iana
Člen
Podla mňa je to cena tovarov, ....hodnota je toho daného tovaru pre kazdého iná....
jardob
Člen personálu
Áno, vďaka za spresnenie. Ale snažil som sa poukázať na niečo iné. Ide o to, že s cenou sa dá manipulovať, cena môže klamať a zavádzať, ale tovar je stále ten istý. Analýza tovarového obehu v naturálnom (tovarovom) vyjadrení je presnejšie a menej zavádzajúce, než cenová analýza tovarového obehu. Skrátka tok peňazí môže klamať a mnohé skrývať. Ale tok tovarov neklame.
Atom
Člen
Tomu se říká užitná hodnota (ta se může měnit dle okolností - "království za koně", říká se ). Zatímco cena nějak odráží náklady na výrobu/získání/skladování/distribuce produktu s nějakou mírou přesnosti, který odráží schopnost a přesnost evidence, a k tomu se přidá zisk (v Marxismu se tomu říkalo chybně nadhodnota). Například "horská přirážka", kdy dopravit suroviny a personál je nákladnější a to se odráží v cenách. Zisk je další zcela nemravná část ceny (kdy každý subjekt si přihazuje dle své svévole jak mu okolnosti a jeho vlastní mravnost umožní). Zde se každý snaží navýšit cenu jak může a využívá užitné hodnoty, kdy náklady jsou menší, ale využije se situace a ceny se napálí (jenže to vede v konečném důsledku k nestabilitě v celém SSS, když náklady na výrobu neodpovídají - proto je kolektivní západ obr na hliněných nohách, dokud šlo krást a drancovat okolí, mohl si žít nad poměry, ale planeta není nafukovací a narazil na limity a končí). Například zmíněna "horská přirážka", kdy se ceny zvýší ještě více, protože zákazník musí buďto chvíli hladovět nebo zaplatit cenu vyšší i když ví, že je nemravná (chytří Češi se to snaží obejít a vozí si na dovolené co nejvíce vlastních zásob). Dalším faktorem je "cenotvorba" v celém SSS (úroková míra, různé indexy, kurzy měn ...) , čili nemravnost v evidenci, tam se vždy podvádí při současné koncepci (věřím jenom těm výsledkům voleb, které si zfalšuji sám - to je stejný princip podvodu v evidenci v místě, kde si to jednotlivec nemůže snadno ověřit) a je to dokonce prostředek boje mezi SSS.
Poznámka k nadhodnotě:
Marxistická nadhodnota je chybný termín, protože zisk může být i ztráta, nelze tím pojmem řídit SSS. Ve smyslu odstraníme nadhodnotu a bude to fungovat. Protože zisk chce každý a ne každý si ho dokáže vydobýt, takže nevzniká jenom přidáním si nadhodnoty, ale vnucením své vůle okolí, celému SSS (de fakto rabováním: co se společně vytvořilo nebo bylo Bohem dáno všem k dispozici k užívání). Mnoho subjektů zkrachuje a zisk je záporný, čili ztráta a to je kořist větších, schopných vnutit svou vůli, ale za cenu destabilizace celku (já-centrismus).
Řešení je centrální plánování strategických komodit a inrastruktury. Nyní máme nefunkční kapitalismus - cestu do katastrofy. Výroba (kolik toho potřebujeme, neřeší se: vyrobí se to co jsme spotřebiteli schopni vnutit a zbytek necháme zrezavět) a dořešit odpady (neřeší se) a další nástroje infrastruktura, vzdělání ... (nechá se chátrat, v kapitalismu jakmile pohltí takto organizovaný systém nepřátelský SSS, tak se to okamžitě začne rabovat a likvidovat - naši mladí vzdělaní u nás utíkají za prací na západ a naše školství upadá).
Naposledy upravené:
Ferry
Člen
Čína prekročila "červenú čiaru" štátnych pôžičiek a radšej cenzuruje ekonomické témy
Na pozadí čínskych ukazovateľov vyzerá deficit štátneho rozpočtu Ruskej federácie veľmi skromne. Podľa predbežných odhadov nebude do konca roka 2023
www.armadnymagazin.sk
V Článku sa píše ako čína čoraz viac berie na pôžičku. Všetci odborníci očakávajú, že do konca roka 2023 verejný dlh Číny prekročí hranicu 80 % HDP. Zaujímavý to ukazovateľ. Ukazje sa, že v aktuálnom systéme štát nedokáže napredovať kým sa nezadlží. Nejaká to čudná koncepcia. Akoby čína začala v tomto smere nasledovať USA, ktoré už aj toaleťák kupujú na dlh.
jardob
Člen personálu
Ono je to nejaká zvláštna stratégia, lebo väčšina dlhu je od vlastných občanov (okolo 60%). Zahraničné pôžičky sú zvyšok. Vlastne sa snažia odsávať všetky úspory svojich občanov.Čína prekročila "červenú čiaru" štátnych pôžičiek a radšej cenzuruje ekonomické témy
Na pozadí čínskych ukazovateľov vyzerá deficit štátneho rozpočtu Ruskej federácie veľmi skromne. Podľa predbežných odhadov nebude do konca roka 2023
V Článku sa píše ako čína čoraz viac berie na pôžičku. Všetci odborníci očakávajú, že do konca roka 2023 verejný dlh Číny prekročí hranicu 80 % HDP. Zaujímavý to ukazovateľ. Ukazje sa, že v aktuálnom systéme štát nedokáže napredovať kým sa nezadlží. Nejaká to čudná koncepcia. Akoby čína začala v tomto smere nasledovať USA, ktoré už aj toaleťák kupujú na dlh.
Ferry
Člen
Rusi sa pýtajú, prečo si Slovensko spomenulo na "ruského medveďa na tanieri"?- Hlavné správy
Slovenský premiér Robert Fico nastolil pred vedením EÚ otázku o neporaziteľnosti "ruského medveďa", ktorého chceli zahubiť rukami Ukrajiny
www.hlavnespravy.sk
Najväčšie západné krajiny zakázali ukrajinskému vedeniu uzavrieť mierovú dohodu s Ruskom, pretože dúfali, že po naliatí miliárd a zbraní na Ukrajinu im táto prinesie zraneného ruského medveďa na tanieri. Nepodarilo sa to. A ani sa nepodarí.
Dosť zaujímavý postreh ... je to asi prvý krát čo vidím, že peniaze nedokázali splniť stanovený cieľ. Západ bol stále v tom, že ak potrebuje dosiahnuť cieľ tak stačí mať kopu peňazí. Ale čo sa na ukrojine nestalo - táto mantra o peniazoch bola doslova zlomená. Ako teraz budú západniari riadiť celý svet, keď peniaze už stratili svoju neobmedzenú moc? Čosi sa pokazilo. Áno z konceptuálneho hľadiska, je potrebná aj koncepcia, ktorá pretlačí zmeny pomocou fúrika peňazí. Ale na západe nevedia čo je to koncepcia. Oni si myslia, že fúrik peňazí pôjde sám na front a tam bude so samopaľom strieľať po rusoch. Lenže fúrik ani samotné peniaze také dačo nedokážu. Je potrebný niekto, kto sa tam za tie peniaze dá zastreliť. Zo začiaku bolo na západe takých veľa. Teraz ich už je menej a menej .... nastáva vytriezvenie, ale už je neskoro.
Ako sa hovorí, kde neprejde armáda, tam prejde osol naložený zlatom. Ale čo sa stane keď sú hranice uzavreté kvôli sankciám, ktoré uvalil samotný vlastník osla a zlata? No jeho osol so zlatom dôjde po hranicu a tam ho rozkradnú, lebo cez hranicu sa nebude dať prejsť.
Naposledy upravené:
Bývalý analytik Goldman Sachs říká, že jeho čtyřčlenné rodině už nyní chybí 230 000 dolarů ročně, aby mohl pohodlně žít v oblasti San Francisco Bay Area.
Sam Dogen, kterému je nyní 46, se dostal na přední stránky novin v roce 2012, když ve věku 34 let odešel do důchodu s čistým jměním 3 miliony dolarů.
Od té doby žije otec dvou dětí, autor bestselleru „Kupte si tohle, ne tamto: Jak utratit cestu k bohatství a svobodě“, pasivní příjem z akcií, dluhopisů a nemovitostí.
Ale v upřímném novém příspěvku pro svůj web Financial Samurai Dogen odhalil, že nedávno vyplatil značnou část svých investic na nákup nemovitosti pro svou mladou rodinu v bojujícím, ale divoce drahém San Franciscu.
Podle finančního guru jeho investice vynesou 230 000 před zdaněním a jeho roční výdaje (v roce 2024) podle odhadů vzrostou na 288 000. Aby tuto částku vydělal, Dogen odhaduje, že by musel vydělávat asi 420 000 dolarů ročně před odečtením daně.
