Otázka – Odpověď V.V. Pjakina ze dne 17.06.2024
kob-forum.eu
VKontaktu: https://vk.com/video351663392_456239503
Odkaz na originál videa, kde je i přepis do ruského jazyka:
https://фкт-алтай.рф/qa/video/vopros-otvet-ot-17-iyunya-2024-g
Soubory s titulky i s jejich přepisem ke stažení:
https://vk.com/wall351663392_8430
OBSAH:
00:00:00 Úvod
00:00:14 Kniha o vlajkách
00:01:19 Měli byste žít pro něco, pro co můžete zemřít?
00:35:24 Setkání Putina s vedením ruského ministerstva zahraničí
01:35:16 Závěr. Knihy VP SSSR a FCT-Altaj
z textu
Dnes je 17.06.2024.
Minulý týden se odehrály dvě významné události přímo související s Vladimirem Vladimirovičem Putinem. První z těchto událostí.
14. června Vladimir Vladimirovič Putin v odpovědi na otázku jaké má životní cíle
při setkání s účastníky programu Čas hrdinů citoval známou větu.
Takto o tom informovala agentura TASS:
„Pokud jde o životní cíle, je to složitá otázka, existuje mnoho různých formulací.
Jedna z nich zní takto:
‚Člověk by měl žít pro to, zač stojí zemřít,‘
citoval prezident filosofa Ivana Iljina, na jehož myšlenky se Putin během svého vystoupení opakovaně odvolával.“
Valeriji Viktoroviči, co můžete říci o tom, že Putin cituje Iljina a o tom, co tento výrok znamená?
Tak především samotné to citování Iljina si lze vykládat různými způsoby.
Ale z toho, co Putin řekl, je zřejmé, že neuvedl, zda s takovým postojem souhlasí či ne.
Navíc, pokud se na to podíváte z určitého úhlu pohledu, tak se zdá, že to zní dobře.
Takže tvrdit, že Putin i nadále cituje Iljina a někam ho vkládá, aby potvrdil určité myšlenky, se dost dobře nedá. On řekl, že je to jeden z takových postojů a jaké jsou ty další?
A v jakých souvislostech to bylo proneseno?
Mnohé z toho jsme se nedozvěděli.
Ale svou zprávou zajistili výslovně to, že zazněl Iljinův výrok. „Člověk by měl žít pro to,
zač stojí zemřít.“ A tato nová Putinova citace Iljina nás v zásadě nutí znovu se vrátit k otázce,
kdo je to vlastně ten Iljin? O jakého jde filosofa?
A co tento jeho výrok vyjadřuje?
Je to o to aktuálnější, že se nyní aktivizovaly všechny vlasovské fašistické síly,
které se snaží umlčet všechny antifašisty, aby se v žádném případě nijak neotíraly
o jejich oblíbeného filosofa Iljina.
Vždyť je to "otec ruské filosofie", je to "světlonoš, který nám otevřel oči".
A já jsem v podstatě vždycky říkal, že abychom se přesvědčili o tom, že Iljin není žádným filosofem, ale jen grafomanem na filosofická témata...
Tato citace Vladimira Vladimiroviče Putina nás ponouká k tomu,
abychom se podívali na Iljinovo dílo, seznámili se s ním.
Iljina si musíte přečíst, abyste se přesvědčili, že je jen grafomanem na filosofická témata.
A považovat Iljina za filosofa lze jen z nějakých účelových důvodů nebo jako zcela...
Nu, jako člověk, který se v tom vůbec nevyzná, který tomu ani za mák nerozumí.
Můžete Iljina považovat za filosofa, jestliže jste ho vůbec nečetli.
Pokud jde o tento výrok, který tak dobře zní: „Člověk by měl žít pro to, zač stojí zemřít.“
Zní to tak vlastenecky, rozhodně...
Ale to jen když se nepodíváme na podstatu řečeného, na podstatu toho, co tím bylo myšleno.
Z dějin lidstva známe různé příklady lidí, kteří žili a umírali pro to, čemu věřili.
V západních jazycích se používá slovo "asasín" ve významu nájemný vrah.
Sekta asasínů existovala v 11. až 13. století, legendu o nich přinesl do Evropy Marco Polo,
ale vzniklo to už dříve, v době křížových výprav, že lidé šli kvůli nějakému svému přesvědčení oddaně na smrt.
Podle legendy stačilo, aby stařec z hory (Rašíd ad-Dín Sinan) mávl rukou a mladíci se vrhli z hory, zřítili se na jeho pokyn. Ale i oni přece žili pro to, pro co zemřeli.
Nu dobrá, to jsou jen legendy. Ale teď máme konkrétní příklad teroristů ISIL,
kteří žijí tím, že páchají teroristické činy, zabíjejí lidi a umírají při tom.
Žijí pro to, aby přitom zemřeli. Je to správné?
Je to něco, zač stojí žít?
Z Iljinova pohledu je to velmi správné, vždyť žili pro to, zač jim stálo za to zemřít.
A připomeňme si Velkou vlasteneckou válku, kde proti nám stáli zatvrzelí nelidé, esesáci.
Vždyť i ti umírali za to, pro co žili. Chtěli být nadlidmi, všem vládnout a za to bojovali a umírali.
A bojovali za to až do konce.
Říšský sněm už byl dobyt, kapitulace už byla podepsána, válka by tedy vlastně měla skončit, ale boje, i přímo v Berlíně, pokračovaly až do 11. května 1945.
Byly to lokální boje, ale stále probíhaly.
A co v Československu?
A na dalších místech?
A pak po válce, když se spojili s Angloameričany, pokračovali ve válce proti Sovětskému svazu, dál umírali za to, pro co žili. V roce 2012 média informovala, že v KLDR posmrtně vyznamenali čtrnáctiletou dívku, která se utopila při povodni, když před namokřením zachraňovala portréty bývalých vůdců KLDR Kim Ir-sena a Kim Čong-ila.
Žila a zemřela pro to, čemu věřila. