Správy z Ukrajiny

S tým bez výhrad súhlasím. Kde udelali soudruzi z našich státú chybu, že si to teraz všetci vyžierame až do dna?
Nevážili si toho, co jim vybojovali bolševici a nedokázali to rozvinout, nechali si to vyfouknout... A nejlepší na tom je, že ani těm, co si nahrabali, to štěstí nepřineslo. Protože parazitovat na neštěstí jiných, štěstí nepřináší...
 
Jak Poľsko, tak i Nemecko vďačia za svoje terajšie hranice a územnú rozlohu Rusom. Nenávisť k Rusku a borenie pamätníkov oslobodzovacej Červenej armády v Poľsku nemá, až na Ukrajinu, v Európe obdoby. A už vôbec nie v bývalej NDR. To nebude len o delení Ukrajiny, ale aj Poľska a Nemecka. Čo sa týka Nemecka, je veľký predpoklad, že bývala NDR sa odštiepi a územne posilní o svoje bývalé východné predvojnové územia.
…beda spoločnostiam, štátom, národom. Prečo takto? O osude toho ktorého štátu a národa v súvislosti s aktuálnym dianím nerozhoduje len zjavná rusofóbia vlády, ale aj miera rusofóbie v danom národe. Severozápadná Ukrajina, Poľsko sú v ràmci bývalého východného bloku najviac rusofóbne (pobaltské republiky nerozoberám, pretože tie žiadnu váhu nemajú). Obávam sa, že v tesnom závese je Česko, až tak Rumunsko. Najnižšiu mieru rusofóbie v národe má Slovensko.
Maďari síce nie sú žiadnymi rusofilmi, no miera ich rusofóbie klesá a navyše politika Maďarska ako štátu je v tejto dobe vo vzťahu k RF najtriezvejšia - Maďarsko a Maďari sa oblúkom vyhli chybám z pred 80-tich rokov, a to im dáva predpoklad zachovania jak štátnosti, tak národa. Slovenská vláda robí všetko, aby sme o štàtnosť prišli. Je otázkou, či otvorené i skryté aktivity skutočnej opozície, politických matadorov (viď. posledné stretnutie v Nitre) a spoločenstiev budú postačujúce na preklopenie váh v prospech zachovania štátnosti a budú mať matričnú váhu SNP. Ohľadom slovenského národa som pokojný - nielenže si zachováme svoju idenditu, ale bude to aj o rozvoji a rozkvete, či už v rámci vlastnej štàtnosti alebo v spojenectve so susedným štátom. Ktorým? Významným určujúcim faktorom je, okrem iného, aj celková miera rusofóbie v súčte otvorenej i skrytej rusofóbie národa a otvorenej rusofóbie až nepriateľských aktov voči RF jeho vlády.
Česká republika bola na zoznam nepriateľov RF zaradená ako druhá, hneď za USA. Maďarsko tam doteraz nie je…
Kdosi tady mohutně povzbuzuje nacionalismus, nenasytnost a hloupost jednotlivých evropských národních elit - snahu využít situace a něco si urvat pro sebe. Aby Polsko, Maďarsko, Rumunsko zatoužili po části Ukrajiny (dokonce i v Nitře se mluvilo o Zakarpatí), aby se Maďarsko pokusilo o návrat k Trianonu, atd. Já tohle otevírání zamčené Pandořiny skříňky vnímám jako spolehlivou cestu k ještě větší destabilizaci a válce. Kdo má na tom zájem snad ani nemusím uvádět.

A ještě k tomu pocitovému hodnocení rusofobie jednotlivých národů. Podle mého názoru je to úplně jinak a dělat žebříčky rusofobie národů mi připadá úplně mimo. Přesně tohle dělají masmédia - programují, jaký má kdo mít názor (ovlivňují nemyslící stádo). Přesně toto jsou domácí úkoly kolaborantských "elit" (aktivity typu odstraňování a hanobení památníků, přejmenovávání ulic a náměstí, u nás Vrbětice a pod). Národa se nikdo ve skutečnosti neptá, co si myslí. Maximálně se udělají nějaké cinknuté průzkumy.
Jestli dovolíš, zkusím také pocitově zhodnotit Čechy a jejich postoje (já Čech). Mě štve naše pasivita (necháme si na zádech štípat dříví) a ustrašenost (mnoho lidí to vnímá, ale nemají odvahu proti tomu vystupovat). Ale na druhou stranu čím víc to do nás hustí, tím víc se nám to hnusí a pokud jsme zahnaní do kouta měníme se na smějící se bestie.
Nic ve zlém, je to tvůj názor, ale už delší dobu vnímám tvoji afinitu k budování společného státu SK s Maďarskem, proto mi připadá to tvoje hodnocení tak trochu účelové. Já jsem pro návrat do stabilního stavu a mírového uspořádání dohodnutého po WW2.
 

