Ekológia a odpadové hospodárstvo

[SLAV_jan_in]

K tomu návratu koní na místo automobilů. Nepamatuji si už zcela přesná čísla, ale v době kdy byl kůň a vůl používán jako dopravní a pracovní prostředek (tažné zvíře), byla spotřeba krmiva pro tato zvířata taková, že na jejich vypěstování bylo potřeba cca 1/3 orné půdy. Je to dnes ještě možné, účelné, ekologické?

Pozri sa na to inak. Kôň sa aj "opasie" + Na zimu potrebuje seno. Tá istá 1/3 ornej pôdy sa používala zároveň na chov kráv, oviec, kôz a ďalšieho statku. Každý si tam našiel čo potreboval. Pokiaľ narážaš na ovos, ten sa koňom dával primárne kvôli výkonu, a to hlavne ťažným, takže kvôli tomu bolo treba viac ovsa zasiať. Nie som odborník na kone. Ale keď Indiáni, ale napríklad aj takí Kozáci, dokázali chovať kone bez toho, aby výlučne kvôli nim obrábali pôdu, aký problém by sme s tým mali mať my? Len treba zmeniť paradigmu z "výkon a rýchlosť" na "harmónia". Pretože pokiaľ budeme na všetko hľadieť pohľadom prvého, je vopred jasné, že masovo chovať kone kvôli doprave sa neoplatí. Lenže pozerať na to iba prostredníctvom "výkon a rýchlosť" je práve už scestie. A to z toho dôvodu, že tu absentuje prirodzený beh vecí z hľadiska nejakých úplne základných potrieb človeka, ktorý si navykol mať všetko a hneď. To vyžaduje taký výdaj energie, že dokonca ešte aj dnešné počasie nám dáva naplno ako JŽO pochopiť tú synchronicitu, že "svet je prehriaty". Ani nie že prehriaty, ale doslova prepálený. A teraz späť k príkladu s Indiánmi. Nie, nechcem sa vrátiť ani do stredoveku, a ani prejsť na spôsob ich života. Ide len o to, že o porovnanie "psychického" životného štýlu. Ten náš dnešný stojí na nekonečnom naháňaní vlastného chvosta. Výsledok je neustály stres, žiadna sPOKOJnosť, takmer žiadna sebarealizácia atď ... Pri kontakte so zvieratami, k čomu má veľká časť ľudí stále sklon, sa človek často upokojuje. Obzvlášť keď ide o kontakt s koňmi. Mnoho ľudí to dnes vyhľadáva. Dokonca sa používajú aj na terapiu - hipoterapia. Takže človek dokáže spomaliť - synchronizovať svoj život viac s rytmom daného zvieraťa (musí sa oň starať, byť s ním, pri jazde zažíva iné pocity, vníma iné zvuky ... atď.). My dnes nepotrebujeme chovať kone na výkon tak, ako ich chovali naši pra a pra-pra, ktorých živobytie vtedy plne záviselo od ich výkonu (i keď ... i vtedy robili často iba podľa šablóny "ako robili/žili naši rodičia" a hnali samých seba - až sa doslova štvali na smrť pri robote, aj keď toľko nepotrebovali ... ale budiž, to je na oddelenú zvláštnu diskusiu, ktorá by potvrdila, že práve tento nevedomý prístup spôsobil, že človek z pôdy utiekol za ľahkým životom). Navyše ... pozri sa koľko plôch leží ladom (nepestuje sa na nich nič, len sa pasú, alebo bez úžitku kosia a mulčujú za dotácie). Takže moja odpoveď je: "Nie, 1/3 pôdy by to určite nezhltlo."

K automobilismu. Myslím si, že hlavní problém přemrštěného/nadměrného užívání je

... pohodlnosť, lenivosť. A nuda. Absencia skutočne hodnotných životných cieľov. Marketing, ktorý spomínaš, je vonkajší faktor tohoto istého pôsobenia. Odraz. Inak by nemal žiadnu šancu presadiť sa.

ve lživém marketingu, který se snaží nafouknout potřebu/spotřebu (= vytváření přemrštěné potřeby pomocí emocí, manipulace ega a falešných obrazů). Velké drahé auto je symbol kapitalismu, individualismu, sobectví = individuálního "úspěchu", dravosti, společenského postavení...
To je hlavní důvod, proč si lidé kupují stále nová větší a dražší auta za poslední peníze nebo dokonce na úvěry, na které nemají. Je potřeba změnit tento marketing/narativ/filozofii/ideologii používání aut a jejich významu pouze jako dopravního prostředku.

Je to tiež cesta. Ale toto závisí primárne na elitách, aby ho zmenili. Ten marketing. Na nás to neleží. Od nás sa žiada vyvíjať aktivitu zdola. Na osobnej úrovni. Príklad.

