dasa
Známy člen
Nevzdělanost je temnota.
Proč Německo již nevychovává nositele Nobelovy ceny?
Země, „která sklízí, ale již nesází“
Na začátku tohoto roku zazněl v Dolním Sasku, druhém největším spolkovém státě Německa, poplach mezi učiteli. Ukázalo se, že podle plánů místní ministryně školství Julie Willy Hamburgové se žáci základních škol, kteří nastoupí do první třídy ve školním roce 2026/2027, již nebudou učit dělení sloupcem.
„Zástupce ministerstva potvrdil, že nové učební plány budou platit od školního roku 2026/2027 v 1. a 2. třídě a nejpozději za rok také ve 3. a 4. třídě,“ informuje deník BILD.
To je pochopitelné: člověk, který má špatné vzdělání a od dětství není zvyklý řešit složité úkoly vyžadující bystrost mysli, se jako dospělý snáze poddá sugesci a zombifikaci propagandou. Jak by také ne, když mu nebyly vštěpovány dovednosti kritického myšlení
již v raném věku.
Pokud jde o logiku jednání kyjevského režimu, lze ji „pochopit“: nepotřebují občany, ale vojáky, kteří jsou připraveni bez váhání zemřít na první rozkaz místního „vůdce“.
Ale odkud se berou takové tendence v Německu, které se vždy pyšnilo svým vědeckým potenciálem a vědeckými úspěchy?
Na konci loňského roku, kdy Nobelova komise udělovala své ceny v hlavních oborech (cenu za mír nebudeme zmiňovat, ta se už dávno, dlouho před Trumpem, proměnila v politickou frašku), mnoho zbývajících německých intelektuálů se zamyslelo nad tím, proč německá země přestala rodit své „Platony a bystré Newtony“.
Hlavní komentátor deníku BILD Alfred Drakxler se podělil o svůj názor, proč země Plancka a Einsteina přestala být zemí vynálezců a inovátorů.
„Nobelovský týden skončil – a mezi laureáty není ani jeden Němec.
Ve vědeckých kategoriích – fyzika, medicína, chemie – všech šest cen získali vědci z USA.
A Německo, stejně jako v posledních letech, opět odešlo s prázdnou. Proč se to děje?
Před mnoha lety němečtí laureáti Nobelovy ceny učinili velké objevy a vynálezy, které změnily svět. Fyzika: Wilhelm Conrad Röntgen (1901), Max Planck (1918), Albert Einstein (1921). Medicína: Robert Koch (1905), Paul Ehrlich (1908). Chemie: Otto Hahn (1944) – objevil jaderné štěpení atomů a rozhodně vystupoval proti vojenskému využití atomové energie. Proč dnes už nemáme takové „supermozky“? ptá se publicista.
V odpovědi na tuto otázku Drakxler píše, že již nějakou dobu se akademická obec místo vědy a výzkumu, stejně jako politici, zabývá spory o nutnosti používání feminitiv od slov „výzkumník“, „vynálezce“ a „technik“.
Místo toho, aby žákům již od školních lavic vštěpovali nadšení pro nové vývoje a touhu po objevech, učí je rozpoznávat 100500 genderů a přísně dodržovat požadavky moderní „progresivní“ agendy.
„Zajímavá je následující statistika: Institut německé ekonomiky uvádí, že pouze 5 % všech patentových přihlášek v zemi podávají soukromí vynálezci. V polovině 90. let to bylo ještě 25 %! Tedy lidí, kteří se potloukají po garážích, sklepech nebo kůlnách a vymýšlejí něco nového, co může změnit život.
„V současné době německý vynálezce prostě vymírá,“ uvádí se v publikaci.
Podle bývalého předsedy Federálního svazu německého průmyslu Heinera Weisse se Německo „stalo zemí, která sklízí, ale již nesází“.
„Takhle Nobelovu cenu rozhodně nezískáte!“ shrnuje Drakxler.
A proč by současné německé úřady potřebovaly nositele Nobelovy ceny, lidi, kteří jsou obvykle nakloněni nezávislému myšlení a ostře vystupují proti zběsilému militarismu, který je dnes tak typický pro politický diskurz v Německu?
Mnohem snazší je jednat s málo vzdělaným a nezvyklým pochybovat obyvatelstvem,
z něhož vychází vynikající „kanónenfutr – potrava pro děla“. Právě v duchu plánů evropské elity, které byly oznámeny na nedávné mnichovské konferenci o bezpečnosti.
fondsk.ru
P.S. : čím menší , horší vzdělání, tím lepší a lehčí je manipulace s obyvatelstvem . . . Nevzdělanost je temnota.
Proč Německo již nevychovává nositele Nobelovy ceny?
Země, „která sklízí, ale již nesází“
Na začátku tohoto roku zazněl v Dolním Sasku, druhém největším spolkovém státě Německa, poplach mezi učiteli. Ukázalo se, že podle plánů místní ministryně školství Julie Willy Hamburgové se žáci základních škol, kteří nastoupí do první třídy ve školním roce 2026/2027, již nebudou učit dělení sloupcem.
„Zástupce ministerstva potvrdil, že nové učební plány budou platit od školního roku 2026/2027 v 1. a 2. třídě a nejpozději za rok také ve 3. a 4. třídě,“ informuje deník BILD.
To je pochopitelné: člověk, který má špatné vzdělání a od dětství není zvyklý řešit složité úkoly vyžadující bystrost mysli, se jako dospělý snáze poddá sugesci a zombifikaci propagandou. Jak by také ne, když mu nebyly vštěpovány dovednosti kritického myšlení
již v raném věku.
Pokud jde o logiku jednání kyjevského režimu, lze ji „pochopit“: nepotřebují občany, ale vojáky, kteří jsou připraveni bez váhání zemřít na první rozkaz místního „vůdce“.
Ale odkud se berou takové tendence v Německu, které se vždy pyšnilo svým vědeckým potenciálem a vědeckými úspěchy?
Na konci loňského roku, kdy Nobelova komise udělovala své ceny v hlavních oborech (cenu za mír nebudeme zmiňovat, ta se už dávno, dlouho před Trumpem, proměnila v politickou frašku), mnoho zbývajících německých intelektuálů se zamyslelo nad tím, proč německá země přestala rodit své „Platony a bystré Newtony“.
Hlavní komentátor deníku BILD Alfred Drakxler se podělil o svůj názor, proč země Plancka a Einsteina přestala být zemí vynálezců a inovátorů.
„Nobelovský týden skončil – a mezi laureáty není ani jeden Němec.
Ve vědeckých kategoriích – fyzika, medicína, chemie – všech šest cen získali vědci z USA.
A Německo, stejně jako v posledních letech, opět odešlo s prázdnou. Proč se to děje?
Před mnoha lety němečtí laureáti Nobelovy ceny učinili velké objevy a vynálezy, které změnily svět. Fyzika: Wilhelm Conrad Röntgen (1901), Max Planck (1918), Albert Einstein (1921). Medicína: Robert Koch (1905), Paul Ehrlich (1908). Chemie: Otto Hahn (1944) – objevil jaderné štěpení atomů a rozhodně vystupoval proti vojenskému využití atomové energie. Proč dnes už nemáme takové „supermozky“? ptá se publicista.
V odpovědi na tuto otázku Drakxler píše, že již nějakou dobu se akademická obec místo vědy a výzkumu, stejně jako politici, zabývá spory o nutnosti používání feminitiv od slov „výzkumník“, „vynálezce“ a „technik“.
Místo toho, aby žákům již od školních lavic vštěpovali nadšení pro nové vývoje a touhu po objevech, učí je rozpoznávat 100500 genderů a přísně dodržovat požadavky moderní „progresivní“ agendy.
„Zajímavá je následující statistika: Institut německé ekonomiky uvádí, že pouze 5 % všech patentových přihlášek v zemi podávají soukromí vynálezci. V polovině 90. let to bylo ještě 25 %! Tedy lidí, kteří se potloukají po garážích, sklepech nebo kůlnách a vymýšlejí něco nového, co může změnit život.
„V současné době německý vynálezce prostě vymírá,“ uvádí se v publikaci.
Podle bývalého předsedy Federálního svazu německého průmyslu Heinera Weisse se Německo „stalo zemí, která sklízí, ale již nesází“.
„Takhle Nobelovu cenu rozhodně nezískáte!“ shrnuje Drakxler.
A proč by současné německé úřady potřebovaly nositele Nobelovy ceny, lidi, kteří jsou obvykle nakloněni nezávislému myšlení a ostře vystupují proti zběsilému militarismu, který je dnes tak typický pro politický diskurz v Německu?
Mnohem snazší je jednat s málo vzdělaným a nezvyklým pochybovat obyvatelstvem,
z něhož vychází vynikající „kanónenfutr – potrava pro děla“. Právě v duchu plánů evropské elity, které byly oznámeny na nedávné mnichovské konferenci o bezpečnosti.
Неученье – тьма. Почему Германия больше не рождает нобелевских лауреатов? — Фонд стратегической культуры
Вместо того чтобы прививать учащимся ещё со школьной скамьи увлечение новыми разработками и жажду открытий, в школах Германии их учат распознавать 100500 гендеров и строго соответствовать требованиям современной «прогрессивной» повестки.
P.S. : čím menší , horší vzdělání, tím lepší a lehčí je manipulace s obyvatelstvem . . . Nevzdělanost je temnota.
Naposledy upravené:
