Tady asi bude třeba při výpočtu zohlednit podstatně více dobových proměnných, než to zvonka vyzerá.
Přesně tak, a proto bych si dovolil ještě něco doplnit. Freud měl ve Vídni také velmi schopného mladšího souseda a ještě o něco schopnějšího synovce.
2. Freudova strategie prosazení psychoanalýzy pomocí spolupráce s oficiálně nejewrejským Jungem vykazuje znaky tandemové metody zvané "informační kleště", kterou s oblibou používají právě jewrejové
To je velmi dobrý postřeh. Dovolil bych si ale položit otázku, zda to není málo a zda sázka na Junga není přeci jen až příliš pozvolnou i když stabilní cestou k prosazení psychoanalýzy. Dle mého názoru se jedná o cestu evoluční (měkčí), avšak jak všichni víme, GP by si přece nedovolil kulhat na jednu nohu a už vůbec ne ve chvíli, kdy se v bezprostřední blízkosti Freuda vyloupnou rovnou dva chlápci (a také jewrejové) s tahem na branku, jenž se mohou stát prostředkem k prosazení cesty revoluční (tvrdší), prostřednictvím které bude možné nasbírat velké množství dat o chování davu.
První nadějný chlapík byl
Ernest Dichter - výše zmíněný Freudův soused. Dichter se inspiroval psychoanalýzou a vynalezl dodnes hojně používaný
motivační výzkum hledající nevědomé a iracionální faktory (nejen) ekonomického chování, přičemž se využívá hloubkových rozhovorů spojených s projektivními testy. Kromě toho, že se motivační výzkum stal alfou a omegou ekonomické psychologie a marketingu, je také účinnou metodou, jak předem zjistit, co na dav platí či případně později také ověřit, jak efektivní byla na dav aplikovaná strategie, tzn. dá se využít na začátku, v průběhu i na konci jakéhokoli procesu bez ohledu na jeho délku. Prostě skvělá metoda sběru dat, která nejsou povrchní a dají se využít k další manipulaci s davem.
Druhým byl výše zmíněný synovec
Sigismunda Šloma Freuda (nar.
6.
5. 18
56). Jmenoval se
Edward Louis Bernays (nar.
22.
11. 1891). No a tenhle Bernays do toho šel po hlavě. Však to znáte, krev není voda. Dnes je vnímán jako otec moderních tzv.
public relations a můžete si být jisti, že cokoli co dnes kolem sebe vidíte, že je využito v reklamě, propagandě a psychologickém a informačním boji, Bernays buď vymyslel, zdokonalil nebo minimálně mistrně využil většinou ve prospěch vlády SSA, nadnárodních koncernů notoricky známých rodin, nebo velkých investičních fondů. Stihl toho napáchat povážlivě mnoho, protože podle hesla:
"Po čem h***o, tomu se nic nestane.", tento parazit šlapal trávu celých dlouhých
103 let.
Bernays se velmi dobře uvedl už jako člen nechvalně známé
Creelovy komise (
Committee on Public Information (česky
Výbor pro veřejné informace). To byla ta komise, které se podařilo přesvědčit americkou veřejnost k podpoře vstupu SSA do první světové války kupř. prostřednictvím narativu vykreslujícího Němce jako necivilizované Huny a karikatur, na kterých císař Vilém trhá nebohá belgická nemluvňata vedví, přičemž je z chutí pojídá. Během 20. let vytvořil dvě "bible" PR -
Crystallizing public opinion a
Propaganda -
Joseph Goebbels se později vůbec netajil tím, že tyto publikace jsou nedílnou součástí jeho knihovny.