 

[jardob]

Chápem to správne, že narážaš na chemtrails?
Alebo tým chceš povedať skôr to, že lety nemajú zásadnejší vplyv na rozbíjanie oblačnosti?

Nie, nenarážam na nič. Sám som bol zvedavý, ako sa to prejaví na počasí. Prečo bola dva mesiace jasná obloha neviem.
Lietadlá majú vplyv na počasie. Kedysi za ZSSR vraj aj stíhačkami rozháňali oblačnosť. A obrovský vplyv na počasie majú aj štarty kozmických rakiet.
Osobne nepoznáme presne tie mechanizmy vplyvu lietadiel a rakiet na počasie, neviem úplne presne ako to funguje, ale viem, že tam vplyv je.
Inak perfektný macher na tieto otázky bol Boris Orava. V čase Kovidu písal ešte na bývalé fórum. Potom už nie. Škoda.

 

[jik]

Souhlasím, že tento myšlenkový směr (světonázor - 1. priorita řízení) je v rozporu s metafyzikou (hledáním pravdy a podstaty věcí = je v rozporu s NHR). Postmoderní filozofie/ideologie nás dovedla až do současnosti (vyhrocený egocentrismus, liberalismus, nihilismus...).
Do marketingu postmoderna vnesla prodej emocí a identity. Postmoderní marketing prodává životní styl, status a příběh. Značka (brand) a její image získaly větší hodnotu než fyzický produkt. Reklama začala vyloženě manipulovat.
Dnes je jasné, že postmoderna musí z cesty, pokud nechceme dojít až k apokalyptickým obrazům Hollywoodu. Východ je v poučení se a vědomém oproštění se od tohoto pohledu na svět.

Jak, když Postmoderna je znetvoření myšlení? Jediná možnost je odstranění příčiny - tedy automobilizmu

Proč, vůbec vznik tak destruktivní/dehumanizovaný způsob myšlení/vnímání světa? Problém byl/je v tom, že moderna kterou měl nahradit (viz. příklady podnikatelů jako byli Baťové a jejich zapojení/motivování "spolumajitelů" z řad dělnictva, kteří to chtěli dělat jinak = Fordismus), přestala být použitelná/funkční/výhodná pro globální monopolizovaný kapitalismus a globální elity (GP) a tak někdy v 70-tých letech přišli s řízenou destrukcí (postmodernou).

Pravděpodobně ne. Modernu vystřídala Postmoderna v okamžiku, kdy se objevila auta - a se všemi svými důsledky, reklama-nereklama. Podnikatelé, kteří to vlastně "mysleli dobře" a kteří byli jasní modernisté dokonce s občinovým vnímáním (H. Ford), pouze urychlili nástup Postmoderny. Samotný nadnárodní kapitál by také nemusel být proti - ale nástup Postmoderny znamenal úpadek kvalifikace, pokles výkonnosti a pokles zisků... - a tak se kapitál stěhoval dále.

Neochota dělit se o planetární zdroje a zejména o informace, která byly nutné k úspěšnému řízení moderní společnosti a prosakovaly stále hlouběji do spodku pyramidy = hrozila jim ztráta monopolu na řízení.

Toto vidím jinak: kapitalizmus v zásadě zdroje požírá co to jde, ale co se týče "informací nutných k úspěšnému řízení"... to jako vážně tady někdo chcete mluvit o úspěšném řízení? Vždyť je to jeden průšvih vedle druhého. Tady je především ztráta schopnosti myslet se všemi důsledky. Dnes nejvyšší kvalifikaci k úspěšnému řízení má... nejspíše Modžtaba Chameneí, kterého do této funkce postavili jakoby bez jakýchkoliv zkušeností. Protože každý jen trochu rozumně uvažující člověk má dostatek vlastního duševního potenciálu a nic zevně nepotřebuje.

Naopak si myslím, že pro socialismus byla moderna (pokus o řízení lidstva na základě racionality a vědeckého poznání + navíc deklarovaná spravedlivější dělba výsledků kolektivní práce) stále funkční a nosná a jakmile byla opuštěna, vedlo to k rozkladu (ztrátě kolektivismu, morálky...). V podstatě je to jinak řečeno (v termínech kterým ne každý rozumí), co už jsem v jiných diskusích zmiňoval, že touha po pohodlí, luxusu, všeho_si_dovolování = pokles morálky vedly k rozkladu socialismu.

Pokles morálky mravnosti ano, ten vedl k rozkladu socializmu, ale příčinou byla nastupující Postmoderna a "všechnosidovolování"... vždyť to je právě konzumní společnost a účelovost jako nejvyšší hodnota - a příčinou je právě automobilizmus.

