Krutost v přírodě

[jardob]

Jadro (podľa mňa)mnou položenej otázky pre,,Atom" spočíva práve v tom či takéto skutky spadajú do všezahrńajúcej matrice- teda pod riadenie HNR, alebo idú mimo nej? Ja na takúto (takto postavenú) otázku odpoveď dať neviem . Takisto neviem dať odpoveď na to že ,,Jak bys toto zkonstruoval když víme, že Vesmír je jeden celek?" pretože v rámci môjho chápania, pokiaĺ použiješ pojem ,,celok" tak už ho ohraničuješ, teda vytyčuješ mu určitú mieru anemôže byť nekonečný. Pokiaĺ však použiješ pojem nekonečný, tak tam miera nie je a tým pádom sa ,,trojedinosť MIM" stráca a logicky existovať nemôže. Vôbec sa nebránim tomu, keď mi niekto povie, že mám z toho v hlave guláš a rozumiem aj tvojej poslednej myšlienke-vete, ale tak ako som už uvádzal aj pred tým, nedokážem prijať myšlienku, že smrť 6 nevinných ĺudí na moste a smrť 140 ľudí na koncerte, môže byť súčasťou plánu, za ktorým sa skrýva ,,dobro".

Je to trochu podobné ako v rozprávke. Ľudové rozprávky zvykneme považovať za dobré a poučné. Všetky majú šťastný koniec. No vo všetkých účinkuje aj zlo, ktoré sa stáva súčasťou zápletky.

Ale osobne tiež nemám odpoveď na otázku, prečo Boh stvoril svet, v ktorom má miesto a slobodu prejavu aj zlo. Verím, že svet by mohol existovať a vyvíjať sa aj bez zla. Radšej by som prijal svet, v ktorom by zlo neexistovalo.

PS: Biblia sa to snaží v Genesis vysvetliť tak, že svet bol najprv dokonalý a bez zla. Boh mal prvých ľudí od tohto poznania odhovárať, ale potom sa sami rozhodli spoznať dobro a zlo (odtrhli a okúsili plod stromu poznania dobra a zla). A tak teraz sú vo fáze poznávania týchto "plodov". Ale podľa Biblie a Koránu je to len dočasná fáza, a všetko sa časom má vrátiť k dokonalému svetu, keď táto drsná lekcia skončí.

 

[los sol]

Jadro (podľa mňa)mnou položenej otázky pre,,Atom" spočíva práve v tom či takéto skutky spadajú do všezahrńajúcej matrice- teda pod riadenie HNR, alebo idú mimo nej? Ja na takúto (takto postavenú) otázku odpoveď dať neviem ..................
Vôbec sa nebránim tomu, keď mi niekto povie, že ...
... nedokážem prijať myšlienku, že smrť ...

A co je vůbec schopen lidský mozek vnímat o činnosti HNR v otázce Vesmírných zákonů, Objektivních zákonitosti, atd...? A je v nich samozřejmě i zánik (názvem třeba konec, nebo běžným názvem smrt)
Pokud se v "těle" Vesmíru, nebo na Zemi vyskytne vřed zlikviduje jej imunitní systém Vesmíru, a na Zemi zase imunitní systém Země, v civilizaci imunitní systém civilizace, v lidském těle imunitní systém těla, ...
Svého času Grygar
Jiří Grygar (* 17. března 1936 Heinersdorf, Německo, dnes Dziewiętlice, Polsko) je slezský[2] astronom a astrofyzik, popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry,

Jiří Grygar – Wikipedie

cs.wikipedia.org

v jednom z pořadů řekl, že nemá strach o naši planetu Zemi, protože když bude mít Země potřebu se ochránit, tak prostě vykynoží naší ( moje pozn.: v pořadí již sedmou) civilizaci, kterou podmíněně, stejně jako ty předchozí, živí svými zdroji.
A jak tedy zapláčeme, nebo se poučíme ze zanechaných pozdravů předchozích civilizací?
Se mrkni na prostor mezi Marsem a Jupiterem, které nesou stopy kosmogenních katastrof. A bylo z pudu sebezáchovy předchozích mimozemských civilizací na nich (co tam bylo za planety?) zapotřebí přenést život postupně až na naši planetu Zemi.
A my zopákneme na Zemi na posedmé opět jejich chování, nebo se poučíme?
A když se poučíme, kde je ta kniha o poučování, ty obrazy, nebo texty, které naše kukadla budou konečně vnímat?
Zánik "nevinných" životů je dobře rozebrán např. Slavnosti sněženek
(o zániku jedné dobrotivé bytosti)

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=gDcBX14rpFo

Sice je to film, ale i kniha o moudrosti, jako každá další a další a další ...
Bylo možné se tomu jednoznačně vyvarovat. A kolik očí bylo slepých a kolik očí sledovalo okolí a "jasná znamení - zjevení od HNR"? A kolik jich v rámci kolektivní vesnické psychiky polabské osady Kerska bylo slepých, nevědoucích, nepoučitelných, jak se uvádí v Koránu?:
např.: "I kdyby jste viděli nebe padat, budete říkat, že je to jen pára."
A já také můžu napsat i za Korán: I kdybyste se s spálili, zase tam půjdete a pak další a další.
Takže tělo zanikne v požáru a ostatní svými kukadly a svou okolím zformovanou a svým umem dosaženou na "max" psychikou to vidí jako nevinnou oběť, stejně jako nevinná dobrotivá byla oběť Leliho pro celé Kersko, který vezl půlnoční dršťkovou polévku
(Napovím: místem, kde bylo několik znamení HNR.)

