Ocakavany rozhovor s Putinom

Pár dojmů z rozhovoru, který poskytl V. V. Putin Tuckerovi Carlsonovi:

Předně opakoval fakticky to, co Pjakin říká na konci každého videa:

V.V. Putin: Protože nelze zajistit normální budoucnost svým dětem a své rodině, jestliže nezajistíme normální, stabilní budoucnost celému státu, celé své Vlasti.

S ohledem na Boha:

V.V. Putin: Co se týká náboženství jako takového, tak víte, to přece není o vnějších projevech, to není o tom, abyste každý den chodil do kostela nebo bil hlavou o zem. Ono je v srdci. A naše kultura je orientovaná na člověka. Dostojevskij, který je na Západě velmi známý jako génius ruské kultury, ruské literatury, o tom hodně mluvil, o ruské duši.

Západní společnost je přece jen více pragmatická. Ruský člověk, rossijskij člověk přemýšlí více o věčnosti, přemýšlí více o hodnotách morálních, mravních. Nevím, možná v tom se mnou nebudete souhlasit, ale přece jen je ta západní kultura více pragmatická. Já neříkám, že je to špatně, umožňuje to dnešní „zlaté miliardě“ dosahovat dobrých úspěchů ve výrobě a dokonce i ve vědě a tak dále. Na tom není nic špatného, já prostě mluvím o tom, že se může zdát, že vypadáme stejně, ale to vědomí je přece jen nastaveno trochu jinak.


T. Carlson: Vy si tedy myslíte, že tu působí něco nadpřirozeného? Když se díváte na to, co se děje ve světě, vidíte v tom ruku Hospodina? Říkáte si pro sebe: „V tomhle vidím ruku nějakých nadpřirozených sil?

V.V. Putin: Ne, já poctivě říkám, že takto nepřemýšlím. Já si myslím, že světové společenství se rozvíjí na základě svých vnitřních zákonů a ty jsou takové, jaké jsou.

Co se týká posledního odstavce, tak se vyhnul Tuckerově otázce, o nadpřirozené síle, přece nebude vykládat lidem, zda má svůj vlastní dialog s Bohem či ne.

V tom smyslu, jak je to uvedeno v Koncepci sociální bezpečnosti, že každý člověk může vést svůj dialog s Bohem, který mu odpovídá prostřednictvím životních okolností. A v životě se má řídit svědomím a studem, aby se přiblížil Božímu záměru. V tomto smyslu to naznačil jasně tím, že to není ve vnějších projevech, ale v srdci.

Jedny by to nezajímalo, druzí by si poklepali na čelo, on na to odpověděl tak, že dokud budou lidé přebývat v tom stavu, v jakém nyní jsou, tak se to prostě zlomit přes koleno nedá. A jasně naznačil s ohledem na "zlatou miliardu", že její cíle jsou jiné, protilidské, že to v krátkodobém horizontu může i přinést nějaké úspěchy ve výrobě, dokonce i ve vědě (většinou kradené), ale v dlouhodobém horizontu to nemá šanci, protože je to protilidské, s protilidskými cíli.

Jinak pro ty, kteří nesledují pouze ČT nic moc nového, fakticky shrnutí prolhanosti a podlosti Západu, jehož jsme teď jako republika bohužel součástí, ale celkem dost toho udělal pro odpis stávajícího řízení v Americe, teď je míč na straně globálního prediktoru, jak v tom státní "elitu" zkoupe či nezkoupe. (Soudě podle mediální přípravy to spíš vypadá, že zkoupe!)

 
Naposledy upravené:
Západní společnost je přece jen více pragmatická.
Krásne diplomatický výraz. Miesto slova "pragmatická" by sa tam dalo čítať "pokrytecká", ale Vladimir Vladimirovič je majster diplomacie, povedal to mäkko, tak aby bolo všetkým všetko známe. A takýchto momentov sa tam nájde kopa. No čo. V. V. je v znamení Váh. Má to v krvi. Nikoho neurazí, ale pravda je vždy doručená na správne miesto.
 