Dogen přiznává, že vyjádřením tak tučného rozpočtu mluví o americkém snu – o ideálním životním stylu čtyřčlenné rodiny (dva dospělí a dvě děti) ve velkém městě (San Francisco, New York atd.).
Dogen utrácí 80 400 dolarů za soukromé školné pro dvě děti. 24 000 dolarů jde na léky. Moje žena a já nemáme práci a musíme si sami platit zdravotní pojištění, které stojí 2300 dolarů měsíčně,“ vysvětluje Dogen.
Odhaduje, že výdaje na jídlo budou letos činit 26 000 dolarů. Za bydlení včetně daně z nemovitosti, údržby a pojištění 68 400 USD.
Bývalý analytik Goldman Sachs, který získal titul MBA na Kalifornské univerzitě v Berkeley a pracoval také jako vedoucí pracovník ve společnosti Credit Suisse, zvažuje, že se kvůli úhradě takových výdajů vrátí k placenému zaměstnání.
Nedávná studie Investopedia ukázala, že pro průměrný americký sen (dům, auto, pes, školné pro dvě děti) potřebuje obyvatel USA vydělat 3 455 305 dolarů.
Průměrný Američan si však za svůj život vydělá sotva 2,3 milionu dolarů.
nypost.com
Sam Dogen, kterému je nyní 46, se dostal na přední stránky novin v roce 2012, když ve věku 34 let odešel do důchodu s čistým jměním 3 miliony dolarů.
Od té doby žije otec dvou dětí, autor bestselleru „Kupte si tohle, ne tamto: Jak utratit cestu k bohatství a svobodě“, pasivní příjem z akcií, dluhopisů a nemovitostí.
Ale v upřímném novém příspěvku pro svůj web Financial Samurai Dogen odhalil, že nedávno vyplatil značnou část svých investic na nákup nemovitosti pro svou mladou rodinu v bojujícím, ale divoce drahém San Franciscu.
Podle finančního guru jeho investice vynesou 230 000 před zdaněním a jeho roční výdaje (v roce 2024) podle odhadů vzrostou na 288 000. Aby tuto částku vydělal, Dogen odhaduje, že by musel vydělávat asi 420 000 dolarů ročně před odečtením daně.
Dogen přiznává, že vyjádřením tak tučného rozpočtu mluví o americkém snu – o ideálním životním stylu čtyřčlenné rodiny (dva dospělí a dvě děti) ve velkém městě (San Francisco, New York atd.).
Dogen utrácí 80 400 dolarů za soukromé školné pro dvě děti. 24 000 dolarů jde na léky. Moje žena a já nemáme práci a musíme si sami platit zdravotní pojištění, které stojí 2300 dolarů měsíčně,“ vysvětluje Dogen.
Odhaduje, že výdaje na jídlo budou letos činit 26 000 dolarů. Za bydlení včetně daně z nemovitosti, údržby a pojištění 68 400 USD.
Bývalý analytik Goldman Sachs, který získal titul MBA na Kalifornské univerzitě v Berkeley a pracoval také jako vedoucí pracovník ve společnosti Credit Suisse, zvažuje, že se kvůli úhradě takových výdajů vrátí k placenému zaměstnání.
Nedávná studie Investopedia ukázala, že pro průměrný americký sen (dům, auto, pes, školné pro dvě děti) potřebuje obyvatel USA vydělat 3 455 305 dolarů.
Průměrný Američan si však za svůj život vydělá sotva 2,3 milionu dolarů.
My family of four can no longer live comfortably on $230,000 a year — here’s how much the American Dream really costs
A former Goldman Sachs analyst says his family of four need to earn more than $230,000 per year in order to live comfortably in California’s San Francisco Bay Area.
nypost.com
Oldřich Rejnuš: Americký Fed je bezohledný, banky budou krachovat
Makroekonomický rozhovor s profesorem Oldřichem Rejnušem o vývoji v USA, Evropě i Česku. V první části rozhovoru rozebíráme ekonomickou situací Spojených států,kde byl stěžejní boj s inflací a úspěšnost měnové politiky Federálního rezervního systému.
Dále jsme probrali jaký má pan profesor názor na akciové rally v technologickém sektoru a jaký další vývoj předpokládá pro trhy a ekonomiku? Přijde dle něj globální ekonomická recese?
V rámci okruhů zavítáme i do EU, eurozóny, tuzemska a krátce rozebereme i summit BRICS.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=112wanOSTKo
INFLACE
Naposledy upravené:
Proč bitcoin a zlato společně vytvářejí historické rekordy
A letos bitcoin roste díky legalizaci kryptotrhu v USA a Velké Británii.Nejprve Američané schválili historicky první bitcoinové spotové burzovně obchodované fondy (spotové ETF) a tento týden Britové také poprvé povolili burzám zalistovat burzovně obchodované produkty související s kryptoměnami, čímž zrušili zákaz z roku 2022. Pereslavsky připomíná, že po uvedení zlatých ETF na začátku roku 2005 se aktivum do roku 2011 zdražilo o 300 % – až na 1 800 USD za unci.
Další věc, která podporuje ceny bitcoinů, je poloviční snížení plánované na duben. Jde o plánované snížení počtu nově vydaných bitcoinů. „Předchozí tři půlení posunuly bitcoin výše. Existují všechny důvody se domnívat, že tentokrát tento proces dá minci nový podnět,“ říká Pereslavsky. Možná, že se půlení bitcoinu již promítlo do cen.
Hlavní analytik Neomarkets Oleg Kalmanovich předpovídá, že kurz bitcoinu na pozadí takového nárůstu pozornosti půjde dále nahoru – a růst může pokračovat až do podzimu. „Ano, prudké skoky jsou možné: to je mínus i plus měny, ale turbulence na trhu jsou nevyhnutelně spojeny s korekcí trhu.
Obecně ale očekáváme postupný nárůst na jaře na 85 tisíc dolarů a poté do šesti měsíců – na 90–95 tisíc dolarů za bitcoin,“
- říká analytik. Vysvětluje, že zejména posílení bitcoinu usnadní politika americké centrální banky: skončil další cyklus zvyšování sazeb a poté trh očekává uvolnění měnové politiky.
Stejný faktor přispěje k dalšímu růstu ceny zlata. Podle odborníků může letos podle optimistického scénáře dosáhnout i 3000 dolarů za trojskou unci, tedy vykázat nárůst o téměř 40 %.
Podle Bitfinexu je bitcoin stále více vnímán jako zajišťovací nástroj. Ve skutečnosti se stále více stává „konkurentem“ tradičnějšímu defenzivnímu aktivu – zlatu.
„Podle našich odhadů se za poslední dva roky korelace mezi bitcoiny a cenou zlata výrazně zvýšila a dosáhla v průměru 77 %. Je tedy možné, že vnímání kryptoměny jako „ochránce“ do určité míry skutečně roste,“ říká Dudčenko.
Trh drahých kovů podle něj také rozehrává očekávání o možném hrozícím obratu měnové politiky americké centrální banky.
„Očekává se, že Fed začne snižovat sazby v létě a do konce tohoto roku uvidíme tři až čtyři snížení sazeb Fedu o 25 bazických bodů. p. – to se blíží vlastním prognózám Fedu. Když Fed sníží sazby, dolar začne oslabovat a zlato denominované v dolarech obvykle zdraží.“
- říká Dudčenko. Vypovídá o tom i technický obrázek. „Zlato je tradiční způsob, jak šetřit a uchovávat finanční prostředky, zejména v době nestability. A za poslední dva měsíce se počet bodů geopolitického napětí ve světě zvýšil. V letošním roce pokračuje poptávka po zlatě ze strany centrálních bank, zájem je i ze strany jednotlivců a investičních fondů,“ uzavírá Dudčenko.
„Růst bitcoinu a zlata samozřejmě nebude lineární a konstantní, korekce budou velmi výrazné, ale vyhlídky těchto dvou aktiv považuji ve střednědobém a dlouhodobém horizontu za pozitivní,“ dodává Nikolaj Pereslavskij.
Почему биткоин и золото вместе ставят исторические рекорды
Биткоин и золото – два актива, которые поставили новые исторические рекорды. И останавливаться, судя по всему, на достигнутом они не собираются. Почему эти два актива так резко выстрелили и какие прогнозы по ним делают аналитики?
vz.ru
Franta
Člen
Zřejmě se letos něco chystá,
Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg – čtvrtý nejbohatší muž světa – prodal kolem 1,4 milionu akcií Meta v hodnotě asi 638 milionů dolarů.
Waltonova rodina Walmartu prodala za týden 1,5 miliardy dolarů.
