J
Jono77
V poslednom čase ma chytilo štúdium logiky.
Je pre mňa až výživné študovať takéto materiály optikou KSB
.
Je pre mňa až výživné študovať takéto materiály optikou KSB
.
-
Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz
Čo teraz čítate?
- Thread starter JolnyC
- Start date
-
- Štítky
- knihy
Popolvár
Známy člen
Otázkou je “Čo sa skrýva za ľadovou stenou Antarktídy?”
Je tu jeden paradox: Antarktída ako ľadový kontinent zemegule a zároveň ako ľadová stena obkolesujúca plochú zem - náš svet (Terra mia) na povrchu obrovskej zemegule (Gaia). Brániaca tým z vnútra, z nášho sveta (Terra mia), pokiaľ nedozrejú, preniknúť do svetov za ľadovou stenou (je to niečo ako zaguľatenie sveta (Stredozeme) v závere knihy J.R.R.Tolkiena “Sillmarion”) a zároveň ako ľadová stena chrániaca náš svet pred nebezpečenstvom spoza nej - paralela s ľadovou stenou z filmovej série HBO “Game of Trones”).
A tak, v zajatí klasickej vedy, budeš sa po svetových moriach plaviť dookola, oboplávaš Antarktídu ako kontinent i obletíš našu Zem na orbitoch ako zemeguľu, alebo, oslobodiac sa zo zajatia klasickej vedy, nájdeš, tak ako hitlerovci, prechod cez ľadovú stenu “plochej zeme” (Terra mia) do svetov, zemí za ľadovou stenou (za siedmimi horami, za siedmimi dolami…)…
dasa
Známy člen
Prezidentova archa
Alexandr Tamanskij
Nejdůležitější otázka dnešní doby zní v uších každému: Jak předejít třetí světové válce?Alexandr Tamanskij je synonymem pro neotřelé vnímání dějin. Ve svém románu Prezidentova archa uvádí řadu ze svých dějepisných postřehů. Ovšem to, co činí Prezidentovu archu opravdu originální, je dějinná analýza a na ní založený návrh řešení nejpalčivější otázky dneška.
Román vás zavede do té nejtajnější analytické organizace v autorově domovině a mezi špičky republikánské strany v zemi protivníka. Zklamání si zažijí jen diváci ČT a příznivci pražské kavárny, románoví hrdinové totiž nikoho neuráží, na nikoho neútočí ani se jej nesnaží vymazat z povrchu zemského. Naopak, snaží se co nejupřímněji pochopit zájmy a potřeby protistrany a hledají způsob, kterak vybudovat nový a bezpečný systém soužití velmocí i malých národů
Mek Cintoš
Známy člen
Ta plochá země mi přijde už moc divoká. V rámci svého omezeného poznání a faktu, že NĚKDO zcela prokazatelně brzdí proces, aby si lidstvo jako celek vyskládalo celé puzzle (nikdo rozumný asi nedá ve společné kleci opici granát do ruky) a princip gravitace není oficiální vědou ani zdaleka vysvětlen, jsem tak nějak schopen připustit teorii Země s obývatelným prostředím uvnitř.
Že se němečtí nacisté snažili "ošálit" gravitaci, bude asi na základě, i přes důkladné zametení stop koncem války, pomalu se rýsující pravda.
Zda však létající talíře, které rozprášily Byrdovu křížovou výpravu, byly nacistické, je velká otázka ...
Naposledy upravené:
Mek Cintoš
Známy člen
Mek Cintoš
Známy člen
Ak som to správne pochopil, tak popolvár hovorí o alegorických paralelách, nie o skutočnej plochej zemi. Ak sa na plochu zem alebo "hru o trony" pozrieš ako na umelecké obrazy, tak antarktída môže symbolizovať miesto, ktoré by mohlo skrývať tajomstvá. Možno fyzické, a možno len astrálne.
Mne pri tom komentári napadlo. Že aj jeden ruský védický mních hovoril na svojich prednáškach, že cesta do duchovného sveta vedie jedine cez zem... Aj dévovia z vyšších materiálnych svetov sa musia najprv inkarnovať na zem, aby sa následne mohli následne po smrti dostať do duchovného sveta.