Jinak pro ty, kteří nesledují pouze ČT nic moc nového, fakticky shrnutí prolhanosti a podlosti Západu, jehož jsme teď jako republika bohužel součástí, ale celkem dost toho udělal pro odpis stávajícího řízení v Americe, teď je míč na straně globálního prediktoru, jak v tom státní "elitu" zkoupe či nezkoupe. (Soudě podle mediální přípravy to spíš vypadá, že zkoupe!)
Nič až tak nového tam nie je, to je pravda. Ten kto videl jeho rozhovory s Oliverom Stoneom zachytené v 4-dielnom seriáli The Putin Interviews a napríklad aj Stoneov film Ukrajina v ohni (
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=ojh3BH6y9p4
), tak aj keď vtedy nevedel, odvtedy už vie. Ale páčilo sa mi, že V. V. zoširoka zhrnul historický proces týkajúci sa ukrajinizácie a začal rovno od koreňa, od vzniku Rusi, cez "krst" a vzťahy s Poľskom, po to, ako Rusi a Rusíni tých oblastí (Ukrajinci vtedy vymyslení ešte neboli) sa priklonili pod ochranu Ruska. A nakoniec cez príbeh ZSSR vlastne došiel k ukronacizmu dnešných čias a pomenoval aj hlavného vinníka. A to je veľmi dôležité z hľadiska ponímania veci pre človeka, ktorý je jednak v historickom procese mimo a jednak trpí jednostrannou propagandou.

Nakoniec ma zaujalo, že Carlson akoby hľadal, resp. spytoval sa, či by Putin nemohol vyriešiť to, že západ sám seba zahnal svojimi vyjadreniami a činmi do kúta, aby mohli prísť na stôl "peregovory", pričom tu ho Putin pekne zavrátil, že nie Rusko je zodpovedné za činy západu a teda nebude nič riešiť za nikoho iného okrem seba.
 
Naposledy upravené:
Vychutnal som si ten rozhovor. Najdôležitejšie posolstvo je v jeho prirovnaní dvoch centier riadenia vo svete k dvom hemisféram v hlave: musia spolupracovať.
Vo zbytku sa len v duchu veľmi zabával počas tohto rozhovoru nad “pragmatickosťou” Západu, ktorá ho priviedla do patovej situácie.
Žiaľ jeho viaceré otázky i nepriame narážky nepriviedli Tuckera Carlsona k verejnému položeniu kardinálnej otázky: Kto a prečo vedie politiku USA k vlastnej sebadeštrukcii?
Či ju následne neverejne položil? Neviem? Ak nie, tak Tucker Carlson je len ďalším nič nechápajúcim západným show “pragmatikom”.
A čo sa týka budúcnosti a územnej celistvosti zbytku Ukrajiny: Rusko si zabezpečí denacifikáciu vlastnými silami celej tzv. Novorosije - ľavobrežnej (Dneper) časti a celého černomorského pobrežia vybojovaného v rusko-tureckých vojnách. O zbytku bude rozhodovať ten, kto zabezpečí denacifikáciu, či už celého zbytku Ukrajiny alebo po častiach.
A pozerajte na to nie prizmou terajšieho stavu ale prizmou zmien po prezidentských voľbách v USA, po ktorých bude zošup USA z globálnej na regionálnu mocnosť buď mäkkou cestou postupného sa stiahnutia USA z pozície pax americana, alebo tvrdou cestou občianskej vojny.
Dá Kyjev Moskve garanciu denacifikácie Ukrajiny, bude zbytok Ukrajiny v celku. Nedá? Ukrajina bude rozporcovaná medzi susedov, ktorí vznesú nároky na bývalé historické územia. A Poľsko svoju mohutne budovanú armádu bez USA za chrbtom využije na denacifikäciu severozápadnej Ukrajiny…
 