WP: Ukrajinský oligarcha obvinil Zelenského z nezákonného uzurpovania moci​

Ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov po prvý raz verejne vystúpil proti šéfovi kyjevského režimu Vladimirovi Zelenskému a obvinil ho z nezákonného konania.
Najbohatší muž Ukrajiny vyjadril svoj názor v rozhovore pre „The Washington Post“.
Zelenského obvinil z uzurpovania moci, čo sa dialo pod zámienkou boja proti oligarchom.
Achmetov kritizoval ukrajinský zákon o oligarchoch, ktorý Zelenskij podpísal v novembri 2021 a poznamenal, že takáto legislatívna prax neexistuje ani v Spojených štátoch, ani v Európskej únii.
Poukázal na to, že kyjevská vláda zostavovaním „zoznamov oligarchov“ vlastne mimosúdne vytvárajú nezákonný zoznam nežiaducich osôb.
Ukrajinský oligarcha vyzval úrady svojej krajiny, aby vybudovali normálne vzťahy s podnikateľským prostredím, ktoré budú regulované „civilizovaným spôsobom“.
Pripomeňme, že v súlade so „zákonom o oligarchoch“ majú najbohatší ľudia na Ukrajine zakázané financovať politické strany a vlastniť médiá. Predpokladá sa, že účelom tohto zákona je eliminovať vplyv najbohatších ľudí v krajine na politiku.
 
Nic ve zlém, je to tvůj názor, ale už delší dobu vnímám tvoji afinitu k budování společného státu SK s Maďarskem, proto mi připadá to tvoje hodnocení tak trochu účelové. Já jsem pro návrat do stabilního stavu a mírového uspořádání dohodnutého po WW2.
Ve světle vzájemné dějinné zkušeností SK+ČS trvající zhruba 3 pokolení, "slučitelnost SK+MA" vnímám jako nyní uměle podsouvanou. 3 pokolení proti několika stovkám let Uherska uměle vnuceného biblickou koncepcí ukázaly ten rozdíl docela rychle, nebo ne? V biblické koncepci měla taková slučitelnost možná místo, ale v naší koncepci máme, myslím, na víc.
Totéž platí v souvislosti s "čištěním a lepením" vztahů Čechů s .. Rakouskem? Rakousko je pro Čechy takřka neviditelné, po vystoupení z monarchie se Češi "oklepali" tak rychle, že nějakými dějinnými výčitkami, nebo pocitem mladšího bratra, dávno netrpí, naše vztahy jsou křišťálově čisté, ale také tak chladné. A také tu stojí ty 3 pokolení zkušeností ČS+SK proti několika stovkám let soužití v monarchii. Kéž by byla každá volba tak snadná!
Možná tu opravdu hraje roli ta slovanská vzájemnost, nebo co..
 
Naposledy upravené:
Ve světle vzájemné dějinné zkušeností SK+ČS trvající zhruba 3 pokolení, "slučitelnosti SK+MA" vnímám jako nyní uměle podsouvanou. 3 pokolení proti několika stovkám let Uherska uměle vnuceného biblickou koncepcí ukázaly ten rozdíl docela rychle, nebo ne? V biblické koncepci měla taková slučitelnost možná místo, ale v naší koncepci máme na víc, myslím.
Totéž platí v souvislosti s vybízením k nějakému "čištění a lepení" vztahů Čechů s Rakouskem. Rakousko je pro Čechy takřka neviditelné, po osamostatnění se Češi "oklepali" tak rychle, že nějakými dějinnými výčitkami, nebo pocitem mladšího bratra, netrpí, naše vztahy jsou křišťálově čisté, ale rozhodně se nechceme vracet. Opět tu stojí ty 3 pokolení zkušeností ČS+SK proti několika stovkám let soužití v monarchii.
Možná tu opravdu hraje roli ta slovanská vzájemnost, nebo co..
Řečnická otázka hlavně pro "přirozené" "Čecho-Rakušany" a "Slováko-Maďary" (ale nejen pro ně): Proč vlastně na tomto fóru spolu diskutují Slováci, Moravané a Češi a ne Rakušané ani Maďaři?
(Omluva za odbočení od tématu vlákna, ale zde bylo načato.)
 
