa s ňou bude jednať ako s celkom.
 
Naposledy upravené:
Aj keď....,ale musk vedel presne čo robí,a aj predpokladal čo to spôsobí, keďže vie ako Európa berie ten symbol.a vie aj akí sú "chápaví" američania...hlavne ze je show
.on (musí)je postava na scéne a má svoju ùlohu..je to hra divadlo, scéna medzi nimi. Medzi nimi myslím tym,medzi "veľkými hráčmi" a toto je pritiahnutie pozornosti a rozdelenie spoločnosti medzi tých ktorí chcú "dobrých a zlých policajtov"...
Ak im skočia na lep dobrý/zlý tak áno.
Ak sa budú pozerať "za oponu" tak nie.
 
Problém je v tom, že tady nejde o žádnou geopolitiku USA versus Evropa a tak podobně. Tady jde o globální řízení, které je ve svých cílech jednotné. Pokud si právě USA a Velká Británie rozdělí úlohy, kde si USA začnou hrát na hodného policistu a Velká Británie na toho zlého, aby mohla v případě potřeby následně hatit vše dohody, a USA zůstávaly z obliga, jako že za to přece nemohou, tak se stále jedná o jednotné globální řízení, které prostě jen využívá své jednotlivé nástroje pro dosahování svých cílů. A tím stálým cílem je udržet dav v područí, v podřízeném postavení a jmenovitě zničit Rusko, jako možné centrum řízení čelící tomuto hlavnímu a trvalému cíli globalistů. Je zajímavé, že ať už se na Západě dostane do čela Petr nebo Pavel, vždy je v první řadě antibolševik! Doporučuji pro osvěžení přečíst si od Fučíka o Zemi, kde zítra již znamená včera, aby byla ta paralela toho, jak se v tomto ohledu nic nemění, dokonalá.
Nedávno jsem četl komentář Štěpána Kotrby - zde. Už dlouho jsem nic od tohoto autora nečetl. A tento levičák sice někdy poukáže na různé nesmysly, které se na té levici dějí, ale hlavně si neodpustí právě toho antibolševika. Lidem se tady s..e na hlavu (Můj obsouded nuceně prodává obyčejný barák na venkově za 10 miliónů korun, kdo to asi koupí?), ale prý už nemají potřebu stávkovat nebo jinak protestovat. Místo aby se nad tím pozastavil, v jakém úpadku ta levice je, když s těmi lidmi nedovede pracovat, přejde to pouhým konstatováním a snad si to ještě pochvaluje. Hlavně že tu nikdo nechce tu diktaturu proletariátu (lidovou demokracii). Že je to jediná alternativa k diktatuře kapitálu, která lidem nezajistí to, co je jim i dle jeho slov třeba, to je mu jedno.
Dokonce schvaluje členství v NATO, protože je to finančně výhodné. A klást si otázku, zda by nebylo výhodnější nestrkat peníze na boj proti Rusku, to ho nenapadne. A EU je prý levicový projekt (těch západních koncernů, které založily EHS).
Zrovna tak Český rozhlas vytáhl po dlouhé době Jiřího Dolejše, který posluchačů vysvětloval, že lze NATO kritizovat, ale vystoupit z něj je špatně.
Všichni tihle levičáci dolejšové a kotrbové jsou stejnými sluhy jako na druhé straně ti, kteří inklinují k fašismu. Je to jedna verbež.
 
Všichni tihle levičáci dolejšové a kotrbové jsou stejnými sluhy jako na druhé straně ti, kteří inklinují k fašismu. Je to jedna verbež.
Absolutní souhlas. Jen si to dovolím poupravit v tom smyslu, že oni podle mého nejsou žádní levičáci, ale pravičáci, agenti velkokapitálu. Či zaprodanci. Mají sloužit ke kanalizaci nespokojenosti lidí se systémem. Lidi si zdá se neuvědomují, že třídní boj neskončil. Třídní boj trvá. Velkokapitál v současné době hraje přesilovku.
 
Absolutní souhlas. Jen si to dovolím poupravit v tom smyslu, že oni podle mého nejsou žádní levičáci, ale pravičáci, agenti velkokapitálu. Či zaprodanci. Mají sloužit ke kanalizaci nespokojenosti lidí se systémem. Lidi si zdá se neuvědomují, že třídní boj neskončil. Třídní boj trvá. Velkokapitál v současné době hraje přesilovku.
Je to tak. Z toho důvodu používám nerad pojmy levice a pravice. Obojí jsou vlastně buržoazní směry, jedni seděli ve francouzském parlamentu nalevo a druzí napravo, odtud vzešlo to pojmenování.
 
