Krutost v přírodě

[jardob]

Svobodná vůle takové jednání jaké chci já a každý jiný a je absolutní.

Vůbec nechápu a nevím proč zaměňuješ vůli za výběr.

Už asi chápem na čo narážaš...

Schválne som sa pozrel na definíciu vôle do výkladového slovníka:

Tu je vlastne pod slobodnou vôľou myslená vlastná vôľa. Podstata slobodnej vôle je podľa tohto výkladu to, že sa rozhodujem podľa seba a nie podľa iného.

A slovo výber ti vadí asi preto, lebo si pod tým predstavuješ, že sa jedná o cudzie možnosti, ktoré ti niekto ponúka. Ja som myslel, naopak, celú paletu vlastných možností, ktoré mi len napadnú... Že ak by mi niekto dal na výber dve možnosti, tak ja mám možnosť (slobodu) si zvoliť vlastnú tretiu alebo štvrtú možnosť, o ktorých nikto nehovorí...

Len ja mám problém s tým slovo sloboda, slobodný... Nič na tomto svete nie je absolútne slobodné, pretože vo všetkom platí príčinno-následková súvislosť. Nič nie je vytrhnuté z mozaiky príčinno-následkových súvislostí. Naše rozhodnutia sú ovplyvnené miliónom vonkajších vplyvov, preto mi moc nevonia ten termín slobodná vôľa. Slobodná znamená nezávislá, a absolútne nezávislá je vlastne izolovaná od všetkého, aj od Boha, a izolácia od Boha znamená smrť, neexistenciu...
Skrátka naše rozhodnutia a túžby sú až príliš ovplyvnené mnohými vonkajšími vplyvmi a programovaním, aby sme mohli tvrdiť, že sme sa rozhodli slobodne.

Preto skôr by som hovoril o Vlastnej vôli, než o slobodnej vôli. To jest o rozhodovaní podľa seba, a nie o slobodnom rozhodovaní.

 

[V.V.Moon]

Jinak co se týká působení na přírodu (třeba psa), tak tam to vidím, že pes dostal od HNR nějaký základní program (egregor) k žití a přežití. Člověk svou vůlí dokáže vytvořit jiný egregor a když se tím začne pes řídit, tak ho dokáže naučit v podstatě skoro cokoliv co je v jeho silách a to klidně i když to jde přímo proti jeho životu.

 

[jardob]

Svobodná je v tom, že svojí vůli můžeš omezit jen ty sám. Nelze svobodnou vůli omezit vnějšími vlivy (a to ani od boha), pokud by to šlo omezit vnějšími vlivy, nejednalo by se o svobodnou vůli, ale něčím vnějším omezenou vůli. Ale k MOCi (svobodnou vůli považuju za skutečnou MOC, a proto se nás GP tak bojí, že ji začneme používat) patří i odpovědnost a to se tady na zemi učíme.

Ako som už písal, súhlasím, ak máš pod "slobodnou vôľou človeka" na mysli "vlastnú vôľu človeka". Ale nič nie je na tomto svete absolútne slobodné, ani vôľa. Tvoju osobnosť od malička formujú rodičia, blízki, učitelia, práca, kultúra spoločnosti a rôzne egregory... Ak si vezmeš fakt, že tvoja alebo moja osobnosť je z veľkej časti výtvorom iných, tak ako môžu byť tvoje alebo moje rozhodnutia slobodné... Tie rozhodnutia sú v mnohom produktom tých, ktorí nás formovali.
Ak by si vyrastal v arabskom prostredí niekde v Afganistane, bol by z teba celkom iný človek s inou povahou. Tvoje rozhodnutia a názory by boli iné.
Ak by si vyrastal v indických slamoch, tak by si bol zase celkom iná osobnosť s inými názormi a rozhodnutiami.
Všetko preto, lebo by si bol produktom inej kultúry.