Prodejem manželů Waltonových si rodina od prosince vydělala celkem 2,3 miliardy dolarů.
Jamie Dimon, předseda představenstva a generální ředitel společnosti JPMorgan, minulý týden také utopil 150 milionů dolarů do akcií svých bank.
Všechny transakce proběhly během několika týdnů a již vyvolaly mnoho konverzací.
www.infokuryr.cz
několik bohatých elit, včetně Marka Zuckerberga a Jeffa Bezose, spěchá prodat akcie v hodnotě miliard dolarů.
Jeff Bezos – třetí nejbohatší člověk na světě po Bernardu Arnautovi a Elonu Muskovi – jen tento měsíc prodal akcie Amazonu za 8,5 miliardy dolarů.Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg – čtvrtý nejbohatší muž světa – prodal kolem 1,4 milionu akcií Meta v hodnotě asi 638 milionů dolarů.
Waltonova rodina Walmartu prodala za týden 1,5 miliardy dolarů.
Prodejem manželů Waltonových si rodina od prosince vydělala celkem 2,3 miliardy dolarů.
Jamie Dimon, předseda představenstva a generální ředitel společnosti JPMorgan, minulý týden také utopil 150 milionů dolarů do akcií svých bank.
Všechny transakce proběhly během několika týdnů a již vyvolaly mnoho konverzací.
Několik bohatých elit, včetně Marka Zuckerberga a Jeffa Bezose, spěchá prodat akcie v hodnotě miliard dolarů
Znepokojení roste poté, co některé z nejbohatších a nejvlivnějších podnikatelských elit světa narychlo prodaly akcie v hodnotě miliard dolarů. Šokující prodeje akcií vzbuzují obavy z blížící se finanční katastrofy. Jeff Bezos – třetí nejbohatší člověk na světě po Bernardu Arnautovi a Elonu Mus
www.infokuryr.cz
Světové centrální banky po zmrazení ruských aktiv stahují ze západních zemí
zlaté a devizové rezervy
Stále více zemí po celém světě si raději ponechává své vlastní zlaté a devizové rezervy a postupně je vrací ze západních zemí. Taková rozhodnutí jsou diktována po zmrazení ruských aktiv, jejichž hodnota je asi 300 miliard dolarů.
Asi 68 % šéfů světových centrálních bank tedy říká, že si takové rezervy chtějí ponechat ve svých vlastních ekonomikách. Přitom ještě před dvěma lety asi polovina šéfů centrální banky upřednostňovala držení drahých kovů na Západě – hlavně v USA a Velké Británii. Odborníci se domnívají, že do roku 2025 se bude 75 % zemí raději takové závislosti na Západě úplně zbavit.
Proces stahování měn a drahých kovů z bank v Evropě a Spojených státech
začal po roce 2013, kdy Washington odmítl vrátit 700 tun zlata německé centrální bance.
Od té doby byly státy opatrné používat západní banky k ukládání svých rezerv.
Důležitým faktorem při stahování prostředků do vlastních centrálních bank je přitom nedostatek finanční stability na Západě. Důvodem je postupná ztráta dominantního postavení dolaru a eura ve světových procesech a také zpomalení ekonomického rozvoje západních zemí, které již nejsou „bezpečnými přístavy“ pro kapitál. V takových podmínkách mnoho investorů raději investuje do rychle rostoucích ekonomik asijské oblasti.
topcor.ru
zlaté a devizové rezervy
Stále více zemí po celém světě si raději ponechává své vlastní zlaté a devizové rezervy a postupně je vrací ze západních zemí. Taková rozhodnutí jsou diktována po zmrazení ruských aktiv, jejichž hodnota je asi 300 miliard dolarů.
Asi 68 % šéfů světových centrálních bank tedy říká, že si takové rezervy chtějí ponechat ve svých vlastních ekonomikách. Přitom ještě před dvěma lety asi polovina šéfů centrální banky upřednostňovala držení drahých kovů na Západě – hlavně v USA a Velké Británii. Odborníci se domnívají, že do roku 2025 se bude 75 % zemí raději takové závislosti na Západě úplně zbavit.
Proces stahování měn a drahých kovů z bank v Evropě a Spojených státech
začal po roce 2013, kdy Washington odmítl vrátit 700 tun zlata německé centrální bance.
Od té doby byly státy opatrné používat západní banky k ukládání svých rezerv.
Důležitým faktorem při stahování prostředků do vlastních centrálních bank je přitom nedostatek finanční stability na Západě. Důvodem je postupná ztráta dominantního postavení dolaru a eura ve světových procesech a také zpomalení ekonomického rozvoje západních zemí, které již nejsou „bezpečnými přístavy“ pro kapitál. V takových podmínkách mnoho investorů raději investuje do rychle rostoucích ekonomik asijské oblasti.
Центробанки мира выводят золотовалютные резервы из стран Запада после заморозки российских активов
Все больше стран мира предпочитают хранить собственные золотовалютные резервы у себя, постепенно возвращая их из стран Запада. Такие решения продиктованы заморозкой российских активов, стоимость которых составляет порядка 300 млрд долларов. Так, около 68% руководителей центральных банков мира
Ferry
Člen
Monopol USA na trhoch s ropou sa končí. Tlak na patriotických lídrov už nefunguje
Prvé náznaky, že monopol amerického dolára na svetových trhoch s čiernym zlatom sa skutočne oslabuje, sa objavili už pred dvoma rokmi
www.armadnymagazin.sk
Veľmi zaujímavý článok o tom ako spolu súvisia moc a peniaze. Najlepší odsek
Ekonóm R. Wenzel napísal:
“To naznačuje, že nemáme do činenia len s neorganizovanou skupinou povstalcov, ale s nejakými sofistikovanejšími silami. Nikdy predtým som nepočul o tom, že by centrálna banka bola založená v priebehu niekoľkých týždňov od vypuknutia ľudového povstania.”
Ponáhľanie sa s vytvorením alternatívnej centrálnej banky pre Líbyu prekvapilo aj šéfredaktora CNBC J. Carneyho:
“Revolučná skupina najprv vytvorí centrálnu banku uprostred boja proti zakorenenej politickej moci? Zrejme to ukazuje, akí mimoriadne mocní sú v súčasnosti obhajcovia centrálnych bánk.” (citované podľa: Emuzova E. A. Kaddáfího zlatá iniciatíva ako výzva novému svetovému poriadku).
Na M. Kaddáfího bol spáchaný atentát, ktorý bol ostentatívny a mal zastrašiť lídrov ostatných krajín, ktorí uvažovali o podkopaní monopolu amerického dolára a vymanení svojich centrálnych bánk spod kontroly “pánov peňazí”.
jardob
Člen personálu
O týchto veciach písal aj Petrov vo svojej druhej knihe (Tajomstvá ovládania ľudstva 2). O tom, ako globalisti robili revolúcie po svete, a pod jej rúškom zakladali všade centrálne banky.Monopol USA na trhoch s ropou sa končí. Tlak na patriotických lídrov už nefunguje
Prvé náznaky, že monopol amerického dolára na svetových trhoch s čiernym zlatom sa skutočne oslabuje, sa objavili už pred dvoma rokmi
Veľmi zaujímavý článok o tom ako spolu súvisia moc a peniaze. Najlepší odsek
Ekonóm R. Wenzel napísal:
“To naznačuje, že nemáme do činenia len s neorganizovanou skupinou povstalcov, ale s nejakými sofistikovanejšími silami. Nikdy predtým som nepočul o tom, že by centrálna banka bola založená v priebehu niekoľkých týždňov od vypuknutia ľudového povstania.”
Ponáhľanie sa s vytvorením alternatívnej centrálnej banky pre Líbyu prekvapilo aj šéfredaktora CNBC J. Carneyho:
“Revolučná skupina najprv vytvorí centrálnu banku uprostred boja proti zakorenenej politickej moci? Zrejme to ukazuje, akí mimoriadne mocní sú v súčasnosti obhajcovia centrálnych bánk.” (citované podľa: Emuzova E. A. Kaddáfího zlatá iniciatíva ako výzva novému svetovému poriadku).
Na M. Kaddáfího bol spáchaný atentát, ktorý bol ostentatívny a mal zastrašiť lídrov ostatných krajín, ktorí uvažovali o podkopaní monopolu amerického dolára a vymanení svojich centrálnych bánk spod kontroly “pánov peňazí”.
„Znepokojující“ metrika ukazuje masivní inflaci, která zasáhla USA, je mnohem vyšší, než se uvádí: Bývalý ministr financí Larry Summers
Bývalý ministr financí USA Larry Summers říká, že metoda staré školy sledování inflace
může odhalit skutečnou míru ekonomické bolesti, kterou Američané museli snášet.