Ešte by som v skratke dodala jednu podstatnú vec, ktorá býva prehliadaná na všetkých rovinách - a to je rozdielnosť amerického myslenia a chápania pojmov vs.európske myslenie a chápanie pojmov - tu konkrétne "pravica" a "fašizmus".

US tieto pojmy chápe odlišne ako ich chápe EU.

Americké myslenie a pohľad na vec vychádzajú z iného videnia reality a taktiež aj z inej žitej reality - a tu je gro problému s porozumením optiky reči a politických gest /napr.Musk a jeho "pozdrav"/ - s US sa dá jednať pragmaticky, nikdy nie ideologicky.
Víte, nemůžete dost dobře jednat pragmaticky s někým, kdo si hájí svou koncepci a tím pádem i ideologii, protože všechny jeho deklarované ideologie se automaticky přizpůsobují té koncepci (ostatní jsou už z podstaty věci danému systému nepřátelské). Takže co to v takovém případě pro vás znamená pragmaticky? Když ve Španělsku vyhrála levice a potřebovali tu vládu urychleně svrhnout, protože na druhé straně Evropy se rozjížděl SSSR, ve Francii měli v té době také vrch sociálněji orientované vlády a mohlo to vzít velmi rychlý ideologický obrat v celé Evropě. (Ono i v samotném Německu lidem lhali o svých cílech, takže i tam se to mohlo zvrtnout, ne nadarmo byla nutná noc dlouhých nožů a ve Španělsku to s pomocí SSSR mohlo nabrat obrátky...) Tak tam rozpoutali občanskou válku a na straně Franka fakticky válčila Itálie a Německo. Španělská vláda, přestože měla zlato na nákup zbraní, a přestože její přímý soused Francie jí měla být ideologicky blízká, tak nikde nedokázala zbraně nakoupit, protože jí je nikdo nechtěl prodat. To je to pragmatické? Ano, dá se říci, že takto pragmaticky při hájení své koncepce (respektive ideologie) jednají globalisté. Stejný "pragmatismus" se dá očekávat i od USA...

A to si navíc povšimněte, že mezi dnešním Ruskem a Západem by fakticky žádné ideologické rozpory být neměly a nahoře v "elitách" ani nejsou. Západu stačí i to nebezpečí, že by se ta ideologie (respektive koncepce) v Rusku mohla zase nepragmaticky zvrtnout. Jenže z toho vychází, že Rusko fakticky válčí za nesprávnou ideologii, za nesprávnou vlajku a není potom divu, že mu to tak drhne.
 
Víte, nemůžete dost dobře jednat pragmaticky s někým, kdo si hájí svou koncepci a tím pádem i ideologii, protože všechny jeho deklarované ideologie se automaticky přizpůsobují té koncepci (ostatní jsou už z podstaty věci danému systému nepřátelské). Takže co to v takovém případě pro vás znamená pragmaticky? Když ve Španělsku vyhrála levice a potřebovali tu vládu urychleně svrhnout, protože na druhé straně Evropy se rozjížděl SSSR, ve Francii měli v té době také vrch sociálněji orientované vlády a mohlo to vzít velmi rychlý ideologický obrat v celé Evropě. (Ono i v samotném Německu lidem lhali o svých cílech, takže i tam se to mohlo zvrtnout, ne nadarmo byla nutná noc dlouhých nožů a ve Španělsku to s pomocí SSSR mohlo nabrat obrátky...) Tak tam rozpoutali občanskou válku a na straně Franka fakticky válčila Itálie a Německo. Španělská vláda, přestože měla zlato na nákup zbraní, a přestože její přímý soused Francie jí měla být ideologicky blízká, tak nikde nedokázala zbraně nakoupit, protože jí je nikdo nechtěl prodat. To je to pragmatické? Ano, dá se říci, že takto pragmaticky při hájení své koncepce (respektive ideologie) jednají globalisté. Stejný "pragmatismus" se dá očekávat i od USA...

A to si navíc povšimněte, že mezi dnešním Ruskem a Západem by fakticky žádné ideologické rozpory být neměly a nahoře v "elitách" ani nejsou. Západu stačí i to nebezpečí, že by se ta ideologie (respektive koncepce) v Rusku mohla zase nepragmaticky zvrtnout. Jenže z toho vychází, že Rusko fakticky válčí za nesprávnou ideologii, za nesprávnou vlajku a není potom divu, že mu to tak drhne.
Odraziť sa od styčných problematických bodov.

