A máme tady otevřené fašisty - jako je např. český česky (a slovensky) mluvící jewrej Šaul Kamas.
Dovolím si k tomuto drobné doplnění. Kamas sice česky mluví, ale stejně dobře nebo možná i lépe mluví německy a identifikuje se jako Němec. Lépe řečeno jako „Volksdeutsche“. Na svém veřejném Facebooku v minulosti uváděl místo narození Troppau (německý název Opavy) a zastupuje tvrdé jádro pangermánského proudu, které i v rámci českého neonacistického hnutí naráželo na nesouhlasné postoje. Ocituji zde část z výše uvedené disertační práce Venduly Prokůpkové z roku 2021 (část 12.2 České neonacistické hnutí a sudetoněmecká otázka, strana 233-234):
„Pangermánský proud reprezentuje i v roce 2008 založené internetové periodikum Náš směr a od roku 2011 na něj napojené nakladatelství guidemedia etc s.r.o., v jehož čele figurují neonacista Erik Sedláček a Pavel Kamas (Rataj, Dlouhý a Háka, 2020, s. 140–145).
V roce 2009 se na webu Národního odporu objevil text „Základní úmluvy mezi českými a německými kamarády“, kde se česká strana zavázala k boji za zrušení Benešových dekretů a nápravu souvisejících křivd. V textu manifestu se doslova uvádí:
• „Benešovy dekrety byly vytvořeny na základě odporujícímu mezinárodnímu právu. Byly nařízeny svévolným rozhodnutím spojeneckých vítězných mocností bez souhlasu nejen německého, ale i českého obyvatelstva. Proto považujeme tyto dekrety za neplatné.
• Pokud se tyto dekrety dotýkají výhradně obyvatel Čech a Moravy (Česka), leží na českých kamarádech jejich zrušení urychlit a uskutečnit; mohou přitom počítat s bezmeznou podporou z německé strany.
• Tam, kde Benešovy dekrety měly za následek vraždy, utrpení a vyvlastnění Němců, deklarujeme jednomyslně, že uděláme vše, co je v našich silách, aby byl tento protiprávní stav ukončen. Práva tehdejšího i současného německého lidu či jejich potomků v Sudetech by měla být obnovena.
• K tomu také prohlašujeme, že tehdejší obyvatelé Sudet i jejich potomci mají právo v Sudetech svobodně žít a bydlet.
• Neoprávněně vyvlastněný majetek by měl být vrácen.
• Tam, kde by nabytím majetku následně vznikl konflikt, měl by odpovědný stát zřídit restituční fond, ze kterého bude kompenzována vzniklá materiální ztráta. Právo na příslušné vyrovnání budou mít buďto němečtí, nebo čeští vlastníci.
• V případě střetu zájmů budou z obou národních skupin rovnoměrně ustanoveny komise na základě vzájemného respektu, které ze vzniklé situace vypracují právoplatné řešení.“(Odpor.org, 2009)
Tato úmluva se pak stala základním dokumentem Německo-českého svazu přátel (Deutsch-
Böhmischer Freundekreis, DBF), na jehož aktivitách se podíleli členové NO, DSSS, členové dnes již zakázané německé neonacistické organizace Freies Netz Süd, členové Junge Nationaldemokraten a NPD či některé osoby později aktivní v Der III. Weg (podrobněji níže viz kap. 8.7). Vztah Němců a českých „kamarádů“ je v textu úmluvy jasně vymezen jako vztah německého hegemona a jeho spojenců:
„Stavíme na tradici Německé říše a spojenců říše jako jádra a opory Evropy. Nepřátelskou mocí páchanou zkázu na našich národech skrze biologické a ekonomické zatěžování cizími vlivy může zastavit jen náš společný boj.“ (Odpor.org, 2009)
Samotné naplnění cílů úmluvy pak bylo dáno jako nutný předpoklad k dosažení svobodné „Evropy národů“. Ortodoxní pangermanisté, otevřeně uznávající nároky sudetských Němců, však v rámci českého neonacistického hnutí naráželi i na nesouhlasná stanoviska a odmítnutí.“
Jako další důkaz lze využít časopis Radix, který Kamas vydává. V Radixu 5 Kamas publikoval několikastránkový rozhovor s bývalým členem NPD vystupujícím pod pseudonymem Baldur Landogart (vlastním jménem Tobias Schulz). Cituji (Deepl překlad z angličtiny):
"Tobias Schulz alias „Baldur Landogart“ je německý neonacistický aktivista, který byl členem federálního výboru německé neonacistické strany Národnědemokratická strana Německa (NPD). V rámci NPD založil prestižní neonacistický časopis, který prezentuje novogermánskou a pohanskou ideologii. Díky svým profesionálním zkušenostem v oblasti mediálního designu vytvořil Landogart sofistikovanou neonacistickou propagandistickou značku. Značka sídlí ve městě Fretterode ve spolkové zemi Durynsko, kde žije Thorsten Heise, nejvlivnější německý neonacista a přední člen durynské pobočky NPD.