Summers je spoluautorem a vydává nový dokument zkoumající vliv vysokých úrokových sazeb na amerického spotřebitele.
Tento dokument si částečně klade za cíl vykreslit alternativní a přesnější pohled na inflaci začleněním systému měření inflace z doby před rokem 1983 ekonoma Arthura Okuna, který zohledňoval osobní úrokové sazby a náklady na financování bydlení.
Po roce 1983 byly tyto metriky vyňaty z indexu spotřebitelských cen (CPI), o kterém Summers a autoři článku tvrdí, že může poskytovat nepřesné zobrazení inflace v USA.
S využitím metody měření inflace před rokem 1983 zpráva uvádí, že v listopadu 2022 vzrostl CPI o asi 18 % – v rozporu s oficiálním číslem 4,1 % stanoveným vládou.
Nová čísla vykreslují temnější obraz inflace, se kterou se Američané potýkají dodnes, přičemž zpráva uvádí, že opatření před rokem 1983 nabízí „znepokojivější obraz inflace v současné době než oficiální čísla o inflaci“.
Summers rozebral tento rozpor prostřednictvím Twitteru,
Zdroj: https://twitter.com/LHSummers/status/1762607546597044259
„Před rokem 1983 byly hypoteční náklady v CPI stejně jako platby za auta před rokem 1998. Nyní cenové indexy nezahrnují výpůjční náklady. Když tedy úrokové sazby loni vyskočily, oficiální inflace plně nezachytila účinky, které by to mělo na spotřebitelskou pohodu…
Ukazujeme, že pokud se pokusíme rekonstruovat CPI z Okunovy éry – která by měla loni inflační vrchol kolem 18 %, jsme schopni vysvětlit 70 % mezery v náladě spotřebitelů, kterou jsme viděli v loňském roce.“
Odhalení, že inflace byla pravděpodobně mnohem vyšší, než se uvádí, může vysvětlit rozpor mezi oficiálními čísly a prudce rostoucími náklady na každodenní výdaje, jako jsou potraviny a bydlení.
Summers také poznamenává, že platby osobních úroků, které nejsou začleněny do vládního systému CPI, se v roce 2023 zvýšily o více než 50 %.
Summers a spoluautoři článku také tvrdí, že vyšší náklady na půjčování vytvořily pro spotřebitele „hluboce pociťovaný bod bolesti“ tím, že uvedly trh s bydlením do stavu „uzamčení“, v němž jsou vlastníci domů odrazováni od prodeje kvůli potenciálně vyšší splátky hypotéky na jejich další bydlení, zatímco drtivé poklesy cen nelákají nové kupce.
„Zvýšení sazeb Federálního rezervního systému vytlačilo sazby hypoték na dvoudekádová maxima, zatímco ceny nemovitostí ještě neklesly na úroveň před pandemií. Trh je ve stagnaci a majitelé domů i potenciální kupci hlásí vysokou míru zklamání.“
Dokument s názvem „Náklady na peníze jsou součástí životních nákladů: Nové důkazy o anomálii spotřebitelského sentimentu“ si můžete přečíst v článku
www.theguardian.com
www.theguardian.com
Chazin : V americké ekonomice došlo k revoluci.
Byl publikován mimořádně zajímavý článek,
viz obrázek dole.
Jeho podstatou je, že inflace byla spočítána špatně, ve skutečnosti je mnohem vyšší. Trik je v tom, že jedním z autorů článku je Larry Summers, bývalý prezident Harvardu
a americký ministr financí. No a zároveň je také symbolem demokratické korupce
(jako Dick Cheney z korupce republikánů).
Tento článek je tedy třeba brát velmi vážně. Pokud vezmeme v úvahu pouze jejich hodnocení,
tak Spojené státy jsou již v recesi od podzimu 21 (což jsem mimochodem vždy říkal). A když vezmeme v úvahu hédonické indexy...
Obecně se tam začalo něco radikálně měnit.
Zdroj: https://t.me/khazinml/7794
Bývalý ministr financí USA Larry Summers říká, že metoda staré školy sledování inflace
může odhalit skutečnou míru ekonomické bolesti, kterou Američané museli snášet.
Summers je spoluautorem a vydává nový dokument zkoumající vliv vysokých úrokových sazeb na amerického spotřebitele.
Tento dokument si částečně klade za cíl vykreslit alternativní a přesnější pohled na inflaci začleněním systému měření inflace z doby před rokem 1983 ekonoma Arthura Okuna, který zohledňoval osobní úrokové sazby a náklady na financování bydlení.
Po roce 1983 byly tyto metriky vyňaty z indexu spotřebitelských cen (CPI), o kterém Summers a autoři článku tvrdí, že může poskytovat nepřesné zobrazení inflace v USA.
S využitím metody měření inflace před rokem 1983 zpráva uvádí, že v listopadu 2022 vzrostl CPI o asi 18 % – v rozporu s oficiálním číslem 4,1 % stanoveným vládou.
Nová čísla vykreslují temnější obraz inflace, se kterou se Američané potýkají dodnes, přičemž zpráva uvádí, že opatření před rokem 1983 nabízí „znepokojivější obraz inflace v současné době než oficiální čísla o inflaci“.
Summers rozebral tento rozpor prostřednictvím Twitteru,
Zdroj: https://twitter.com/LHSummers/status/1762607546597044259
„Před rokem 1983 byly hypoteční náklady v CPI stejně jako platby za auta před rokem 1998. Nyní cenové indexy nezahrnují výpůjční náklady. Když tedy úrokové sazby loni vyskočily, oficiální inflace plně nezachytila účinky, které by to mělo na spotřebitelskou pohodu…
Ukazujeme, že pokud se pokusíme rekonstruovat CPI z Okunovy éry – která by měla loni inflační vrchol kolem 18 %, jsme schopni vysvětlit 70 % mezery v náladě spotřebitelů, kterou jsme viděli v loňském roce.“
Odhalení, že inflace byla pravděpodobně mnohem vyšší, než se uvádí, může vysvětlit rozpor mezi oficiálními čísly a prudce rostoucími náklady na každodenní výdaje, jako jsou potraviny a bydlení.
Summers také poznamenává, že platby osobních úroků, které nejsou začleněny do vládního systému CPI, se v roce 2023 zvýšily o více než 50 %.
Summers a spoluautoři článku také tvrdí, že vyšší náklady na půjčování vytvořily pro spotřebitele „hluboce pociťovaný bod bolesti“ tím, že uvedly trh s bydlením do stavu „uzamčení“, v němž jsou vlastníci domů odrazováni od prodeje kvůli potenciálně vyšší splátky hypotéky na jejich další bydlení, zatímco drtivé poklesy cen nelákají nové kupce.
„Zvýšení sazeb Federálního rezervního systému vytlačilo sazby hypoték na dvoudekádová maxima, zatímco ceny nemovitostí ještě neklesly na úroveň před pandemií. Trh je ve stagnaci a majitelé domů i potenciální kupci hlásí vysokou míru zklamání.“
Dokument s názvem „Náklady na peníze jsou součástí životních nákladů: Nové důkazy o anomálii spotřebitelského sentimentu“ si můžete přečíst v článku
How finding a home in America became so absurdly expensive
With US house prices soaring due to increased demand and limited stock, it’s a great time to be a homeowner – but huge numbers of home buyers are being locked out of the market
www.theguardian.com
How finding a home in America became so absurdly expensive
With US house prices soaring due to increased demand and limited stock, it’s a great time to be a homeowner – but huge numbers of home buyers are being locked out of the market
www.theguardian.com
Chazin : V americké ekonomice došlo k revoluci.
Byl publikován mimořádně zajímavý článek,
viz obrázek dole.
Jeho podstatou je, že inflace byla spočítána špatně, ve skutečnosti je mnohem vyšší. Trik je v tom, že jedním z autorů článku je Larry Summers, bývalý prezident Harvardu
a americký ministr financí. No a zároveň je také symbolem demokratické korupce
(jako Dick Cheney z korupce republikánů).
Tento článek je tedy třeba brát velmi vážně. Pokud vezmeme v úvahu pouze jejich hodnocení,
tak Spojené státy jsou již v recesi od podzimu 21 (což jsem mimochodem vždy říkal). A když vezmeme v úvahu hédonické indexy...
Obecně se tam začalo něco radikálně měnit.