To sú v konkrétnej tu rozoberanej veci /US-EU/ sociálne nastavenia od kt.sa následne odvíja všetko - migranti, nesúdržnosť a nestabilita EU ako celku.

V plošnom meradle to EU rieši ťažkopádne, keď kôli ničomu inému tak už len kôli geograficko-kultúrnej rozdielnosti území.
Tieto fakty sa z pohľadu US riešia jednoduchšie priamym dialógom s konkrétnou krajinou, keďže každá má inú hosp.ekonom.situáciu.
To je ten pragmatizmus na ktorý v tomto prípade narážam.

Svet sa medzičasom zmenil - záleží na lokálnych vládach aké typy zmlúv a dohôd budú uzatvárať, lebo v niečom "voľné ruky" majú.

/píšem to skratkovito, dúfam že aj zrozumiteľne - je to široká téma a rozoberať sa to dá z mnohých uhlov, ale to, čo som tým chcela primárne povedať je toto/
 
Odraziť sa od styčných problematických bodov.

To sú v konkrétnej tu rozoberanej veci /US-EU/ sociálne nastavenia od kt.sa následne odvíja všetko - migranti, nesúdržnosť a nestabilita EU ako celku.

V plošnom meradle to EU rieši ťažkopádne, keď kôli ničomu inému tak už len kôli geograficko-kultúrnej rozdielnosti území.
Tieto fakty sa z pohľadu US riešia jednoduchšie priamym dialógom s konkrétnou krajinou, keďže každá má inú hosp.ekonom.situáciu.
To je ten pragmatizmus na ktorý v tomto prípade narážam.

Svet sa medzičasom zmenil - záleží na lokálnych vládach aké typy zmlúv a dohôd budú uzatvárať, lebo v niečom "voľné ruky" majú.

/píšem to skratkovito, dúfam že aj zrozumiteľne - je to široká téma a rozoberať sa to dá z mnohých uhlov, ale to, čo som tým chcela primárne povedať je toto/
Promiňte, ale tohle je čistě geopolitický pohled, jak se to má jevit davu. Faktem je, že od Stalinovy smrti začali útočit prostřednictvím páté kolony a všech svých řídících nástrojů, kterých není málo (šest priorit, strukturní a bezstrukturní řízení...) na bolševickou koncepci a pomalu ji překrucovat směrem k té původní marxistické, trockistické. Dařilo se jim to jen proto, že ani tehdy lidé neměli podezření, že někdo nahoře fakticky pracuje proti nim a přičítali to chybám řízení. Nakonec se hodně z nich podařilo přesvědčit, že ty chyby byly založeny na bolševické koncepci, že z ní vyplývaly a tudíž je tato koncepce neživotaschopná. A to přes to všechno, co za Stalina v praktickém směru předvedla a také jak těžké bylo ji postupně zlomit (aniž by si uvědomili, že i dnes žijí obyčejní lidé z jejích plodů a to i na Západě). Bylo to vidět i po převratu 1991, jak strašně moc jim vše usnadnilo, když oficiálně vyhlásili jinou koncepci (respektive ideologii) a vztyčili na potvrzení vlasovskou vlajku (ne nadarmo obratem v ústavě ideologii zakázali, vždyť nastolili tu svou a každá jiná by jí byla nepřátelská, věděli, že ta bolševická se nevzdá...). Takže když řeknete, že se nemá jednat ideologicky, ale pragmaticky, tak je to fakticky stejné, jako byste říkala, jděte proti tankům s lukem a šípy. Nechte jim těžké zbraně, a sami pragmaticky zkoušejte pomocí luku a šípů získávat lepší pozice.

Já jsem pozvedla tezi, že USA se nemají rozpadnout, že naopak mají posílit, aby se dorazilo Rusko. Teď když se viceprezident Vance opřel do migrační politiky EU, to opět vypadá, jako by chtěli hodit dočasnou zpátečku ve věci totálního rozkladu EU (stejně jako v USA). A to jen proto, že vycítili, že v Rusku je nějaké jádro, které se nehodlá vzdát. Takže na jednu stranu cukr pro pátou kolonu v Rusku a na druhou posilovat bič v podobě USA a Evropy, obzvláště podaří-li se díky cukříkům získat oddechový čas...
Co se týče jednotlivých států a jejich výhod či nevýhod, kterých dokážou dosáhnout, z hlediska této globální politiky to hraje asi tak takovou roli, jako když jedna jednotka postoupí o dva příkopy a druhá zas o jeden ustoupí. Bojová linie zůstává, tam kde je a příčina války se tím nezmění.