Vychutnal som si ten rozhovor. Najdôležitejšie posolstvo je v jeho prirovnaní dvoch centier riadenia vo svete k dvom hemisféram v hlave: musia spolupracovať.
Vo zbytku sa len v duchu veľmi zabával počas tohto rozhovoru nad “pragmatickosťou” Západu, ktorá ho priviedla do patovej situácie.
Žiaľ jeho viaceré otázky i nepriame narážky nepriviedli Tuckera Carlsona k verejnému položeniu kardinálnej otázky: Kto a prečo vedie politiku USA k vlastnej sebadeštrukcii?
Či ju následne neverejne položil? Neviem? Ak nie, tak Tucker Carlson je len ďalším nič nechápajúcim západným show “pragmatikom”.
A čo sa týka budúcnosti a územnej celistvosti zbytku Ukrajiny: Rusko si zabezpečí denacifikáciu vlastnými silami celej tzv. Novorosije - ľavobrežnej (Dneper) časti a celého černomorského pobrežia vybojovaného v rusko-tureckých vojnách. O zbytku bude rozhodovať ten, kto zabezpečí denacifikáciu, či už celého zbytku Ukrajiny alebo po častiach.
A pozerajte na to nie prizmou terajšieho stavu ale prizmou zmien po prezidentských voľbách v USA, po ktorých bude zošup USA z globálnej na regionálnu mocnosť buď mäkkou cestou postupného sa stiahnutia USA z pozície pax americana, alebo tvrdou cestou občianskej vojny.
Dá Kyjev Moskve garanciu denacifikácie Ukrajiny, bude zbytok Ukrajiny v celku. Nedá? Ukrajina bude rozporcovaná medzi susedov, ktorí vznesú nároky na bývalé historické územia. A Poľsko svoju mohutne budovanú armádu bez USA za chrbtom využije na denacifikäciu severozápadnej Ukrajiny…
Co se týče celistvosti Ukrajiny, tak to bude očividně záležet na vývoji okolností, ale myslím, že nakonec se stejně stane celá součástí ruského světa, jak to Putin řekl na konci. I kdyby se snad některé její kousky staly součástí jiných států, tak i ty státy se stanou součástí ruského světa. Jiné cesty totiž není, ta druhá vede k zániku civilizace. A co se týče časového horizontu, tak o tom Putin také mluvil ve vztahu k Římskému impériu, že ty procesy jsou dnes daleko rychlejší. S těmi hemisférami to bylo zajímavé. Ano musí spolupracovat, protože jsou součástí jednoho celku a když spolu nespolupracují, tak se fakticky jedná o nemoc, v tomto případě lidstva. A také se v podstatě červenou nití táhne tím rozhovorem nevyhnutelnost globalizace, ke které směřuje lidstvo, protože to je proces objektivní, který nikdo nezastaví, to tam také několikrát nepřímo, i když fakticky zcela srozumitelně, zaznělo.
 
Naposledy upravené:
Krásne diplomatický výraz. Miesto slova "pragmatická" by sa tam dalo čítať "pokrytecká", ale Vladimir Vladimirovič je majster diplomacie, povedal to mäkko, tak aby bolo všetkým všetko známe. A takýchto momentov sa tam nájde kopa. No čo. V. V. je v znamení Váh. Má to v krvi. Nikoho neurazí, ale pravda je vždy doručená na správne miesto.
Myslím, že to není správná interpretace. Z kontextu vyplývá, že tady šlo o vyjádření rozdílné povahy obou civilizací a současně jejich komplementarity (analogicky oběma mozkovým hemisférám). Nikoli tedy (západní) "pokrytectví" oproti (ruské) "autenticitě" či "pravdivosti", nýbrž materialismus proti duchovnosti, logika proti intuici, analýza proti syntéze, lineární kauzalita proti celostnímu vnímání kontextu atd. To přirovnání k mozkovým hemisférám mi přijde velmi trefné.
 
Přeložila jsem část rozhovoru, tak to sem dám:

T.Carlson: Děkuji vám, pane prezidente.

Dne 24. února 2022 jste promluvil ke své zemi a národu, když začal konflikt na Ukrajině. Řekl jste, že konáte, protože jste dospěl k závěru, že s pomocí NATO Spojené státy mohou provést překvapivý útok, útok na vaši zemi. Pro Američany to připomíná paranoiu.

Proč se domníváte, že by Amerika mohla zahájit překvapivý útok na Rusko? Jak jste k tomuto závěru došel?

V. Putin: Nejde o to, že by se Amerika chystala provést překvapivý úder na Rusko, to jsem neřekl.

Máme tu talk show, nebo vážný rozhovor?

T.Carlson: To je skvělý citát. Děkuji vám.

Vedeme vážný rozhovor.

V. Putin: Studoval jste historii, pokud to dobře chápu, ano?

T. Carlson: Ano.

V. Putin: Tak já si dovolím - jenom 30 vteřin nebo minutu - říct něco málo o historii. Nebude vám to vadit?

T. Carlson: Prosím, samozřejmě.

V.Putin: Podívejte se, jak začaly naše vztahy s Ukrajinou, kde se Ukrajina vzala?