Zdroj: https://t.me/khazinml/7794
Naposledy upravené:
Franta
Člen
Je zajímavé znát skutečnou americkou inflaci, nezaměstnanost a růst HDP, protože americká vláda změnila (zkreslila) metodiku počítání v 90. letech. Na stránce shadowstats.com to počítají jako v 80. letech, přesněji jako v r. 1985. Podle nezkreslené metodiky počítání jako v r. 1985 je v USA 25% nezaměstnanost a ne 4%, jak se oficiálně uvádí. V USA, když je někdo nezaměstnaný dýl jak půl roku, tak vypadává ze statistiky. https://www.shadowstats.com/alternate_data/unemployment-charts„Znepokojující“ metrika ukazuje masivní inflaci, která zasáhla USA, je mnohem vyšší, než se uvádí: Bývalý ministr financí Larry Summers
Bývalý ministr financí USA Larry Summers říká, že metoda staré školy sledování inflace
může odhalit skutečnou míru ekonomické bolesti, kterou Američané museli snášet.
Summers je spoluautorem a vydává nový dokument zkoumající vliv vysokých úrokových sazeb na amerického spotřebitele.
Tento dokument si částečně klade za cíl vykreslit alternativní a přesnější pohled na inflaci začleněním systému měření inflace z doby před rokem 1983 ekonoma Arthura Okuna, který zohledňoval osobní úrokové sazby a náklady na financování bydlení.
Po roce 1983 byly tyto metriky vyňaty z indexu spotřebitelských cen (CPI), o kterém Summers a autoři článku tvrdí, že může poskytovat nepřesné zobrazení inflace v USA.
S využitím metody měření inflace před rokem 1983 zpráva uvádí, že v listopadu 2022 vzrostl CPI o asi 18 % – v rozporu s oficiálním číslem 4,1 % stanoveným vládou.
Nová čísla vykreslují temnější obraz inflace, se kterou se Američané potýkají dodnes, přičemž zpráva uvádí, že opatření před rokem 1983 nabízí „znepokojivější obraz inflace v současné době než oficiální čísla o inflaci“.
Summers rozebral tento rozpor prostřednictvím Twitteru,
Zdroj: https://twitter.com/LHSummers/status/1762607546597044259
„Před rokem 1983 byly hypoteční náklady v CPI stejně jako platby za auta před rokem 1998. Nyní cenové indexy nezahrnují výpůjční náklady. Když tedy úrokové sazby loni vyskočily, oficiální inflace plně nezachytila účinky, které by to mělo na spotřebitelskou pohodu…
Ukazujeme, že pokud se pokusíme rekonstruovat CPI z Okunovy éry – která by měla loni inflační vrchol kolem 18 %, jsme schopni vysvětlit 70 % mezery v náladě spotřebitelů, kterou jsme viděli v loňském roce.“
Odhalení, že inflace byla pravděpodobně mnohem vyšší, než se uvádí, může vysvětlit rozpor mezi oficiálními čísly a prudce rostoucími náklady na každodenní výdaje, jako jsou potraviny a bydlení.
Summers také poznamenává, že platby osobních úroků, které nejsou začleněny do vládního systému CPI, se v roce 2023 zvýšily o více než 50 %.
Summers a spoluautoři článku také tvrdí, že vyšší náklady na půjčování vytvořily pro spotřebitele „hluboce pociťovaný bod bolesti“ tím, že uvedly trh s bydlením do stavu „uzamčení“, v němž jsou vlastníci domů odrazováni od prodeje kvůli potenciálně vyšší splátky hypotéky na jejich další bydlení, zatímco drtivé poklesy cen nelákají nové kupce.
„Zvýšení sazeb Federálního rezervního systému vytlačilo sazby hypoték na dvoudekádová maxima, zatímco ceny nemovitostí ještě neklesly na úroveň před pandemií. Trh je ve stagnaci a majitelé domů i potenciální kupci hlásí vysokou míru zklamání.“
Dokument s názvem „Náklady na peníze jsou součástí životních nákladů: Nové důkazy o anomálii spotřebitelského sentimentu“ si můžete přečíst v článku
How finding a home in America became so absurdly expensive
With US house prices soaring due to increased demand and limited stock, it’s a great time to be a homeowner – but huge numbers of home buyers are being locked out of the marketHow finding a home in America became so absurdly expensive
With US house prices soaring due to increased demand and limited stock, it’s a great time to be a homeowner – but huge numbers of home buyers are being locked out of the market
Chazin : V americké ekonomice došlo k revoluci.
Byl publikován mimořádně zajímavý článek,
viz obrázek dole.
Jeho podstatou je, že inflace byla spočítána špatně, ve skutečnosti je mnohem vyšší. Trik je v tom, že jedním z autorů článku je Larry Summers, bývalý prezident Harvardu
a americký ministr financí. No a zároveň je také symbolem demokratické korupce
(jako Dick Cheney z korupce republikánů).
Tento článek je tedy třeba brát velmi vážně. Pokud vezmeme v úvahu pouze jejich hodnocení,
tak Spojené státy jsou již v recesi od podzimu 21 (což jsem mimochodem vždy říkal). A když vezmeme v úvahu hédonické indexy...
Obecně se tam začalo něco radikálně měnit.
Zdroj: https://t.me/khazinml/7794
View attachment 3119
View attachment 3120
Inflaci tam mají 12% a ne 4% jak se teď uvádí.
Alternate Inflation Charts
www.shadowstats.com
Alternate Gross Domestic Product Chart
www.shadowstats.com
Reálná ekonomika nepotvrzuje fiktivní design světa AI,
pod kterým se během 5 měsíců vytvořila bublina ve výši téměř 20 bilionů dolarů ve všech rizikových aktivech (kryptoměna + akciový trh všech vyspělých zemí).
Objektivní kontrolní data, jako je stav ekonomiky a podnikových financí, umožňují usuzovat na stabilizaci na dosažených výškách (od základny 2021), tzn. došlo ke kompenzaci za neúspěch z roku 2022 a vyrovnání na úrovni roku 2021.
Formálně neexistuje žádná krize (potvrzuje to firemní reporting ale neexistuje žádný udržitelný růst. Dochází ale k vnitroodvětvové transformaci, kdy téměř třetina ekonomiky je na konci roku 2023 v červených číslech (při hodnocení ročních příjmů)
, a největší růstový impuls se ve skutečnosti generuje v technologických společnostech.
Stav technologického sektoru však není tak ohromující, jak ukazuje terminál s nabídkou. Ano, rostou, ale výrazně nižším tempem než v letech 2017–2019 a ještě více v letech 2020–2021, kdy se finanční ukazatele exponenciálně zvyšovaly.
To vše tvoří nejvýznamnější „běh“ finančních multiplikátorů od let 1997-1998 a 1928-1929. Trh prosazuje něco, co neexistuje a pravděpodobně ani nepřijde.
Integrativně je možné zaznamenat mírný růst reálné ekonomiky pod historickým trendem s pravděpodobnou realizací krizového scénáře v bankách (nárůst úvěrů po splatnosti a následné odpisy) a v refinancovaných společnostech v důsledku nárůstu nákladů dluhová služba a snížení dostupnosti kapitálu na volném trhu.
Bláznivá věc je, že i finanční sektor, který je v prostředí vysokých sazeb nejzranitelnější vůči narušení, dosáhl minulý týden svého historického maxima v kapitalizaci.
Vzhledem k rozsahu a rozsahu bude mít celé toto šílenství zcela jistě makroekonomické a finanční důsledky, pokud bublina praskne. Zapojení do bubliny je příliš vysoké, míra kapitalizace je příliš vysoká, očekávání jsou příliš přehřátá a rozsah bubliny je příliš významný (roste 10krát rychleji, vezmeme-li v úvahu inflaci, než v letech 1995-2000).
Současný předstih odpovídá růstu reálné ekonomiky přibližně
o 15 % v příštích třech letech a nárůstu zisků minimálně o 35 %.
Splní se infantilní sny AI pumpařů? Velmi nepravděpodobně.
Je třeba si uvědomit, že na rozdíl od 90. let, kdy nová odvětví (IT + telekomunikace) vznikala od nuly v makroekonomickém měřítku, se tentokrát zabýváme technologií
třetí úrovně (IT sektor -> AI směr -> generativní divize AI) .
Ano, samozřejmě, jde o jedno z nejzajímavějších technologických řešení 21. století, které se promítne do mnoha odvětví (média, mediální průmysl včetně filmové produkce, marketing a reklama, zákaznická podpora atd.).
Tato technologie je však do značné míry substituční – jedna, je doplňkem stávajících technologií – dvě, a ničí náklady na produkty a služby – tři.
Ekonomický efekt je extrémně nejednoznačný s výraznou nerovnováhou v přidané hodnotě, kdy poskytovatelé AI (velmi malý podíl v ekonomice) budou inkasovat přebytečné zisky a o zbývající zisky přijdou rychleji než tvorba celkových zisků souvisejících s AI.