Stále je to tak, že vrcholek pyramidy má pevně vytyčené cíle a těm přizpůsobuje své řízení a využívá k tomu veškerých zdrojů a objekt jeho řízení, spodek pyramidy se plácá jako ryba na suchu. Cítí, že je něco špatně, ale nedokáže se vrátit do vody, kterou má hned vedle. Stačilo by sebou jen mrsknout správným směrem...

Tady Prilepin také dobře vyciťuje v čem je zakopaný pes, a že v současné chvíli není pragmatismus na místě, jedná se o samu existenci Ruska, přestože by se sám možná nechal uvrtat do dalšího trockistického projektu SSSR 2.0, tedy takového, kde by se zdůrazňovalo všechno to negativní, co do něj trockisté založili místo toho zdravého bolševického. Ale to by nastoupilo až ve druhé etapě... V té první máme s Prilepinem cestu společnou. A navíc je možné, že by se cestou nakonec sám přidal k bolševikům.

Урок №275. Украина разрушена изнутри, Россию точат: язык, который не доведет до Киева​

 

13 hodin bez vody a jídla:​

V polské Poznani úřady na 13 hodin terorizovaly uvízlé pasažéry ruské strany a držely lidi bez jídla a vody.
Uvádí se, že letoun letěl z Egypta do Kaliningradu, ale kvůli špatným povětrnostním podmínkám nemohlo rada přistát na letišti Chrabrovo a urychleně přistál v Poznani.

Vzhledem k neúctě polských úřadů, se principy humanismu a úcty k cizím občanům ocitli cestující v nesnázích, v letadle strávili několik hodin. Rusovům, kteří se ocitli v obtížné situaci, nebyli poláci nápomocni, odmítali poskytovat palivo, jídlo a vodu.

Ve skutečnosti bylo tam bylo 236 cestujících (včetně těhotných žen a dětí) a pilotů.
Celé letadlo bylo ponecháno bez jídla, každý dostal pak jen jednu láhev vody po 10 hodinách.
Dokonce i po 10 hodinách Poláci odmítli dotankovat a dát povolení vzlétnout,
omezili se na falešné sliby.

Až po 13 hodinách později bylo letadlo natankováno a dostalo povolení k startu.
 
Naposledy upravené:
Za Evropu třeba platit: odchod z ruského energetického systému
je pro pobaltské státy nákladný


Systém burzovního obchodování s elektřinou v Evropské unii je extrémně nestabilní,

plný neustálých výpadků a nemyslitelný bez spekulací.
Dne 8. února 2024 se Litva, Lotyšsko a Estonsko odpojily od jednotné energetické soustavy Běloruska, Ruska, Estonska, Litvy a Lotyšska (BRELL) a připojily se k evropské energetické síti.

Systém BRELL, který byl původně vytvořen za účelem koordinace energetických sítí v postsovětském prostoru, dlouhodobě zajišťoval stabilní dodávky elektřiny do pobaltských států.

Dohoda o paralelním provozu energetických soustav Běloruska, Ruska, Estonska, Lotyšska a Litvy (BRELL) byla podepsána v roce 2001. Stanovila obecné zásady organizace společného provozu podmíněného elektrického okruhu tvořeného sítěmi těchto zemí, výměny elektrické energie a vzájemné podpory rezervami pro případ mimořádných událostí. Předpokládalo se, že všechna hlavní elektrická přenosová vedení všech účastníků dohody by měla být vzájemně propojena. V roce 2017 vypracovalo Centrum pro energetickou bezpečnost (strukturální jednotka NATO) zprávu o rizicích energetické závislosti pobaltských států na dodávkách z Ruska, na jejímž základě se Estonsko a Lotyšsko v září téhož roku rozhodly z BRELL do roku 2025 vystoupit.
V roce 2018 podepsaly tři pobaltské státy s Evropskou komisí dohodu o synchronizaci svých elektrických sítí s Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav elektřiny ENTSO-E (European Network of Transmission System Operators for Electricity).
Dne 9. února 2024 se pobaltské státy připojily k evropské energetické soustavě a ve stejný okamžik se ceny elektřiny na energetické burze Nord Pool zdvojnásobily nebo zvýšily.

Zároveň, jak jsme psali, jejich vlastní výroba představuje pouze 58 % elektřiny, kterou budou v roce 2024 spotřebovávat (Litva - 62 %, Estonsko - 55 %, Lotyšsko - 53 %).

Podle údajů lotyšského provozovatele soustavy AST činila celková výroba elektřiny v pobaltských zemích na konci roku 2024 18,4 TWh, zatímco spotřeba byla na úrovni 27 TWh. Deficit byl dříve kryt dovozem elektřiny z Ruska a byl zastaven v květnu 2022.
Poté se hlavními dodavateli elektřiny pro Pobaltí staly Polsko, Švédsko a Finsko.

Bezprostředně po zastavení dovozu elektřiny z Ruska
v květnu 2022 začaly v Pobaltí protesty proti tarifům a akcím energetické burzy Nord Pool.

 
Promiňte, ale tohle je čistě geopolitický pohled, jak se to má jevit davu. Faktem je, že od Stalinovy smrti začali útočit prostřednictvím páté kolony a všech svých řídících nástrojů, kterých není málo (šest priorit, strukturní a bezstrukturní řízení...) na bolševickou koncepci a pomalu ji překrucovat směrem k té původní marxistické, trockistické. Dařilo se jim to jen proto, že ani tehdy lidé neměli podezření, že někdo nahoře fakticky pracuje proti nim a přičítali to chybám řízení. Nakonec se hodně z nich podařilo přesvědčit, že ty chyby byly založeny na bolševické koncepci, že z ní vyplývaly a tudíž je tato koncepce neživotaschopná. A to přes to všechno, co za Stalina v praktickém směru předvedla a také jak těžké bylo ji postupně zlomit (aniž by si uvědomili, že i dnes žijí obyčejní lidé z jejích plodů a to i na Západě). Bylo to vidět i po převratu 1991, jak strašně moc jim vše usnadnilo, když oficiálně vyhlásili jinou koncepci (respektive ideologii) a vztyčili na potvrzení vlasovskou vlajku (ne nadarmo obratem v ústavě ideologii zakázali, vždyť nastolili tu svou a každá jiná by jí byla nepřátelská, věděli, že ta bolševická se nevzdá...). Takže když řeknete, že se nemá jednat ideologicky, ale pragmaticky, tak je to fakticky stejné, jako byste říkala, jděte proti tankům s lukem a šípy. Nechte jim těžké zbraně, a sami pragmaticky zkoušejte pomocí luku a šípů získávat lepší pozice.

Já jsem pozvedla tezi, že USA se nemají rozpadnout, že naopak mají posílit, aby se dorazilo Rusko. Teď když se viceprezident Vance opřel do migrační politiky EU, to opět vypadá, jako by chtěli hodit dočasnou zpátečku ve věci totálního rozkladu EU (stejně jako v USA). A to jen proto, že vycítili, že v Rusku je nějaké jádro, které se nehodlá vzdát. Takže na jednu stranu cukr pro pátou kolonu v Rusku a na druhou posilovat bič v podobě USA a Evropy, obzvláště podaří-li se díky cukříkům získat oddechový čas...
Co se týče jednotlivých států a jejich výhod či nevýhod, kterých dokážou dosáhnout, z hlediska této globální politiky to hraje asi tak takovou roli, jako když jedna jednotka postoupí o dva příkopy a druhá zas o jeden ustoupí. Bojová linie zůstává, tam kde je a příčina války se tím nezmění.

Stále je to tak, že vrcholek pyramidy má pevně vytyčené cíle a těm přizpůsobuje své řízení a využívá k tomu veškerých zdrojů a objekt jeho řízení, spodek pyramidy se plácá jako ryba na suchu. Cítí, že je něco špatně, ale nedokáže se vrátit do vody, kterou má hned vedle. Stačilo by sebou jen mrsknout správným směrem...

Tady Prilepin také dobře vyciťuje v čem je zakopaný pes, a že v současné chvíli není pragmatismus na místě, jedná se o samu existenci Ruska, přestože by se sám možná nechal uvrtat do dalšího trockistického projektu SSSR 2.0, tedy takového, kde by se zdůrazňovalo všechno to negativní, co do něj trockisté založili místo toho zdravého bolševického. Ale to by nastoupilo až ve druhé etapě... V té první máme s Prilepinem cestu společnou. A navíc je možné, že by se cestou nakonec sám přidal k bolševikům.

Урок №275. Украина разрушена изнутри, Россию точат: язык, который не доведет до Киева​

Jasné, polemizovať s vami nejdem - čo hovoríte má zmysel - ste to dali do širšej roviny.

Ja som chcela poukázať na to čo som aj napísala vyššie, keďže to vidím v realite veci dnešných dní - hovorila som primárne o vzťahoch US-EU resp. US-členské štáty EU a nie o US-RF.