Iná myšlienka je zasa o tom, že na svete sú sluhovia temných, ktorí sa snažia oslobodiť padlých anjelov z inej dimenzie a pustiť ich na zem. V umeleckých obrazoch to bolo stvárnené vo filme Konstantin. Ale inak to priamo vyplýva z náboženských kníh.
Mek Cintoš
Známy člen
Také jsem to pochopil tak. Ta poznámka se spíš týkala faktu, že už se nějaký čas o teorii ploché Země z mnoha stran hovoří jako o hotové věci. Myslím si, že je to jedna z mnoha návnad, kterými GP odvádí pozornost od správných "směrovek" (další takovou je např. již cca 20 let trvající mediální masáž, spojující UFO s mimozemšťany, jejichž existence je najednou brána jako hotová věc).
UFO jsou však, ve smyslu absolutně bezhlučných, neuvěřitelně rychle měnících rychlost a směr létající objektů, realita. Jednou jsem byl svědkem nočních manévrů cca 4-5 takových objektů, u nichž se kvůli tmě dal kruhový tvar pouze odhadnout podle občas dokola "obíhajících" světel. Sem tam se některý zastavil a posvítil si jakoby silným reflektorem na zem.
Jsem sice zhruba v polovině té knížky SS-bratrstvo zvonu, ale zatím to na mě dělá dojem, že ty talíře, které dehonestovaly Byrdovu vojenskou expedici, nemohly být nacistické (tedy pokud by měly být založeny na pohonu, který byl vyvíjen v rámci projektu Zvon). V r. 1944 při popisovaných pokusech vznikaly u pokusných rostlin, živočichů a lidí (jak pokusných vězňů, tak personálu) fatální destrukční organické změny. Údajně také bylo zřetelně slyšet charakteristický bzukot. Těžko si lze představit, že by za 2-3 roky vyrobili z žebřiňáku Ferrari.
Spíš to na mě dělá dojem, že celá agenda postupného "odhalování" vývoje a výroby UFO nacisty je jen další ze scénářů GP k odvádění pozornosti (čímž netvrdím, že nacisté podobný letoun nemohli vyvinout).
Naposledy upravené:
Mek Cintoš
Známy člen
V tomhle dokumentu sice také podsouvají německý (po)válečný technologický zázrak, nicméně i tak při troše kritického myšlení lze usoudit, že navozovaná teorie o odsunu německé elity a převratných technologií do ledových jeskyní, kde "jestli neumřeli, žijí dodnes", nedává smysl.
Naposledy upravené:
sulpicius gallus m
herostratos
Člen
áno, je to zrejme relevantná hypotéza ..
Celá predošlá záležitosť s Farellom sa vlastne dá formalizovať ako otázka technická: čo všetko mohli "Nemci" na danom technologickom stupni rozvoja vôbec dosiahnuť(?). Mnoho čriepkov k danej téme sa skladá pri obmedzenom čase veľmi ťažko, no občas prídu inšpiratívne texty z neočakávaných zdrojov. Pokiaľ ide, napríklad o reprodukčnú technológiu, tak západ dohnal Nemeckú vojnovú úroveň až niekedy v 60tych rokoch (a to treba povedať, že Goebbels sa zo začiatku za kvalitu nemeckej produkcie - oproti americkej - doslova hanbil..). Je to vražedne prosté: na bleskovú vojnu potrebujete spoľahlivé spojenie tankového vojska (okrem iného bez bizardne veľkých antén z tankov I. svetovej, ktoré sa ako prvé zlomili pri prechode protitankovými zátarasmi). Takže s istou nadsázkou sa dá povedať, že americké hudobné hity 60tych rokov boli nahrávané ešte na starej nemeckej vojenskej technike.. je to dokonca prítomné aj v textoch Pink Flojdu, kde sa v jednej piesni spieva o "hodnosti generála.." - je to narážka na generála Guderiana a je Blickríg (ktorý by sa inak ani nezačal).. viac vo fundovanej knihe: https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/gramofon-film-typewriter-372603
herostratos
Člen
- to sa, žiaľ, z daného príspevku hodnoverne vyčítať nedá ..
Takže len zopakujem predošlé: drvivá väčšina vecí, čo o Antarktíde čítame, sú totálne bludy - pričom tento fakt mi zapína výstražnú kontrolku.
Ak bol príspevok myslený ironicky, tak fajn, ale niektoré knihy si treba vyslovene zaslúžiť: https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/ironie-232806 (odporúčam ako príspevok ku klasickému vzdelaniu, veľmi zaujímavá, náročná kniha)..
Marcus Aurelius Antoninus (121-180) je neobvyklým zjevem ve starověkém písemnictví. Proslul jako římský císař (161-180) a zároveň filozof. Vládl ve velmi neklidné, krizové době, plné válečných konfliktů s barbarskými kmeny, jež útočily na římskou moc. Při výpravě na sever proti Markomanům se r. 179 dostal až na území dnešního Slovenska do oblasti Trenčína.
Byl velmi vzdělán a literárně činný. Jeho filozofickou orientaci významně ovlivnilo studium děl stoika Epiktéta. Dochovala se od něj mj. latinsky psaná korespondence, ale největšího ohlasu dosáhl soubor jeho řecky psaných krátkých filozofických úvah a poznámek, jež si pořizoval během válečných výprav. Byly nazvány Ta eis heauton (?? ??? ??????), česky Hovory k sobě. V nich osobitým způsobem shrnul své myšlenky o lidském údělu a smyslu existence, s maximálním důrazem na etické otázky. Zdůrazňuje v nich pomíjivost lidského bytí, neustálou změnu, vznik a zánik, a odvolává se na princip přirozenosti, na předurčenost všech živých bytostí a jejich rovnost.
Hovory k sobě patří k nejúspěšnějším titulům Antické knihovny, v klasickém překladu Rudolfa Kuthana zde vycházejí již potřetí.
www.knihydobrovsky.cz
Byl velmi vzdělán a literárně činný. Jeho filozofickou orientaci významně ovlivnilo studium děl stoika Epiktéta. Dochovala se od něj mj. latinsky psaná korespondence, ale největšího ohlasu dosáhl soubor jeho řecky psaných krátkých filozofických úvah a poznámek, jež si pořizoval během válečných výprav. Byly nazvány Ta eis heauton (?? ??? ??????), česky Hovory k sobě. V nich osobitým způsobem shrnul své myšlenky o lidském údělu a smyslu existence, s maximálním důrazem na etické otázky. Zdůrazňuje v nich pomíjivost lidského bytí, neustálou změnu, vznik a zánik, a odvolává se na princip přirozenosti, na předurčenost všech živých bytostí a jejich rovnost.
Hovory k sobě patří k nejúspěšnějším titulům Antické knihovny, v klasickém překladu Rudolfa Kuthana zde vycházejí již potřetí.
Hovory k sobě - Antoninus Marcus Aurelius
Marcus Aurelius (121-180) je neobvyklým zjevem ve starověkém písemnictví. Proslul jako římský císař…
www.knihydobrovsky.cz
Tak jsem se zvláštním řízením osudu dostal k velice zajímavé knize:
www.databazeknih.cz
Zrovna jsem dočetl ´´Smutné dedičstvo Atlantídy´´ (mimochodem kdo ještě nečetl škodí sám sobě) a druhý den jsem vezl nějaké neprodejné knihy z antikvariátu po místních knihobudkách. Když jsem si tohoto titulu všiml. Jméno spisovatele mi nic neříkalo a podle názvu bych to jinak vyhodnotil jako nějakou nezajímavou brakovou literaturu. Ale Atlantské téma mi ještě dostatečně rezonovalo v hlavě tak jsem vzal knihu domů, že ji dám šanci, třeba tam je něco co mi chybí do mozaiky...
No bylo a vskutku za posledních pár let zas neskutečně podnětná beletrie. Literárně/umělecky asi nic noc, autor ale byl patrně epigonem Jefremova nebo se skrze jeho četbu dokázal napojit na podobné egregory.
Kniha se sice čte obtížně, kvalita spisovatelského umu nebyla bohužel pro dané téma dostatečná, přesto když opomeneme některé neobratné popisy a někdy až školácké výplně můžeme nalézt román s velice filosofickým přesahem.
Téma románu je poslední rok Atlantské více-regionální civilizace s tisíciletým kastovním systémem, je zde velmi dobře naznačeno několik řídících systémů, které měli chránit existenci těchto pořádků a sebe navzájem. (Např. Strážci Nejvyššího tajemství - kteří mohli sesadit a nahradit klonem i jakéhokoliv krále, nejvyšší rada, 10 králů s 1 nejvyšším tzv. Synem Slunce...) Hlavním hrdinou je jeden z mála poctivých státních úředníků Hero - kronikář, dějepisec a pracovník státního archivu - vskutku jefrmovovská postava. Bohužel také člen nejvyšší kasty a elitář/který to ovšem nepřehání a přemýšlí o možnostech nápravy. No kniha samozřejmě nemá dobrý konec jak už lze z názvu pochopit.. Největší zlo ovšem symbolizuje tzv. Bratrstvo Uctívačů Moci s bohem/démonem Zeleným hadem, který už předtím zničil říši Mu. Dovolím si zde ocitovat jednu z jeho promluv aby byl naznačen konceptuální přesah knihy:
I promluvil ke shromážděným uctívačům moci Zelený had takto:
Nebudiž Rovnosti, aniž Svobody aniž Bratrství! Jsou to toliko Slova
jichžto užívati musíte mluvíce k jiným, chtíce je
učiniti služebnými. Naším jediným Zákonem budiž Moc!
Chtíce Moci dosíci, uveďte Lidi v Strach a velikou žádostivost po Rozkoších,
Pýchu a Nesvornost, aby jeden druhého měl v nenávisti. Plody jejich
Usilování rozdělujte, učiníte Vyživení všech závislé na Vaší Vůli.
Navěky uchovati Moc ve svých Rukou chtíce, Řád jejich rodin v Neřád obraťte,
k hojnému pití a hrám ve vrhcáby a Plesání je mějte,
aby jejich Mysli spíše Vašimi se staly.
Jakémukoliv Protivenství předejíti jsouce nuceni
v niveč jejich Obecenství obraťte,
a ty pak, kdož sloužiti Vám budou ochotně
Milostí svou obdarujte. A ty pak, kdož by Vám odpírali
v obecné Opovržení uveďte a tak Moc a Slávu svou přivodíte
nad Světem.
Tak promluvil Zelený had poprvé.
Kniha také velice zajímavě ilustruje jev ´´Konspirace v konspiraci´´.
Nepřítel z Atlantidy | Komentáře
Nepřítel z Atlantidy - kniha - 11 uživatelských komentářů. Co si o knize myslíš ty? Přidej svůj vlastní komentář.
www.databazeknih.cz
Zrovna jsem dočetl ´´Smutné dedičstvo Atlantídy´´ (mimochodem kdo ještě nečetl škodí sám sobě) a druhý den jsem vezl nějaké neprodejné knihy z antikvariátu po místních knihobudkách. Když jsem si tohoto titulu všiml. Jméno spisovatele mi nic neříkalo a podle názvu bych to jinak vyhodnotil jako nějakou nezajímavou brakovou literaturu. Ale Atlantské téma mi ještě dostatečně rezonovalo v hlavě tak jsem vzal knihu domů, že ji dám šanci, třeba tam je něco co mi chybí do mozaiky...
No bylo a vskutku za posledních pár let zas neskutečně podnětná beletrie. Literárně/umělecky asi nic noc, autor ale byl patrně epigonem Jefremova nebo se skrze jeho četbu dokázal napojit na podobné egregory.
Kniha se sice čte obtížně, kvalita spisovatelského umu nebyla bohužel pro dané téma dostatečná, přesto když opomeneme některé neobratné popisy a někdy až školácké výplně můžeme nalézt román s velice filosofickým přesahem.
Téma románu je poslední rok Atlantské více-regionální civilizace s tisíciletým kastovním systémem, je zde velmi dobře naznačeno několik řídících systémů, které měli chránit existenci těchto pořádků a sebe navzájem. (Např. Strážci Nejvyššího tajemství - kteří mohli sesadit a nahradit klonem i jakéhokoliv krále, nejvyšší rada, 10 králů s 1 nejvyšším tzv. Synem Slunce...) Hlavním hrdinou je jeden z mála poctivých státních úředníků Hero - kronikář, dějepisec a pracovník státního archivu - vskutku jefrmovovská postava. Bohužel také člen nejvyšší kasty a elitář/který to ovšem nepřehání a přemýšlí o možnostech nápravy. No kniha samozřejmě nemá dobrý konec jak už lze z názvu pochopit.. Největší zlo ovšem symbolizuje tzv. Bratrstvo Uctívačů Moci s bohem/démonem Zeleným hadem, který už předtím zničil říši Mu. Dovolím si zde ocitovat jednu z jeho promluv aby byl naznačen konceptuální přesah knihy:
I promluvil ke shromážděným uctívačům moci Zelený had takto:
Nebudiž Rovnosti, aniž Svobody aniž Bratrství! Jsou to toliko Slova
jichžto užívati musíte mluvíce k jiným, chtíce je
učiniti služebnými. Naším jediným Zákonem budiž Moc!