Pokud GII skutečně začne vytvářet obsah neuvěřitelné kvality, toto vše vynuluje náklady na obsah, protože... hodnota obsahu je tvořena nedostatkem a vysokou překážkou vstupu. Pokud každý náhodný kolemjdoucí vytvoří „obsah mistrovského díla“ na „dvě kliknutí“, bude hodnota těchto „mistrovských děl“ nulová. Není zde žádná ekonomika.
Z hlediska výzkumu a vývoje bude analýza dopadu GII vyžadovat řadu dokumentů,
ale tady toho chci říct hodně a vše je prozatím spíše negativní, alespoň v této fázi.
Výsledkem je, že v éře rychlého šíření informací a nových zpráv máme neadekvátně přehnanou technologii. Tato technologie je jistě užitečná a zajímavá,
ale tržní ocenění je 10krát nebo více vyšší než nejoptimističtější potenciál ekonomického dopadu.
Zdroj: https://t.me/spydell_finance/5107
pod kterým se během 5 měsíců vytvořila bublina ve výši téměř 20 bilionů dolarů ve všech rizikových aktivech (kryptoměna + akciový trh všech vyspělých zemí).
Objektivní kontrolní data, jako je stav ekonomiky a podnikových financí, umožňují usuzovat na stabilizaci na dosažených výškách (od základny 2021), tzn. došlo ke kompenzaci za neúspěch z roku 2022 a vyrovnání na úrovni roku 2021.
Formálně neexistuje žádná krize (potvrzuje to firemní reporting ale neexistuje žádný udržitelný růst. Dochází ale k vnitroodvětvové transformaci, kdy téměř třetina ekonomiky je na konci roku 2023 v červených číslech (při hodnocení ročních příjmů)
, a největší růstový impuls se ve skutečnosti generuje v technologických společnostech.
Stav technologického sektoru však není tak ohromující, jak ukazuje terminál s nabídkou. Ano, rostou, ale výrazně nižším tempem než v letech 2017–2019 a ještě více v letech 2020–2021, kdy se finanční ukazatele exponenciálně zvyšovaly.
To vše tvoří nejvýznamnější „běh“ finančních multiplikátorů od let 1997-1998 a 1928-1929. Trh prosazuje něco, co neexistuje a pravděpodobně ani nepřijde.
Integrativně je možné zaznamenat mírný růst reálné ekonomiky pod historickým trendem s pravděpodobnou realizací krizového scénáře v bankách (nárůst úvěrů po splatnosti a následné odpisy) a v refinancovaných společnostech v důsledku nárůstu nákladů dluhová služba a snížení dostupnosti kapitálu na volném trhu.
Bláznivá věc je, že i finanční sektor, který je v prostředí vysokých sazeb nejzranitelnější vůči narušení, dosáhl minulý týden svého historického maxima v kapitalizaci.
Vzhledem k rozsahu a rozsahu bude mít celé toto šílenství zcela jistě makroekonomické a finanční důsledky, pokud bublina praskne. Zapojení do bubliny je příliš vysoké, míra kapitalizace je příliš vysoká, očekávání jsou příliš přehřátá a rozsah bubliny je příliš významný (roste 10krát rychleji, vezmeme-li v úvahu inflaci, než v letech 1995-2000).
Současný předstih odpovídá růstu reálné ekonomiky přibližně
o 15 % v příštích třech letech a nárůstu zisků minimálně o 35 %.
Splní se infantilní sny AI pumpařů? Velmi nepravděpodobně.
Je třeba si uvědomit, že na rozdíl od 90. let, kdy nová odvětví (IT + telekomunikace) vznikala od nuly v makroekonomickém měřítku, se tentokrát zabýváme technologií
třetí úrovně (IT sektor -> AI směr -> generativní divize AI) .
Ano, samozřejmě, jde o jedno z nejzajímavějších technologických řešení 21. století, které se promítne do mnoha odvětví (média, mediální průmysl včetně filmové produkce, marketing a reklama, zákaznická podpora atd.).
Tato technologie je však do značné míry substituční – jedna, je doplňkem stávajících technologií – dvě, a ničí náklady na produkty a služby – tři.
Ekonomický efekt je extrémně nejednoznačný s výraznou nerovnováhou v přidané hodnotě, kdy poskytovatelé AI (velmi malý podíl v ekonomice) budou inkasovat přebytečné zisky a o zbývající zisky přijdou rychleji než tvorba celkových zisků souvisejících s AI.
Pokud GII skutečně začne vytvářet obsah neuvěřitelné kvality, toto vše vynuluje náklady na obsah, protože... hodnota obsahu je tvořena nedostatkem a vysokou překážkou vstupu. Pokud každý náhodný kolemjdoucí vytvoří „obsah mistrovského díla“ na „dvě kliknutí“, bude hodnota těchto „mistrovských děl“ nulová. Není zde žádná ekonomika.
Z hlediska výzkumu a vývoje bude analýza dopadu GII vyžadovat řadu dokumentů,
ale tady toho chci říct hodně a vše je prozatím spíše negativní, alespoň v této fázi.
Výsledkem je, že v éře rychlého šíření informací a nových zpráv máme neadekvátně přehnanou technologii. Tato technologie je jistě užitečná a zajímavá,
ale tržní ocenění je 10krát nebo více vyšší než nejoptimističtější potenciál ekonomického dopadu.
Zdroj: https://t.me/spydell_finance/5107
Naposledy upravené:
MMF brání „nezávislosti“ centrálních bank
Každý den musíme číst nebo poslouchat, jak centrální banky v té či oné zemi zvyšují klíčové sazby pod záminkou boje proti inflaci.
Taková politika, nazývaná „jestřábí“, dusí ekonomiky a vyvolává stagnaci a recesi. Tato politika centrálních bank vyvolává spravedlivé rozhořčení ze strany drtivé většiny společnosti – obyčejných lidí, podnikatelů i odborníků.
V poslední době se množí signály, že se ke kritice centrálních bank připojují i politici a vládní úředníci. Kritizují, ale skoro nic nezmůžou.
Protože v naprosté většině zemí mají centrální banky statut institucí nezávislých na státu. Mnoho centrálních bank tento status získalo již v době svého zrodu.
Zpátky v 19. století. Lobbistům za zájmy peněžního kapitálu se podařilo přesvědčit společnost, že stát (konkrétně výkonná moc) by se neměl podílet
na vydávání peněz, protože to podle nich vytváří střet zájmů.
Za rozpočet zodpovídá stát.
Pokud má „tiskarnu“, pak bude pokušení neomezovat vládní příjmy pouze na daně a další tradiční zdroje doplňování státní pokladny. Bude možné zapomenout na rozpočtovou disciplínu a bezohledně navyšovat vládní výdaje tiskem peněz. . .
Zde jsou nejnovější zprávy na toto téma. Příznivci strany Občanská platforma polského premiéra Donalda Tuska hodlají obvinit šéfa tamní centrální banky Adama Glapinského
z manipulace s kurzem zlotého za účelem jeho oslabení. Má být také obvinění z nákupu dluhopisů během pandemie, prudkého snížení úrokových sazeb před všeobecnými volbami v roce 2023 a klamání vlády ohledně jejího výkonu. Celkem má dokument s obviněními celkem 68 zemí.
Z nějakého důvodu se v článku Bloombergu „MMF varuje...“ nezmiňuje jeden z nejakutnějších a nejvleklejších konfliktů mezi státem a centrální bankou, který se odehrává v Maďarsku. Nedávno jsem o tomto konfliktu napsal v článku „Viktor Orban opět vstoupil do bitvy s maďarskou centrální bankou“. Myslím, že Bloomberg o tomto příběhu mlčel z toho důvodu, že existuje nevyslovené tabu pokrývat Orbanův konflikt s centrální bankou „pány peněz“. Může skutečně vzniknout precedens pro znárodnění centrální banky, tedy její přechod pod státní kontrolu.
P.S. Je zřejmé, že takzvaná „nezávislost“ centrální banky na státu je pro globální finanční internacionálu (neboli „pány peněz“ – hlavní akcionáři Federálního rezervního systému mu USA) nezbytná, aby mohla svobodně spravovat. centrální banky.
Podle odborníků bylo na začátku tohoto století mimo kontrolu „pánů peněz“ jen několik centrálních bank – Súdán, Libye, Cuba, Severní Korea, Írán, Irák, Afghánistán a Sýrie.
V roce 2003 z tohoto seznamu vypadly Irák a Afghánistán.
K dnešnímu dni byl tento seznam zredukován
na čtyři centrální banky: Kubu, Severní Koreu, Írán a Sýrie.
Někteří odborníci na tento seznam někdy přidávají Čínskou lidovou banku (PBOC).