To že US "hádže spiatočku", s Ruskom nemá spoločné nič - US má tisíc problémov ktoré Európan nemá šancu pochopiť lebo je to úplne iná realita skutočnosti. A to je tiež to, čo som sa snažila povedať - US je úplne iný typ myslenia, iný typ mentálneho nastavenia - jediný reálny styčný bod je tu pragmatizmus.

Neviem ako ináč sa to pokúsiť vysvetliť na diskusných fórach, osobné skúsenosti sa do pár príspevkov vtesnať nedajú.
 
Jasné, polemizovať s vami nejdem - čo hovoríte má zmysel - ste to dali do širšej roviny.

Ja som chcela poukázať na to čo som aj napísala vyššie, keďže to vidím v realite veci dnešných dní - hovorila som primárne o vzťahoch US-EU resp. US-členské štáty EU a nie o US-RF.

To že US "hádže spiatočku", s Ruskom nemá spoločné nič - US má tisíc problémov ktoré Európan nemá šancu pochopiť lebo je to úplne iná realita skutočnosti. A to je tiež to, čo som sa snažila povedať - US je úplne iný typ myslenia, iný typ mentálneho nastavenia - jediný reálny styčný bod je tu pragmatizmus.

Neviem ako ináč sa to pokúsiť vysvetliť na diskusných fórach, osobné skúsenosti sa do pár príspevkov vtesnať nedajú.
Já myslím, že tomu rozumím. Lidé jednají pragmaticky v dané koncepci, protože jim nic jiného nezbývá, aby vyžili. Ale není to žádný patent Američanů, to je prostě davo-"elitarismus", kde každý kope sám za sebe - ovšem na úrovni davu, protože "elity" jsou organizované odjakživa velice dobře. A je zajímavé, že to nemusí probíhat přímo na strukturní úrovni, probíhá to i na té bezstrukturní. Je to obměna toho "postavení zavazuje". Každý se rád považuje za soběstačného podnikatele, který si dokáže poradit, vyzná se. Ale když se potom po delší době rozhlédne okolo sebe, tak zjistí, že mu to vlastně žádné uspokojení nepřináší, že dosáhl určitých výšin a dál je jakási bariéra, přes kterou se nedokáže dostat. Je to dobře vidět na stoletém rozdílu, kde si podnikatelé fakticky stěžují na jedno a to samé, zde v těchto dvou úryvcích:
To je o tom, že to globální "elity" mají takto schválně nastavené, aby jim nevyrůstala konkurence. Vždy každého udrží v rámcích, jaké mu sami stanoví. Takto to probíhá v otrokářství.

Naproti tomu stojí bolševický přístup, který třeba velmi dobře popsal Fučík ve své knize V zemi, kde zítra již znamená včera. (Na Proudu národní hrdosti tu knihu načítá Iveta Rychtaříková, každý by si ji měl poslechnout, pokud si ji sám nepřečte, zde je ta část o tom společenském vleku, общественный буксир,
Zdroj: https://t.me/Proudnarodnihrdosti/3037
)
Tam jim na jedné z šachet popisovali, co je to společenský vlek, vzít někoho do vleku, ve smyslu pomoci mu dostat se na stejnou úroveň, jaká se podařila jinde (nenechávat si to pěkně pro sebe, aby se to zpeněžilo, pokud to jde, nebo alespoň díky tomu dosáhlo vyššího postavení, či nějakých jiných výhod, třeba i takové, že z práce vyhodí na ulici někoho jiného). Tehdy to žena, která přijela z Ostravy, komentovala: "Oni tady myslí jinak..."

Když se ale vrátíme k té situaci, jaká teď nastala mezi Ruskem, USA a Ukrajinou. Tak co myslíte, jak myslí současné ruské "elity"? Pokud to bude pragmaticky, nic dobrého z toho pro Rusko nekouká, protože se opět bude jednat o elitářskou dohodičku. Tito ruští podpindosníci si mohou myslet, kdo ví, jak ve svém jednání nebyli úspěšní, ale nakonec zjistí, že se opět ocitli přitlačeni u zdi. A o tom já mluvím celou dobu. Je to v hlavě, je to v koncepci. Chce-li Rusko vyhrát, nemůže hrát na hřišti davo-"elitarismu". Těch soupeřů je příliš moc a navíc ho to rozkládá zevnitř. Musí se vrátit k bolševismu, jen tak má šanci skutečně přežít a navíc pomoci přežít celé civilizaci. Musí použít ty výhody, jaké to poskytuje Gorkovcům, když přebírají Kurjaž... (Iveta načetla i toho Makarenka, můžete si pouštět třeba cestou do práce a z práce, z hlediska řízení jde o dva velice důležité materiály...)