Chtíce Moci dosíci, uveďte Lidi v Strach a velikou žádostivost po Rozkoších,
Pýchu a Nesvornost, aby jeden druhého měl v nenávisti. Plody jejich
Usilování rozdělujte, učiníte Vyživení všech závislé na Vaší Vůli.
Navěky uchovati Moc ve svých Rukou chtíce, Řád jejich rodin v Neřád obraťte,
k hojnému pití a hrám ve vrhcáby a Plesání je mějte,
aby jejich Mysli spíše Vašimi se staly.
Jakémukoliv Protivenství předejíti jsouce nuceni
v niveč jejich Obecenství obraťte,
a ty pak, kdož sloužiti Vám budou ochotně
Milostí svou obdarujte. A ty pak, kdož by Vám odpírali
v obecné Opovržení uveďte a tak Moc a Slávu svou přivodíte
nad Světem.
Tak promluvil Zelený had poprvé.
Kniha také velice zajímavě ilustruje jev ´´Konspirace v konspiraci´´.
Naposledy upravené:
Irena Aneri
Známy člen
Četla jsem velmi pěkně napsaný příběh z Velké vlastenecké očima velitele pluku Baurdžana Momiše-Uliho. Je to opravdu dobře napsáno. Nejen v Kazachstánu by to měla být povinná četba. Je to kniha Za námi Moskva od Alexandra Beka, je to v první části, která se tak také jmenuje Za námi Moskva
www.trhknih.cz
Malá ochutnávka:
"Pište," řekl Baurdžan Momiš-Uli. "Kapitola první. Strach."
Po chvilce rozvažování pokračoval.
"Neznajíce strachu, řítili se panfilovci do první bitvy... Co myslíte, bude to dobrý začátek?"
"Nevím," řekl jsem rozpačitě.
"Tak píšou literární frajtři," tvrdě řekl Baurdžan. "Úmyslně jsem nařídil, aby vás po celou dobu, kterou jste tu prožil, prováděli po takových místech, kam čas od času dopadnou dvě tři miny a kde občas pohvizdují střely. Chtěl jsem, abyste ochutnal strach. Nemusíte mi to potvrzovat, já vím i bez vašeho přiznání, že jste nejednou musel potlačovat strach.
Proč tedy vy a vaši spisovatelští kolegové vytváříte dojem, že bojují jacísi nadpřirození lidé, a ne takoví jako vy? Proč se domníváte, že voják nezná ty lidské city, kterými žijete vy? Kdo je podle vašeho mínění voják - nižší tvor? Nebo naopak nějaká vyšší bytost?
Podle vás je snad hrdinství dar přírody? Nebo je vydává staršina spolu s plášti - přidá statečnost a zatrhne si v seznamu: 'Dostal..., Další...?'
Já už jsem války užil pořádně, stal jsem se velitelem pluku a myslím, že mám právo tvrdit: tak tomu není.
S čím počítali Němci, když vtrhli do naší veliké země? Věřili, že na pochod k východu vytáhne v čele jejich tankových kolon generál Strach, před ním že se skloní nebo uteče všechno živé.
Náš první boj, vybojovaný v noci z patnáctého na šestnáctý říjen roku tisícího devítistého jedenačtyřicátého, byl i bitvou proti strachu. A po sedmi nedělích, když jsme odrazili Němce od Moskvy, běžel za nimi i generál Strach. Tam konečně poznali, snad poprvé v této válce, co to znamená, když se jim v patách drží strach."
Je to drsné i filosofické zároveň, myslím celou tuto část knihy (ta druhá polovina je taková standardní, ničím se příliš nevyznačující). Velmi lidské, ne v tom nadneseném smyslu, "obyčejně jadrně lidské".
