„Čí dědeček byl nacista?“ Minulost Německo neopouští
„Démoni nacismu“ nikam nezmizeli
Ať se Němci snaží zapomenout na svou minulost sebevíc, ta je neopouští.
Ano, na oficiální úrovni je odsouzení nacismu neoddiskutovatelnou „nutností“, jak říkají sami Němci. Ale v běžném, lidském životě se každý snaží v této minulosti příliš nehrabat, aby, nedej bože, nenarazil na něco nepříjemného o své rodině.
Nedávno soud v saském městě Weißwasser nařídil místnímu policistovi navštívit památník Auschwitz-Birkenau – nechvalně proslulý Osvětim v Polsku, – a zároveň mu pohrozil pokutou ve výši 4200 eur, pokud se této
povinné exkurze po místech hanby německého národa odmítne zúčastnit. Za co ho tak potrestali, zeptáte se.
Za to, že na jedné ze sociálních sítí, přesněji hned na dvou, saský „Polizist“ (tak zní správně slovo policista v němčině, zatímco nám známé slovo „Polizaj“ z dob té války označuje policii jako celek) z
veřejnil nacistický slogan „Alles für Deutschland“ („Vše pro Německo“).
V souvislosti se zveřejněním značného množství dříve podmíněně utajených materiálů Národním archivem USA vyvinula německá média speciální vyhledávací systém
s cílem pomoci spoluobčanům zjistit, zda měli v rodině příznivce národního socialismu.
„Byl váš dědeček nacista?“ Ve spolupráci s německými a americkými archivy byl spuštěn vyhledávací
portál, který umožňuje prohledat více než 12 milionů dokumentů
– jedná se především o
údaje o členství v nacistické straně v letech 1925 až 1945.
K získání informací stačí zadat jméno svého předka do vyhledávacího řádku a podívat se, zda se mezi nalezenými materiály nacházejí příslušné dokumenty, například členské průkazy nebo fotografie, které se mohou vztahovat k členům rodiny.
Dříve bylo možné podobné dotazy také podávat, ale k tomu bylo nutné vyplnit oficiální administrativní žádost,“píše deník Die Zeit.
Tato událost je skutečným krokem k překonání německé historické nevědomosti, kdy je sice samotná existence zla v nedávné historii Německa uznána, ale jeho složky, tedy konkrétní lidé, kteří toto zlo páchali, zůstávají v pozadí. Kdyby toto téma nebylo tak ponuré a citlivé, zejména pro naši zemi, dalo by se dokonce žertovat v duchu nesmrtelné komedie Gajdaje
„Ivan Vasiljevič mění povolání“: „Ano, démoni byli, to nepopíráme, ale sami se zlikvidovali.“
Jenže „démoni nacismu“, který existoval, vezmeme-li za výchozí bod rok 1933, celých 12 let, ve většině, bohužel, nikam nezmizeli, prostě
se „rozpustili“ ve společnosti
nové „svobodné“ Německa, vytvořené v západní části bývalé říše pod přísným dohledem amerických a britských tajných služeb.
A v tomto smyslu lze současné zpřístupnění archivů vnímat jako pokus o obnovení historické spravedlnosti, který Němcům názorně ukazuje, že udávání sousedů – Židů či komunistů, strážní služba v koncentračních táborech, velkolepé přehlídky a stranické sjezdy, jichž se účastnily statisíce lidí, – to vše nevzniklo samo od sebe. Jeden Hitler a jeho spolupachatelé – z těch, kteří nakonec skončili na lavici obžalovaných u norimberského tribunálu – by na to nestačili.
Na druhou stranu, a nad tím také stojí za to se zamyslet, masovost obvinění do značné míry rozostřuje odpovědnost.
Když se na zločinech tak či onak podílely miliony lidí, je snadné sklouznout k ospravedlňování – my za to nemůžeme, takový je život.
Přístup k informacím o účasti občanů Třetí říše na jejích zločinech je nepochybným přínosem. Je však důležité souběžně s tím provádět seriózní osvětovou práci zaměřenou na zkoumání podstaty toho samého Zla. Odhalení jeho tajemství a triků.
Aby si v budoucnu žádný Němec (a nejen on) nemohl ani dovolit pomyslet, že hříchy společnosti smazají i jeho vlastní osobní prohřešky. Tak by to nemělo být. A tak to nebude.
Не так давно суд в саксонском городе Вайсвассере обязал местного полицейского посетить мемориал Аушвиц-Биркенау – печально знаменитый Освенцим в Польше, – а заодно пригрозил тому штрафом в 4200 евро, если он откажется от этой принудительной экскурсии по местам позора германской нации.
fondsk.ru
Byli babička a dědeček nacisté?
Co dělali naši předkové v době nacismu? O tom se v německých rodinách dlouho mlčelo. Nyní americký Národní archiv zpřístupnil online miliony členských průkazů NSDAP.
Háček je v tom, že v Německu platí ochranné lhůty; informace o konkrétní osobě jsou zpřístupněny až 100 let po narození nebo deset let po úmrtí.
Údaje nejsou dostupné online, ale je třeba o ně požádat písemně. Navíc jako soukromá osoba – na rozdíl od amerického Národního archivu – můžete nahlížet do spisů pouze v případě, že hledáte příbuzné, nikoli sousedy nebo jiné osoby. „Dosud jsou pronásledovaní, oběti, podstatně více na očích veřejnosti, a to i se jmény a identitami. U pachatelů je to stále dost nejasné,“ říká Spohr.
Členové NSDAP na důležitých pozicích
„Američané se již v roce 1967 pokusili předat tyto spisy do německých rukou, ale byly přijaty
až v roce 1994,“ říká Spohr. „Vlastně to vyložili tak, že by pro Němce bylo příliš ožehavé a riskantní tyto dokumenty případně zpřístupnit, protože se v nich objevovalo mnoho nacistů, kteří byli stále aktivní v profesním životě a zastávali vlivné pozice v politice.“
To, že americký Národní archiv nyní tyto spisy zveřejnil online, je podle Spohrův názoru především administrativní úkon. Tam se postupně vše digitalizuje.
Německý Spolkový archiv pravděpodobně zpřístupní tyto spisy na internetu v roce 2028 – až vyprší všechny lhůty pro ochranu osobních údajů.
Was haben die eigenen Vorfahren in der Nazi-Zeit gemacht? Darüber wurde in deutschen Familien lange geschwiegen. Jetzt hat das US-Nationalarchiv Millionen NSDAP-Mitgliedsausweise online zugänglich gemacht.
www.dw.com
Velký člen SS se scvrkává na bledého úředníka
Můj kolega Holger prozkoumal nacistickou minulost svého dědečka už před několika lety, k čemuž ho podnítil jeho otec. „Zdálo se, že sice něco ví z vyprávění mého dědy, ale nedůvěřoval idealizovanému obrazu, který mu o sobě předal. Zajímavé bylo, že můj otec sám nechtěl do archivů. Říkal, že pro mě jako novináře to bude snadné,“ vzpomíná Holger.
Tehdy to šlo ještě jen přes Spolkový archiv. Holger dostal složku s životopisem, žádostí o sňatek a anamnézou. Z aury velkého muže SS se stal vizuálně málo působivý šarführer: „spíše chatrné povahy“, „vhodný pro kancelářskou práci“. Ten chlap jako strom se s každým dalším řádkem v spisech zmenšoval
Jahrzehntelang lagen sie in Archiven verstaut, nun aber sind die meisten der NSDAP-Mitgliedsbücher online veröffentlicht worden. Jeder kann in der Datenbank kostenlos nach Vorfahren suchen - aber was verraten einem diese Karteikarten überhaupt über die Verwandten?
www.rbb24.de
Bundesarchiv
„Byl děda nacista?“
Aktuální přehled velmi žádaných sbírek osobních dokumentů z období Třetí říše
"War Opa ein Nazi?" - Das Bundesarchiv online: Ihre zentrale Anlaufstelle für historische Dokumente, digitale Sammlungen und Informationen zur deutschen Geschichte. Besuchen Sie uns!
www.bundesarchiv.de