Řečnická otázka hlavně pro "přirozené" "Čecho-Rakušany" a "Slováko-Maďary" (ale nejen pro ně): Proč vlastně na tomto fóru spolu diskutují Slováci, Moravané a Češi a ne Rakušané ani Maďaři?
(Omluva za odbočení od tématu vlákna, ale zde bylo načato.)
Myslím si, že není vhodné řadit Moravany mezi národnosti, neboť jí nejsou. Je to cesta do pekla k další ukrajinizaci (moravanizaci). Ne nadarmo se hned po revoluci kladl důraz na to, jací že jsou odlišní Češi, moravané a slezané... Vždyť je to úplná pitomost.
 
Naposledy upravené:
Žil jsem dlouho v mnoha zemích a moje zkušenost je ta, že rusofibie je napříč zeměmi v podstatě nepomeritelna. Jiná je v USA (zlý démon za mořem), jiná u nás (hajzl, co nás okupoval), jiná v Argentině (daleké, nedefinované zlo). A v rozdílném prostředí se pěstuje různe. Jinak na Ukrajině, jinak na Slovensku a jinak u nás. Je rozdíl, jestli máte nenávidět bratra, bratrance, souseda, někoho, koho téměř neznáte atp.
Co tě týká popsaného dělení na menší národnosti (Moravané, Češi), tak to může být ok, pokud chcete zachovat kulturní jedinečnost s respektem ke společnému základu. Například Litevská Rus představovala alternativní zcela legitimní způsob rozvoje ruského světa. Ne horší nebo lepší, jen jiný, ale vycházející ze společného základu a respektující kulturní odlišnosti.
 
Myslím si, že není vhodné řadit Moravany mezi národnosti, neboť jí nejsou. Je to cesta do pekla k další ukrajinizaci (moravanizaci). Ne nadarmo se hned po revoluci klade důraz na to, jací že jsou odlišní Češi, moravané a slezané... Vždyť je to úplná pitomost.
Nikdy jsem netvrdil, že existuje moravský národ odlišný od národa českého. Jen jsem to nešťastně napsal vedle Slováků a Čechů, že to tak mohlo být pochopeno. Češi a Moravané jsou jedno a totéž - sám jako Západočech pobývám poslední dobou často na jižní Moravě a žádný podstatný rozdíl nepozoruji.
 
Myslím si, že není vhodné řadit Moravany mezi národnosti, neboť jí nejsou. Je to cesta do pekla k další ukrajinizaci (moravanizaci). Ne nadarmo se hned po revoluci kladl důraz na to, jací že jsou odlišní Češi, moravané a slezané... Vždyť je to úplná pitomost.
Souhlasím, že je to pitomost. Pro mě je stejná pitomost je hledat rozdíly mezi Moravákem a Slovákem. A Praze žije plno nově příchozích nejen z Moravy, ale i mnoho Slováků a adaptují se tam všichni velmi dobře.
 
Žil jsem dlouho v mnoha zemích a moje zkušenost je ta, že rusofibie je napříč zeměmi v podstatě nepomeritelna. Jiná je v USA (zlý démon za mořem), jiná u nás (hajzl, co nás okupoval), jiná v Argentině (daleké, nedefinované zlo). A v rozdílném prostředí se pěstuje různe. Jinak na Ukrajině, jinak na Slovensku a jinak u nás. Je rozdíl, jestli máte nenávidět bratra, bratrance, souseda, někoho, koho téměř neznáte atp.
Co tě týká popsaného dělení na menší národnosti (Moravané, Češi), tak to může být ok, pokud chcete zachovat kulturní jedinečnost s respektem ke společnému základu. Například Litevská Rus představovala alternativní zcela legitimní způsob rozvoje ruského světa. Ne horší nebo lepší, jen jiný, ale vycházející ze společného základu a respektující kulturní odlišnosti.
Otázka je, prečo sa to na Litovskej Rusi nakoniec zvrhlo... Žeby tam niekto začal podporovať a kultivovať nacionalizmus, individualizmus (my sme iní, jedineční; nie sme ako oni) ? Čo bolo prvým krokom, prvým oknom Overtona?
 