Kniha Za námi Moskva - Trh knih - online antikvariát
Kupte nebo prodejte knihu Za námi Moskva v online antikvariátu TrhKnih.cz
www.trhknih.cz
Malá ochutnávka:
"Pište," řekl Baurdžan Momiš-Uli. "Kapitola první. Strach."
Po chvilce rozvažování pokračoval.
"Neznajíce strachu, řítili se panfilovci do první bitvy... Co myslíte, bude to dobrý začátek?"
"Nevím," řekl jsem rozpačitě.
"Tak píšou literární frajtři," tvrdě řekl Baurdžan. "Úmyslně jsem nařídil, aby vás po celou dobu, kterou jste tu prožil, prováděli po takových místech, kam čas od času dopadnou dvě tři miny a kde občas pohvizdují střely. Chtěl jsem, abyste ochutnal strach. Nemusíte mi to potvrzovat, já vím i bez vašeho přiznání, že jste nejednou musel potlačovat strach.
Proč tedy vy a vaši spisovatelští kolegové vytváříte dojem, že bojují jacísi nadpřirození lidé, a ne takoví jako vy? Proč se domníváte, že voják nezná ty lidské city, kterými žijete vy? Kdo je podle vašeho mínění voják - nižší tvor? Nebo naopak nějaká vyšší bytost?
Podle vás je snad hrdinství dar přírody? Nebo je vydává staršina spolu s plášti - přidá statečnost a zatrhne si v seznamu: 'Dostal..., Další...?'
Já už jsem války užil pořádně, stal jsem se velitelem pluku a myslím, že mám právo tvrdit: tak tomu není.
S čím počítali Němci, když vtrhli do naší veliké země? Věřili, že na pochod k východu vytáhne v čele jejich tankových kolon generál Strach, před ním že se skloní nebo uteče všechno živé.
Náš první boj, vybojovaný v noci z patnáctého na šestnáctý říjen roku tisícího devítistého jedenačtyřicátého, byl i bitvou proti strachu. A po sedmi nedělích, když jsme odrazili Němce od Moskvy, běžel za nimi i generál Strach. Tam konečně poznali, snad poprvé v této válce, co to znamená, když se jim v patách drží strach."
Je to drsné i filosofické zároveň, myslím celou tuto část knihy (ta druhá polovina je taková standardní, ničím se příliš nevyznačující). Velmi lidské, ne v tom nadneseném smyslu, "obyčejně jadrně lidské".
Celovek
Známy člen
Nedavno som cital Zapisky ostrelovace od Zajceva o bitke za Stalingrad, oni zase hovorili za Volgou sa pre nas konci svet.
torden.sk
Zápisky ostreľovača - TORDEN
Svoje spomienky na detstvo, dospievanie a vojnové časy opisuje Zajcev realisticky a zároveň poeticky, s humorom a pozorovateľským talentom.
Peter Peto
Člen
Konečne som sa dostal k čítaniu knihy Rok Blázna. Dosť náročné čítanie.
Irena Aneri
Známy člen
Právě jsem dočetla knihu Vzpoura svědomí od Rudolfa Petershagena. Jedná se o autobiografickou knihu plukovníka fašistického Wehrmachtu. Je opravdu zajímavá. Začíná jeho účastí v bitvě o Stalingrad, potom je zraněný převezen do Německa, kde ho kvůli zdravotní nezpůsobilosti vrátit se na frontu udělají vojenským velitelem městečka Greifswaldu. To vydá Rudé armádě bez boje, když se přiblíží. Jako německý velitel skončí ve vězení v SSSR. Když se vrátí, chce budovat mírové a sjednocené Německo. Ovšem to není po chuti Ami, a tak ho v západním Německu zatknou pod absolutně vymyšlenou záminkou a skončí v tamním vězení, opět společně s fašistickými generály. To je ve zkratce. Je to velmi dobré dobové svědectví od člověka, který se nestal komunistou, ale měl své lidské svědomí. Hodně se člověk dozví o poměrech v německé fašistické armádě a především o tom, jak Ami nabírali kádry!!! Je to opravdu zajímavé! Je to plné i filosofických úvah...
www.databazeknih.cz
Vzpoura svědomí - kniha
Bývalý plukovník fašistického wehrmachtu, nositel rytířského kříže napsal tuto knihu, která poukazuje na události z jednoho červencového dne roku 1942... od Rudolf Petershagen
www.databazeknih.cz