Ruský stát se začal formovat jako centralizovaný stát, za rok vzniku ruského státu se považuje rok 862, kdy Novgorodští - na severozápadě země je takové město Novgorod - pozvali knížete Rurika ze Skandinávie, od Varjagů, aby vládl, rok 862. V roce 1862 Rusko oslavilo 1000. výročí své státnosti a v Novgorodě se nachází památník věnovaný 1000. výročí země.

V roce 882 přišel do Kyjeva Rurikův nástupce, kníže Oleg, který vykonával vlastně funkci regenta u nezletilého syna Rurika, a Rurik v té době zemřel. Oleg odstavil od moci dva bratry, kteří podle všeho kdysi patřili k Rurikově družině, a tak se začala rozvíjet Rus, která měla dvě centra: v Kyjevě a v Novgorodě.

Dalším, velmi významným datem v dějinách Ruska, je rok 988. Jedná se o Svěcení Rusi, kdy kníže Vladimír, Rurikův pravnuk, provedl svěcení (pokřtění) Rusi a přijal pravoslaví - východní křesťanství. Od této doby začal posilovat centralizovaný ruský stát. Proč? Jednotné území, jednotné hospodářské komunikace, jeden jazyk a po pokřtění Rusi - jedna víra a knížecí moc. Začal se utvářet centralizovaný ruský stát.

Ale z různých důvodů po zavedení následnictví trůnu - také v dávných dobách, ve středověku - Jaroslavem Moudrým, o něco později, po jeho smrti, bylo následnictví trůnu komplikované, nepřecházelo přímo z otce na nejstaršího syna, ale z knížete, který zemřel, na jeho bratra, pak na syny v různých liniích. To vše vedlo k rozdrobení Ruska - jednoho státu, který se začal formovat jako jednotný stát. Na tom není nic zvláštního, totéž se stalo v Evropě. Ale rozdrobený ruský stát se stal snadnou kořistí té říše, kterou kdysi vytvořil Čingischán. Jeho nástupci, chán Bátú, přišli do Ruska, vyplenili téměř všechna města, zničili je. Jižní část, kde byl Kyjev, mimochodem i některá další města, prostě ztratila nezávislost, severní města si část své suverenity udržela. Platila Hordě daň, ale část suverenity si zachovala. A pak se s centrem v Moskvě začal formovat jednotný Ruský stát.

Jižní část ruských zemí, včetně Kyjeva, začala postupně tíhnout k dalšímu "magnetu" - centru, které vznikalo v Evropě. Tím bylo Litevské velkoknížectví. Dokonce se mu říkalo Litevsko-Ruské, protože Rusové tvořili významnou část tohoto státu. Mluvili staroruským jazykem a byli pravoslavní. Pak ale došlo ke sjednocení – unie Litevského velkoknížectví a Polského království. O několik let později byla podepsána další unie již v duchovní oblasti a část pravoslavných kněží se podřídila autoritě papeže. Tyto země se tak staly součástí Polsko-Litevského státu.

Poláci se však po celá desetiletí zabývali polonizací této části obyvatelstva: zavedli tam svůj jazyk, začali vnucovat myšlenku, že to nejsou tak docela Rusové, že když žijí u kraje, že to jsou ukrajinci. Původně slovo "ukrajinec" znamenalo, že člověk žije na okraji státu, "u kraje", nebo se vlastně věnuje pohraniční službě. Neznamenalo žádnou konkrétní etnickou skupinu.

Poláci tedy všemožně polonizovali a v zásadě se k této části ruských zemí chovali dost tvrdě, ne-li přímo krutě. To vše vedlo k tomu, že tato část ruských zemí začala bojovat o svá práva. A psali dopisy do Varšavy, v nichž žádali, aby jejich práva byla respektována, aby sem byli posíláni lidé, a to i do Kyjeva.....

T.Carlson: Kdy to bylo, v kterých letech, už jsem se ztratil?

V.Putin: Bylo to ve třináctém století.

Teď vám řeknu, co se dělo dál, a uvedu data, aby nedošlo k mýlce.

A v roce 1654, tedy ještě o něco dříve, se lidé, kteří ovládali tuto část ruských zemí, obrátili na Varšavu, opakuji, s požadavkem, aby k nim byli posláni lidé ruského původu a pravoslavného vyznání. A když jim Varšava v zásadě neodpověděla a tyto požadavky prakticky odmítla, začali se obracet na Moskvu, aby je Moskva přijala k sobě.