Vzhledem k tomu, že podle legislativy této země je součástí výkonné složky vlády a je podřízena Státní radě A v poslední době nejvyšší vedení centrální banky vykonává Ústřední výbor KSČ
(viz můj článek „Komunistická strana Číny se rozhodla řídit centrální banku.“ )
Nicmé ně závislost čínské centrální banky na globálních finančních mezinárodních zůstává velká díky tomu, že významná část aktiv NBK je tvořena z amerického dolaru
a dalších rezervních měn (dnes čínské devizové rezervy dosahují gigantické
hodnoty – 3,3 miliardy dolarů).
Každý den musíme číst nebo poslouchat, jak centrální banky v té či oné zemi zvyšují klíčové sazby pod záminkou boje proti inflaci.
Taková politika, nazývaná „jestřábí“, dusí ekonomiky a vyvolává stagnaci a recesi. Tato politika centrálních bank vyvolává spravedlivé rozhořčení ze strany drtivé většiny společnosti – obyčejných lidí, podnikatelů i odborníků.
V poslední době se množí signály, že se ke kritice centrálních bank připojují i politici a vládní úředníci. Kritizují, ale skoro nic nezmůžou.
Protože v naprosté většině zemí mají centrální banky statut institucí nezávislých na státu. Mnoho centrálních bank tento status získalo již v době svého zrodu.
Zpátky v 19. století. Lobbistům za zájmy peněžního kapitálu se podařilo přesvědčit společnost, že stát (konkrétně výkonná moc) by se neměl podílet
na vydávání peněz, protože to podle nich vytváří střet zájmů.
Za rozpočet zodpovídá stát.
Pokud má „tiskarnu“, pak bude pokušení neomezovat vládní příjmy pouze na daně a další tradiční zdroje doplňování státní pokladny. Bude možné zapomenout na rozpočtovou disciplínu a bezohledně navyšovat vládní výdaje tiskem peněz. . .
Zde jsou nejnovější zprávy na toto téma. Příznivci strany Občanská platforma polského premiéra Donalda Tuska hodlají obvinit šéfa tamní centrální banky Adama Glapinského
z manipulace s kurzem zlotého za účelem jeho oslabení. Má být také obvinění z nákupu dluhopisů během pandemie, prudkého snížení úrokových sazeb před všeobecnými volbami v roce 2023 a klamání vlády ohledně jejího výkonu. Celkem má dokument s obviněními celkem 68 zemí.
Z nějakého důvodu se v článku Bloombergu „MMF varuje...“ nezmiňuje jeden z nejakutnějších a nejvleklejších konfliktů mezi státem a centrální bankou, který se odehrává v Maďarsku. Nedávno jsem o tomto konfliktu napsal v článku „Viktor Orban opět vstoupil do bitvy s maďarskou centrální bankou“. Myslím, že Bloomberg o tomto příběhu mlčel z toho důvodu, že existuje nevyslovené tabu pokrývat Orbanův konflikt s centrální bankou „pány peněz“. Může skutečně vzniknout precedens pro znárodnění centrální banky, tedy její přechod pod státní kontrolu.
P.S. Je zřejmé, že takzvaná „nezávislost“ centrální banky na státu je pro globální finanční internacionálu (neboli „pány peněz“ – hlavní akcionáři Federálního rezervního systému mu USA) nezbytná, aby mohla svobodně spravovat. centrální banky.
Podle odborníků bylo na začátku tohoto století mimo kontrolu „pánů peněz“ jen několik centrálních bank – Súdán, Libye, Cuba, Severní Korea, Írán, Irák, Afghánistán a Sýrie.
V roce 2003 z tohoto seznamu vypadly Irák a Afghánistán.
K dnešnímu dni byl tento seznam zredukován
na čtyři centrální banky: Kubu, Severní Koreu, Írán a Sýrie.
Někteří odborníci na tento seznam někdy přidávají Čínskou lidovou banku (PBOC).
Vzhledem k tomu, že podle legislativy této země je součástí výkonné složky vlády a je podřízena Státní radě A v poslední době nejvyšší vedení centrální banky vykonává Ústřední výbor KSČ
(viz můj článek „Komunistická strana Číny se rozhodla řídit centrální banku.“ )
Nicmé ně závislost čínské centrální banky na globálních finančních mezinárodních zůstává velká díky tomu, že významná část aktiv NBK je tvořena z amerického dolaru
a dalších rezervních měn (dnes čínské devizové rezervy dosahují gigantické
hodnoty – 3,3 miliardy dolarů).
Čistý zisk amerických podniků vzrostl za rok pouze o 3,8 %
v nominální hodnotě a o 1,2 % očištěný o inflaci.
Výsledek je slabý – třikrát nižší než historický trend z let 2010-2019, kdy tempo růstu čistého zisku s přihlédnutím k inflaci dosahovalo v průměru 3,7 % ročně.
Cyklus hospodářského růstu v letech 2002-2007 byl charakterizován tempem růstu čistého zisku v reálném vyjádření 13,1 % ročně a od roku 1994 do roku 1998 - asi 20 % ročně.
Tyto údaje agregují národní čistý příjem malých a středních podniků v celé ekonomice USA na základě národních účetních údajů
zveřejněných (https://apps.bea.gov/iTable/?isuri=1&reqid=19&step=4&categories=flatfiles&nipa_table_list=1)
BEA ve třetím měsíci po konci sledovaného čtvrtletí.
Výpočty očištěné o inflaci byly provedeny nezávisle na národním deflátoru HDP.
Za 2 roky (4Q23 až 4Q21) vzrostl čistý zisk o 11,1 % (1,8 % očištěno o inflaci) a za 4 roky byl růst 27,4 % v nominální hodnotě (8,3 % reálně).
Nominální zisk před zdaněním vzrostl o 5,1 % r/r, za dva roky - 14,2 % a za 4 roky - 35,6 %. Údaje jsou plus mínus konzistentní s firemním výkaznictvím veřejných společností.
Čistá zisková marže podniku na konci roku 2023 zůstává nezměněna od roku 2010 na 12 %, ale je o 1,5 procentního bodu nižší než v roce 2021. Před krizí v roce 2008, kdy vrcholila na konci roku 2006, dosahovala marže 10,7 %. .
Hlavním zdrojem růstu marží není zvýšení efektivity, ale optimalizace zdanění a liberálnější daňová legislativa zaměřená na pumpování trhu a vyplácení divů a zpětných odkupů.
Nyní je efektivní sazba daně z příjmu pouze 18 % oproti 25 % v letech 2006-2007, což poskytuje minimálně 1 procentní bod čisté marže – to je celé tajemství.
jaký je závěr?
• Hranice efektivity podnikání byla dosažena v roce 2010, nárůst marží je pouze pro IT firmy, zbytek ekonomiky efektivitu snižuje.
• Neexistuje žádný cyklus expanze zisku. „Skvělé vyhlídky a vysoká míra růstu zisku“ – to vše je falešné a podvodné od zkorumpovaných amerických investičních domů.
• Převod úrokových nákladů právě začíná, stejně jako aktualizace dluhových rizik.
Zdroj: https://t.me/khazinml/7825
v nominální hodnotě a o 1,2 % očištěný o inflaci.
Výsledek je slabý – třikrát nižší než historický trend z let 2010-2019, kdy tempo růstu čistého zisku s přihlédnutím k inflaci dosahovalo v průměru 3,7 % ročně.
Cyklus hospodářského růstu v letech 2002-2007 byl charakterizován tempem růstu čistého zisku v reálném vyjádření 13,1 % ročně a od roku 1994 do roku 1998 - asi 20 % ročně.
Tyto údaje agregují národní čistý příjem malých a středních podniků v celé ekonomice USA na základě národních účetních údajů
zveřejněných (https://apps.bea.gov/iTable/?isuri=1&reqid=19&step=4&categories=flatfiles&nipa_table_list=1)
BEA ve třetím měsíci po konci sledovaného čtvrtletí.
Výpočty očištěné o inflaci byly provedeny nezávisle na národním deflátoru HDP.
Za 2 roky (4Q23 až 4Q21) vzrostl čistý zisk o 11,1 % (1,8 % očištěno o inflaci) a za 4 roky byl růst 27,4 % v nominální hodnotě (8,3 % reálně).
Nominální zisk před zdaněním vzrostl o 5,1 % r/r, za dva roky - 14,2 % a za 4 roky - 35,6 %. Údaje jsou plus mínus konzistentní s firemním výkaznictvím veřejných společností.
Čistá zisková marže podniku na konci roku 2023 zůstává nezměněna od roku 2010 na 12 %, ale je o 1,5 procentního bodu nižší než v roce 2021. Před krizí v roce 2008, kdy vrcholila na konci roku 2006, dosahovala marže 10,7 %. .
