Já myslím, že to je ještě horší. To je jako by mávali svastikou. Protože osmička je kódem pro Hitlera.
-
Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz
Globální politika
- Thread starter Irena Aneri
- Start date
Atom
Známy člen
Putin není celebrita a nezajímá mě jeho osobní život. Moje štasné číslo bylo 7, ale teď v tom vidím biblickou koncepci a už to mé štastné číslo není (egregoriálně oslabují biblický egregor tak, že sedmičku, když ji píšu a překrtnu tak si vždy uvědomím končí biblický projekt - dříve bylo zvykem přeškrtnout nohu sedmičky , aby se nepletla s jedničkou - zajímavé). Ale když se někde vyskytne, tak je to sedmička běžné číslo až další atributy a indicie rozkrývají symboliku.
Samotnou osmičku mám v symbolice zařazenu co vůli a tak charekterizuje subjekty se silnou vůlí (Putin, Ovečkin to sedí). Fašismus je v symbolice 88, příliš mnoho vůle, místo vůle čelit problémům, je zneužita k vnucování a k násilí na ostatních.
Nemyslím si, že o tomhle rozhoduje. Oslabil by si řízení a úplně zhovadil, kdyby se zabýval detaily (i když v mnohých případech záleží na detailu, ale to má zařídit někdo jiný, ale kdo když celý řídící korpus je jedna velká zrada - nový kropus se kuje v SVO). Musí všechny své síly napřít na to nejdůležitější a tím získá autoritu (v praxi to také tak funguje, kdo to sleduje).
Naposledy upravené:
Irena Aneri
Známy člen
Velká vlastenecká a její symboly, to není žádný detail, to proto se k ní neustále všichni hlásí, a přitom z toho vylučují bolševiky. Nedovedu si představit, že by někdo, komu zemřel v Leningradu bratr, tohle dělal dobrovolně a považoval to za nedůležitý detail.
Atom
Známy člen
Z hlediska symbolů to není detail, ale z hlediska řízení v jeho pozici ano. Nedovedu si představit, že by Putin někoho přímo úkoloval a dejte tam takový a takový věnec a takovou a takovou stužku. To je jako kdyby ředitel autombilového koncernu, šel do nějaké dílny a ukazoval nějaké pomocné síle jak má utahovat matičku (naprosté plýtvání časem své pozice a ještě by se zesměšnil před vysokým managmentem). Putin postavil své bezstrukturní řízení na odkazu na Velkou Vlasteneckou, možná je pro něj i psychicky náročné tam pokládat takový věnec.
Naposledy upravené:
Irena Aneri
Známy člen
Já to řeknu takto, tady nejde o nějaké manažerské serepetičky, co je čí kompetence, ale o důležité věci. Tím, že je Putin svolný tohle pokládat, dává najevo, že se dohodnul, a že jede ve velké míře linii Bílého projektu. Proto také stále funguje Jelcin centrum. Pro nás je to znak toho, co se od něj dá či nedá očekávat. Tj. je nutné vyvíjet větší tlak, než lidé předpokládají. Je možné, že je Putin do velké míry zasažen pravičáctvím ve stylu Vidláka. Ten se sice už snaží to potlačovat, protože už mu hodně věcí došlo, ale to jádro tam pořád zůstává a vždy to někde vyplave na hladinu a bohužel to hodně zkresluje vnímání a chápání světa (světonázor). Jenže Putin je v důležité řídící funkci a to má zatracený dopad a hlavně to brzdí jakékoliv možné změny směrem k Rudému bolševickému projektu. Což ostatně vidíme i na vývoji konfliktu Rusko/Ukrajina, který se proměnil ve vleklý, a také na vnitřní politice Ruska, kdy si nejsou schopni poradit s finančním blokem. Ono když se chce, tak jde všechno, problém je, když se nechce, když se chce vše změnit k lepšímu v rámci stávající koncepce! Tak trochu ji jen učesat! Což je přesně to, oč se snaží Putin (pokud úplně nefunguje jen jako hasič, upouštěč páry), a proto to nemá dlouhodobé řešení. Ze společnosti band beze změny koncepce bolševickou společnost nevybudují, a tomu se prostě úporně v Rusku brání. Takže se stávají jen jedním z mnoha "kapitalistických" států a to má bohužel vliv i na jejich podporu ve světě. Lidé sice chápou, kde je v tomto konfliktu pravda, ale jinak nevidí důvod, proč Rusko oddělovat od zbytku "vyspělého" Západu, tj. nenabízí jim žádnou skutečnou alternativu, jen soft Kurjaž, a to je málo, chtějí-li porazit kolektivní Západ na vyšších prioritách. Zatím mají problém i na té šesté, právě kvůli pokulhávání těch vyšších.