Abyste si nemysleli, že si něco vymýšlím, dám Vám tyto dokumenty.....

T. Carlson: Nemyslím si, že si něco vymýšlíte, to ne.

V.Putin: A přesto - jsou to dokumenty z archivu, kopie. Tady jsou dopisy Bohdana Chmelnického, tehdejšího člověka, který kontroloval moc v této části ruských zemí, které dnes říkáme Ukrajina. Psal do Varšavy požadavky na dodržování jejich práv, a poté, co byl odmítnut, začal psát dopisy do Moskvy a žádal, aby je vzali pod pevnou ruku moskevského cara. Zde [ve složce] jsou kopie těchto dokumentů. Nechám vám je pro dobrou paměť. Je tam překlad do ruštiny, pak si je přeložíte do angličtiny.

Rusko nesouhlasilo s jejich přijetím hned, protože vycházelo z toho, že by začala válka s Polskem. Nicméně v roce 1654 Zemský sněm - byl to zastupitelský mocenský orgán Staroruského státu - přijal rozhodnutí: tato část staroruských zemí se stala součástí Moskevského carství.

Jak se dalo očekávat, začala válka s Polskem. Trvala 13 let, poté bylo uzavřeno příměří. A teprve po uzavření tohoto aktu v roce 1654 byl za 32 let, tuším, uzavřen mír s Polskem, "věčný mír", jak se tehdy řeklo. A tyto země, celý levý břeh Dněpru včetně Kyjeva připadl Rusku a celý pravý břeh Dněpru zůstal Polsku.

Za Kateřiny II Veliké pak Rusko získalo zpět všechny své historické země, včetně jihu a západu. To vše pokračovalo až do revoluce. A před první světovou válkou, využívajíc těchto myšlenek ukrajinizace, začal rakouský generální štáb velmi aktivně prosazovat myšlenku Ukrajiny a ukrajinizace. Je jasné proč: protože v předvečer světové války samozřejmě existovala snaha oslabit potenciálního nepřítele, existovala snaha vytvořit si pro sebe příznivé podmínky v pohraničí. A tuto myšlenku, která se kdysi zrodila v Polsku, že lidé žijící na tomto území nejsou tak docela Rusové, že jsou údajně zvláštním etnikem, ukrajinci, začal prosazovat rakouský generální štáb.

Již v 19. století se objevili také teoretici nezávislosti Ukrajiny, kteří hovořili o potřebě ukrajinské nezávislosti. Všechny tyto "pilíře" ukrajinské nezávislosti však tvrdily, že by měla mít velmi dobré vztahy s Ruskem, trvaly na tom. Nicméně po revoluci v roce 1917 se bolševici snažili obnovit státnost, rozvinula se občanská válka, včetně [války] s Polskem. V roce 1921 byl podepsán mír s Polskem, na základě kterého západní část, na pravém břehu Dněpru, připadla opět Polsku.

V roce 1939, poté, co Polsko spolupracovalo s Hitlerem, a Polsko spolupracovalo s Hitlerem, a Hitler nabídl - máme všechny dokumenty v našich archivech - uzavření míru s Polskem, smlouvy o přátelství a spojenectví, ale požadoval, aby Polsko vrátilo Německu takzvaný Danzigský koridor, který spojoval hlavní část Německa s Königsbergem a Východním Pruskem. Po první světové válce byla tato část území předána Polsku a místo Danzigu se objevilo město Gdaňsk. Hitler je požádal o jeho mírové předání - Poláci to odmítli. Přesto s Hitlerem spolupracovali a společně se podíleli na rozdělení Československa.

T. Carlson: Mohu se vás na něco zeptat? Říkáte, že některé části Ukrajiny byly vlastně po stovky let ruskou zemí. Proč, když jste se stal prezidentem, jste je nezabrali, už před 24 lety? Měl jste zbraně. Proč jste tehdy tak dlouho čekali?