Jen pro doplnění: Moderna byla obsažena jako světonázorový základ i v marxismu.

Marxizmus je jednou z hlavních vývojových větví liberalizmu, tedy Moderny.

Čili - kořenem problému není automobilismus. To je jen hůl o dvou koncích, lze z něho udělat sluhu i pána. Kořen je ve vadném světonázoru.

Vadný světonázor zakládá znetvoření myšlení v důsledku automobilizmu.

 

[SLAV_jan_in]

Práve čítam o našej elektrickej rozvodnej sústave:
- vybudované za socializmu 60 - 80 roky,
- životnosť okolo 40 rokov +/- do r. 2000 - 2010,
- zariadenia v nej pracujú 15 - 30 r. nad projektovanou životnosťou,
- sieť bola navrhnutá na rovnomernú predvídateľnú záťaž z centralizovanej výbory,
- dnes dostáva kolísavú záťaž z obnoviteľných zdrojov, elektromobilov, tepelných čerpadiel a dátových centier,
- 40 % distribučnej siete v EÚ je viac ako 40 rokov starej cca 10 rokov od konca svojej životnosti a jej záťaž má narásť o 60 %,

Pozn.: To sú celkom zaujímavé dáta s ohľadom na to, ako sme závislí na elektrickej energii. Teda ako je na ňom závislý náš "pokrok". Ten blackout v Španielsku nedávno nebol len tak.

 

[Ferry]

- zariadenia v nej pracujú 15 - 30 r. nad projektovanou životnosťou,

Keď vidím našu rozvodnú sústavu, kde sú drôty na betónových stĺpoch alebo na železných vežiakoch, tak môžem povedať, že sme na tom ešte dobre. V USA sú na tom oveľa horšie. Drevené stĺpy, obité dookola, držané niekoľkými lanami.

Inak to nie len rozvodná sústava je v USA v katastrofálnom stave. Železnice sú na tom podobne. Všetko je potrebné renovovať, udržiavať. Ale kto za to zaplatí? Vtedy sa to robilo všetko pre ľudí. Teraz na západe sa všetko robí pre zisk, preto aby si niekto mohol dovoliť vilu alebo bugati. A tak namiesto 1000 stĺpov sa vyrába bugati. Len dokedy....

 

[Lars Turms]

Keď vidím našu rozvodnú sústavu, kde sú drôty na betónových stĺpoch alebo na železných vežiakoch, tak môžem povedať, že sme na tom ešte dobre. V USA sú na tom oveľa horšie. Drevené stĺpy, obité dookola, držané niekoľkými lanami.

Inak to nie len rozvodná sústava je v USA v katastrofálnom stave. Železnice sú na tom podobne. Všetko je potrebné renovovať, udržiavať. Ale kto za to zaplatí? Vtedy sa to robilo všetko pre ľudí. Teraz na západe sa všetko robí pre zisk, preto aby si niekto mohol dovoliť vilu alebo bugati. A tak namiesto 1000 stĺpov sa vyrába bugati. Len dokedy....

View attachment 7644



View attachment 7645

Mate pravdu s tou zanedbanou infrastrukturou v US. Ale zase, lisi se to stat od statu. Napr. Florida i Texas masivne investuji do infrastruktury, mizi ty drevene sloupy,vsude jsou uz betonove, nove silnice, opravene mosty,atd. Ale jsou staty kde to neresi, protoze korupce ve statni zprave.
Jeste vysvetlim jednu vec. Mnohom lidi ( i ja jsem se podivoval) se podivuji nad draty na sloupech v US. Jsou oblasti (hlavne na jihu) kde dochazi casto k zaplavam, a voda tam v tech oblastech muze stat od nekolika dnu az po nekolik tydnu. V pripade poruchy s el siti, je nemozne provezt opravu, pokud to je vedene pod zemi, proto je v techto statech el rozvod na vysokych a dnes uz betonovych sloupech.
Zeleznice nechali uplne spustnout, ale i tady dochazi pomalu k obnove.

 

[SLAV_jan_in]

Ja tú elektrickú sústavu rozvodnú spomínam preto, že si všetci ani nie že myslia, lebo oni na to nemyslia, ale jednoducho to berú ako samozrejmosť, že životný štýl 90-00-10-20 bude pokračovať. Problém ale je v tom, že súčasne s likvidáciou priemyslu v EÚ bude aj toto chátrať. Len si to nikto zatiaľ nijak moc nevšíma. A každý si myslí, že vypustením UI sme urobili krok k ďalšiemu "rastu". Pritom je to len zastierací manéver, lebo UI bez elektrickej energie fungovať nedokáže a na obnovu a udržiavanie distribučnej sústavy pri súčasnom jej rozširovaní je potreba nehorázne finančné zdroje. Ekologicky fungovať na elektrine môže byť v budúcnosti taktiež teda obrovský problém.