PS: Jeden tématický úryvek, šlo o delegaci, jakou USA vyslalo v roce 1958 do SSSR, aby zkoumali tamní systém školství (mimochodem to bylo již po Stalinově smrti v době, kdy byla naplno rozjetá studená válka a jednalo o strategickou oblast, kterou potom okamžitě na základě získaných poznatků začali přes Chruščova torpédovat):
Nic z toho si nijak nemohli dát v hlavě dohromady lidé se západním způsobem myšlení, neboť to nezapadalo do jejich pragmatické logiky.
Když vedení USA došlo, že ze SSSR se stal silný stát bez ohledu na všechny jejich pokusy tomu zabránit, pokusilo se najít základní prapříčinu tohoto jevu. Potřebovali najít odpověď na klíčovou otázku: Jak se to vůbec mohlo stát?! Proto Američanům nezbylo než vytvořit speciální vládní komisi, která by prozkoumala základy toho neuvěřitelného průlomu Sovětského svazu.

USA fakticky prohrály vesmírné závody se sovětským státem, který považovaly za chudý, „zaostalý“, válkou zničený a oslabený. A došlo k tomu v době, kdy Amerika již disponovala prakticky neomezenými finančními možnostmi.“
 
Naposledy upravené:
Já myslím, že tomu rozumím. Lidé jednají pragmaticky v dané koncepci, protože jim nic jiného nezbývá, aby vyžili. Ale není to žádný patent Američanů, to je prostě davo-"elitarismus", kde každý kope sám za sebe - ovšem na úrovni davu, protože "elity" jsou organizované odjakživa velice dobře. A je zajímavé, že to nemusí probíhat přímo na strukturní úrovni, probíhá to i na té bezstrukturní. Je to obměna toho "postavení zavazuje". Každý se rád považuje za soběstačného podnikatele, který si dokáže poradit, vyzná se. Ale když se potom po delší době rozhlédne okolo sebe, tak zjistí, že mu to vlastně žádné uspokojení nepřináší, že dosáhl určitých výšin a dál je jakási bariéra, přes kterou se nedokáže dostat. Je to dobře vidět na stoletém rozdílu, kde si podnikatelé fakticky stěžují na jedno a to samé, zde v těchto dvou úryvcích:
To je o tom, že to globální "elity" mají takto schválně nastavené, aby jim nevyrůstala konkurence. Vždy každého udrží v rámcích, jaké mu sami stanoví. Takto to probíhá v otrokářství.

Naproti tomu stojí bolševický přístup, který třeba velmi dobře popsal Fučík ve své knize V zemi, kde zítra již znamená včera. (Na Proudu národní hrdosti tu knihu načítá Iveta Rychtaříková, každý by si ji měl poslechnout, pokud si ji sám nepřečte, zde je ta část o tom společenském vleku, общественный буксир,
Zdroj: https://t.me/Proudnarodnihrdosti/3037
)
Tam jim na jedné z šachet popisovali, co je to společenský vlek, vzít někoho do vleku, ve smyslu pomoci mu dostat se na stejnou úroveň, jaká se podařila jinde (nenechávat si to pěkně pro sebe, aby se to zpeněžilo, pokud to jde, nebo alespoň díky tomu dosáhlo vyššího postavení, či nějakých jiných výhod, třeba i takové, že z práce vyhodí na ulici někoho jiného). Tehdy to žena, která přijela z Ostravy, komentovala: "Oni tady myslí jinak..."

Když se ale vrátíme k té situaci, jaká teď nastala mezi Ruskem, USA a Ukrajinou. Tak co myslíte, jak myslí současné ruské "elity"? Pokud to bude pragmaticky, nic dobrého z toho pro Rusko nekouká, protože se opět bude jednat o elitářskou dohodičku. Tito ruští podpindosníci si mohou myslet, kdo ví, jak ve svém jednání nebyli úspěšní, ale nakonec zjistí, že se opět ocitli přitlačeni u zdi. A o tom já mluvím celou dobu. Je to v hlavě, je to v koncepci. Chce-li Rusko vyhrát, nemůže hrát na hřišti davo-"elitarismu". Těch soupeřů je příliš moc a navíc ho to rozkládá zevnitř. Musí se vrátit k bolševismu, jen tak má šanci skutečně přežít a navíc pomoci přežít celé civilizaci. Musí použít ty výhody, jaké to poskytuje Gorkovcům, když přebírají Kurjaž... (Iveta načetla i toho Makarenka, můžete si pouštět třeba cestou do práce a z práce, z hlediska řízení jde o dva velice důležité materiály...)