Irena Aneri
Známy člen
Mimochodem, v návaznosti. Tady se jeden nevyléčitelný pravičák Drobnickij pohoršuje nad tím, že fašismus/nacismus už není tabu a že se fakticky začíná oficiálně vracet do politiky. A co čekal? Fašismus/nacismus porazili bolševici a on, jako zatvrdlý pravičák jim jde svou politikou faktické desovětizace v tom všem na ruku. Nelze se bít v prsa, jak jsme vyhráli Velkou vlasteneckou a zároveň z toho vynechávat bolševiky, jako by to bylo něco podružného. To díky nim skutečně vyhráli a nedopadli jako v Krymské válce, nebo jako v rusko-japonské válce (1904-1905). A teď k tomu zase mají velký náběh, aby sice vyhráli na bojišti, ale politicky byli poraženi. Četla jsem dvojdílnou knihu Port Artur od Stěpanova. Ten druhý díl už jsem ani nedočetla. Byl to dnešek v bleděrůžovém na příkladu jednoho dobývaného přístavu. Jak tam "elity" šly na ruku nepříteli, jak se vojáci snažili, jak dokonce vymýšleli nové způsoby boje, použití děl, a jak to bylo marné, protože řízením shora bylo vše neustále mařeno. Putin se vrátil k této matrici a nehodlá z ní vystoupit. V tom případě ale Rusko čeká znovu politická porážka, přestože třeba na bojišti vyhrává. Je tu tedy ten rozdíl oproti rusko-japonské válce, a to je období SSSR. To znamená, že se lidé zdola mohou přece jen v kritické chvíli nakonec chopit řízení a navázat na tyto zkušenosti, ale Putin jim v tom nijak zvlášť pomocnou ruku nepodává. A ano, budou se snažit v Rusku o majdan, ale nejde se neustále vymlouvat na hrozící státní převrat. Buď se do toho boje jde nebo se před ním neustále uhýbá, až se nakonec dojde ke zdi, kdy už prostě není kam ustoupit. A já znovu opakuji, že tohle evolucí nevyřeší, protože ta druhá strana to prostě neumožní!
Zdroj: https://t.me/fctaltai22/3765
Irena Aneri
Známy člen
A ještě bych v této věci navázala na Pjakina, který podle mne dělá velkou chybu, když neustále zdůrazňuje, že proti Rusku bojovali vždycky. Tj. nijak zvlášť neodděluje boj proti SSSR. On tak směšuje běžné davo-"elitářské" "kočkování" v rámci jeho cíleného řízení na osekávání větví jak dobytčích, tak "elitářských" a dosahování dalších cílů v rámci běžných válek (viz USA Írán, kde se díky tomu formuje nové centrum globálního řízení) s bojem proti skutečnému nepříteli v podobě bolševiků s jejich konkureční koncepcí. Rozmývá smysl a dělá tak té věci velice špatnou službu. To byl mimochodem také důvod těch politických porážek Ruska v těch válkách, to kočkování "elit" a dosahování zcela jiných cílů, než bylo oznamováno davu, dobytčímu i "elitářskému".
