@Irena Aneri, so záujmom čítam Tvoje príspevky, Tvoj zápal za vec, za lepšiu budúcnosť poukazovaním na to, čo bolo možné za boľševizmu. Lenže, čo bolo možné vtedy, nie je možné teraz, pretože parametre východzieho stavu sú úplne iné. Obyvateľstvo v dôsledku vojny bolo zbedačené, revolučné nálady v ňom boli, bolo naučené prinášať obete, vyznávalo úplne iné hodnoty, bolo pripravené na radikálnu zmenu. To isté bolo aj u nás po 2. sv. vojne, čo umožnilo jak ideologickú zmenu, tak prinieslo povojnových budovateľov a tvorcov socialistických zajtrajškov. Jedine, kto bol proti, tak to bola úzka skupina spoločnosti, ktorá si mohla dovoliť určitú mieru užívania komzumu, materiálneho blaha.
Teraz je to úplne iné. Spoločnosť ako celok nechce radikálnu zmenu, chce iba kozmetické úpravy existujúceho stavu. A obete, keďže ešte stále viac-menej všetci máme plné bruchá a máme prístup k materiálnym blahám, nie je ochotný prinášať nikto (netreba si pliesť vlastenectvo (ochota bojovať za záujmy vlasti hoc aj vo vojne) s pripravenosťou na revolučné zmeny v spoločnosti. A jasným príkladom toho je stav procesu premenovania Volgogradu na Stalingrad. Putin dal obyvateľom mesta možnosť o tom rozhodnúť samým. Je to test stavu spoločnosti. A spoločnosť, aj tá vo Volgograde, nemá vízie, nemá ciele, ona rieši len svoje bežné každodenné otázky - kozmetické otázky širšieho dostupu ku konzumu. Povojnovým zlepšením životnej úrovne po materiálnej stránke v celej Európe, jak západne, tak východne od “železnej opony”, bez adekvátneho povýšenia úrovne Človeka v jedincovi v podstate len umožnili masám dotknúť sa “zlatého teľaťa”, a tak sa konzum stal bohom nielen úzko vyvolenej elity, ale aj bohom más…
Já přece nikde netvrdím, že to, co šlo tenkrát, jde nyní. Do jedné řeky dvakrát nevstoupíš. Problém je v tom, že lidé nevědí, co bylo tenkrát, aby na to navázali, vzali si z toho poučení a jednali potom příslušným způsobem. Když jsem dala na internet Fučíka s jeho Zemí, kde zítra již znamená včera, kde jsou ty původně zkonfiskované řádky, tak jsem měla ohlas od jednoho mladíka, že si asi o první republice udělal mylnou představu z Četnických humoresek. Pochopte, že to, co víme my, to mladí dnes už vůbec nevědí. Těm hlavní proud včetně školy jen vymývá mozek, a to je ta nejlepší cesta, jak se vrátit zpátky k ratejnám. Ta skutečnost, že se lidé dnes mají ještě příliš dobře, to je také takový pofidérní argument, který často zaznívá. Zaprvé jak kdo, za druhé se to za tohoto systému může jen zhoršovat. Je potom zapotřebí, aby opět lidé věděli, že v minulosti bylo něco, co se osvědčilo, aby jim nezůstal v mysli jen ten pozdní socialismus, kdy to zrádci potápěli. Já sama toho mám načteno hodně, přesto mne to znovu, když čtu o takové ratejně nebo dělnické hornické kolonii bez cest bez vody, vytočí. V tom souboru článků, je v jednom uvedeno, že lidé jako v ratejně žili ještě i v roce 1945. Sám Zápotocký tomu nechtěl věřit a rozjel se tam (asi 20 km od Prahy, pokud si vzpomínám). Viděl to na vlastní oči, dobytek tam bydlel lépe než lidé a patřilo to vlastenci, důstojníkovi československé armády! (Tolik k tomu Putinovu vlastenectví, které má přebít nutnost řešit především sociální problémy...) Přičemž to nebylo jen okupací, nějaká paní mu řekla, že tak bydlí už 8 let (okupace trvala 6). Mimo jiné v těch článcích řeší i problémy s distribucí, kdy si obchodník nahrabe více než výrobce, aniž by fakticky hnul prstem! Ono se hodně věcí opakuje. Lidé mají o minulosti zkreslené představy, a potom musí řešit stejné problémy neustále dokola. Těch pár jeho reakcí, vystoupení a článků dá člověku představu, proč to v roce 1948 dopadlo tak, jak dopadlo, tj. proč zvítězili komunisti!
Tuhle jsem v obchodě u kasy zaslechla, jak se tam lidé baví o tom, že by možná bylo lepší vrátit se do Rakouska-Uherska, že by byl lepší nějaký král. Do řeči se dát nechtěli, tak jsem za nimi aspoň křikla: "Jo, jo, za císaře pána a jeho rodinu..."
A nakonec, není žádnou náhodou, že už nám fakticky na zákonném základě chtějí zakázat se o minulosti bavit. Takže globalisté všemi možnými způsoby sovětskou dobu zkreslují, zamlčují a dehonestují a my jim půjdeme na ruku, protože to lidi dneska nezajímá? Až jim poteče do bot, tak je to zajímat začne, tak ať má alespoň někdo z nich nějakou průpravu dopředu. Zápotockého babička se také pořád chtěla stát paní, to, v čem žila, se jí nelíbilo, ale neviděla z toho jinou cestu ven, než se stát paní, něčím víc. A jak se jí potom otevřeli oči. Také nemohla přijít na jméno socialistům, dokud si je neposlechla. A nakonec, ještě jeden případ. Možná už jsem o něm psala, jak mi jeden mladíček vyprávěl, že byl z tvrdě antikomunisticky naladěné rodiny. Dostala se mu do ruky kniha Sun-c´Umění války, kde si přečetl, že je nutné poznat svého nepřítele. Tak si přečetl něco ze Stalina a dnes je z něho komunista.
PS: Nevím, zda jsi četl Makarenka, ale znovu upozorňuji, že to není jen o dětičkách, že se z toho dají vyčít velice důležité algoritmy řízení uplatnitelné na celou společnost. Kdyby ta Putinova evoluce fungovala, tak nemáme válku na Ukrajině a v Rusku neumírají denně lidi od útoku dronů... Na písku hrad nepostavíš.
PSS: Něco jiného je, opírat se o vůdce Kurjaže a něco jiného je připravit je o kádrovou základnu, postavit ji proti nim, aby jim nezbylo nic jiného, než se při zachování své tváře k té kádrové základně přidat a jít při změně řízení na ruku, udržet se tak stále v čele (obvykle se jedná o dost schopné lidi). Přičemž, je-li ta změna pravověrná, tak se cestou sami přesvědčí, nakolik se jim tím uleví a ocení její přínos. V konečném důsledku sami sebe přesvědčí, že vlastně nikdy nechtěli nic jiného... A Rusko dnes zatvrzele sází na vůdce těch band, že přijdou k rozumu. Nepřijdou, ti přijdou k rozumu, jen když jim poteče do bot. A nesmí to být z toho důvodu, že se vůdce jiné bandy ukázal být lepší, šikovnější a tvrdší, ale že je prostě ta banda, stejně jako jejich protivníky přestala poslouchat! Tak to je ten zásadní rozdíl v přístupu k řízení! A to bez opory na bolševismus není možné.