PS: Jeden tématický úryvek, šlo o delegaci, jakou USA vyslalo v roce 1958 do SSSR, aby zkoumali tamní systém školství (mimochodem to bylo již po Stalinově smrti v době, kdy byla naplno rozjetá studená válka a jednalo o strategickou oblast, kterou potom okamžitě na základě získaných poznatků začali přes Chruščova torpédovat):
Nic z toho si nijak nemohli dát v hlavě dohromady lidé se západním způsobem myšlení, neboť to nezapadalo do jejich pragmatické logiky.
Když vedení USA došlo, že ze SSSR se stal silný stát bez ohledu na všechny jejich pokusy tomu zabránit, pokusilo se najít základní prapříčinu tohoto jevu. Potřebovali najít odpověď na klíčovou otázku: Jak se to vůbec mohlo stát?! Proto Američanům nezbylo než vytvořit speciální vládní komisi, která by prozkoumala základy toho neuvěřitelného průlomu Sovětského svazu.

USA fakticky prohrály vesmírné závody se sovětským státem, který považovaly za chudý, „zaostalý“, válkou zničený a oslabený. A došlo k tomu v době, kdy Amerika již disponovala prakticky neomezenými finančními možnostmi.“

Rozumiem 🙂 - ďakujem za tipy - prečítam, vypočujem 👍
 
Dnes - Dag Daniš napísal:

Dag Daniš​

5 h ·
Koniec jednej éry.
Mníchovská bezpečnostná konferencia sa skončila pre "európske kádre" tragicky. Šéf konferencie Christoph Heusgen si počas záverečného prejavu poplakal. Až tak, že nemohol pokračovať... Následne sa zlomený vytratil.
K slzám ho dohnalo napätie medzi Spojenými štátmi a Európou, resp. ostrý prejav amerického viceprezidenta. JD Vance namiesto očakávaných fráz o "transatlantickej jednote" povedal európskym kádrom niečo celkom iné, na čo roky neboli zvyknutí: pravdu. Vance vyhlásil, že najväčšou hrozbou pre Európu nie je ani Čína, ani Rusko, ale skôr samotná európska politika. Európe podľa neho hrozí rozklad zvnútra.
Vyčítal im, že nechápu realitu, vlastné záujmy ani vlastných voličov. Vyčítal im katastrofálnu migračnú politiku, ktorá ohrozuje európsku spoločnosť. Vyčítal im cenzúru, prenasledovanie ľudí pre ich kritické názory, obmedzovanie slobody slova, zásahy do demokracie. Vyčítal im zrušenie výsledku volieb v Rumunsku alebo reči bývalého eurokomisára, ktorý žiadal, aby sa to isté urobilo s výsledkom volieb v Nemecku, ak by nezapadal do predpísaného programu...
Vance Európanom odkázal, že ak sa nespamätajú, Američania s nimi nemôžu počítať. Medzitým Trumpov splnomocnenec povedal, že Európa nebude súčasťou rokovaní o urovnaní ukrajinského konfliktu.
Dôvody sú viac menej známe. "Európske kádre" trénované v poslušnosti nemajú čo povedať. Realita im roky uniká, namiesto toho pózujú a odriekajú aktivistické bláboly, ktoré uvažujúcich ľudí unavujú. Novú americkú vládu už nezaujímajú hlúpe reči a zaklínadlá typu "S Ruskom sa nerokuje", "Ukrajina zvíťazí" alebo "Rusko musí byť strategicky porazené". Zaujímajú ju výsledky tejto aktivistickej politiky. A tie sú opačné, ako si súdruhovia počas desiatich rokov vojny na Donbase smelo kreslili.
Slzám ľudí ako Heusgen sa nečudujem.
Američania ich roky vychovávali k poslušnosti.
A nakoniec, keď sú vzorne poslušní, im Američania prikazujú, aby padali do prdele. A aby uvoľnili miesto takým európskym lídrom, ktorých by si mohli aspoň trochu vážiť. A s ktorými by mohli upratovať migračný, klimatický, dúhový a vojnový bordel, ktorý tu ostal po progresívnych vládach.
 
Status
Nie je možné pridávať ďalšie odpovede.
Naspäť
Top Bottom