• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz

Cesta vyššieho poznania

Neviem ako sa dá vedome vybudovať kráľovstvo Božie na zemi pod Božím vedením (Hlavný cieľ) bez súbornosti (vedľajší cieľ, divné to slovo). Nikoho od toho neodrádzam. Určite sa súbornosť (divné to slovo) nedosiahne neúctou k Božiemu daru Jazyku (používaním cudzích slov miesto rodných), ani neupozornením na hlúposť (viď. vyššie duch-duša-ja, winetuova otázka)

Neviem kto povedal, že Kráľovstvo Božie musí používať slová navždy, ale úctu k Bohu aj Božiemu daru jazyku (osvojením si ho) treba mať.
Otázka jazyka je veľmi dôležitá a je dobré, že sa tu otvára.
Len by som jemne rozlíšil cieľ a cestu.

Kráľovstvo Božie nie je viazané na slová – ale človek, ktorý k nemu smeruje, zatiaľ áno.
Jazyk je dar práve pre stav, v ktorom sa ešte učíme rozlišovať, pomenúvať a niesť zodpovednosť za význam.

Myšlienka, že raz možno slová nebudú potrebné, nie je popretím jazyka – ale jeho zavŕšením.
Nedá sa však preskočiť.

Úcta k Bohu sa dnes prejavuje aj úctou k reči, ktorú máme – jej presnosťou, čistotou a zakorenenosťou.
Až jazyk, ktorý prestal klamať, môže byť raz nahradený tichom.

Preto súbornosť nevzniká obchádzaním jazyka, ale jeho dozretím.
 
Len aby bolo jasno v pojmoch podľa KSB od VP SSSR:
Duch je nehmotné (od slova hmat) telo.
Duša je Ja. Tá si berie do inosveta iba mravnosť.
Vonkajší prejav mravnosti je mrav (etika).

Žiadne Božie iskry, źivatmi, častice atď.
Skutočnosť je skutočná (objektívna realita), žiaden prelud (ilúzia).
O skutočnosti si robíme predstavu, a čím je presnejšia ( najlepšia je Bohostredná mozaika), tým sa vieme lepšie rozhodnúť.
Dovolím se vyjádřit nejprve k nehmotnému duchu v KSB, a následně k popření boží jiskry a iluzorní podstaty skutečnosti.

Davoelitární věda považuje za základní kategorie hmotu, duch, prostor a čas. KSB upozorňuje na to, že to jsou z části odvozené kategorie, prostor a čas nejsou ničím jiným než vlastnostmi hmoty, a z části fiktivní kategorie, takzvaní duchové jsou jemnohmotné bytosti, takže plně spadají pod kategorii hmota. Proto je tvrzení "Duch je nehmotné (od slova hmat) telo" z hlediska KSB přinejmenším zavádějící.

Základní kategorie podle KSB jsou matérie (ať už jako hrubohmotná nebo jemnohmotná hmota či energie), informace a míra.

To se žádným způsobem nevylučuje s jungovským-gnostickým, ezoterickým a základním indickým popisem struktury lidské bytosti, která sestává ze tří částí:
1) hrubohmotné tělo (tělo, latinsky corpus, řecky hýlé -- hrubohmotné tělo -- annamajakóša),
2) jemnohmotné tělo (ego, duše, latinsky anima, řecky psýché -- jemnohmotné tělo sestávající z astrálního těla emocí a mentálního těla myšlenek-idejí -- dživa sestávající z pránamajakóši-energetického obalu, manómajakóši-obalu emocí, vidžňánamajakóši-mentálního obalu poznání a ánandamajakóši-blaženosti),
3) a substance lidského já, která je totožná s Bohem, Bohem daný oživující princip, boží jiskra (Das Selbst, Self, latinsky ipse -- duch, latinsky spiritus, řecky pneuma -- átman jako přechodně oddělená část bráhmanu).