Landogart má dobré kontakty, protože se intenzivně angažuje v různých předních neonacistických skupinách, včetně mládežnické organizace NPD „Mladí nacionalisté“, neonacistické strany „III.Weg [Třetí cesta]“ a několika neonacistických regionálních a místních skupin. Nedávno zahájil iniciativu zaměřenou na vytvoření „útočiště“ pro „čistou“ německou komunitu tím, že povzbuzoval příznivce, aby se přestěhovali do spolkových zemí Durynsko a Východní Sasko, a zároveň jim nabízel logistické poradenství a platformu pro networking.
Během pandemie COVID byl Landogart aktivní v komunitě „prepperů“ a mezi těmi, kteří se stavěli proti vládním omezením souvisejícím s COVID. Má vztahy s mnoha skupinami v jiných zemích, hlavně ve východoevropských zemích, zejména na Ukrajině. Během pandemie žil několik měsíců na Ukrajině, kde navazoval kontakty v ukrajinské neonacistické komunitě, zejména s funkcionáři Azovského pluku a zástupci krajně pravicové ukrajinské politické strany „Národní sbor“. Na začátku rusko-ukrajinské války odcestoval Landogart na Ukrajinu, aby bojoval po boku Azovského praporu, a povzbuzoval své německé neonacistické stoupence, aby se k Azovskému praporu připojili, a vyzýval k darům. Byl tak hlavním náborářem dobrovolníků z německy mluvících regionů bojujících na Ukrajině."
Tobias Schulz provozuje mimo jiné i vlastní telegramový kanál v němčině, kde podrobně popisuje i svoje důvody pro vystoupení z NPD - originální text v němčině zde, zde a zde. Cituji ve zkratce (Deepl překlad z němčiny)
„Vzhledem k současné a opětovné expanzi Moskvy na Ukrajině, která je v rozporu s mezinárodním právem a má genocidní charakter, vzhledem k osobní ztrátě mých známých ideologicky pevných kamarádů na bojišti a vzhledem k tomu, že NPD je i zavedenými médii – bohužel oprávněně – klasifikována jako „proputinovská“ nebo „proruska“ strana, již pro mě není možné být členem takové organizace.“
Zde, zde a zde například Schulz oplakává svého zabitého druha z Pravého sektoru a jednoho z organizátorů událostí v Oděse 2. května 2014 Demjana Ganulu (Демьян Ганул). Cituji první Schulzův příspěvek (Deepl překlad z němčiny):
„Demyan. Děkujeme za tvou snahu a čas, který jsi nám věnoval!„Pangermánský proud reprezentuje i v roce 2008 založené internetové periodikum Náš směr a od roku 2011 na něj napojené nakladatelství guidemedia etc s.r.o., v jehož čele figurují neonacista Erik Sedláček a Pavel Kamas (Rataj, Dlouhý a Háka, 2020, s. 140–145).
V roce 2009 se na webu Národního odporu objevil text „Základní úmluvy mezi českými a německými kamarády“, kde se česká strana zavázala k boji za zrušení Benešových dekretů a nápravu souvisejících křivd. V textu manifestu se doslova uvádí:
• „Benešovy dekrety byly vytvořeny na základě odporujícímu mezinárodnímu právu. Byly nařízeny svévolným rozhodnutím spojeneckých vítězných mocností bez souhlasu nejen německého, ale i českého obyvatelstva. Proto považujeme tyto dekrety za neplatné.