 

[los sol]

som sa dozvedel):

Z videa srozumitelná forma o potřebě změny profesí stavařiny, aplikované biologie a hydrologie, k vytvoření opět zdravé krajiny s 10% vodních ploch jako fyzikálně-přírodní normy, tedy zdravá a soběstačná v termoregulaci, v porovnání s narůstajícími důsledky neuváženého kolektivního chování nevzdělaných profesí, včetně vědeckých, na krajinu možná vyvolá tlak na změnu jejich psychiky.

Na 1m2 = až 1000 watů za jasného počasí ze slunce.
Z 1 m2 ZDRAVÉ VODOU NASYCENÉ ZELENĚ se za den vypaří 2 - 3 litry vody (vznik dešťových mraků, když kondenzuje tato vlhkost v patřičné výšce)
Z 1 m2 suché stepi, vysušené krajiny s vodními toky, zbytků vodních ploch, se vypaří od 0 do 0,5 l vody za den, tedy sálá od povrchu jen horký vzduch (nevznikají dešťové mraky)
Každý litr vypařené vody obsahuje 0.7 kWh energie.
Z každého litru vypařené vody se stane 1200 litrů vodní páry.
Sluneční energie z páry (těch 0.7 kWh/litr) vyrovnává mlhami teploty mezi dnem a nocí
Přímá úměra:
Kolik zeleně = tolik mraků
Suchá zeleň, suchá step, poušť = nula mraků
.............
Tedy přibývá slunečného svitu z nedostatku mraků a z tohoto důvodu je důležitá vegetace a vodní plochy má být cca 10% v krajině (dnes náme do 1% vodních ploch), aby ten příval slun. energe příroda zvládla = vodou nasycená zeleň má za plného svitu max. 25°C (sám jsem vyzkoušel za horkého slunečného počasí 37°C jsem v lese zaběhl mezi cca 1m vysoké balotuchy a byla mi zima, pocitově cca 17°C.

Ve videu:
"Tak skončily civilizace před námi, archeologové je hledají pod vrstvami písku ..."
Dále je ve videu schéma rybník a okolní vyprahlá krajina, např. sklizené pole, kde není možné mít meziplodinu, i po sklizni, ubývá z vodní plochy i 1 cm denně

O metr týdně se nyní snižuje hladina orlické přehrady. Zbývá už jen přibližně tři a půl metru - tedy asi 50 milionů metrů krychlových vody - do hranice, kdy se bude muset změnit způsob řízení Vltavské kaskády.

Orlík ztrácí metr týdně. Jde o výjimečnou situaci, říká šéf Povodí Vltavy - Seznam Zprávy

Hladina Orlíku od dubna klesla zhruba o 11 metrů. Pokud sucho nepoleví, začnou potřebný průtok Vltavy zajišťovat Slapy. Praze ale podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly nedostatek vody nehrozí.

www.seznamzpravy.cz

Tepelné ostrovy - oblasti, které vykazují znatelně vyšší teploty než okolí - nevznikají jen ve městech. V menší míře se objevují i v zemědělské krajině, z níž postupně zmizela velká část vegetace

Obrazem: Pole se rozpálí jako střecha. Teplota přesahuje padesát stupňů - Seznam Zprávy

Tepelné ostrovy - oblasti, které vykazují znatelně vyšší teploty než okolí - nevznikají jen ve městech. V menší míře se objevují i v zemědělské krajině, z níž postupně zmizela velká část vegetace. Vedra jsou hůře snesitelná.

www.seznamzpravy.cz

Z výše uvedeného vzniká zadaní na vyřešené této situace.
Nejlepší studenti získají zápočet a diplom.

 

[seneca]

Ja tú elektrickú sústavu rozvodnú spomínam preto, že si všetci ani nie že myslia, lebo oni na to nemyslia, ale jednoducho to berú ako samozrejmosť, že životný štýl 90-00-10-20 bude pokračovať. Problém ale je v tom, že súčasne s likvidáciou priemyslu v EÚ bude aj toto chátrať. Len si to nikto zatiaľ nijak moc nevšíma. A každý si myslí, že vypustením UI sme urobili krok k ďalšiemu "rastu". Pritom je to len zastierací manéver, lebo UI bez elektrickej energie fungovať nedokáže a na obnovu a udržiavanie distribučnej sústavy pri súčasnom jej rozširovaní je potreba nehorázne finančné zdroje. Ekologicky fungovať na elektrine môže byť v budúcnosti taktiež teda obrovský problém.