Co se týká ekonomické psychologie, tak Edward Barneys je otcem konzumní povahy davu, tak jak ji dnes známe. To on přesvědčil lidi, že nové věci se nekupují, protože je člověk potřebuje (když třeba staré již nelze opravit), ale protože je prostě chce. Z občana se stal rázem konzument. Na konci dvacátých let stál za nárůstem ženského tabakismu, protože dal (společně s dalším Freudovým žákem
Abrahamem Brillem) ženám do rukou
"pochodně svobody" ve formě cigaret
Lucky Strike, feministky byly nadšené a brzy to přerostlo v globální trend. Dále se mu povedlo v době, kdy celá Amerika snídala toust s marmeládou, džusem a kávou lidem podsunout slaninu s vejci, čímž nakopl masný průmysl a živočišnou výrobu, když byly v úpadku, což by nebylo tak špatné, kdyby později lidem nevnutil představu zdravé snídaně ve formě průmyslových cereálií plovoucích ve studeném mléce. Vždy to samozřejmě podložil důvěryhodnými lékařskými studiemi (věřte vědě).
Pravděpodobně by Barneysovy eskapády vydaly na celé samostatné vlákno, takže to zkrátím a uvedu už jen podle mne asi nejdůležitější milník v dějinách psychologických operací. Firmu
Chiquita asi není nutné představovat. Dřív než se tento banánový gigant přejmenoval, tak nesl název
UFC - United Fruit Company, akcionáři té firmy bylo mnoho vlivných lidí včetně členů
CIA, jejího notoricky známého ředitele
Allana Dullese a jeho staršího bratra, tehdejšího ministra zahraničí SSA
Johna Fostera Dullese. Problém nastal, když se prezidentem Guatemaly stal v roce 1951
Jacobo Árbenz Guzmán. Ten udělal tu "největší chybu", protože se chtěl inspirovat především v oblasti zemědělství politikou SSSR a udělat tak něco pro svoje lidi na úkor zahraničních společností, pročež začal vyvlastňovat půdu. Jelikož tohle se Americe a jejím koncernům přece nedělá, tak CIA z pověření prezidenta Eisenhowera v srpnu 1953 provedla operaci
PBSuccess. Došlo k vycvičení invazních sil pod vedením
Carlose Castilla Armase a 18. června 1954 vojenská operace začala za přispění námořní blokády a leteckého bombardování Guatemala City. Jenomže guatemalským vládním jednotkám se dařilo většinu ofenziv porazit. Bernays vytvořil silnou kampaň psychologické války, která zahrnovala zapojení známých osobností odsuzujících prokomunistický kurz Guatemaly, dovoz novinářů významných amerických deníků do země za účelem získání veřejnosti pro skrytou agendu a vytváření tlaku na americkou vládu, aby byla svolná k invazi a zřízení falešné povstalecké rozhlasové stanice. Až pod tíhou této psychologické operace se guatemalská armáda ze strachu z americké invaze vzdala a Jacobo Árbenz Guzmán 27. června 1954 odstoupil. Šablona této psychologické operace je v různých obměnách úspěšně využívána dodnes.
Zde ještě část textu z Wikipedie, který hezky demonstruje vznik PR:
"Krátce poté, když mu strýc Sigmund Freud z Evropy poslal materiály pro svou novou knihu (v níž se stavěl skepticky k podstatě lidské civilizovanosti a kterou uzavřel tím, že člověk je de facto smýkán svým libidem a nízkými pudy, jeho status ve společnosti určuje jen to, nakolik jim dokáže odolávat), pojmul Edward myšlenku, že je potřeba zastoupit úlohu subjektu, který „lidem řekne, co chtějí“, přičemž tímto subjektem by pak měl podle daného modelu být buďto stát, nebo trh."
A ještě Bernaysův citát, který je na Wikipedii dán všem na odiv:
"Vědomá a organizovaná manipulace organizovaných zvyků a názorů mas je důležitým prvkem v demokratické společnosti. Ti, kteří manipulují tento neviditelný mechanismus společnosti, tak vytvářejí neviditelnou vládu, jež je skutečnou mocí v naší zemi."
Edward Bernays