• Pokud se tyto dekrety dotýkají výhradně obyvatel Čech a Moravy (Česka), leží na českých kamarádech jejich zrušení urychlit a uskutečnit; mohou přitom počítat s bezmeznou podporou z německé strany.
• Tam, kde Benešovy dekrety měly za následek vraždy, utrpení a vyvlastnění Němců, deklarujeme jednomyslně, že uděláme vše, co je v našich silách, aby byl tento protiprávní stav ukončen. Práva tehdejšího i současného německého lidu či jejich potomků v Sudetech by měla být obnovena.
• K tomu také prohlašujeme, že tehdejší obyvatelé Sudet i jejich potomci mají právo v Sudetech svobodně žít a bydlet.
• Neoprávněně vyvlastněný majetek by měl být vrácen.
• Tam, kde by nabytím majetku následně vznikl konflikt, měl by odpovědný stát zřídit restituční fond, ze kterého bude kompenzována vzniklá materiální ztráta. Právo na příslušné vyrovnání budou mít buďto němečtí, nebo čeští vlastníci.
• V případě střetu zájmů budou z obou národních skupin rovnoměrně ustanoveny komise na základě vzájemného respektu, které ze vzniklé situace vypracují právoplatné řešení.“(Odpor.org, 2009)
Tato úmluva se pak stala základním dokumentem Německo-českého svazu přátel (Deutsch-
Böhmischer Freundekreis, DBF), na jehož aktivitách se podíleli členové NO, DSSS, členové dnes již zakázané německé neonacistické organizace Freies Netz Süd, členové Junge Nationaldemokraten a NPD či některé osoby později aktivní v Der III. Weg (podrobněji níže viz kap. 8.7). Vztah Němců a českých „kamarádů“ je v textu úmluvy jasně vymezen jako vztah německého hegemona a jeho spojenců:
„Stavíme na tradici Německé říše a spojenců říše jako jádra a opory Evropy. Nepřátelskou mocí páchanou zkázu na našich národech skrze biologické a ekonomické zatěžování cizími vlivy může zastavit jen náš společný boj.“ (Odpor.org, 2009)
Samotné naplnění cílů úmluvy pak bylo dáno jako nutný předpoklad k dosažení svobodné „Evropy národů“. Ortodoxní pangermanisté, otevřeně uznávající nároky sudetských Němců, však v rámci českého neonacistického hnutí naráželi i na nesouhlasná stanoviska a odmítnutí.“
Jako další důkaz lze využít časopis Radix, který Kamas vydává. V Radixu 5 Kamas publikoval několikastránkový rozhovor s bývalým členem NPD vystupujícím pod pseudonymem Baldur Landogart (vlastním jménem Tobias Schulz). Cituji (Deepl překlad z angličtiny):
"Tobias Schulz alias „Baldur Landogart“ je německý neonacistický aktivista, který byl členem federálního výboru německé neonacistické strany Národnědemokratická strana Německa (NPD). V rámci NPD založil prestižní neonacistický časopis, který prezentuje novogermánskou a pohanskou ideologii. Díky svým profesionálním zkušenostem v oblasti mediálního designu vytvořil Landogart sofistikovanou neonacistickou propagandistickou značku. Značka sídlí ve městě Fretterode ve spolkové zemi Durynsko, kde žije Thorsten Heise, nejvlivnější německý neonacista a přední člen durynské pobočky NPD.
Landogart má dobré kontakty, protože se intenzivně angažuje v různých předních neonacistických skupinách, včetně mládežnické organizace NPD „Mladí nacionalisté“, neonacistické strany „III.Weg [Třetí cesta]“ a několika neonacistických regionálních a místních skupin. Nedávno zahájil iniciativu zaměřenou na vytvoření „útočiště“ pro „čistou“ německou komunitu tím, že povzbuzoval příznivce, aby se přestěhovali do spolkových zemí Durynsko a Východní Sasko, a zároveň jim nabízel logistické poradenství a platformu pro networking.