Naposledy upravené:
Ohledně tohoto centra se Putin jednou veřejně vyjádřil myslím že zrovna na jednom foru v Petrohradě, že zatím nemůže centrum zavřít, protože je vázán jistými dohodami, které musí dodržet. Souvisí to s jeho uvedením do funkce Jelcinem. Zkrátka asi něco za něco. K tomu dodal, že snad dohoda je taková, že až po smrti manželky Jelcina se to může zavřít. Kdyby jisté dohody nedodržel, asi by již prezidentem nebyl. A možná by se jím ani nestal. Kdoví k čemu se ještě zavázal výměnou za prezidentský stolec. Holt politika je špinavá záležitost. No a Putina hodnotím jako buržoasního politika. Když zavřu oči, tak to je takový ruský socan. Jinak s Vidlákem máte absolutní pravdu. Je to pravičák a celý ten jeho blok je tak koncipován. I ti, kteří tam píší do diskuze. Oni sice na poměry nadávají, ale jen z toho důvodu, že ceny stoupají a oni musí sahat hlouběji do peněženek. Oni si ve skutečnosti přejí návrat někam před rok 2014 či dále, kdy byl relativně laciné zdroje z Ruska, nic víc. Změnu systému si nepřejí. A ve skutečnosti tam mnohým je osud Ruska u zadní části těla. Hlavně aby měli laciný plyn, jídlo, elektriku a benzín a další věci. Třeba ten Dvořák se jednou vyjádřil, že si přeje státní kapitalismus. To hovoří za vše. Dále Vám chci poděkovat za uvedení té knihy Port Artur. Už mám objednáno.
Naposledy upravené:
Irena Aneri
Známy člen
Já to chápu, že jde o určité dohody nebo třeba i o osobní dispozici (přesto, že určitě také chce jen to nejlepší...). Ale v tom případě je nutné vyvíjet o to větší tlak zdola, aby se mantinely pro ty dohodičky zužovaly a nakonec se staly neúnosnými...
Naposledy upravené:
Irena Aneri
Známy člen
V každém případě to bude na ostří nože, obzvláště pro samotného Putina. U Solovjova si například všímám, že lidé začali dávat mínusy Putinovi i Lavrovovi, což se dříve nestávalo. Samozřejmě je to manipulovatelné, ale mně se zdá, že to odpovídá tomu, že kotel začíná být přetopený. Lidé už na ty "dohody" se Západem prostě nejsou zvědaví, mají jich plné zuby. Teď jde o to, zda se skutečně změní koncepce, nebo se opět jen v rámci možností bude "evolucionovat". Myslím, že to napoví především vnitřní situace v Rusku. Finanční blok je také stále pod větším tlakem, už i z hlavního proudu, viz Solovjov, který by se rád procesu postavil do čela. Ale ukazuje to, že ten proces začíná být neudržitelný.
Souhlasím. Evoluce v tomto stádiu vývoje už není možná. Vše zašlo příliš daleko. Zajímá mně jaká je situace s PHM na Ukrajině. Zdálky to vypadá, že nemají problém. Je tam nějaké ticho po pěšině. Mimochodem už v některých městech v Rusku začíná být problém v zásobování potravinami v marketech z důvodu nedostatku PHM.
Irena Aneri
Známy člen
Nu, to je jednak díky těm ukrajinským útokům, ale z větší míry díky páté koloně v rámci přípravy vnitřních nepokojů. Když měl Novák tu promluvu o řešení této situace, tak Putin prakticky nezvedal oči a demonstrativně si dělal nějaké poznámky s dost zachmuřeným obličejem, jen jednou krátce kývl. Já jen doufám, že ty případné nepokoje se zaměří na tu pátou kolonu a vojsko si bude v té chvíli dobře hledět Západu, aby toho nemohl zneužít... To je to, nač by se měli v Rusku soustředit. Ta pátá kolona s tím totiž nepřestane, nepůjdou-li jí tvrdě po krku a zde je otázkou nakolik tvrdě, zda bude jen bububu, nebo se bude přehodnocovat privatizace! Myslím, že nepřítel už jasně předvedl, že se nevzdá a že boj s ním nebude snadný. Protahovat to a oddalovat... Nu, nevím, zda to má smysl, k té katarzi stejně jednou dojít musí.