V. Putin: Já vám to hned řeknu, už končím s tím historickým odkazem. Možná je to nudné, ale hodně to vysvětluje.

T. Carlson: Není to nudné, to ne.

V. Putin: No, tak to je dobře. Pak jsem velmi rád, že jste to tak ocenil. Moc vám děkuji.

Takže před druhou světovou válkou, když Polsko spolupracovalo s Německem, odmítalo plnit Hitlerovy požadavky, ale přesto se s Hitlerem podílelo na rozdělení Československa, ale protože se nevzdalo Danzigského koridoru, tak si to Poláci vynutili, hráli hru a donutili Hitlera, aby začal druhou světovou válku u nich. Proč začala válka 1. září 1939 právě s Polskem? Nebylo ochotné spolupracovat. Hitlerovi nic jiného nezbývalo při realizaci svých plánů než začít právě s Polskem.

Mimochodem, Sovětský svaz - četl jsem archivní dokumenty - se zachoval velmi čestně a Sovětský svaz požádal Polsko o povolení převést svá vojska na pomoc Československu. Ale tehdejší polský ministr zahraničí řekl, že pokud i sovětská letadla poletí směrem k Československu přes polské území, budou sestřelena nad polským územím. To ale není důležité. Důležité je, že začala válka a nyní se Polsko samo stalo obětí politiky, kterou vůči Československu provádělo, protože podle známých protokolů Molotov-Ribbentrop připadla část těchto území Rusku, včetně západní Ukrajiny. Rusko se tak pod názvem Sovětský svaz vrátilo ke svým historickým územím.

Po vítězství ve Velké vlastenecké válce, jak my říkáme, to je druhá světová válka, byla všechna tato území nakonec přidělena Rusku, Sovětskému svazu. A Polsko jako kompenzaci, tak musíme předpokládat, dostalo západní, původní německá území - východní část Německa, část zemí, to jsou dnešní západní oblasti Polska. A samozřejmě dostali zpátky přístup k Baltskému moři, dostali zpátky Danzig, který dostal polské jméno. Tak vznikla tato situace.

Když vznikal Sovětský svaz, to je rok 1922. bolševici začali formovat SSSR a vytvořili sovětskou Ukrajinu, která do té doby vůbec neexistovala.

T. Carlson: To je pravda.

V.Putin: Stalin zároveň trval na tom, aby tyto republiky, které se formovaly, byly začleněny jako autonomní celky, ale zakladatel Sovětského státu Lenin z nějakého důvodu trval na tom, aby měly právo vystoupit ze svazku Sovětského svazu. A také z neznámých důvodů obdařil formující se sovětskou Ukrajinu územím, lidmi žijícími na těchto územích, i když se nikdy předtím Ukrajinou nejmenovaly, z nějakého důvodu se to všechno při formování "přelilo" do Ukrajinské SSR, včetně celého černomořského pobřeží, které bylo získáno za Kateřiny II. a ve skutečnosti nikdy nemělo k Ukrajině žádný historický vztah.

Dokonce, když si vzpomeneme na rok 1654, kdy se tato území vrátila do Ruské říše, existovaly tři - čtyři tehdejší oblasti Ukrajiny, žádná černomořská oblast tam nebyla. Tam prostě nebylo o čem mluvit.

T. Carlson: V roce 1654?

V. Putin: Ano, přesně tak.

T. Carlson: Máte encyklopedické znalosti. Ale proč jste o tom nemluvil prvních 22 let svého prezidentství?

V. Putin: Tak sovětská Ukrajina dostala obrovské množství území, která s ní nikdy neměla nic společného, především černomořské pobřeží. Kdysi, když je Rusko dostalo v důsledku rusko-tureckých válek, se nazývali Novoruskem. To však není důležité. Důležité je, že Lenin, zakladatel Sovětského státu, vytvořil Ukrajinu právě takto. A tak se po mnoho desetiletí jako součást SSSR rozvíjela Ukrajinská SSR a bolševici se také z neznámých důvodů zabývali ukrajinizací. Nejen proto, že ve vedení Sovětského svazu byli rodilí Ukrajinci, ale obecně se taková politika prováděla - říkalo se jí "kořenizace". Týkala se Ukrajiny a dalších svazových republik. Zaváděly se národní jazyky a národní kultury, což v zásadě samozřejmě nebylo špatné. Ale takto byla vytvořena sovětská Ukrajina.

Po druhé světové válce získala Ukrajina část nejen předválečných polských území - dnešní západní Ukrajinu, také část maďarských území a část rumunských území. Zabrali část Rumunska a Maďarska a tato území, se stala součástí sovětské Ukrajiny a jsou tam dodnes. Máme tedy všechny důvody říci, že Ukrajina je samozřejmě v jistém smyslu umělý stát vytvořený ze Stalinovy vůle.

