Globální politika

[Boleslav]

Ale na druhou stranu nerezignovali, a stále dávali druhou šanci. Příkladem je třeba stavba Bělomořsko-Baltského kanálu, který z větší části projektovali i stavěli vězni. Ti projektanti si na začátku mysleli, že si z nich dělají dobrý den. Byli zvyklí na tu korupci, jakou vidíme dnes a nedovedli si předstvit, že by tak velké dílo někdo svěřil jim, kteří už jednou zklamali. A potom se z mnohých z nich stali ti nejlepší budovatelé. Najednou viděli, že se mohou uplatnit, aniž by někoho museli uplácet či se před někým plazit a navíc za nimi zůstává kus skutečného díla. Ten Bělomořsko-Baltský kanál byl ve své době unikátní stavbou. Navíc je nutné si uvědomit, že mnoho lidí bylo pomýlených a přínos nového systému začali vidět až v průběhu jeho budování (to samozřejmě nemluvím o vrcholku pyramidy). To je ten příklad toho sedláka, který nechtěl vstoupit do družstva, protože si prostě nedokázal představit, že mu to přinese něco dobrého. Lepší bylo mít toho vrabce ve své vlastní hrsti, než holuba na střeše. To se ale postupně dařilo odbourávat. A je skutečně pravda, že mnozí potom řekli, že už by ty staré časy, kdy se dřeli od slunka do slunka vrátit nechtěli. Je to vidět mimo jiné i v našem seriálu Nejmladší z rodu Hamrů, když to na jednoho takového dost dlouho zavilého soukromého zemědělce potom zkoušeli v roce 1968 a ten je poslal tam, kam slunce nesvítí. Měl už možnost se o přínosu nového systému totiž přesvědčit na vlastní kůži. Já chápu, že mnoho lidí řekne, že to je idealismus, ale není, to byla tehdejší realita. Ta čísla, která uvádí Fučík mluví za vše. A také právě po těchto lidech, kteří se podíleli na tom úspěšném převychovávání, potom šli v roce 1937 a mnoho jich zařvalo, včetně spisovatelů, kteří o tom psali tu knihu. To už ale zase šlo o střet s uvědomělými parazity, ne se zblblým obyvatelstvem. I když střet s ním také mnohdy končil krvavě a smrtí. Jenže bolševici se snažili rozlišovat mezi těmi, kteří byli pomýlení a těmi skutečnými zatvrzelými nepřáteli. A ano, nezřídka je to stálo život, protože je podcenili, podcenili jejich nelidskost. Ale kolik lidí také dokázali přetáhnout na svou stranu.

Tady jde zřejmě o jinou sortu lidí. Já jsem měl na mysli naprosto vědomý (třídně uvědomělý) a organizovaný odpor reakce - ne ze strany např. těch sedláků, kteří nechápali, nebo ze strany obyčejných kriminálních živlů vzešlých z bezprizorních lidí, ale těch ze strany bývalé moci - příkladem je šachtinský proces. Dříve jim to patřilo a když jim to už nepatří, tak se to snaží alespoň sabotovat.

 

[Irena Aneri]

Tady jde zřejmě o jinou sortu lidí. Já jsem měl na mysli naprosto vědomý (třídně uvědomělý) a organizovaný odpor reakce - ne ze strany např. těch sedláků, kteří nechápali, nebo ze strany obyčejných kriminálních živlů vzešlých z bezprizorních lidí, ale těch ze strany bývalé moci - příkladem je šachtinský proces. Dříve jim to patřilo a když jim to už nepatří, tak se to snaží alespoň sabotovat.

Ale mezi vězni na tom kanále byli právě projektanti, kteří předtím sabotovali myslím nějaké zavodňovací projekty. Tedy i ty dokázali přetáhnout na svou stranu přímo ve vězení. Samozřejmě, že to tak nešlo se všemi. Ale ta snaha tam neustále byla a často se vyplatila. Vzpomínám na jeden případ z té knihy o kanálu, kde paradoxně nejvíce nesnášenlivý byl ten, co vzešel z chudých poměrů a vypracoval se. Ten nesnášel ty, kterým potom bylo umožněno vystudovat, protože přišel o svou výjimečnost. Nebo zase jiný případ projektanta, který nikdy nepracoval na stavbě, jen papíroval. Tady mu svěřili řízení lidí, a tak se mu to zalíbilo, že nechápal, jak mohl dříve tak žít.