Je tu ešte mnoho daľších "faktorov" na ktoré táto súčasná generácia nehľadí, respektíve sa ani radšej o nich nehovorí a možno pri degradácii rozmýšlania sa o nich ani nevie, alebo im to nedochádza.

A pri tom máme tak neskutočné techologické možnosti mať veľmi "vyspelú" spoločnosť.

Ale v podstate to zapadá do "vývoja", ktorý je viditeľný, keď človek má prehľad. Škola života beží vskutku perfektne a presne ako treba a presne pre každého ako treba. Na atóm a kvark presne.

Kto chce kam, pomôže si tam.

 

[SLAV_jan_in]

Vyšší výkon, nižšia spotreba energie


Zdroj: https://www.facebook.com/watch/?v=1055216073922577

 

[strýc Teremtete]

Z výše uvedeného vzniká zadaní na vyřešené této situace.
Nejlepší studenti získají zápočet a diplom.

Tohle nebude zadání zápočtu. To je teprve otázka k zadání.

Studentovi totiž chybí minimálně:
co přesně znamená „zdravá krajina“
jak se její „zdraví“ měří
jaké klimatické podmínky uvažujeme
jaký typ krajiny řešíme
jaká je půdní vodní bilance
jaký je přísun a odtok vody
jaká je evapotranspirace (celkový výpar vody ze zemského povrchu do atmosféry)
jaká je plocha vegetace
jaká je plocha otevřené vody
jaká je požadovaná teplota
jaké období optimalizujeme
a především podle čeho poznáme, že jedno řešení je lepší než jiné.

Bez toho student nemůže nic optimalizovat. Může pouze hádat, co měl autor na mysli.
Když chceš najít řešení, musíš nejdřív říct, co je problém, co se může měnit a podle čeho se pozná, že je vyřešeno.

​

Jak by tedy mohlo vypadat zadání?​

Máme modelové území o rozloze 100 km². Jeho nadmořská výška, půdní typ, sezónní srážky, teplota, délka slunečního svitu a současné využití půdy jsou známé.
Území tvoří například 60 % zemědělská půda, 25 % les, 10 % zastavěná plocha a 5 % vodní plochy.
Známe také přísun vody a její současnou bilanci: odtok, infiltraci, evapotranspiraci a změnu zásoby vody v půdě.

Úkolem studenta je navrhnout změnu struktury krajiny tak, aby se snížila maximální letní povrchová teplota, zvýšila schopnost krajiny zadržovat vodu a současně zůstala zachována požadovaná zemědělská produkce.
Student může měnit například podíl lesa, trvalé vegetace, mokřadů, vodních ploch, remízků a zemědělské půdy.
Pro každý návrh musí vypočítat vodní bilanci, přibližnou evapotranspiraci a energetickou bilanci povrchu.
Součástí zadání jsou také omezení: například celková plocha vodních prvků nesmí přesáhnout 10 % území a zemědělská produkce nesmí klesnout pod stanovenou hodnotu.
Student má najít takové řešení, které při daných podmínkách poskytne nejlepší poměr mezi ochlazováním krajiny, zadržováním vody a zachováním její produkční funkce.

A teď si teprve můžeme položit otázku:
Je těch 10 % vodních ploch skutečně optimální hodnota, nebo je to pouze číslo, které jsme si předem zvolili, takříkajíc vycucali z prstu?

 

[SLAV_jan_in]

Z CHOREJ PŠENICE SÚ CHORÍ ĽUDIA?! | Peter Viktorín st.​

Zdroj: https://youtu.be/kcFBoEEpsfQ


Pozn.: Keď to budeš počúvať, a porovnáš to s realitou na našej pôde, tak dostaneš kopu námetov na uvažovanie. Medzi iným tam nájdeš aj paralely medzi celostným prístupom k zdraviu pôdy a celostným prístupom k svojmu vlastnému zdraviu. Mimochodom, tu je pomerne presná paralela. o tom, že namiesto toho, aby sme si doma vypestovali, a študovali popri tom ako sa veci správajú, robili správne vývody a závery na základe praktických skúseností, tak utekáme do krmelcov, TESCA, LIDL, KAUFLANDu a pod. A ako je to so zdravím v paralelnej rovine? Namiesto toho, aby sme žili zdravým spôsobom dodržiavajúc nejaké prírodné cykly a riadiac sa zdravým zmyslom v živote, namiesto toho aby sme samých seba pozorovali, skúmali a robili správne vývody znova vo vzťahu k svojmu zdraviu a menili sa, tak sme odovzdali všetko do rúk "odborníkov", ktorí skúmajú kadečo, len namiesto toho, aby sme teda boli nejakým spôsobom dlhodobo zdraví a celostne spokojní, tak máme každú chvíľu nejaký neduh a nedostatok a frut trpíme nejakými chorobami. Inými slovami prax nám jasne ukazuje, že odovzdanie jak zodpovednosti za vlastnú pôdu - zem, tak i zodpovednosti za vlastnú pôdu - zdravie inému človeku, vedie len k jedinému. Deštrukcii, chradnutiu, problémom, ZÁVISLOSTI = strate osobnej suverenity (v paralelnej rovine a ako priamy dôsledok i tej štátnej!), hlúpnutiu a nakoniec teda aj NEŠŤASTIU a ZÁNIKU. O pokoji a stabilite tuná nemôže ísť reči aleže abstolútne vôbec.