T. Carlson: A myslíte si, že Maďarsko má právo vzít si své země zpět? A mohou si ostatní národy vzít zpět své země a třeba vrátit Ukrajinu do hranic z roku 1654?

V.Putin: Nevím, jak k hranicím z roku 1654. Doba Stalinovy vlády se nazývá stalinský režim, všichni mluví o tom, že tam docházelo k velkému porušování lidských práv, k porušování práv jiných států. V tomto smyslu je to samozřejmě docela možné, když už ne říct, že na to mají právo - vrátit ty země, tak je to přinejmenším pochopitelné...

T.Carlson: Řekl jste o tom Orbánovi, že může získat zpět část ukrajinské půdy?

V.Putin: Nikdy jsem to neřekl. Nikdy, ani jednou. Na toto téma jsme s ním ani nemluvili. Ale vím jistě, že Maďaři, kteří tam žijí, se samozřejmě chtějí vrátit do své historické vlasti.

Navíc vám řeknu velmi zajímavou historku, odbočím, je to osobní příběh. Někdy na začátku 80. let jsem jel autem z tehdejšího Leningradu, z Petrohradu, na cestu po Sovětském svazu - přes Kyjev, zastavil jsem se v Kyjevě a pak jsem jel na západní Ukrajinu. Vjel jsem do města, které se jmenovalo Beregovo, a všechny názvy měst a vesnic tam byly v ruštině a v maďarštině, tedy v jazyce, kterému nerozumím. V ruštině a v maďarštině. Ne v ukrajinštině - v ruštině a v maďarštině.

Projížděl jsem nějakou vesnicí a u domů seděli muži v černých třídílných oblecích a černých cylindrech. Říkám si: To jsou nějací umělci? Řekli mi: Ne, to nejsou umělci, to jsou Maďaři. Říkám: Co tady dělají? Jak co, je to jejich země, oni tady žijí. Všechny ty názvy! V sovětských dobách, v osmdesátých letech. Zachovali si maďarštinu, názvy, všechny národní kroje. Jsou to Maďaři a cítí se být Maďary. A samozřejmě, když teď dochází k porušování....

T.Carlson: Ano, myslím, že se toho děje hodně. Asi hodně zemí je nespokojených se změnami hranic během změn ve 20. století a předtím. Ale jde o to, že jste předtím nic takového neříkal, do února 2022. A mluvil jste o tom, že jste cítil fyzickou hrozbu ze strany NATO, zejména jadernou hrozbu, a to vás přimělo jednat. Rozumím vám správně?

V.Putin: Chápu, že mé dlouhé dialogy asi nepatří do žánru interview. Proto jsem se vás na začátku zeptal: budeme vést seriózní rozhovor, nebo show? Řekl jste, že seriózní rozhovor. Tak se na mě, prosím, nezlobte.

Dostali jsme se k okamžiku, kdy vznikla sovětská Ukrajina. Tehdy byl rok 1991 - rozpad Sovětského svazu. A všechno, co Ukrajina dostala darem od Ruska, "z ramene barda", si vzala s sebou.

Nyní se dostávám k velmi důležitému bodu dnešního dne. Koneckonců, tento rozpad Sovětského svazu byl ve skutečnosti iniciován vedením Ruska. Nevím, jaké pohnutky mělo ruské vedení , ale mám podezření, že mělo několik důvodů myslet si, že vše bude v pořádku.

Za prvé si myslím, že ruské vedení vycházelo z fundamentálních základů vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou. V podstatě společný jazyk, více než devadesát procent mluvilo rusky; příbuzenské vztahy, každý třetí člověk tam má nějaké příbuzenské, přátelské vztahy; společná kultura; společná historie; konečně společné náboženství; společné bytí v rámci jednoho státu po staletí; ekonomika je velmi propojená – všechno to jsou velmi zásadní věci. To vše je základem nevyhnutelnosti našich dobrých vztahů.

Za druhé - to je velmi důležité, a chci, abyste to slyšel vy jako americký občan a vaši diváci: bývalé ruské vedení vycházelo z toho, že Sovětský svaz přestal existovat, že už neexistují žádné ideologické dělící čáry. Rusko šlo dobrovolně a proaktivně dokonce k rozpadu Sovětského svazu a předpokládalo, že to takzvaný - už v uvozovkách - "civilizovaný Západ" pochopí jako návrh na spolupráci a spojenectví. To Rusko očekávalo jak od Spojených států, tak od tzv. kolektivního Západu jako celku.