Hlavním zdrojem růstu marží není zvýšení efektivity, ale optimalizace zdanění a liberálnější daňová legislativa zaměřená na pumpování trhu a vyplácení divů a zpětných odkupů.
Nyní je efektivní sazba daně z příjmu pouze 18 % oproti 25 % v letech 2006-2007, což poskytuje minimálně 1 procentní bod čisté marže – to je celé tajemství.
jaký je závěr?
• Hranice efektivity podnikání byla dosažena v roce 2010, nárůst marží je pouze pro IT firmy, zbytek ekonomiky efektivitu snižuje.
• Neexistuje žádný cyklus expanze zisku. „Skvělé vyhlídky a vysoká míra růstu zisku“ – to vše je falešné a podvodné od zkorumpovaných amerických investičních domů.
• Převod úrokových nákladů právě začíná, stejně jako aktualizace dluhových rizik.
Zdroj: https://t.me/khazinml/7825
O největším podvodu v dějinách lidstva...
Téměř 20 bilionů dolarů bylo zvýšení kapitalizace všech rizikových aktiv
od 27. října 2023 do 25. března 2024 (krypta + všechny obíhající společnosti v USA, Evropě, Japonsku, Koreji, Austrálii, Kanadě, Švýcarsku, Švédsku, Norsku atd. .).
Nikdy v historii nic takového nebylo, ať už v absolutním ani relativním vyjádření. Tempo růstu kapitalizace s přihlédnutím k inflaci je doslova o řád (téměř 10krát) vyšší než u dot-com bubliny z let 1995 až 2000.
Je všechno opravdu tak dobré? Nic takového. Čistý příjem největších amerických nefinančních společností, které tvoří asi 94 % všech amerických veřejných společností, meziročně vzrostl pouze o 14,9 %, ale za dva roky (4Q23 až 4Q21) klesl o 9,1 % na základě jejich vlastních propočtů založených na společnostech. veřejné hlášení.
Nuance jsou důležité. Hlavní generování zisků zajišťují technologické společnosti, bez zahrnutí technologií se zisky propadly o 5,9 % r/r a během dvou let klesly o 19,2 %.
Při hodnocení trendu od roku 2021 je fér hovořit o stagnaci poblíž maxima dosaženého v roce 2021, bez jasných známek rozšiřování ziskovosti. S vyloučením technologických společností se však od 3Q23 objevila klesající trajektorie.
Zajímavé je, že maximálního zisku bez zohlednění technických nákladů bylo dosaženo ve 2Q22, kdy trh šel do pekel (tehdy byl nejsilnější směrový pokles od roku 2008) a ve 4Q23 byl zisk o 26 % nižší, ale trh vykázal nejsilnější rally v historii obchodování.
Ve všech společnostech se zisky za 4Q23 snížily o 10 % z maxima za 3Q23. Technologické společnosti na grafech spojují segment „technologie“, který zahrnuje především softwarové společnosti, a „elektronické technologie“, které sdružují výrobce IT zařízení. Pokud jde o technologie, zisky vzrostly za rok o 70 % a za dva roky o 12 %.
Žádná expanze zisků není evidentní a není nejmenší důvod se domnívat, že exponenciální expanze by mohla začít v letech 2024-2025, vzhledem k finančním a ekonomickým podmínkám ve Spojených státech a ve světě.
Zdroj: https://t.me/spydell_finance/5100
Téměř 20 bilionů dolarů bylo zvýšení kapitalizace všech rizikových aktiv
od 27. října 2023 do 25. března 2024 (krypta + všechny obíhající společnosti v USA, Evropě, Japonsku, Koreji, Austrálii, Kanadě, Švýcarsku, Švédsku, Norsku atd. .).
Nikdy v historii nic takového nebylo, ať už v absolutním ani relativním vyjádření. Tempo růstu kapitalizace s přihlédnutím k inflaci je doslova o řád (téměř 10krát) vyšší než u dot-com bubliny z let 1995 až 2000.
Je všechno opravdu tak dobré? Nic takového. Čistý příjem největších amerických nefinančních společností, které tvoří asi 94 % všech amerických veřejných společností, meziročně vzrostl pouze o 14,9 %, ale za dva roky (4Q23 až 4Q21) klesl o 9,1 % na základě jejich vlastních propočtů založených na společnostech. veřejné hlášení.
Nuance jsou důležité. Hlavní generování zisků zajišťují technologické společnosti, bez zahrnutí technologií se zisky propadly o 5,9 % r/r a během dvou let klesly o 19,2 %.
Při hodnocení trendu od roku 2021 je fér hovořit o stagnaci poblíž maxima dosaženého v roce 2021, bez jasných známek rozšiřování ziskovosti. S vyloučením technologických společností se však od 3Q23 objevila klesající trajektorie.
Zajímavé je, že maximálního zisku bez zohlednění technických nákladů bylo dosaženo ve 2Q22, kdy trh šel do pekel (tehdy byl nejsilnější směrový pokles od roku 2008) a ve 4Q23 byl zisk o 26 % nižší, ale trh vykázal nejsilnější rally v historii obchodování.
Ve všech společnostech se zisky za 4Q23 snížily o 10 % z maxima za 3Q23. Technologické společnosti na grafech spojují segment „technologie“, který zahrnuje především softwarové společnosti, a „elektronické technologie“, které sdružují výrobce IT zařízení. Pokud jde o technologie, zisky vzrostly za rok o 70 % a za dva roky o 12 %.
Žádná expanze zisků není evidentní a není nejmenší důvod se domnívat, že exponenciální expanze by mohla začít v letech 2024-2025, vzhledem k finančním a ekonomickým podmínkám ve Spojených státech a ve světě.
Zdroj: https://t.me/spydell_finance/5100
Naposledy upravené:
MMF je “dluhovým policistou” po celém světě, včetně Ukrajiny
Letos si připomínáme 80. výročí založení Mezinárodního měnového fondu (MMF). – 90 % finanční vojenské pomoci USA Ukrajině zůstává v zámoří…
belobog.sk
“
Nyní se přesuňme do současnosti. MMF je stále nástrojem Washingtonu, který po celém světě prosazuje “Washingtonský konsensus” a působí jako “dluhový policista”. Ve své politice vůči Ukrajině Fond (či spíše hlavní akcionář MMF – USA) odhodil poslední předsudky slušnosti, jedná bezostyšně a ignoruje svou chartu.
Ukrajina
Ukrajina je dnes jedním z hlavních klientů fondu. Uvedu prvních pět zemí z hlediska dluhu vůči Fondu (výše jistiny dluhu pro rok 2023 v milionech USD): Argentina – 30 413; Egypt – 11 549; Ukrajina – 9 043; Ekvádor – 5 925; Pákistán – 5 660. Ukrajina je tedy na třetím místě. Přitom před několika lety nebyla ani v první desítce.
Politická účelnost si vyžádala masivní půjčky pro “Nezaležnou”. V roce 2015 jí fond půjčil 17,5 miliardy dolarů (v tranších na čtyři roky). V roce 2020 MMF schválil pro Ukrajinu 18-měsíční pohotovostní dohodu v hodnotě 5 miliard dolarů. Když v únoru 2022 začal na Ukrajině SVO, jen o týden později MMF bez prodlení poskytl půjčku ve výši 1,4 miliardy dolarů. V březnu loňského roku bylo rozhodnuto o novém čtyřletém úvěrovém programu pro Ukrajinu v hodnotě 15,6 miliardy USD.
Cena těchto “darů” je poměrně vysoká. Fondu se například podařilo prosadit rozhodnutí o zrušení omezení prodeje a nákupu půdy na Ukrajině. V zájmu zahraničních věřitelů se provádí stále více privatizací. Právě jsme obdrželi zprávu, že na doporučení Fondu budou privatizovány dvě státní banky.
Fond začal bezostyšně ignorovat svá vlastní pravidla. Například zákaz poskytovat půjčky zemi v případě jejího státního bankrotu. A v prosinci 2015 měl Kyjev splatit ruskou půjčku ve výši 3 miliard dolarů Moskvě. Kyjev odmítl své závazky vůči Moskvě splnit z politických důvodů. Typické státní selhání. Fond však Ukrajině nadále převáděl tranše.
Fond nemá právo půjčovat zemím, kde probíhají nepřátelské akce (války). I toto pravidlo bylo porušeno.
O porušování finančních norem ani nemluvím. Fond poskytl Ukrajině půjčky v takové výši, která neodpovídá její finanční a ekonomické situaci, včetně celkového zadlužení země. Hrubý zahraniční dluh Ukrajiny na začátku letošního roku dosáhl 161,5 miliardy dolarů (o deset let dříve to bylo 23,8 miliardy dolarů). Jen v loňském roce vzrostl zahraniční dluh o více než 31 miliard dolarů.