 

[Buran]

Pozri sa na to inak. Kôň sa aj "opasie" + Na zimu potrebuje seno. Tá istá 1/3 ornej pôdy sa používala zároveň na chov kráv, oviec, kôz a ďalšieho statku. Každý si tam našiel čo potreboval. Pokiaľ narážaš na ovos, ten sa koňom dával primárne kvôli výkonu, a to hlavne ťažným, takže kvôli tomu bolo treba viac ovsa zasiať. Nie som odborník na kone. Ale keď Indiáni, ale napríklad aj takí Kozáci, dokázali chovať kone bez toho, aby výlučne kvôli nim obrábali pôdu, aký problém by sme s tým mali mať my? Len treba zmeniť paradigmu z "výkon a rýchlosť" na "harmónia". Pretože pokiaľ budeme na všetko hľadieť pohľadom prvého, je vopred jasné, že masovo chovať kone kvôli doprave sa neoplatí. Lenže pozerať na to iba prostredníctvom "výkon a rýchlosť" je práve už scestie. A to z toho dôvodu, že tu absentuje prirodzený beh vecí z hľadiska nejakých úplne základných potrieb človeka, ktorý si navykol mať všetko a hneď. To vyžaduje taký výdaj energie, že dokonca ešte aj dnešné počasie nám dáva naplno ako JŽO pochopiť tú synchronicitu, že "svet je prehriaty". Ani nie že prehriaty, ale doslova prepálený. A teraz späť k príkladu s Indiánmi. Nie, nechcem sa vrátiť ani do stredoveku, a ani prejsť na spôsob ich života. Ide len o to, že o porovnanie "psychického" životného štýlu. Ten náš dnešný stojí na nekonečnom naháňaní vlastného chvosta. Výsledok je neustály stres, žiadna sPOKOJnosť, takmer žiadna sebarealizácia atď ... Pri kontakte so zvieratami, k čomu má veľká časť ľudí stále sklon, sa človek často upokojuje. Obzvlášť keď ide o kontakt s koňmi. Mnoho ľudí to dnes vyhľadáva. Dokonca sa používajú aj na terapiu - hipoterapia. Takže človek dokáže spomaliť - synchronizovať svoj život viac s rytmom daného zvieraťa (musí sa oň starať, byť s ním, pri jazde zažíva iné pocity, vníma iné zvuky ... atď.). My dnes nepotrebujeme chovať kone na výkon tak, ako ich chovali naši pra a pra-pra, ktorých živobytie vtedy plne záviselo od ich výkonu (i keď ... i vtedy robili často iba podľa šablóny "ako robili/žili naši rodičia" a hnali samých seba - až sa doslova štvali na smrť pri robote, aj keď toľko nepotrebovali ... ale budiž, to je na oddelenú zvláštnu diskusiu, ktorá by potvrdila, že práve tento nevedomý prístup spôsobil, že človek z pôdy utiekol za ľahkým životom). Navyše ... pozri sa koľko plôch leží ladom (nepestuje sa na nich nič, len sa pasú, alebo bez úžitku kosia a mulčujú za dotácie). Takže moja odpoveď je: "Nie, 1/3 pôdy by to určite nezhltlo."

... pohodlnosť, lenivosť. A nuda. Absencia skutočne hodnotných životných cieľov. Marketing, ktorý spomínaš, je vonkajší faktor tohoto istého pôsobenia. Odraz. Inak by nemal žiadnu šancu presadiť sa.

Je to tiež cesta. Ale toto závisí primárne na elitách, aby ho zmenili. Ten marketing. Na nás to neleží. Od nás sa žiada vyvíjať aktivitu zdola. Na osobnej úrovni. Príklad.

