Na podstatě se shodneme, ale..
..jen by to chtělo přijatelněji vysvětlit právě těm, co ty kulturní odlišnosti vnímají a snadno se nechají strhnout k dělení. Tvrzení, že: "žádné kulturní odlišnosti neexistují" nejen, že nepřijmou, ale doslova je podnítí v úsilí ty rozdíly ještě prohlubovat ("Cože!? My že jsme stejní jako ti idioti horňáci?! To se ještě uvidí!"). Což je voda na mlýn třetím stranám, GP.
Kulturní odlišnosti jsou na všech ÚROVNÍCH, mezi členy rodiny, mezi sousedy, natožpak mezi obcemi, okresy, kraji, zeměmi, státy, světadíly, atd.. Co je tedy měřítkem?
Podstata soužití kulturně odlišných občanů ve státu nespočívá v zamlčování jejich odlišností, ale v pochopení, jaká je nejvhodnější ÚROVEŇ spojení všech "kulturně odlišných" právě s cílem zachování jejich kulturní odlišnosti ve vztahu k prostředí, které je obklopuje.
Nás, tzn. cca 10 milionů, co se domluvíme mateřštinou, z největší části obklopuje cca 88 milionů nesrozumitelně mluvících a dále na západ to není lepší. V tomhle světle je jakékoliv další členění sebevraždou. Naopak je naší životní nezbytností usilovat o spojení s kýmkoliv, kdo naší kulturní svébytnost podpoří, nejlépe ve svém vlastním zájmu.
Rozbitím Československa jsme se stali předžvýkaným soustem, kterému hrozí spolknutí, ten proces pomalu, ale jistě (zatím), běží.
Ne nadarmo je součástí trojjedinosti MÍRA! Správná míra umožňuje začleňovat odlišnosti a pestrost života do celkového souladu soužití... Ovšem pokud někdo ty odlišnosti výslovně programově vyrábí a klade na ně důraz, má k tomu jistě své důvody. Hodnocení algoritmů politického dění nám pak jasně napoví, jaké ty důvody asi budou.
Víte, bavit se o tom takto na teoretické úrovni je jedno, a podívat se na důsledky toho, když ta míra není dodržena, je něco jiného. Začíná to cukříkem a velice "rozumnými" důvody a končívá to například takto. Dám sem proto odkaz na jeden materiál i s komentářem. To video je v ruštině a je tam tomu celkem špatně rozumět, ale stačí se podívat, jak vypadalo Čečensko za Jelcina... A na ty smutné tváře mladíčků, kteří nechápou, co se to děje a proč. To jsou totiž potom ty důsledky. Dnešní Ukrajinu máme před očima. A ať mi někdo nevykládá, že Rusko je stejné jako Západ. Stačí se podívat na dnešní Čečensko a porovnejte si to s Irákem, Libyí... Kde to Západ dal do pořádku? Nikde! A Morava je jedno z našich slabých míst, tak jim nedovolme ho proti nám využívat!
VÁLKA V ČEČENSKU ZAČALA PŘED 28 LETY. VSTOUPILI JSME DO REPUBLIKY S NĚKOLIKA VOJENSKÝMI USKUPENÍMI A PROŽILI VELICE TĚŽKÉ ČASY
Zdá se mi, jako by to bylo teprve včera. Už jsem předtím pracoval v letech 92-94 v Podněstří, Abcházii, Tádžikistánu. Ale útok na Groznyj se skutečně stal peklem. Padlo tam 2000 vojáků, krev tekla řekou, ale vojenští branci město dobyli.
Samozřejmě, ovšemže si uvědomuji, že té válce se dalo předejít, ale jen do září-listopadu 1994. Potom stát začal praskat ve švech.
I samotné Čečensko se rozdělilo napůl a tyto dvě části mezi sebou bojovaly.
Šli jsme do útoku. Město bylo zničeno do základů, pouliční kanalizační šachty byly ucpány mrtvolami, zemřelo mnoho civilistů. Bojovalo se o každé patro. Stálo to za to? Moskva však neměla jiné východisko. A my jsme nereptali a postupovali vpřed.
Ta válka trvala deset let. První kampaň, druhá, potom ten nejtěžší boj s teroristickým ilegálním podzemím, ve které zvítězili sami Čečenci. Naprosto nesnižuji vklad našich speciálních a vojenských sil, ale nebýt Achmata a Ramzana Kadyrovových (moje poznámka - Achmat za to zaplatil svým životem, a jak jinak v boji proti "mezinárodnímu terorismu" než nastraženou bombou) a Čečenců, kteří jim uvěřili, pravděpodobně bychom tam stále ještě bojovali.
A nyní se podívejte, jakým klenotem Kavkazu se stal Groznyj.
S obdivem se procházím těmi bezpečnými ulicemi, které by mě bez palebné podpory před 28 lety ani nenapadlo přecházet.
Jaký je závěr? Stokrát si předem promysli, zda máš pravdu nebo ne, než vytáhneš svou šavli. Ale jestliže ji nakonec vytáhneš z pochvy, jdi až do konce, vítěz bere vše. My jsme to udělali a zachovali Čečensko, zachovali Rusko. Děkuji těm, kteří to udělali.
Stejné je to i na Ukrajině. Stokrát jsme si to rozmýšleli, stokrát Evropu i
ten sousední stát varovali. A to vůbec nemluvím o USA, to je pijavice jiné úrovně, která si zatím stále zahřívá ruce nad teplými ranami celého světa.
Vytáhli jsme svou šavli? Vytáhli! Tak půjdeme až k vítězství.
Film natočený za mé účasti v lednu 1995. Nedoporučuji, aby se na něj dívali lidé mladší osmnácti let. Režie se ujal legendární Igor Beljajev.
Zdroj: https://youtu.be/bPBznm-0Im0
(Zdroj:
Zdroj: https://t.me/SolovievLive/144588
)