 

[V.V.Moon]

Len ja mám problém s tým slovo sloboda, slobodný... Nič na tomto svete nie je absolútne slobodné, pretože vo všetkom platí príčinno-následková súvislosť. Nič nie je vytrhnuté z mozaiky príčinno-následkových súvislostí. Naše rozhodnutia sú ovplyvnené miliónom vonkajších vplyvov, preto mi moc nevonia ten termín slobodná vôľa. Slobodná znamená nezávislá, a absolútne nezávislá je vlastne izolovaná od všetkého, aj od Boha, a izolácia od Boha znamená smrť, neexistenciu...
Skrátka naše rozhodnutia a túžby sú až príliš ovplyvnené mnohými vonkajšími vplyvmi a programovaním, aby sme mohli tvrdiť, že sme sa rozhodli slobodne.

Preto skôr by som hovoril o Vlastnej vôli, než o slobodnej vôli. To jest o rozhodovaní podľa seba, a nie o slobodnom rozhodovaní.

Právě, že svobodná vůle je jediná svobodná činnost, která všude ve vesmíru je. Vše ostatní je nečím omezené. Materiální svět - přírodními zákony, duchovní svět duchovními zákony, principy. Jen vůle je opravdu svobodná. Pro odlehčení, zeptej se autisty (člověka s vyšší autonomií) na to co se děje ve světě. Skoro každý z nich má svůj vlastní svět a nic jiného ho nezajímá. Nechci tím říct, že je to správné, ale je to jeden ze spůsobů jak se může projevit svobodná vůle.

PS: jediné co svobodnou vůli omezuje je nedostatek informací a malá představivost, proto když kdykoliv slyším, že něco nemusím vědět nebo znát tak to cítím jako útok na mne samotného

 

[jardob]

Už jsem to psal, může si vybrat jít s Bohem nebo proti Bohu

Áno, a to je práve sloboda voľby (aj keď to slovo sloboda je relatívne, lebo na tomto svete nič nie je absolútne slobodné. Svet je kauzálny (príčinno-následkový). Je to skôr "možnosť vybrať si podľa vlastného priania")

Vôľa je spustenie realizácie výberu. A zaujímavé je, že tá realizácia nezačína vždy fyzickými skutkami. Keď sa rozhodnem niečo realizovať, tak najprv:
1. si vytváram myšlienkovú osnovu, plán.
2. Potom prejdem k slovám, diskutujem o tom s ostatnými ľuďmi.
3. Nakoniec prejdem k fyzickým činom. Zhmotňujem svoje myšlienky a slová.

Vždy je to o striedaní vôľe a výberu.
Cieľ je o výbere. Lebo cieľ si vyberám.
Ak chcem cieľ dosiahnuť, musím si vypracovať plán. Preberám v hlave rôzne možnosti, varianty.
Možnosti a varianty, to sú voľby. Z nich si vyberám jednu.
Ten výber potom realizujem vôľou.
Pri narazení na prekážku znova si vyberám z možností ako pokračovať. A následne vôľou pristupujem k realizácii tejto možnosti.

Náš život je teda o striedaní vlastného výberu a vlastnej vôle. To nás spoločne vedie k cieľom. V tom nám pomáha rozum, ale aj intuícia, tradícia nás zásobuje znalosťami a zručnosťami, a inštinkty nás chránia v extrémnych situáciách.

Pod slovom "vlastný" sa myslí to, čo vychádza z balíčku našej psychiky, ktorú tvoria inštinkty, pamäť naplnená znalosťami, zručnosťami a tradíciou, rozum a intuícia, z ktorej ale vylúčime vplyv škodlivých egregorov a posadnutosť (to užitočné v intuícii je podvedomie, prírodné egregory a Božie vedenie).

 

[jardob]

Právě, že svobodná vůle je jediná svobodná činnost, která všude ve vesmíru je. Vše ostatní je nečím omezené. Materiální svět - přírodními zákony, duchovní svět duchovními zákony, principy. Jen vůle je opravdu svobodná. Pro odlehčení, zeptej se autisty (člověka s vyšší autonomií) na to co se děje ve světě. Skoro každý z nich má svůj vlastní svět a nic jiného ho nezajímá. Nechci tím říct, že je to správné, ale je to jeden ze spůsobů jak se může projevit svobodná vůle.