Žil jsem dlouho v mnoha zemích a moje zkušenost je ta, že rusofibie je napříč zeměmi v podstatě nepomeritelna. Jiná je v USA (zlý démon za mořem), jiná u nás (hajzl, co nás okupoval), jiná v Argentině (daleké, nedefinované zlo). A v rozdílném prostředí se pěstuje různe. Jinak na Ukrajině, jinak na Slovensku a jinak u nás. Je rozdíl, jestli máte nenávidět bratra, bratrance, souseda, někoho, koho téměř neznáte atp.
Co tě týká popsaného dělení na menší národnosti (Moravané, Češi), tak to může být ok, pokud chcete zachovat kulturní jedinečnost s respektem ke společnému základu. Například Litevská Rus představovala alternativní zcela legitimní způsob rozvoje ruského světa. Ne horší nebo lepší, jen jiný, ale vycházející ze společného základu a respektující kulturní odlišnosti.
Asi se shodneme, že žádné kulturní odlišnosti mezi Moravou, Slezkem a třeba Západočeskou oblastí neexistují. Takže když někdo neustále zdůrazňuje moravané, slezané ve smyslu jejich národnostní odlišnosti, tak nemá čisté úmysly. Není to náhoda, že hned po revoluci nutili komunistickou stranu přejmenovat se na Komunistickou stranu Čech a Moravy. Člověk jen nestačil zírat. Tady jsme ale snad trochu dále a měli bychom na tyto metody rozdělování lidí poukazovat a učit je, jak je díky nim vodí za nos. Ano, každá oblast může mít svůj folklór, kroje a tak podobně, je to pěkné. Já mám moc ráda seriál Slovácko sa nesúdi. Jenže když dnes někdo napíše bezmyšlenkovitě, jako to udělal Boleslav Češi a Moravané, tak se díky bezstrukturnímu řízení podřídil uměle pěstovanému trendu, který je velice nebezpečný. Stačí se podívat na Ukrajinu. Ano, někteří to přijímají velice těžce a bolestivě, prý u nás je to něco jiného (ta touha něčím se odlišit, být osobitý je silná). Není! Ještě v roce 2014 jsem se musela tvrdě dohadovat v diskuzích a poukazovat těm "Moravanům" na Ukrajinu. Ale nevím, nevím, kolik z nich dostalo rozum. Zatím si myslím, že se tady jen drží připravený задел, jak mají pěkné slovo Rusové, který kdykoliv rozvinou tak, že se budeme divit. Ne nadarmo se tady drží různé ty spolky, přičemž ti lidé se jich účastní v dobré víře... (A potom to skončí tím: "Chtěli jsme jen to nejlepší a dopadlo to jako vždycky!") Věřím tomu, že kdybychom se chtěli vzepřít a začít bránit své státní zájmy, tak se nestačíme divit, jak rychle tyto rozeštvávací nástroje proti nám vytáhnou.
 
Naposledy upravené:
"Uvítejte Taťku, kurvy": jak zemřeli piloti vojenské agentury Wagner poblíž Bachmutu

Před pár dny bylo v oblasti Kleščevky sestřeleno letadlo „muzikantů“ Su-24M. Velitelem jeho posádky byl Alexander Sergejevič Antonov a navigátorem Vladimir Nikolajevič Nikišin.

Dnes jsem zjistil, jak se to stalo a ... Je velice těžké to jen s klidem popsat. Posádka wagnerovců zopakovala hrdinský čin Nikolaje Gastella.

2. prosince, když posádka plnila bojový úkol v oblasti Kleščejevky, se situace na zemi začala dramaticky měnit. Nepřítel se pokusil o obrněný průlom, kvůli kterému vážně hrozila ztráta pozic obsazených „muzikanty“.

Po vyhodnocení situace velitel jedné z útočných jednotek přesměroval posádku Su-24M k nepřátelské obrněné koloně. Aby naši piloti mohli zaútočit, museli letět několik kilometrů za kontaktní linii. Posádka si od začátku uvědomovala rizika s tím spojená, přesto se rozhodla pokračovat v bojovém letu a zničit nově identifikovaný cíl.

Při otáčce do útočného kurzu bylo letadlo zasaženo přenosným protiletadlovým útočným systémem. Pozorovací stanoviště jedné z útočných jednotek hlásilo veliteli, že vidí výbuch letadla ve vzduchu a jeho sestup do prostoru nepřátelské kolony.

Z hořícího Su-24M zazněla v rádiu věta „Uvítejte Taťku, kurvy...“ a po 5-7 sekundách letoun narazil do shluku obrněných vozidel ukrajinských ozbrojených sil.

Díky hrdinskému činu posádky se nepříteli nepodařil obrněný průlom a pozice předsunutých útočných skupin zůstaly zachovány.

A tady máte to propojení generací.

V červnu roku 1941 namířil Nikolaj Gastello svůj hořící letoun na mechanizovanou nepřátelskou kolonu na silnici Molodečno-Radoškoviči. Na začátku prosince 2022 narazil hořící letoun vojenské agentury Wagner do shluku nepřátelských obrněných vozidel poblíž Bachmutu.

Jsem hluboce přesvědčen, že Alexandr Sergejevič Antonov a Vladimir Nikolajevič Nikišin si zaslouží být oceněni titulem „Hrdina Ruska“. Posmrtně.

Ať je vám zem nebem, chlapi. Být vojákem znamená žít věčně!


Zdroj: https://t.me/SolovievLive/144613
 
Asi se shodneme, že žádné kulturní odlišnosti mezi Moravou, Slezkem a třeba Západočeskou oblastí neexistují. Takže když někdo neustále zdůrazňuje moravané, slezané ve smyslu jejich národnostní odlišnosti, tak nemá čisté úmysly.
Na demonstraci na Letné 26.11., kterou pořádala tzv. Národní rada obnovy, uvítali "Moráváka, který přišel zazpívat moravskou hymnu".
Zablikaly mi kontrolky, tohle jsem tam tedy nečekala. Zhruba v čase 21:30. Video Raptor TV

Zdroj: https://www.facebook.com/RaptorTV.cz/videos/663401768586850
 
Naposledy upravené:
Asi se shodneme, že žádné kulturní odlišnosti mezi Moravou, Slezkem a třeba Západočeskou oblastí neexistují.
Na podstatě se shodneme, ale..
..jen by to chtělo přijatelněji vysvětlit právě těm, co ty kulturní odlišnosti vnímají a snadno se nechají strhnout k dělení. Tvrzení, že: "žádné kulturní odlišnosti neexistují" nejen, že nepřijmou, ale doslova je podnítí v úsilí ty rozdíly ještě prohlubovat ("Cože!? My že jsme stejní jako ti idioti horňáci?! To se ještě uvidí!"). Což je voda na mlýn třetím stranám, GP.

Kulturní odlišnosti jsou na všech ÚROVNÍCH, mezi členy rodiny, mezi sousedy, natožpak mezi obcemi, okresy, kraji, zeměmi, státy, světadíly, atd.. Směrem k větším celkům se samozřejmě prohlubují, ale toto prohlubování rozdílů v každé úrovni a souvislosti probíhá jinak, neplatí zde přímá úměra (ale spíše sinusoida, která postupně stoupá, v určitém místě má vrchol, a pak zase klesá). Co je tedy měřítkem (kde najít ten vrchol a na které úrovni má největší smysl stát ještě vytvořit, a na které to už smysl nedává)?

Podstata soužití kulturně odlišných občanů ve státu nespočívá v zamlčování jejich odlišností, ale v pochopení, jaká je nejvhodnější ÚROVEŇ spojení všech "kulturně odlišných" právě s cílem zachování jejich kulturní odlišnosti, ve vztahu k prostředí, které je obklopuje.

Náš stát, tzn. cca 10 milionů, co se domluvíme mateřštinou, z největší části obklopují státy s cca 88 miliony nesrozumitelně mluvících a dále na západ to není lepší. V tomhle světle je jakékoliv další členění sebevraždou. Naopak je naší životní nezbytností usilovat o spojení s kýmkoliv, kdo naší kulturní svébytnost byť jen trochu posílí, a bude to i v jeho vlastním zájmu, nejlépe.
Rozbitím Československa jsme se stali předžvýkaným soustem, kterému hrozí spolknutí, ten proces pomalu, zatím, běží.
 
Naposledy upravené:
Na podstatě se shodneme, ale..
..jen by to chtělo přijatelněji vysvětlit právě těm, co ty kulturní odlišnosti vnímají a snadno se nechají strhnout k dělení. Tvrzení, že: "žádné kulturní odlišnosti neexistují" nejen, že nepřijmou, ale doslova je podnítí v úsilí ty rozdíly ještě prohlubovat ("Cože!? My že jsme stejní jako ti idioti horňáci?! To se ještě uvidí!"). Což je voda na mlýn třetím stranám, GP.

Kulturní odlišnosti jsou na všech ÚROVNÍCH, mezi členy rodiny, mezi sousedy, natožpak mezi obcemi, okresy, kraji, zeměmi, státy, světadíly, atd.. Co je tedy měřítkem?

Podstata soužití kulturně odlišných občanů ve státu nespočívá v zamlčování jejich odlišností, ale v pochopení, jaká je nejvhodnější ÚROVEŇ spojení všech "kulturně odlišných" právě s cílem zachování jejich kulturní odlišnosti ve vztahu k prostředí, které je obklopuje.

Nás, tzn. cca 10 milionů, co se domluvíme mateřštinou, z největší části obklopuje cca 88 milionů nesrozumitelně mluvících a dále na západ to není lepší. V tomhle světle je jakékoliv další členění sebevraždou. Naopak je naší životní nezbytností usilovat o spojení s kýmkoliv, kdo naší kulturní svébytnost podpoří, nejlépe ve svém vlastním zájmu.
Rozbitím Československa jsme se stali předžvýkaným soustem, kterému hrozí spolknutí, ten proces pomalu, ale jistě (zatím), běží.
Ne nadarmo je součástí trojjedinosti MÍRA! Správná míra umožňuje začleňovat odlišnosti a pestrost života do celkového souladu soužití... Ovšem pokud někdo ty odlišnosti výslovně programově vyrábí a klade na ně důraz, má k tomu jistě své důvody. Hodnocení algoritmů politického dění nám pak jasně napoví, jaké ty důvody asi budou.
Víte, bavit se o tom takto na teoretické úrovni je jedno, a podívat se na důsledky toho, když ta míra není dodržena, je něco jiného. Začíná to cukříkem a velice "rozumnými" důvody a končívá to například takto. Dám sem proto odkaz na jeden materiál i s komentářem. To video je v ruštině a je tam tomu celkem špatně rozumět, ale stačí se podívat, jak vypadalo Čečensko za Jelcina... A na ty smutné tváře mladíčků, kteří nechápou, co se to děje a proč. To jsou totiž potom ty důsledky. Dnešní Ukrajinu máme před očima. A ať mi někdo nevykládá, že Rusko je stejné jako Západ. Stačí se podívat na dnešní Čečensko a porovnejte si to s Irákem, Libyí... Kde to Západ dal do pořádku? Nikde! A Morava je jedno z našich slabých míst, tak jim nedovolme ho proti nám využívat!

VÁLKA V ČEČENSKU ZAČALA PŘED 28 LETY. VSTOUPILI JSME DO REPUBLIKY S NĚKOLIKA VOJENSKÝMI USKUPENÍMI A PROŽILI VELICE TĚŽKÉ ČASY

Zdá se mi, jako by to bylo teprve včera. Už jsem předtím pracoval v letech 92-94 v Podněstří, Abcházii, Tádžikistánu. Ale útok na Groznyj se skutečně stal peklem. Padlo tam 2000 vojáků, krev tekla řekou, ale vojenští branci město dobyli.

Samozřejmě, ovšemže si uvědomuji, že té válce se dalo předejít, ale jen do září-listopadu 1994. Potom stát začal praskat ve švech. I samotné Čečensko se rozdělilo napůl a tyto dvě části mezi sebou bojovaly.

Šli jsme do útoku. Město bylo zničeno do základů, pouliční kanalizační šachty byly ucpány mrtvolami, zemřelo mnoho civilistů. Bojovalo se o každé patro. Stálo to za to? Moskva však neměla jiné východisko. A my jsme nereptali a postupovali vpřed.

Ta válka trvala deset let. První kampaň, druhá, potom ten nejtěžší boj s teroristickým ilegálním podzemím, ve které zvítězili sami Čečenci. Naprosto nesnižuji vklad našich speciálních a vojenských sil, ale nebýt Achmata a Ramzana Kadyrovových (moje poznámka - Achmat za to zaplatil svým životem, a jak jinak v boji proti "mezinárodnímu terorismu" než nastraženou bombou) a Čečenců, kteří jim uvěřili, pravděpodobně bychom tam stále ještě bojovali.

A nyní se podívejte, jakým klenotem Kavkazu se stal Groznyj.

S obdivem se procházím těmi bezpečnými ulicemi, které by mě bez palebné podpory před 28 lety ani nenapadlo přecházet.

Jaký je závěr? Stokrát si předem promysli, zda máš pravdu nebo ne, než vytáhneš svou šavli. Ale jestliže ji nakonec vytáhneš z pochvy, jdi až do konce, vítěz bere vše. My jsme to udělali a zachovali Čečensko, zachovali Rusko. Děkuji těm, kteří to udělali.

Stejné je to i na Ukrajině. Stokrát jsme si to rozmýšleli, stokrát Evropu i ten sousední stát varovali. A to vůbec nemluvím o USA, to je pijavice jiné úrovně, která si zatím stále zahřívá ruce nad teplými ranami celého světa.

Vytáhli jsme svou šavli? Vytáhli! Tak půjdeme až k vítězství.

Film natočený za mé účasti v lednu 1995. Nedoporučuji, aby se na něj dívali lidé mladší osmnácti let. Režie se ujal legendární Igor Beljajev.


Zdroj: https://youtu.be/bPBznm-0Im0


(Zdroj:
Zdroj: https://t.me/SolovievLive/144588
)
 
Naposledy upravené:
Film natočený za mé účasti v lednu 1995. Nedoporučuji, aby se na něj dívali lidé mladší osmnácti let. Režie se ujal legendární Igor Beljajev.


Zdroj: https://youtu.be/bPBznm-0Im0
Komu by to nešlo bez prihlásenia sa na youtube...

Чечня Дорога в Ад. Документальный фильм.​

 
Jeden smutný film z vojny v Čečensku...dám to sem, keď tak presuňte...

O Čečensku neexistujú žiadne iné filmy tohto druhu - málokto by riskoval, že bude so SOBR cestovať naprieč regiónom, a potom by nám úprimne povedal, čo videl, ako to urobil Noskov. Pravda tvorcov filmu sa nepozdáva úradom a nezničiteľnému bloku partizánov a ochrancov ľudských práv. Už rok je na film "Mierotvorcovia" uvalený tajný zákaz, všetky televízne kanály sú od filmu odrezané a dokonca sa ukázalo, že je takmer nemožné ho získať v pokladniciach. V centre filmu je osud otca Anatolija (Čistousov), kňaza v čečenskom kostole. Podľa režiséra filmu sa otec Anatolij pri budovaní vzťahov medzi bojujúcimi stranami snažil mierovou cestou zbližovať ľudí v Groznom, apelovať na ich srdcia a duše. V zničenom chráme slúžil bohoslužby, ale je známe, že ho zabili partizáni. Udalosti zobrazené vo filme pochádzajú z rokov 1995-96. Materiály použité vo filme priniesli režisérovi terskí kozáci, ktorí boli v tom čase v Čečensku s humanitárnou pomocou, a tiež videozáznamy zhabané u partizánov. Pomáhali aj členovia ministerstva vnútra a RUBOP. Film obsahuje desivé scény násilia - odrezávanie prstov, rezanie hláv, mučenie... Neodporúča sa ľuďom so slabou psychikou a deťom! Režisér: Sergej Rozhentsev Rusko, 2002

Keď príde Boží súd, Pán sa nás nebude pýtať, kto sme boli - pravoslávni alebo moslimovia. Každého z nás sa opýta: "A bol si ty človekom?" Otec Anatolij

 
Naposledy upravené:
Naspäť
Top Bottom