Během pandemie COVID byl Landogart aktivní v komunitě „prepperů“ a mezi těmi, kteří se stavěli proti vládním omezením souvisejícím s COVID. Má vztahy s mnoha skupinami v jiných zemích, hlavně ve východoevropských zemích, zejména na Ukrajině. Během pandemie žil několik měsíců na Ukrajině, kde navazoval kontakty v ukrajinské neonacistické komunitě, zejména s funkcionáři Azovského pluku a zástupci krajně pravicové ukrajinské politické strany „Národní sbor“. Na začátku rusko-ukrajinské války odcestoval Landogart na Ukrajinu, aby bojoval po boku Azovského praporu, a povzbuzoval své německé neonacistické stoupence, aby se k Azovskému praporu připojili, a vyzýval k darům. Byl tak hlavním náborářem dobrovolníků z německy mluvících regionů bojujících na Ukrajině."
Tobias Schulz provozuje mimo jiné i vlastní telegramový kanál v němčině, kde podrobně popisuje i svoje důvody pro vystoupení z NPD - originální text v němčině zde, zde a zde. Cituji ve zkratce (Deepl překlad z němčiny)
„Vzhledem k současné a opětovné expanzi Moskvy na Ukrajině, která je v rozporu s mezinárodním právem a má genocidní charakter, vzhledem k osobní ztrátě mých známých ideologicky pevných kamarádů na bojišti a vzhledem k tomu, že NPD je i zavedenými médii – bohužel oprávněně – klasifikována jako „proputinovská“ nebo „proruska“ strana, již pro mě není možné být členem takové organizace.“
Zde, zde a zde například Schulz oplakává svého zabitého druha z Pravého sektoru a jednoho z organizátorů událostí v Oděse 2. května 2014 Demjana Ganulu (Демьян Ганул). Cituji první Schulzův příspěvek (Deepl překlad z němčiny):
Nájemný vrah, který si chtěl od Rusů vydělat 10 000 stříbrných, tě dnes zastřelil na ulici.
Pomstíme se.
Přitáhneme Moskvany a jejich nohsledy k odpovědnosti.
Na Ukrajině. V Německu.
Kdekoli se nacházejí.
To ti dlužíme, to ti dlužím já!
Hrdý Ukrajinec: Byl jsi jedním z nás, a přece jsi nebyl. Protože tvé nasazení daleko přesahuje to, co my děláme pro naši zemi.
Byl jsi jedním z těch, ke kterým jsem mohl vzhlížet, někdo, kdo mě inspiroval.
Kamarád, i když jsme spolu nemluvili ani slovem a mohli jsme komunikovat jen přes Google Translator.
Ale to stačilo. Poznali jsme se!
Demyan: Odpočívej v pokoji!
Tvůj Nimetsʹkyy Druh
Baldur“
A na stejném kanále na Telegramu se Schulz raduje, že vydavatelství Guidemedia jeho kamaráda Pavla Kamase bylo zproštěno viny. V dalším příspěvku pak zmiňuje svůj rozhovor v Radixu. Nebudu to citovat celé, ale dám 2 věty, které mluví za vše. Cituji (Deepl překlad z němčiny):
„Pavel je hrdý německý občan (v originále deutscher Volksangehöriger, což je ekvivalent slova Volksdeutsche), který žije v dnešním Českém republice a vydává tam mimo jiné časopis „RADIX“, který se zabývá aktuálními tématy.“
[...]
„Pavel je dnes v bývalém Protektorátu Čechy a Morava nejznámějším nacionalistou a pravidelně přivádí lidi s odlišnými názory do stavu bílé zlosti.“
„Pavel je hrdý německý občan (v originále deutscher Volksangehöriger, což je ekvivalent slova Volksdeutsche), který žije v dnešním Českém republice a vydává tam mimo jiné časopis „RADIX“, který se zabývá aktuálními tématy.“
[...]
„Pavel je dnes v bývalém Protektorátu Čechy a Morava nejznámějším nacionalistou a pravidelně přivádí lidi s odlišnými názory do stavu bílé zlosti.“
Ano, ale nelze mezi ně dát úplné rovnítko. Kamas je v tomto jiná váhová kategorie.A kdybych měl vypočítat 3 nejznámější “členy české obce fašistické”, byli by to:
1. Adam B. Bartoš (B = Benjamin)
2. Tomáš Vandas
3. Pavel Kamas