PS: jediné co svobodnou vůli omezuje je nedostatek informací a malá představivost, proto když kdykoliv slyším, že něco nemusím vědět nebo znát tak to cítím jako útok na mne samotného

Uf Tak teraz som zase stratil niť. Ako to myslíš? Môžeš skúsiť dať príklad, ktorý by potvrdzoval tú slobodu vôle, o ktorej hovoríš?
Možno len inak chápeme tie isté termíny...

No u autistov je to tak, že oni utekajú z vonkajšieho sveta do vnútorného. Milujú stereotypy a zákonitosti, hľadajú ich všade. Ale nemyslím si, že by sa človek stal autistom dobrovoľne, zo slobodnej vôle. Je to ochorenie. Autista nemôže prestať byť sám dobrovoľne autistom, ne to mu jeho vôľa nestačí.

PS: teraz som si spomenul na definíciu epileptoidnosti (je to označenie charakterovej typológie ľudí) podľa Ponamarenka (teoria siedmych radikálov). Epileptoidi sú ľudia, ktorí milujú poriadok, usporiadanosť, predvídateľnosť. Ľudí okolo seba vnímajú ako určitú hrozbu (lebo sú pre nich nepredvídateľní), a snažia sa ju eliminovať tak, že sa ich snažia podriadiť sebe, ovládať ich, naučiť ich disciplíne, stať sa vodcom ľudskej svorky. Keď si takto okolo seba upracú svoj životný priestor (ľudí okolo seba naučia poriadnosti a disciplíne; všetky veci v byte a na pracovisku tiež dajú do bezchybného poriadku, všetko upracú, prehľadne vytriedia), tak hneď je pre nich všetko predvídateľnejšie a bezpečnejšie.
Trochu mi to prípomína aj autistov, ktorí tiež tak málo rozumejú ľudom okolo seba, že sa zo strachu radšej stiahnu do seba, kde všetko funguje podľa ich vlastných pravidiel, v ich vnútornom svete. Cítia sa tam v bezpečí.

 

[V.V.Moon]

Uf Tak teraz som zase stratil niť. Ako to myslíš? Môžeš skúsiť dať príklad, ktorý by potvrdzoval tú slobodu vôle, o ktorej hovoríš?
Možno len inak chápeme tie isté termíny...

V tom ti moc nepomůžu, zkus si to představit. Pokud si myslíš, že svobodná vůle je to samé jako svobodný výběr, tak to ani nemůžeš pochopit, protože se jedná o dvě naprosto rozdílné věci. Jinak ses asi dostal do zóny nechápání podle KOB. Takže asi si musíš rozšířit své chápání.

PS: nechal jsem si to projít hlavou a hodně pomáhá, když se vžiješ do role, která není pro tebe konfortní (třeba z nějaké knihy), začneš si to živě představovat a snažíš se to změnit jen ve své fantazii. Při této činnosti začneš zjišťovat, že se ti rozvíjí mnohé scénáře, snažíš se nefunkční eliminovat. Ta fantazie a představy to jsou tvé projevy svobodné vůle, která opravdu nemá hranic a je omezována jen nedostatkem informací a malou představivostí a to je ta svoboda.
Samozřejmě je potřeba svou vůli trénovat (soustředěním) úplně stejně jako představivost (čtením, nebo posloucháním příběhů) a získávání nových informací.

 

[jardob]

V tom ti moc nepomůžu, zkus si to představit. Pokud si myslíš, že svobodná vůle je to samé jako svobodný výběr, tak to ani nemůžeš pochopit, protože se jedná o dvě naprosto rozdílné věci. Jinak ses asi dostal do zóny nechápání podle KOB. Takže asi si musíš rozšířit své chápání.