Vcelku souhlasím, ale to co popisuješ je trochu jiný pohled než ten který prosazoval @jik, na kterého jsem reagoval/se kterým jsem polemizoval (který tvrdí, že kořenem problémů je automobilismus, který májí nahradit koně). Už dnes řada lidí koně z důvodů které popisuješ chová a přibývá jich. To je v pořádku, je to žádoucí. Ale myslet si, že automobilismus zcela skončí? To je dnes reálné, jedině po nějaké katastrofě, která by zcela přepsala programy uložené v hlavách lidí. Omezení výstavby dálnic z důvodů odvodňování krajiny, vzniku tepelných ostrovů - to ano, to se bude muset začít řešit. Změnit chápání automobilismu ze statusového (emocionálního) na praktické (jako dopravní prostředek) je důležitá změna, která povede k nalezení míry (ta dnes chybí).
Proto jsem psal o marketingu, protože jeho součástí je vytváření těch programů v hlavách. A není to jen záležitost elit. Reklama "od úst k ústům" je jedna z nejúčinnějších. Vytváření a šíření vlastních narativů (a samozřejmě také dávání osobních praktických příkladů) souvisí s našim cílem stát se člověkem.

 

[strýc Teremtete]

Vyšší výkon, nižšia spotreba energie


Zdroj: https://www.facebook.com/watch/?v=1055216073922577

VERDIKT THOROVA KLADIVA

Nejde o revoluci, ale o rezonanční trik v úzkém pásmu.
To zařízení neporušuje fyziku. Jen našli sladký bod, kde rotace a vibrace spolu tancují, dokud je zátěž neutlumí. Mimo toto pásmo je to buď zbytečně žravé, nebo nepoužitelné. Žádný průlom, jen chytrá vyladěnka.

Je to nástroj pro těžkou práci, ne pro kutily.
U velkých průmyslových kompresorů, které žerou megawatty a jedou nonstop, má smysl sázet na každé procento. Tam se ten úzký rozsah vyplatí. U malých střídavých provozů to padá na hubu, nestabilita sežere případnou úsporu.

Newton ani gravitace se ani nehnuli.
Tohle je jen využití ztrát (vibrací) jako pracovního média v omezeném režimu. Žádný zázrak. Jen strojařina, která obrací přístup k vibracím naruby. Eliminace se mění na využití.

Tvrzení společnosti Nemesys je fyzikálně banální.
Efekt existuje, ale jen v úzké laboratorní vitríně. Tato technologie je technickou kuriozitou, nikoli průlomem, který by otřásl základy termodynamiky.

Takže ano – pěkný stroj, chytrý princip. Ale Thora neprobudí.

 

[Barbora]

Tohle nebude zadání zápočtu. To je teprve otázka k zadání.

Studentovi totiž chybí minimálně:
co přesně znamená „zdravá krajina“
jak se její „zdraví“ měří
jaké klimatické podmínky uvažujeme
jaký typ krajiny řešíme
jaká je půdní vodní bilance
jaký je přísun a odtok vody
jaká je evapotranspirace (celkový výpar vody ze zemského povrchu do atmosféry)
jaká je plocha vegetace
jaká je plocha otevřené vody
jaká je požadovaná teplota
jaké období optimalizujeme
a především podle čeho poznáme, že jedno řešení je lepší než jiné.

Bez toho student nemůže nic optimalizovat. Může pouze hádat, co měl autor na mysli.
Když chceš najít řešení, musíš nejdřív říct, co je problém, co se může měnit a podle čeho se pozná, že je vyřešeno.

​

Jak by tedy mohlo vypadat zadání?​

Máme modelové území o rozloze 100 km². Jeho nadmořská výška, půdní typ, sezónní srážky, teplota, délka slunečního svitu a současné využití půdy jsou známé.
Území tvoří například 60 % zemědělská půda, 25 % les, 10 % zastavěná plocha a 5 % vodní plochy.
Známe také přísun vody a její současnou bilanci: odtok, infiltraci, evapotranspiraci a změnu zásoby vody v půdě.

Úkolem studenta je navrhnout změnu struktury krajiny tak, aby se snížila maximální letní povrchová teplota, zvýšila schopnost krajiny zadržovat vodu a současně zůstala zachována požadovaná zemědělská produkce.
Student může měnit například podíl lesa, trvalé vegetace, mokřadů, vodních ploch, remízků a zemědělské půdy.
Pro každý návrh musí vypočítat vodní bilanci, přibližnou evapotranspiraci a energetickou bilanci povrchu.
Součástí zadání jsou také omezení: například celková plocha vodních prvků nesmí přesáhnout 10 % území a zemědělská produkce nesmí klesnout pod stanovenou hodnotu.
Student má najít takové řešení, které při daných podmínkách poskytne nejlepší poměr mezi ochlazováním krajiny, zadržováním vody a zachováním její produkční funkce.

A teď si teprve můžeme položit otázku:
Je těch 10 % vodních ploch skutečně optimální hodnota, nebo je to pouze číslo, které jsme si předem zvolili, takříkajíc vycucali z prstu?