Tento popis struktury lidské bytosti přesně rezonuje se čtyřmi typy lidské psychiky podle KSB:
1) zvířecí typ psychiky, řízené pudy, je soustředěný na úrovni hrubohmotného těla a pudových emocí, víc ho netrápí.
2) zombie typ psychiky, řízené většinovým názorem, je soustředěný na úrovni kolektivních emocí a myšlenek, jimiž se realizuje jeho ego.
3) démonický typ psychiky, řízené svévolí ega, je soustředěný na úrovni emocí a myšlenek k uspokojení vlastních potřeb a cílů ega.
4) lidský typ psychiky, řízené svědomím jako kanálem, skrze který duch-boží jiskra komunikuje se svým východiskem, tzn. s HNR( hierarchicky nejvyšší řízení)-Bohem, je soustředěný na úrovni ducha-boží jiskry k realizaci božího záměru.
První tři egoistické typy lidské psychiky žijí plně v dualitě, v níž je ego postaveno do protikladu vůči světu, z níž vyplývá celý komplex pocitů oddělení od světa, osamocenosti a zoufalého hledání pevných bodů a lpění na jistotách tohoto světa. Lidský typ psychiky žije v souladu s božím záměrem a rozmývá hranici mezi egem a světem, takže se u něj popsaný komplex osamocenosti a lpění postupně rozpouští.

Takže boží jiskra je podle mě velmi promyšlený pojem, který zohledňuje tu skutečnost, že Self-duch-pneuma-átman není žádnou samostatnou entitou, ale že je v konečném důsledku pouze božím zlomkem, boží myšlenkou, bez níž by byl iluzorní svět hmoty v podstatě mrtvý. Vím, že boží jiskra je také jen pojem, predstava, ktorú si robíme o skutočnosti, ale podle mě je to představa velmi přesná, protože je součástí Bohostredné mozaiky, která nám umožňuje, že sa vieme lepšie rozhodnúť, koho budeme v sobě víc krmit, zda vlka (ego-dživa) nebo psa (self-pneuma-átman).

I to, že svět hmoty je iluzorní, je jen představa advaita védanty, tzn. jednoho směru staré indické filozofie, podle níž je veškerý vesmír pouze boží myšlenkou. Což odpovídá objevům fyziky malých částic a kvantové fyziky, které zjistily, že čím hlouběji jdete do hmoty, např. do cihly vašeho domu, tím více zjišťujete, že je tam jenom prázdno s malými kousky čehosi, co se někdy chová jako částice a jindy jako vlnění, a jehož pohyb může ve stejném okamžiku ovlivnit události na opačném konci vesmíru. Tato představa je podle mě rovněž velmi přesná, protože je součástí Bohostredné mozaiky, která nám umožňuje zbavit se lpění na něčem tak pomíjivém a iluzorním, jako je hmota, včetně našeho těla a našeho ega.
 
Naposledy upravené:
Väčšina tu diskutujúcich pozná terminológiu KSB a aj obrazy jednotlivých pojmov. Ale rôzne synonymá sú dôležité pre hľadanie spoločnej reči s ľuďmi, ktorí sú zvyknutí na inú terminológiu. Pretože vždy pred serioznou diskusiou na nejakú tému je potrebné si zjednotiť terminológiu, aby sa nestalo že "jeden o koze, a druhý o voze"
Tu je na wiki KSB aj definicia pojmu súbornosť:
 
Otázka jazyka je veľmi dôležitá a je dobré, že sa tu otvára.
Len by som jemne rozlíšil cieľ a cestu.

Kráľovstvo Božie nie je viazané na slová – ale človek, ktorý k nemu smeruje, zatiaľ áno.
Jazyk je dar práve pre stav, v ktorom sa ešte učíme rozlišovať, pomenúvať a niesť zodpovednosť za význam.

Myšlienka, že raz možno slová nebudú potrebné, nie je popretím jazyka – ale jeho zavŕšením.
Nedá sa však preskočiť.

Úcta k Bohu sa dnes prejavuje aj úctou k reči, ktorú máme – jej presnosťou, čistotou a zakorenenosťou.
Až jazyk, ktorý prestal klamať, môže byť raz nahradený tichom.

Preto súbornosť nevzniká obchádzaním jazyka, ale jeho dozretím.
Reč je ako krídla pre dušu ponorenú do hmotného sveta. Reč, to je modlitba. Samozrejme, aký človek, taká modlitba. Dementný a zvrátený progresívec versus A. S. Puškin, to sú dva opačné cípy gaussovej krivky.
 
Naspäť
Top Bottom