PS: nechal jsem si to projít hlavou a hodně pomáhá, když se vžiješ do role, která není pro tebe konfortní (třeba z nějaké knihy), začneš si to živě představovat a snažíš se to změnit jen ve své fantazii. Při této činnosti začneš zjišťovat, že se ti rozvíjí mnohé scénáře, snažíš se nefunkční eliminovat. Ta fantazie a představy to jsou tvé projevy svobodné vůle, která opravdu nemá hranic a je omezována jen nedostatkem informací a malou představivostí a to je ta svoboda.
Samozřejmě je potřeba svou vůli trénovat (soustředěním) úplně stejně jako představivost (čtením, nebo posloucháním příběhů) a získávání nových informací.

No výber je jedna vec a vôľa je druhá vec. Nie je to to isté. Ja len nechápem, prečo si myslíš, že vôľa je tá najslobodnejšia vec na svete.

V čom je slobodná vôľa človeka, ktorý ráno vstane a cíti, že musí ísť do práce, ktorú nenávidí, no potrebuje súrne peniaze, tak tam chodí aj napriek tomu.
A podobných príkladov by sa dalo nájsť veľa, keď človek robí niečo pod tlakom, hoci mu to nie je podľa chuti.
Aj vôľa týchto ľudí je tak slobodná?

 

[los sol]

A aký názov by si navrhoval ty?

PS: aké konkrétne znamenia HNR máš na mysli?

Příroda je určitý celek a každý z nás jej má ve vědomí a nevědomí jinak ohraničený, nebo u někoho může být bezhraniční tj. shající až do Vesmíru, či do mikrosvěta.
Mě se název jeví jako nevyvážený.
Pokud by byly u přírody obě okrajové podmínky: [-] krutost [+] láskyplnost přírody, bude "loďka" alespoň jakž takž vyvážená.
Jenže těmito vlastnostmi většinou označujeme živé tvory a jsme u ohraničení, co je příroda a kde jsou její hranice (oceány, lesy, fauna,... vítr, sluneční záření, magnetické pole, shluky a reakce prvků makro, mikro,... metafyzicky: Lev Klykov. Nemysli na negativne , ....
Takže bych dal název Příroda

Znamení jsou: např. hvězdy, kometa, duha, slunce, znamení zvěrokruhu na hvězdném nebi, střídání období, den, noc, příliv, odliv, vítr, bezvětří, déšť, sucho, povodně, uschlé stromy, čáry na nebi, ,. vznik nové kultury, zánik nějaké kultury .

 

[Ferry]

Pokud by byly u přírody obě okrajové podmínky: [-] krutost [+] láskyplnost přírody, bude "loďka" alespoň jakž takž vyvážená.

Veľmi dobrý postreh.
Ak v prírode reálne existuje krutosť, tak musí existovať aj láskyplnosť. Čo je láskyplnosť v prírode?
Je vôbec príroda krutá? Alebo slovo krutý sa vzťahuje len na správanie človeka?

 

[V.V.Moon]

No výber je jedna vec a vôľa je druhá vec. Nie je to to isté. Ja len nechápem, prečo si myslíš, že vôľa je tá najslobodnejšia vec na svete.

V čom je slobodná vôľa človeka, ktorý ráno vstane a cíti, že musí ísť do práce, ktorú nenávidí, no potrebuje súrne peniaze, tak tam chodí aj napriek tomu.
A podobných príkladov by sa dalo nájsť veľa, keď človek robí niečo pod tlakom, hoci mu to nie je podľa chuti.
Aj vôľa týchto ľudí je tak slobodná?

Tady se na to díváš špatně. Vidíš svobodnou vůli spoutanou strachem a tím se sama omezuje. Ale zbav se strachu, což můžeš udělat naprosto kdykoliv, prostě se rozhodneš a projevíš svou svobodnou vůli. Ty okovy strachu si každý nasazuje sám, může je kdykoliv sundat když bude chtít. A to proč to neudělá (lenost, pohodlnost, slabost (málo trénuje vůli) apod.) je nedůležité, když chceš analyzovat svobodnou vůli jako takovou, protože když analyzuješ, tak musíš prozkoumat všechny možné stavy, tedy i takový stav SV kdy je odvážná a udělá co chce.