Možno sa treba učiť od bobrov - to sú vodohospodárski inžinieri s evolučnými skúsenosťami par excellence ;-).

Bobry pomáhajú čeliť suchám aj horúčavám, u nás ich zabíjame, vraví ochranár z Tatier (reportáž)

Zoológ Ondrej Kameniar považuje za jednu z odpovedí na prehlbujúcu sa klimatickú krízu bobroviská – územia obývané bobrami. Niektoré z nich sme navštívili vo východných Tatrách.

dennikn.sk

/článok neotvorím celý, ale podstata zostáva/

 

[SLAV_jan_in]

Situácia s vodou v lese


Zdroj: https://www.facebook.com/reel/1390105353064075


Pozn.: Len pre predstavu. Čo sa deje na svažniciach, keď tak riadne zaprší. Dáma/pán si sedká v kabíne a baví sa, šak čo ... Keď zrátaš počet litrov v takýchto korytách na celom Slovensku, a pripočítaš si k tomu ďalšie efekty, ktoré som vymenoval hore, tak ťa definitívne prejde chuť hádzať situáciu s vodou na Neznámeho vlastníka čo šťuká gombíky na svojom počasie ovládajúcom zariadení.

 

[SLAV_jan_in]

65-tisíc ton textilného odpadu ročne


Zdroj: https://www.facebook.com/reel/1005859762067188


Pozn.:
- Slovač sa vraj má zle,
- veľa z odpadu môžeme tvorivo spracovať,
- otvára to otázku, prečo kupujeme ešte stále toľko oblečenia z umelých vláken, ktorý na nás "elektrizuje",
- konope, ľan, ručné práce ... kam to zmizlo?

 

[Dvaadvacet]

konope, ľan, ručné práce ... kam to zmizlo?

A vlna! Vlnu miluju. Máme v celém československém regionu x firem, které z toho umí šít a plést, ale základní surovinu v drtivé většině případů dovážejí z Austrálie, Zélandu, Británie a v lepším případě ze Skandinávie. Nevím jak v SR, ale v ČR ještě zbylo pár přádelen, nicméně jen jediná z nich, jenž se nachází ve Strmilově zpracovává vlnu, která vyrostla na našich ovcích.

 

[iana]

A vlna! Vlnu miluju. Máme v celém československém regionu x firem, které z toho umí šít a plést, ale základní surovinu v drtivé většině případů dovážejí z Austrálie, Zélandu, Británie a v lepším případě ze Skandinávie. Nevím jak v SR, ale v ČR ještě zbylo pár přádelen, nicméně jen jediná z nich, jenž se nachází ve Strmilově zpracovává vlnu, která vyrostla na našich ovcích.

Ja tiež..o iného,
žijem v IT v údolí, ktoré sa nazýva val di lana - údolie vlny. Dodnes sú tu fabriky či už výroba vlny na pletenie alebo výroba oblečenia ako
Ermenegildo Zegna, Cerutti, Piacenza1733, Redi... atď, výroba vlnenych kobercov, poťahov na nábytok, či klobúkov,šatiek, šálov z kašmíru s vyvozom hlavne do usa a UK, a mnoho malých - rodinných fabrík ktoré pradú tzv filatura -
https://it.wikipedia.org/wiki/Filatura#p-lang
Niekto by si pomyslel že tu bude vo veľkom rozvinutá infraštruktúra. Musím povedať že nie, ani diaľnica priamo z Milána ani diaľnica priamo z turína, zásluhu majú na tom aj zakladatelia prvých fabrík ako aj pred vojnou aj po, nechceli diaľnice aj keď by im to uľahčilo podnikanie, dbali na zachovaní oblasti v ktorej žili a pracovali, pretože poznali jej ozajstnú hodnotu.
.. žilo aj žije si to tu svojim životom, a namiesto budovaní diaľnic, starali sa o svoje prostredie
Len ako príklad udam Oasi Zegna -
https://it.wikipedia.org/wiki/Oasi_Zegna

 

[SLAV_jan_in]

V dôsledku horúčav zomrelo v TEJTO európskej krajine 15.800 ľudí​

V dôsledku horúčav zomrelo v TEJTO európskej krajine 15.800 ľudí

Z týchto úmrtí 9600 spôsobili extrémne horúčavy z konca júna. Ďalších 4000 úmrtí, ktoré súviseli s vysokými teplotami, eviduje inštitút z prvých dvoch augustových týždňov.

www.teraz.sk

Pozn.:
Za ignoranciu sa bude platiť. Bohužiaľ. Kolektívny JŽO je neúprosný. Okrem toho, že na to budú zhadzovať aj COVIDizmové následky.