Zdroj: https://t.me/SolovievLive/374129
Dal jsem to do témy globální politika, protože farmaprůmysl do politiky permanentně zasahuje.
Rusko v globální politice
Andrej Bezrukov*)
Tento text může vyvolat strach a obavy o naši budoucnost. Nemluvit však o výzvách, před nimiž Rusko stojí, znamená nahrávat nepřátelům, uklidňovat sami sebe a odkládat naléhavá rozhodnutí. Stojíme před objektivní realitou, která se nezmění tím, že ji budeme ignorovat.
Vstoupili jsme do období dalšího totálního přerozdělení světa – doby nikoli prosperity, ale přežití. Nastupující éra se svými revolučními technologiemi, odlišnými pravidly a novými lidmi podkopává systémy éry, která pomalu odchází. Neexistuje prakticky žádná země, která by se nenacházela ve stavu hluboké a bolestivé transformace. Na Západě panuje destabilizace vyvolaná úpadkem: právo je ignorováno, sociální konsenzus se hroutí, politika se mění v frašku. Na Východě dochází k destabilizaci vyvolané růstem, která rozbíjí třídní společnosti: vzdělání zpomaluje porodnost, roste střední třída, zvyšují se ambice zemí i politiků.
Již v nejbližších několika letech bude Rusko čelit třem výzvám, z nichž každá je schopna zemi destabilizovat.
Pokud není možné vrátit džina změn zpět do láhve, musíme se naučit s ním vycházet. Naším úkolem je propojit dlouhodobé cíle rozvoje země s posílením její schopnosti nespálit se v plamenech, které přinášejí větry dějin.
Co je v sázce pro Západ a Rusko
Západu hrozí v nové éře ztráta schopnosti řídit globální finanční, informační, logistické a politické systémy. Na řadě je ztráta finančního monopolu a kontroly nad globálními tržišti. A za tím následuje prudký pokles životní úrovně a sociální výbuch, který nevyhnutelně smete ty, kdo jsou u moci.
Jedinou reálnou alternativou pro západní elity, které se samy dostaly do pasti, je válka jako šance ospravedlnit ztráty a o něco déle si udržet moc. A pokud budou mít štěstí – zastavit konkurenty a vybudovat systém světové kontroly založený na nových digitálních technologiích. Tato logika již vedla k válce na Ukrajině a v Íránu.
Pro Spojené státy představují tyto války jedinečnou příležitost znovu udělat to, co již dvakrát v 20. století dokázaly – oslabit Evropskou unii a Rusko jejich vlastními rukama a také destabilizovat Čínu a další rozvíjející se země Eurasie, přičemž využijí tento mimořádný důvod k oživení myšlenky amerického „zářícího města na kopci“.
Pro západní Evropu je mobilizace proti vnějšímu nepříteli jedinou možností, jak udržet u moci elitu, která se odchýlila od kurzu celoevropského projektu. Když vidíme, jak se vedoucí představitelé USA chovají v Íránu a Latinské Americe a jak jsou eurobyrokraté připraveni upřednostnit nepřátelství vůči Rusku před jakoukoli politickou a ekonomickou logikou, měli bychom se připravit na nejhorší.
Zastavit je může buď nepřekonatelná vojenská síla protivníků, nebo strach z jisté záhuby v jaderném požáru. A pokud se Západ přesto odhodlá jít do toho naplno, udeří zrádně a pokrytecky.
Pro Rusko je válka probíhající na Ukrajině bojem za odstranění existenční hrozby ze Západu. Vyžaduje nasazení všech lidských i materiálních zdrojů, protože Rusku postačí pouze jednoznačné vítězství.