 

[V.V.Moon]

Pokud by byly u přírody obě okrajové podmínky: [-] krutost [+] láskyplnost přírody, bude "loďka" alespoň jakž takž vyvážená

A pokud tato podmínka neplatí, tak je vše co jsi napsal pod tím jen smyšlenka. Už jsem to psal výše. Příroda NEMŮŽE být krutá ani láskyplná, protože nemá svobodnou vůli. Příroda prostě je a je řízena svým programováním (egregory). Představte si přírodu bez člověka a jeho svobodné vůle a i po milióny let bude stále stejná, maximálně bude reagovat na změnu přírodních podmínek a to je vše. Jen člověk se svou svobodnou vůlí dokáže měnit nejen přírodu, ale i sebe a tím pádem může být krutý nebo láskyplný tak jak to vnímáme my.

 

[achtoego]

Příroda NEMŮŽE být krutá ani láskyplná, protože nemá svobodnou vůli. Příroda prostě je a je řízena svým programováním (egregory).

Dovolím si pridať môj názor.
Minimálne časť prírody(fauna) može byť/je krutá a láskyplná lebo, bud má slobodnú vôlu alebo to má vo svojom programe.

 

[JS]

Tady se na to díváš špatně. Vidíš svobodnou vůli spoutanou strachem a tím se sama omezuje. Ale zbav se strachu, což můžeš udělat naprosto kdykoliv, prostě se rozhodneš a projevíš svou svobodnou vůli.

Možná si představíš méně, či více reálnou situaci, že dokážeš pohnout Měsícem, ale i tak to neznamená svobodu vůle z pohledu, o kterém mluví jardob a dává to celkem smysl.
Po cestě, než jsi došel k tomu, abys, například, Měsícem pohnout dokázal, jsi byl formován tolika vlivy, že opravdu nelze upřímně tvrdit, že jsi na všechny své znalosti, schopnosti, názory přišel sám. Že to, kým jsi, vzniklo ve vákuu, skutečně od nuly, z ničeho a že jsi sám vyrostl z ničeho do někoho, kdo i Měsícem pohnout dokáže.

Příroda NEMŮŽE být krutá ani láskyplná, protože nemá svobodnou vůli.

A možná tebe a celou naši diskusi, jako miliony jiných, sleduje nějaká vyspělejší mimozemská rasa a říká si "Co o tom víš zrovna ty, ty živočichu?". Z jejich pohledu jsme dost možná o dost hloupější než pro nás jsou ve srovnání k nám psi a když říkám o dost, tak tím myslím opravdu "o parník".
A když vidí, jak iracionálně se chováme, ovládáni svými pudy a egem, dojdou ke stejnému závěru jako když třeba ty se díváš na křečka a došli k závěru, že lidé nejsou ani krutí, ani láskyplní, protože žijí jen ovládáni programy a egregory, prostě jen další primitivní živočichové.

 

[jardob]

Veľmi dobrý postreh.
Ak v prírode reálne existuje krutosť, tak musí existovať aj láskyplnosť. Čo je láskyplnosť v prírode?
Je vôbec príroda krutá? Alebo slovo krutý sa vzťahuje len na správanie človeka?

Ale veď ono to tam je - vo svete zvierat. Ľudské oči a srdce dokáže vnímať v správaní zvierat jak krutosť, tak aj láskyplnosť. Krutosť pri nemilosrdnom zachádzaní jedných zvierat s inými. A láskyplnosť, tú tiež vidíme napr. pri starostlivosti matiek o mláďatá, niekedy aj medzi zvieracími pármi.