Byli tam chytří lidé, a to i v Německu. Egon Bar - významný politik sociálnědemokratické strany, který osobně v rozhovorech se sovětským vedením před rozpadem Sovětského svazu trval na tom, aby byl v Evropě vytvořen nový bezpečnostní systém. Je třeba pomoci Německu se sjednotit, ale je třeba vytvořit nový systém, který bude zahrnovat Spojené státy, Kanadu, Rusko a další středoevropské země. Ale není třeba, aby se NATO rozšiřovalo. Tak to říkal: pokud se NATO rozšíří, bude vše stejné jako za studené války, jen blíže k hranicím Ruska. To je všechno. Byl to chytrý děd. Nikdo ho neposlouchal. Navíc se jednou rozzlobil - tenhle rozhovor máme také v archivu: Jestli, říkal, mě nebudete poslouchat, tak už do Moskvy nikdy nepřijedu. Zlobil se na sovětské vedení. Měl pravdu, všechno se stalo tak, jak říkal.
 
Ten rozhovor má podle mě více rovin. Putin dostal příležitost promluvit přímo k západnímu publiku - skvělé. Neměli bychom ale zanedbávat ani další aspekty rozhovoru.

Jaký ale bude dopad doma? Všichni podpindos byli v pozoru, Carlsona média sledovala na každém kroku, jako by přijel sám spasitel. Tuší, že u pána nastanou změny a vlije jim to krev do žil.

Nebezpečí vidím v tom, že pán dosud používal bič, ale teď přijel s cukříkem a korálky. Carlson byl vyslán tou chytřejší elitou (a určitě i GP, který také nestojí o suverénní Rusko), o to je to pro Rusko nebezpečnější. Už teď zrádci škodí nad snesitelnou mez, jak jim bude Putin čelit poté, kdy už pán nebude v ruce držet bič, ale cukrátko? (Neboli: jak bychom mohli nadále vzdorovat pánečkovi, když už je na nás tak hodný?) Začínám mít pocit, že veškeré cíle bude nutné splnit, dokud je u vesla „Biden“ a ohání se tím bičem. Jinak to skončí „smírem“, zamrznutím, zachováním banderismu a opětovným vykrmováním Západu zadarmo. Za odměnu si bude Rusko moct laskavě nechat kousek Ukrajiny a snaha o jeho rozčlenění a zničení bude odložena na pozdější dobu. Zde vidím riziko pozadí celého rozhovoru, který vnímám jako první „podání ruky“, zatímco ta druhá už drží zavšivenou deku.
 
A Poľsko svoju mohutne budovanú armádu bez USA za chrbtom využije na denacifikäciu severozápadnej Ukrajiny…
Slovo denacifikácia mi tam použité v spojení s Poľskom nesedí. Viem čo myslíš a ako, ale toto by bolo (a dúfam, že nebude) jednoducho nahradenie jedného nacizmu iným.
 
Myslím, že to není správná interpretace.
Viem, a taktiež sa nesnažím interpretovať celý ten kontext s hemisférami, ten tu bol interpretovaný popolvárom, pričom veľmi dobre. Preto som to napísal takto:
Miesto slova "pragmatická" by sa tam dalo čítať "pokrytecká",
A V. V. to tam spomenul niekoľkokrát, nie iba raz. Pričom slovu "pragmatický" vo vzťahu k ideológii/náboženstvu je možné rozumieť aj v kontexte "pokrytecký". Z pohľadu ideológie si buď veriaci, alebo kacír. Ak si "veriaci kacír" (a to je väčšina kresťanov dajme tomu), ktorý je "vo svojej viere slabý" (pretože v momente kedy dôjde nejaká škúška sa zachová tzv. pragmaticky), fakticky sa dá povedať, že sa buď kryješ, alebo si farizej. Pričom "pragmaticky" zvykne "myslieť" ľavá hemisféra, ak to vztiahnem na celý kontext hemisfér, môže sa tu odkazovať na lož. A zdôrazňujem "môže sa tu", aby som nebol chytený za slovíčko.
 
Naposledy upravené:
Naspäť
Top Bottom