Test Blesku: Dršťková se jedla už za Rakouska-Uherska! A Hanzlík ji vařil ve Slavnostech sněženek

Dršťková! Tradiční polévka z dob Rakouska-Uherska, kterou buď milujete, nebo nesnášíte. Vaření poctivé dršťkové vyžaduje hodně času, takže v obchodech najdete i balení s hotovou polévkou. Blesk nechal otestovat 9 vzorků, výsledky spotřebitelského testu si přečtete už v pátek.

www.blesk.cz

Oběť nevinná a dobrotivá.
A tak tedy jaké z toho plyne po_naučení, když všichni mají uši, oči, potřebné smysly a pan Franc poslouchá z rádia:
" .... A hledal moudrého člověka, lidé v tom království nebyli moudří ani chytří , ani zlí, ani hodní, ani zbabělí, ani chrabří, ale žádný z těch lidí nebyl opravdu moudrý ..... crrr budíček )

 

[Atom]

Malá "filozofická" vsuvka:

Oběť nevinná a dobrotivá.

(nereaguji přímo na los sol s kterým víceméně nějak souhlasím)
Zpochybňuji pojem "nevinná a dobrotivá oběť", což je odraz věčné otázky proč to "Bůh dělá?". To první je popření spravedlivosti Boha jinými slovy, s jakoukoli nevinnou obětí jsem se v životě nesetkal a na nějakou indicii to naznačující jsem nenarazil. Vždy při bližším zkoumání je to, "každý má to co si zaslouží" a "s čím kdo zachází - tím také schází" a jakoby "oběť" (to je klam) nese na zločinu polovinu viny. Rusko se snaží situaci řešit a mluví o "kolektivním západu" co o partnerovi. Putin přirovnával "kolektivní západ" ke dvou hemisférám mozku, které musí fungovat společně. A proto je Rusko spravedlivé a řídí ho samotný Bůh, protože chápe více a nepovažuje projevy svého okolí za "nepřítele na život a na smrt" (až do doby, kdy se sám nepřítel odsoudí k smrti - kdo do Ruska s mečem přijde, ten mečem zahyne), ale za problém a výzvu, kterou je potřeba vyřešit, zločin nepovažuje za něco od čeho dává ruce pryč, co je bezbožné (je to součást světa, je to svým způsobem božské). Např. Dostojevskij "Zločin a trest" a Puškin je též velmi upřímný a osvobozující např. "Bratři loupežníci".

Dám malinkatý příklad u sebe:
Někdy se mi stane, že v mysli vyvstane otázka, proč se mi to tohle děje, proč mě Bůh konfrontuje s těmito okolnostmi. Třeba zrovna když nejvíc pospíchám musím čelit takovému řidiči (který se chová hůř než nemyslící hovado), ale jak těmto věcem věnuji pozornost, docházejí mi postupně okolnosti, totiž když se vrátím trochu v čase přijdu rychle na to, že jsem něco zanedbal a proto jsem někde nebyl, kde jsem měl být a celé se to časově trochu rozsypalo díky mé nemravnosti, protože se mi nechtělo něco dodělat, kvůli nějakému drobnému potěšení nebo odmítnutí nějaké námahy (dám si ještě kafíčko, teď se mi do toho nechce apod...). Takže mi rychle dojde, kdybych udělal co mám a co jsem mohl dost snadno udělat, vůbec bych se do téhle situace nedostal. To mě vede k tomu raději se učit to považovat za příležitost k opravě - jen je potřeba přijmout nepohodlí a usilovat o nápravu.


Jak tedy můžeme odpovědět na věčnou otázku "Proč to Bůh dělá?" z hlediska řízení.

Jednak se o tom už zde na diskuzi a dřívějších diskuzích mluvilo a často mluví. Více méně lidstvo odpověď zná ve formě "cesty Boží jsou nevyzpytatelné". Jde o to, že řídící manévry z našeho pohledu nemusí být srozumitelné, protože prostě neznámé všechny potřebné klíčové okolnosti a ten manévr lze v těchto případech rychle těžko posuzovat (zpětně už se i ledaco objasnilo i když zatím jenom malé části).

A druhak je to stabilita a vychýlení, aby jsme mohli růst potřebujeme oboje. Stabilita nám poskytuje základ fungování a na vychýlení a vracení do původního stabilního stavu se učíme tu stabilitu udržovat a zároveň se v tom zdokonalujeme, čili poznáváme nové faktory prostředí a jak na ně efektivně odpovídat. Tímto procesem roste naše vědomí (s ním roste i rozlišení a když začne krnět, nové faktory prostředí začnou vědomý subjekt ničit, je to tlak na růst vědomí a rozlišení a u mravného vědomí neustále roste - proto vysokou politiku musí dělat lidé s vyzrálým vědomím, kteří ledacos prožili a mají o mnohém v našem lidském světě povědomí a rozumí jak to funguje). V biblické koncepci je tento princip předáván davu v pokroucené formě pod pojmem "dědičný hřích", který maskuje, že o stabilitu v našich životech se musíme snažit růstem vědomí. Je to finta jak přenechat řízení nějakému cizímu "moudřejšímu" subjektu a ten pak svoje chyby v řízení může maskovat "dědičným hříchem", "karmou" a dalšími podobnými pomluvami Boha.

 

[jardob]

To první je popření spravedlivosti Boha jinými slovy, s jakoukoli nevinnou obětí jsem se v životě nesetkal a na nějakou indicii to naznačující jsem nenarazil. Vždy při bližším zkoumání je to, "každý má to co si zaslouží" a "s čím kdo zachází - tím také schází" a jakoby "oběť" (to je klam) nese na zločinu polovinu viny.

A čím si nenarodené dieťa, niekoľkotýždňový plod zaslúži tak bolestivú smrť, keď ho po kúskoch chirurg vytrháva z maternice? Alebo čím si nejaké bábätko zaslúži, ak ho nejaký úchyl znásiľňuje?
Ospravedlňujem sa za tak drsné príklady, ale bohužiaľ žijeme vo svete, kde sa takéto veci dejú.

 

[Atom]

niekoľkotýždňový plod zaslúži tak bolestivú smrť

Nerad bych zabíhal do podrobností a rozhodně "nevím vše". Tak alespoň nějaký náznak, jak stavím svůj světonázor. Například střípek o vědomí bolesti. Bolest dokáže identifikovat subjekt(duše) jako svou až později ne hned od narození. Dokonce jsem viděl animák, kde tohoto jevu využili pro vtip, mládě si ubližuje a směje se tomu (rodiče už tolik ne v tom animáku). Dle literatury (bohužel už nepamatuji si autora) přichází nejprve vědomí sama sebe (nejprve si subjekt nedokáže spojit, že bolest se týká jeho), pak druhého pohlaví (při dospívání), pak Boha (na konci dospělosti, další skok - takoví lidé se poznají podle moudrosti z nich čišící).

Andersen dobře vyjadřuje princip (relativního vnímání - my čteme jenom vnějšek nevíme co se děje uvnitř) v pohádce o děvčeti a sedmi zápalkách (egregor biblického projektu - ale i zde se máme co naučit), kde ona v příběhu nastaví obrovskou obžalobu nelidského nelítostného kapitalismu, ale sama prožije naplněné příběhy (i když ve snu, pouze jiná realita) a odchází do nebe z tohoto pro ni "neutěšeného světa", bolí to ostatní, kteří mají soucit (spravedlivě, protože jim to dá šanci na záchranu a jí ne spravedlivě). Je to fikce, ale princip vyjadřuje dobře, proto se tak uchytil příběh v infopoli (v socialismu tolik nezněl, když lid byl existenčně zajištěn, ale v dnešní době je zase aktuální).

 

[jardob]

Nerad bych zabíhal do podrobností a rozhodně "nevím vše". Tak alespoň nějaký náznak, jak stavím svůj světonázor. Například střípek o vědomí bolesti. Bolest dokáže identifikovat subjekt(duše) jako svou až později ne hned od narození. Dokonce jsem viděl animák, kde tohoto jevu využili pro vtip, mládě si ubližuje a směje se tomu (rodiče už tolik ne v tom animáku). Dle literatury (bohužel už nepamatuji si autora) přichází nejprve vědomí sama sebe (nejprve si subjekt nedokáže spojit, že bolest se týká jeho), pak druhého pohlaví (při dospívání), pak Boha (na konci dospělosti, další skok - takoví lidé se poznají podle moudrosti z nich čišící).

Andersen dobře vyjadřuje princip (relativního vnímání - my čteme jenom vnějšek nevíme co se děje uvnitř) v pohádce o děvčeti a sedmi zápalkách (egregor biblického projektu - ale i zde se máme co naučit), kde ona v příběhu nastaví obrovskou obžalobu nelidského nelítostného kapitalismu, ale sama prožije naplněné příběhy (i když ve snu, pouze jiná realita) a odchází do nebe z tohoto pro ni "neutěšeného světa", bolí to ostatní, kteří mají soucit (spravedlivě, protože jim to dá šanci na záchranu a jí ne spravedlivě). Je to fikce, ale princip vyjadřuje dobře, proto se tak uchytil příběh v infopoli (v socialismu tolik nezněl, když lid byl existenčně zajištěn, ale v dnešní době je zase aktuální).

Ide o ten princíp spravodlivosti, ktorý si naznačoval. Ja chápem ten aspekt, o ktorom si hovoril. Aj smola môže byť pre človeka užitočná, môže mu pomôcť v sebareflexii alebo ho zachrániť pred ešte väčšími problémami, keď ho zastaví v nejakej činnosti, do ktorej sa hrnul.

Ale otázka je, že či Boh naozaj ustrojil tento svet tak, aby v ňom vládla spravodlivosť (aj bez vysokého úsilia ľudí), aj keď je tu prítomné zlo? Na toto tiež hľadám odpoveď. Veď vraj v raji, ak by sme mali veriť tej povesti, tak tam ľudia Boha videli a rozprávali sa s ním. Ale keď sa rozhodli poznať zlo (a teda aj cenu dobra), tak svet sa zmenil a aj Boh sa pred ľuďmi skryl. Už ho priamo nevideli ani nepočuli. Akoby tým naznačil, teraz ste v inej realite, nie v mojom raji. Tu vládnu iné zákony. Vládne tu dopustenie zla.

To, keď sa dejú neprávosti aj tým najmenším a bezbranným, to svedčí o tom, že spoločnosť je chorá, a niektorí jej jedinci sú skazení alebo posadnutí. To bábo za to nemôže. Ale vedomosť o takýchto druhoch zla by mala ľudí mobilizovať, aby vyvinuli snahy na ozdravenie spoločnosti.

No satanisti idú na to tak, že otravujú spoločnosť kvapkami svojho jedu, a čoraz viac zvyšujú postupne dávku. Ľudia sa tak stávajú otupenými a ľahostajnými k čoraz ohavnejšiemu zlu. Je to forma overtona, kde ľudí privykajú na čoraz väčšiu skazenosť.

 

[Atom]

Ale otázka je, že či Boh naozaj ustrojil tento svet tak, aby v ňom vládla spravodlivosť

No podle mě by svět bez spravedlnosti nemohl fungovat, ale "není to samo sebou" neznamená to, že se o tu spravedlnost nemusíme snažit (tam asi míříš), když se přestaneme snažit začne se svět rozpadat. To se pak odráží jevech, které nazýváme Boží dopuštění. Buďto se budeme držet v korytě Božího záměru, který umožňuje dostatečně svobodně rozvíjet společnost i jedince nebo zahyneme a to je dle mě spravedlivé, ale i zahynout můžeme se ctí (když se snažíme o spravedlnost) nebo beze cti (čímž si ale osud neulehčíme, protože vše je propojené a informace se přenesou dále k další práci s nimi).

To, keď sa dejú neprávosti aj tým najmenším a bezbranným, to svedčí o tom, že spoločnosť je chorá, a niektorí jej jedinci sú skazení alebo posadnutí. To bábo za to nemôže. Ale vedomosť o takýchto druhoch zla by mala ľudí mobilizovať, aby vyvinuli snahy na ozdravenie spoločnosti.

"Vyhnání z ráje" asi není ve vnějších okolnostech, ten ráj (ne myší) tu stále je (v srdci dobrých lidí), ale díky své zaslepenosti a sobectví ho zatím nejsme schopni znovu ve společnosti plně odkrýt a uplatnit ve vzájemných vztazích. Což se lidem země (mafiím) náramně hodí, protože kšeftují z cizím neštěstím, my lidé světla budeme s tím mít ještě hodně práce.

 

[jardob]

No podle mě by svět bez spravedlnosti nemohl fungovat, ale "není to samo sebou" neznamená to, že se o tu spravedlnost nemusíme snažit (tam asi míříš), když se přestaneme snažit začne se svět rozpadat. To se pak odráží jevech, které nazýváme Boží dopuštění. Buďto se budeme držet v korytě Božího záměru, který umožňuje dostatečně svobodně rozvíjet společnost i jedince nebo zahyneme a to je dle mě spravedlivé, ale i zahynout můžeme se ctí (když se snažíme o spravedlnost) nebo beze cti (čímž si ale osud neulehčíme, protože vše je propojené a informace se přenesou dále k další práci s nimi).

"Vyhnání z ráje" asi není ve vnějších okolnostech, ten ráj (ne myší) tu stále je (v srdci dobrých lidí), ale díky své zaslepenosti a sobectví ho zatím nejsme schopni znovu ve společnosti plně odkrýt a uplatnit ve vzájemných vztazích. Což se lidem země (mafiím) náramně hodí, protože kšeftují z cizím neštěstím, my lidé světla budeme s tím mít ještě hodně práce.

Vieš, ono ľudia dokážu robiť krutosti, takže by sme si mohli myslieť, že chyba je asi len v ľuďoch... Ale chyba je aj v prírode. To zlo a krutosť, hoci sa to týka najzákladnejších potrieb ako je získavanie potravy, vidno aj medzi zvieratami.
Veď pozri na toto video... Je normálny svet, v ktorom sa deje toto?

Zdroj: https://youtube.com/shorts/3AYa6Ee2lDg?si=siAfLwzW9DSjB-p7


Spôsob, akým sa zvieratá stravujú je podmienený v mnohých prípadoch tým, že iné zvieratá zažívajú strach a bolesť. Ak by som si mohol vybrať svet, do ktorého sa chcem narodiť, tak by som si nevybral svet, v ktorom existuje zlo... v ktorom je aj príroda postavená na krutosti.

 

[Atom]

Ale chyba je aj v prírode. To zlo a krutosť, hoci sa to týka najzákladnejších potrieb ako je získavanie potravy, vidno aj medzi zvieratami.

Tak to vnímáme my co krutost a zlo (jsou to instinkty), ono není ani hezké koukat jak si kočka hraje s myší než ji sní. Dříve například umíralo mnohem více dětí v našem prostoru (to bylo těžké). Je to tlak prostředí. Můj učitel mi|nám říkal, díváš se na krásnou rozkvetlou louku, ale ve skutečnosti tam probíhá ošklivý neustálý boj o život, čili vzájemné požírání (hmyz).

Skutečně krutý může být pouze člověk (u zvířat to jsou výjimky ona ta hranice mezi člověkem a zvířetem není ostrá), nevědomost hříchu nečiní, ale pozor vědomí přebírá odpovědnost i za to co subjekt nezpůsobil (a v psychice to tlačí).

Moje vysvětlení je toto, nejdříve svět nebyl tak pestrý a duše blaženější a část duší začala upadat a ty se pak vtělují do zvířat, aby si prošli potřebnými lekcemi a tím je uchována spravedlnost, to co duše způsobí si musí odpracovat, aby se svět udržel pohromadě, nelze aby duše jenom dělali bordel, to by se to brzo rozpadlo a když duše není disciplinovaná, tak její další vývoj má omezenější možnosti, aby nenapáchala škodu celku (třeba ve světě zvířat).

Ovšem, aby mohla být spravedlnost takto pojatá, předpokládá to opakované vtělení. Mě připadá jeden život velmi krátký a už pomalu začínám plánovat na více životů (ne svůj příští život, ale práci na úkolech, ne nutně svoji, asi zůstane pouze vědomí ne vlastní osobnost), protože to se prostě nedá stihnout, ty úkoly před nás postavené.

 

[Kukes]

Jednou mi někdo řekl, už je to dávno. "Tam daleko za horizontem, je něco co ještě nevidíš, ty však dělej vše pro to, aby tam bylo to nejlepší z možného i když to třeba neužiješ v tomto životě (nemyslel to materiálně), ale možná to uchopíš v příštím. Je to už davno, ale pořád to rezonuje

 

[Harion]

Jednou mi někdo řekl, už je to dávno. "Tam daleko za horizontem, je něco co ještě nevidíš, ty však dělej vše pro to, aby tam bylo to nejlepší z možného i když to třeba neužiješ v tomto životě (nemyslel to materiálně), ale možná to uchopíš v příštím. Je to už davno, ale pořád to rezonuje

Stromy treba sadiť vždy. Aj keď je najhoršie.
Aj múdry starý človek vie, že on už neochutná plody ovocného stromu alebo jednoducho ani už neposedí v príjemnom chládku pod ním v budúcnosti. A napriek tomu ich sadí. A aj v úvodzovkách - "stromy treba sadiť"; to je vlastne to, o čom si aj ty písal tu hore. Podľa mňa je to jediný správny prístup k životu.

 

[Kukes]

Přesně. Tady je to krásně zfilmováno.


Zdroj: https://youtu.be/W2oOaA2aqZQ?si=ElFrDtGfpDbFRuwD

 

[Harion]

Přesně. Tady je to krásně zfilmováno.

Pozrel som si celý film. Je skutočne veľmi pekný! Ďakujem.

 

[Marián]

Ale chyba je aj v prírode. To zlo a krutosť, hoci sa to týka najzákladnejších potrieb ako je získavanie potravy, vidno aj medzi zvieratami.

V prírode nemôže byť chyba. Nemá byť ako. Príroda je konštrukt. Príroda je momentálny obraz reality, ktorý tvoria bytosti ako živočíchy a rastliny, ďalej nerasty, fyzikálne a iné zákony. Jedinými, kto tu môže ovplyvňovať "smer" zmien tohoto obrazu (tzn vytvárať podmienky, aby sa podľa jeho vôle alebo činov uplatnili prírodné zákony s takým alebo onakým výsledkom) sú (výjmuc HNR, ak má vôľu) živočíchy a rastliny. Teda len tie môžu byť kruté. Ani len fyzikálne zákony nemôžeš obviniť za to, keď nájdeš niekoho rozbitého na zemi. (Bolo totiž následkom jeho predošlého jednania , že sa tak stalo.)
Príroda sama nerobí nič (nemá vôľu) len plynie v kauzalite fyzikálnych zákonov z predošlých do nasledujúcich stavov. Len bytosti v nej vedia nasmerovať tok udalostí nejakým smerom. Preto nás príroda ani nikdy nepotrestá, ani nie je zdevastovaná (zdevastované je naše životné prostredie, ktoré vytvára stavy vedúce k našej eliminácii), ani nie je smutná, proste nič, len je (ako obraz).
Je to ako v štáte. Za každým činom hľadaj niekoho konkrétneho a nie abstraktný konštrukt ako štát, či prírodu. Príroda (v nejakej forme) tu vždy bude. (Štát samozrejme môže vzniknúť, zaniknúť, ide len o príklad konštruktu.) Nič sa jej nestane, ani po atómovej vojne. Len tok udalostí a jej stavov naberie iný smer, ako bez vojny. Bude sa vyvíjať tak, ako sú postavené zákony, či už s prostredím, kde prežijeme alebo nie. Len na nás je, aby sme svoje konanie smerovali tak (s ohľadom na súbor všetkého, čo prírodu tvorí), aby v nej ostalo miesto, kde môžeme žiť a rozvíjať sa (aby boli jej nasledujúce stavy v čase zlučiteľné s našou existenciou). Na rozdiel od zvierat vieme rozmýšľať komplexnejšie a naše zásahy majú veľký a trvalejší dosah.
Dnes je už veľa v našej moci a často dokážeme ovplyvniť tok udalostí tak, aby dianie v prírode lahodilo našim predstavám (naučíme leva žrať granule a nie ovečky), ale dá niekto ruku do ohňa, že to nebude súčasť cesty do pekla v budúcnosti? (V davo-elitárne sp. často striháme a ani netušíme, čo sme merali.)
Teda nie príroda, ale my, ako ľudia, by sme sa krutosti mali vyhýbať. A to s ohľadom aj na budúcnosť a iné živé tvory a bytosti, ktorých sa naše konanie dotýka. Čo sa týka zvierat medzi sebou, ťažko mne je súdiť, i keď viem, že trpia ako fyzicky, tak aj duševne (je dokázané že smútia za stratou blízkeho). Snáď potom nejaká "lepšia" reinkarnácia?, ... netuším, ale možno raz zistíme, že tie granule a Gaťesov vytlačený umelý steak je OK.

 

[Buran]

V prírode nemôže byť chyba. Nemá byť ako. Príroda je konštrukt. Príroda je momentálny obraz reality, ktorý tvoria bytosti ako živočíchy a rastliny, ďalej nerasty, fyzikálne a iné zákony. Jedinými, kto tu môže ovplyvňovať "smer" zmien tohoto obrazu (tzn vytvárať podmienky, aby sa podľa jeho vôle alebo činov uplatnili prírodné zákony s takým alebo onakým výsledkom) sú (výjmuc HNR, ak má vôľu) živočíchy a rastliny. Teda len tie môžu byť kruté. Ani len fyzikálne zákony nemôžeš obviniť za to, keď nájdeš niekoho rozbitého na zemi. (Bolo totiž následkom jeho predošlého jednania , že sa tak stalo.)
Príroda sama nerobí nič (nemá vôľu) len plynie v kauzalite fyzikálnych zákonov z predošlých do nasledujúcich stavov. Len bytosti v nej vedia nasmerovať tok udalostí nejakým smerom. Preto nás príroda ani nikdy nepotrestá, ani nie je zdevastovaná (zdevastované je naše životné prostredie, ktoré vytvára stavy vedúce k našej eliminácii), ani nie je smutná, proste nič, len je (ako obraz).
Je to ako v štáte. Za každým činom hľadaj niekoho konkrétneho a nie abstraktný konštrukt ako štát, či prírodu. Príroda (v nejakej forme) tu vždy bude. (Štát samozrejme môže vzniknúť, zaniknúť, ide len o príklad konštruktu.) Nič sa jej nestane, ani po atómovej vojne. Len tok udalostí a jej stavov naberie iný smer, ako bez vojny. Bude sa vyvíjať tak, ako sú postavené zákony, či už s prostredím, kde prežijeme alebo nie. Len na nás je, aby sme svoje konanie smerovali tak (s ohľadom na súbor všetkého, čo prírodu tvorí), aby v nej ostalo miesto, kde môžeme žiť a rozvíjať sa (aby boli jej nasledujúce stavy v čase zlučiteľné s našou existenciou). Na rozdiel od zvierat vieme rozmýšľať komplexnejšie a naše zásahy majú veľký a trvalejší dosah.
Dnes je už veľa v našej moci a často dokážeme ovplyvniť tok udalostí tak, aby dianie v prírode lahodilo našim predstavám (naučíme leva žrať granule a nie ovečky), ale dá niekto ruku do ohňa, že to nebude súčasť cesty do pekla v budúcnosti? (V davo-elitárne sp. často striháme a ani netušíme, čo sme merali.)
Teda nie príroda, ale my, ako ľudia, by sme sa krutosti mali vyhýbať. A to s ohľadom aj na budúcnosť a iné živé tvory a bytosti, ktorých sa naše konanie dotýka. Čo sa týka zvierat medzi sebou, ťažko mne je súdiť, i keď viem, že trpia ako fyzicky, tak aj duševne (je dokázané že smútia za stratou blízkeho). Snáď potom nejaká "lepšia" reinkarnácia?, ... netuším, ale možno raz zistíme, že tie granule a Gaťesov vytlačený umelý steak je OK.

Člověk je součástí přírody (je na ní závislý), ale zároveň se stal jednou z jejich hlavních formujících sil. Je schopen přírodu měnit k obrazu svému. Tzn. může vybudovat království boží na zemi nebo naopak peklo dle svého vnitřního morálního nastavení (omezovat zlo a krutost nebo naopak). Pracovat na sobě i okolí je jeho poslání a úkol.

 

[Marián]

Člověk je součástí přírody (je na ní závislý), ale zároveň se stal jednou z jejich hlavních formujících sil. Je schopen přírodu měnit k obrazu svému. Tzn. může vybudovat království boží na zemi nebo naopak peklo dle svého vnitřního morálního nastavení (omezovat zlo a krutost nebo naopak). Pracovat na sobě i okolí je jeho poslání a úkol.

Áno, tá dôležitá posledná tvoja veta mi tam chýba. I keď ja som sa v príspevku nevenoval špeciálne "človeku" ale "prírode". Ale aj tak si myslím, že je veľmi dôležitá, lebo len tá dáva legitimitu jeho konaniu (ohľadom prírody).

 

[Celovek]

Veď pozri na toto video... Je normálny svet, v ktorom sa deje toto?

Studenokrvne zivocichy ani plazy nemaju cit, emocie, im je jedno ako sa bude trapit ich korist, v zajati si nikdy nevytvoria vztah ku cloveku - jedine v suvislosti s potravou. Mackovite selmy lovia korist tak, ze im prekusnu krcnu tepnu a maju to rychlo za sebou, ak prave neucia mladata lovu formou hry. Hyeny sa nie darmo oznacuju ludia bez mravnosti, lebo zvierata neberu ohlad na nic - parazituju na ulovkoch druhych lebo sami nie su taki schopni predatori ale su organizovanejsi tlupari. Keby sme si chceli zakonspirovat, tak plazy mozu byt vysledok genetickych experimentov priselcov z vesmiru - reptilianov aby vytvorili cloveka na svoj obraz ak nedokazali sami seba klonovat do podmienok a atmosfery zeme(staroveke artefakty z juznej ameriky kde je zobrazeny "clovek" v skafandri), preto napr.podla Ickea nemaju pokrvne linie globalistov ziadny cit, podla VP ZSSR mohli atlsntania robit pokusy aj s pracovnym dobytkom aby ludia nemali hemisfery v rovnovahe. Alebo prasata geneticky kompatibilne s clovekom na 95%, co sa rovna takmer kanibalizmu pri konzumacii a preto vznikaju v tele z bravcoveho zapalove procesy a zidia, arabi ho nejedia, asi nebude nahoda ze alkohol a bravcove su tak rozsirene u slovanov ako zbran 5.priority, v rakovine hrubeho creva sme najhorsi vo svete.

 

[jardob]

Tak to vnímáme my co krutost a zlo (jsou to instinkty), ono není ani hezké koukat jak si kočka hraje s myší než ji sní. Dříve například umíralo mnohem více dětí v našem prostoru (to bylo těžké). Je to tlak prostředí. Můj učitel mi|nám říkal, díváš se na krásnou rozkvetlou louku, ale ve skutečnosti tam probíhá ošklivý neustálý boj o život, čili vzájemné požírání (hmyz).

Skutečně krutý může být pouze člověk (u zvířat to jsou výjimky ona ta hranice mezi člověkem a zvířetem není ostrá), nevědomost hříchu nečiní, ale pozor vědomí přebírá odpovědnost i za to co subjekt nezpůsobil (a v psychice to tlačí).

Moje vysvětlení je toto, nejdříve svět nebyl tak pestrý a duše blaženější a část duší začala upadat a ty se pak vtělují do zvířat, aby si prošli potřebnými lekcemi a tím je uchována spravedlnost, to co duše způsobí si musí odpracovat, aby se svět udržel pohromadě, nelze aby duše jenom dělali bordel, to by se to brzo rozpadlo a když duše není disciplinovaná, tak její další vývoj má omezenější možnosti, aby nenapáchala škodu celku (třeba ve světě zvířat).

Ovšem, aby mohla být spravedlnost takto pojatá, předpokládá to opakované vtělení. Mě připadá jeden život velmi krátký a už pomalu začínám plánovat na více životů (ne svůj příští život, ale práci na úkolech, ne nutně svoji, asi zůstane pouze vědomí ne vlastní osobnost), protože to se prostě nedá stihnout, ty úkoly před nás postavené.

Takže keď ťa prepadnú v lese vlci a budú ťa zaživa trhať na kusy až kým nezomrieš, nebude to krutá smrť? Ja nehovorím o hriechu. Hovorím len o princípoch tohto sveta. Zvieratá sú kruté, len si to neuvedomujú. A je jedno, či zabíjajú pre potravu, pre ochranu teritória, alebo pre niečo iné. Ide o princíp, čo je to krutosť. A krutosť je prejav zla.

Tým, že sa snažíme krutosť, ako princíp tohto sveta nejako ospravedlniť, tým vlastne ospravedlňujeme aj zlo tohto sveta a vlastne hovoríme, že to sú normálne zákonitosti a treba sa s tým zmieriť. Ja sa ale s tým zmieriť neviem. Nechcem sa rodiť do sveta, v ktorom existuje zlo.
Svet je hýbaný kmitaním (striedaním stavov), no nemusí to byť nutne kmitanie medzi plusovou a mínusovou osou, medzi zlom a dobrom. Kľudne môžeme tú sinusoidu posunúť do kladnej časti a kmitanie môže byť medzi lepším a menej lepším... A na poháňanie rozvoja a pokroku to bude stačiť.
Vývoj vraj prebiehal takto: rastliny - bylinožravce - mäsožravce. Krutosť začala, keď sa začalo zabíjať pre teritórium a neskôr aj kvôli mäsitej potrave.

 

[jardob]

Jednou mi někdo řekl, už je to dávno. "Tam daleko za horizontem, je něco co ještě nevidíš, ty však dělej vše pro to, aby tam bylo to nejlepší z možného i když to třeba neužiješ v tomto životě (nemyslel to materiálně), ale možná to uchopíš v příštím. Je to už davno, ale pořád to rezonuje

Indickí védisti hovoria, že do ďalšieho života si vezmeš iba svoje túžby. To po čom túžiš pred smrťou, to ťa pripúta k tvojmu ďalšiemu osudu a bude formovať tvoju ďalšiu inkarnáciu.

 

[jardob]

Studenokrvne zivocichy ani plazy nemaju cit, emocie, im je jedno ako sa bude trapit ich korist, v zajati si nikdy nevytvoria vztah ku cloveku - jedine v suvislosti s potravou. Mackovite selmy lovia korist tak, ze im prekusnu krcnu tepnu a maju to rychlo za sebou, ak prave neucia mladata lovu formou hry. Hyeny sa nie darmo oznacuju ludia bez mravnosti, lebo zvierata neberu ohlad na nic - parazituju na ulovkoch druhych lebo sami nie su taki schopni predatori ale su organizovanejsi tlupari. Keby sme si chceli zakonspirovat, tak plazy mozu byt vysledok genetickych experimentov priselcov z vesmiru - reptilianov aby vytvorili cloveka na svoj obraz ak nedokazali sami seba klonovat do podmienok a atmosfery zeme(staroveke artefakty z juznej ameriky kde je zobrazeny "clovek" v skafandri), preto napr.podla Ickea nemaju pokrvne linie globalistov ziadny cit, podla VP ZSSR mohli atlsntania robit pokusy aj s pracovnym dobytkom aby ludia nemali hemisfery v rovnovahe. Alebo prasata geneticky kompatibilne s clovekom na 95%, co sa rovna takmer kanibalizmu pri konzumacii a preto vznikaju v tele z bravcoveho zapalove procesy a zidia, arabi ho nejedia, asi nebude nahoda ze alkohol a bravcove su tak rozsirene u slovanov ako zbran 5.priority, v rakovine hrubeho creva sme najhorsi vo svete.

Áno, mnohé mačkovité šelmy lovia tak, že koristi (napr. gazele) zahryznú do hrdla a držia, kým sa neudusí. Je to aj preto, aby korisť nekričala a neprivolala ďalších nežiadaných predátorov, ktorých je v buši dosť.
No psovité šelmy si s tým starosť nerobia. Ulovia vo svorke korisť a kľudne ju trhajú zaživa.

Čo sa týka plazov, tak Číňania sami seba považujú za potomkov drakov, a čínsky drak je vodný živel, plaz. Nech už je to ako chce, tak jedinci s nízkou empatiou a bez svedomia (psychopati) sa v ľudstve nachádzajú, a zďaleka nie len v Číne. Globálne najúspešnejší psychopati sa nachádzajú v Západnej civilizácii, tam sa dostali do najvyšších pozícií, dokonca do pozícií GP.