No ak je jedným z hlavných cieľov na zemi udržateľnosť a harmónia (v zmysle, aby žiadny druh nevyhynul, ale stabilne žil v biosfére a podieľal sa na prírodnej rovnováhe. Prípadne sa aj rozvíjal, ak je tam priestor pre rozvoj), tak potom ani krutosť ani láskyplnosť/milosrdenstvo nie je kritériom správnosti, pre konanie v rámci života na zemi.
Ak by sa dravce vzdali svojho obviklého krutého lovu, viedlo by to k prírodnej nerovnováhe v živočíšnom reťazci. A tá nerovnováha by mohla spôsobiť vyhynutie niektorého druhu.
A opak krutosti, prehnané milosrdenstvo, opičia láska, to tiež vieme, že na Zemi nevedie k rovnováhe, ale naopak.

PS: ale to sa stále bavíme len o Zemi. Napriek tomu verím, že z pohľadu Boha nie je problém navrhnúť svet, kde by stabilná rovnováha a rozvoj fungovala aj bez krutosti.

 

[jardob]

Tady se na to díváš špatně. Vidíš svobodnou vůli spoutanou strachem a tím se sama omezuje. Ale zbav se strachu, což můžeš udělat naprosto kdykoliv, prostě se rozhodneš a projevíš svou svobodnou vůli. Ty okovy strachu si každý nasazuje sám, může je kdykoliv sundat když bude chtít. A to proč to neudělá (lenost, pohodlnost, slabost (málo trénuje vůli) apod.) je nedůležité, když chceš analyzovat svobodnou vůli jako takovou, protože když analyzuješ, tak musíš prozkoumat všechny možné stavy, tedy i takový stav SV kdy je odvážná a udělá co chce.

No vidíš, takže pripúšťaš, že vôľa môže byť obmedzená rôznymi faktormi: strachom, drogovou závislosťou, egregormi, žiarlivosťou, závisťou, obžerstvom, smilstvom, hnevom, lakomstvom, pýchou, lenivosťou a slabou vierou...
To všetko sú obmedzenia, ktoré vôli sa často stavajú do cesty smerom k človečiemu režimu psychiky.
To všetko by človek mal prekonať, ak chce slobodne konať. A tá posledná vec - slabá viera - to je poistka, aby sa nestal z každého človeka mág. Tá viera, o ktorej hovoril Ježiš (ak povieš tejto hore, zdvihni sa a hoď sa do more, a nezapochybuješ vo svojom srdci, stane sa tak...), je dar. Boh túto vieru dáva komu chce. Ideálne je, keď tento dar dostávajú svätí ľudia, pretože oni ho nezneužijú. S týmto darom sa stavajú zástupcami Boha na Zemi a ich slovo má silu zázraku.

 

[jardob]

A pokud tato podmínka neplatí, tak je vše co jsi napsal pod tím jen smyšlenka. Už jsem to psal výše. Příroda NEMŮŽE být krutá ani láskyplná, protože nemá svobodnou vůli. Příroda prostě je a je řízena svým programováním (egregory). Představte si přírodu bez člověka a jeho svobodné vůle a i po milióny let bude stále stejná, maximálně bude reagovat na změnu přírodních podmínek a to je vše. Jen člověk se svou svobodnou vůlí dokáže měnit nejen přírodu, ale i sebe a tím pádem může být krutý nebo láskyplný tak jak to vnímáme my.

V poriadku, ale aj keď príroda nemá slobodnú vôľu, napriek tomu človek môže niektoré deje v nej vnímať svojim okruhom pojmov: môže niektoré javy vnímať ako kruté.

Veď ani obrázok na papieri nemá slobodnú vôľu, a predsa môže znázorňovať jav, ktorý bude pozorovateľ obrázku vnímať ako kruty. Nie?

Preto aj vo výkladovom slovníku sa slovo "krutý" vzťahuje jak k nejakej živej bytosti, ale aj k neživej situácii, ktorá svedčí o tom (napr. krutý osud)