Podstata konfliktu totiž zdaleka nespočívá ve vymezení nových hranic vlivu ve východní Evropě, jak by se mohlo zdát. Jde o to, zda kolektivní Západ dokáže Rusku vnutit svou vůli. Pokud ne, ztráta jeho vlivu je nevyhnutelná.
Problém Ruska v tomto konfliktu spočívá v tom, že je na to samo. Světová většina, která je naší zemi nakloněna, si ještě neuvědomila své společné zájmy. Úkolem Íránu je pouze přežití. Čína a Indie se za každou cenu snaží vyhnout přímému konfliktu se Západem, protože se domnívají, že jejich čas na vedení přijde sám od sebe. Pro Čínu znamená pokračující zapojení USA do konfliktů ještě trochu klidného času na upevnění pozic; zároveň Peking vydělává na dodávkách do válčících zemí a na slevách na ruské suroviny.
Uvnitř Ruska se nahromadilo dostatek problémů – od socioekonomického modelu, který již neodpovídá dnešním úkolům, až po zkostnatělou byrokracii, která brzdí jakoukoli iniciativu. Válečné imperativy skýtají šanci na transformaci systému, který byl zemi vnucen v 90. letech a který má v nejvyšších vrstvách společnosti dostatek beneficientů, kteří jsou schopni v mírových podmínkách zablokovat jakékoli změny. Pokud se Rusko nemobilizuje k vítězství, vyvstane otázka jeho přežití. Mobilizace znamená především přehodnocení světa i sebe sama, přestavbu systému řízení, hledání lidí a řešení, která povedou k vítězství ve válce budoucnosti. A válku budoucnosti nelze vyhrát bez budování Ruska budoucnosti.
pokračování....
Andrej Bezrukov*)
Tento text může vyvolat strach a obavy o naši budoucnost. Nemluvit však o výzvách, před nimiž Rusko stojí, znamená nahrávat nepřátelům, uklidňovat sami sebe a odkládat naléhavá rozhodnutí. Stojíme před objektivní realitou, která se nezmění tím, že ji budeme ignorovat.
Vstoupili jsme do období dalšího totálního přerozdělení světa – doby nikoli prosperity, ale přežití. Nastupující éra se svými revolučními technologiemi, odlišnými pravidly a novými lidmi podkopává systémy éry, která pomalu odchází. Neexistuje prakticky žádná země, která by se nenacházela ve stavu hluboké a bolestivé transformace. Na Západě panuje destabilizace vyvolaná úpadkem: právo je ignorováno, sociální konsenzus se hroutí, politika se mění v frašku. Na Východě dochází k destabilizaci vyvolané růstem, která rozbíjí třídní společnosti: vzdělání zpomaluje porodnost, roste střední třída, zvyšují se ambice zemí i politiků.
Již v nejbližších několika letech bude Rusko čelit třem výzvám, z nichž každá je schopna zemi destabilizovat.
- Přechod moci z jedné generace na druhou, který byl v ruském „vertikálním“ systému řízení vždy obzvláště složitý.
- Zrychlující se změna technologické základny světové ekonomiky se pro nás může proměnit ve ztrátu konkurenceschopnosti.
- Nevyhnutelný krvavý přerozdělování sfér vlivu na světové scéně již nyní vyžaduje od Ruska velké oběti.
Pokud není možné vrátit džina změn zpět do láhve, musíme se naučit s ním vycházet. Naším úkolem je propojit dlouhodobé cíle rozvoje země s posílením její schopnosti nespálit se v plamenech, které přinášejí větry dějin.
Co je v sázce pro Západ a Rusko
Západu hrozí v nové éře ztráta schopnosti řídit globální finanční, informační, logistické a politické systémy. Na řadě je ztráta finančního monopolu a kontroly nad globálními tržišti. A za tím následuje prudký pokles životní úrovně a sociální výbuch, který nevyhnutelně smete ty, kdo jsou u moci.
Jedinou reálnou alternativou pro západní elity, které se samy dostaly do pasti, je válka jako šance ospravedlnit ztráty a o něco déle si udržet moc. A pokud budou mít štěstí – zastavit konkurenty a vybudovat systém světové kontroly založený na nových digitálních technologiích. Tato logika již vedla k válce na Ukrajině a v Íránu.
Pro Spojené státy představují tyto války jedinečnou příležitost znovu udělat to, co již dvakrát v 20. století dokázaly – oslabit Evropskou unii a Rusko jejich vlastními rukama a také destabilizovat Čínu a další rozvíjející se země Eurasie, přičemž využijí tento mimořádný důvod k oživení myšlenky amerického „zářícího města na kopci“.
Pro západní Evropu je mobilizace proti vnějšímu nepříteli jedinou možností, jak udržet u moci elitu, která se odchýlila od kurzu celoevropského projektu. Když vidíme, jak se vedoucí představitelé USA chovají v Íránu a Latinské Americe a jak jsou eurobyrokraté připraveni upřednostnit nepřátelství vůči Rusku před jakoukoli politickou a ekonomickou logikou, měli bychom se připravit na nejhorší.
Zastavit je může buď nepřekonatelná vojenská síla protivníků, nebo strach z jisté záhuby v jaderném požáru. A pokud se Západ přesto odhodlá jít do toho naplno, udeří zrádně a pokrytecky.
Pro Rusko je válka probíhající na Ukrajině bojem za odstranění existenční hrozby ze Západu. Vyžaduje nasazení všech lidských i materiálních zdrojů, protože Rusku postačí pouze jednoznačné vítězství.
Podstata konfliktu totiž zdaleka nespočívá ve vymezení nových hranic vlivu ve východní Evropě, jak by se mohlo zdát. Jde o to, zda kolektivní Západ dokáže Rusku vnutit svou vůli. Pokud ne, ztráta jeho vlivu je nevyhnutelná.
Problém Ruska v tomto konfliktu spočívá v tom, že je na to samo. Světová většina, která je naší zemi nakloněna, si ještě neuvědomila své společné zájmy. Úkolem Íránu je pouze přežití. Čína a Indie se za každou cenu snaží vyhnout přímému konfliktu se Západem, protože se domnívají, že jejich čas na vedení přijde sám od sebe. Pro Čínu znamená pokračující zapojení USA do konfliktů ještě trochu klidného času na upevnění pozic; zároveň Peking vydělává na dodávkách do válčících zemí a na slevách na ruské suroviny.
Uvnitř Ruska se nahromadilo dostatek problémů – od socioekonomického modelu, který již neodpovídá dnešním úkolům, až po zkostnatělou byrokracii, která brzdí jakoukoli iniciativu. Válečné imperativy skýtají šanci na transformaci systému, který byl zemi vnucen v 90. letech a který má v nejvyšších vrstvách společnosti dostatek beneficientů, kteří jsou schopni v mírových podmínkách zablokovat jakékoli změny. Pokud se Rusko nemobilizuje k vítězství, vyvstane otázka jeho přežití. Mobilizace znamená především přehodnocení světa i sebe sama, přestavbu systému řízení, hledání lidí a řešení, která povedou k vítězství ve válce budoucnosti. A válku budoucnosti nelze vyhrát bez budování Ruska budoucnosti.
pokračování....
Nová válka a co máme dělat (1/2)
Tento text může vyvolat strach a obavy o naši budoucnost. Stojíme před objektivní realitou, která se nezmění tím, že ji budeme ignorovat.
www.belobog.sk
Nová válka a co máme dělat (2/2 - dokončení)
V nejbližších letech budeme čelit ještě složitější výzvě – biologické válce. Zatímco chemické zbraně, které se objevily před více než sto lety…
www.belobog.sk
Popolvár
Známy člen
Konečne čierne na bielom. Konkrétnejšia je tá druhá časť.
Ohledně Bezrukova mám jen jednu výhradu. On tvrdí, že roste střední třída. Já tvrdím, že ona naopak zaniká. Na jedné straně třída superboháčů a pak v zásadě chudáků. A mezi tím mizí tzv. střední třída. Podívejme se oblast bydlení. Za nedlouho to bude tak jako s těmi zahrádkami v Praze. Bydlení se bude jen dědit a ti co se narodí do rodin bez vlastní střechy nad hlavou budou mít smůlu. Tento trend je patrný všade v kapitalismu. A to i v Rusku.
O tom jak funguje mega-korupce prakticky kdekoliv
Irena Aneri
Známy člen
To dědění se dá velmi snadno omezit vysokými daněmi, stejně jako vůbec vlastnictví bydlení... Však ne nadarmo se stále mluví o zvyšování daní z nemovitostí... Je nutné postupovat jako při vaření žáby a dosáhnout efektu Londýna z roku 1902 viz Lidé z propasti (kdy se lidé statisticky masově nevyhnutelně stěhují do stále větších špeluněk...). Ty algoritmy se neustále opakují. Tj. společnost, ve které si lidé byli jisti budoucností, kde se vše zlepšovalo, u nás dokonce až do doby pádu socialistického tábora, na rozdíl od SSSR, kde ty účelově vyvolávané destruktivní procesy probíhaly daleko účinněji, byl socialismus budovaný bolševiky, tj. lidmi zdola. Problém těchhle Bezrukovů je v tom, že absolutně neberou v úvahu globalizaci "elit", tj. globalizované nadnárodní řízení a jeho řídící metody, viz Koncepce. Neustále posuzují jednotlivé státy jako samostatně myslící a jednající, přestože mají přímo před očima centrální banku navázanou na nadnárodní instituce přímo STRUKTURNĚ. Zase to budou přisuzovat jen hlouposti nebo výhodě pro nějaký klan, přestože ta hloupost se dá vštípit ve škole, na čemž má velký podíl i ta řízená věda a klany prostě fungují v rámci rozděl a panuj. Jakmile dostanou nějaký pašalík, tak si ho samozřejmě hájí. Neustále přisuzují chyby v řízení společnosti jen chybám - a zase jsme u toho, že co je z pohledu jednoho chybou řízení, je pro druhého cílem jeho řízení. Výše je výborný článek od Antivira
Samozřejmě, že zisk hraje velkou řídící roli, ale pořád je to jen metoda, jak přes něj ovládat a řídit. Například to DDT, já nejsem žádný odborník, nechci se hádat, ale Michael Crichton naopak tvrdil, že bylo zakázáno, protože jeho výroba byla levná a bylo velice účinné například v oblastech s malárií k hubení komárů. Tj. někdy se mohlo také stát, že látka skutečně byla účinná a pomáhala, a právě proto byla její výroba zastavena. Samozřejmě také není jednoduché zatrhnout někomu vyrábět něco, na čem vydělává, takže tam se zase dá naopak podporovat boj proti té výrobě ze strany globalistů. Uvádím to jako příklad toho, že cokoliv, co může znevýhodnit "stádo" se prosazuje, a co mu může usnadnit život zase potlačuje...
Proto také když bolševici začali narovnávat řízení a s ním i ekonomiku, skutečně se snažit svým řízením dosahovat deklarovaných cílů řízení, tak byl ten rozdíl tak neuvěřitelně velký. Zatímco všude byla krize a nezaměstnaní umírali hladem, v Rusku měli všude naopak nedostatek pracovních sil ke všemu, co hodlali vybudovat... A ano, to narovnávání nešlo bez potíží, nejen kvůli zastydlému chápání života především u dřívějších vyšších tříd a negramotnosti obyvatelstva, ale také kvůli řízenému boji proti nim. Jako když jim například za sucha odmítli prodat obilí i za zlato a teď argumentují hladem v SSSR, zatímco ve vyspělém západním světě se do té doby jednalo o zcela běžný jev, braný jako něco nevyhnutelného, který fakticky probíhal nepřetržitě, že lidé umírali hladem, viz opět Londýn 1902!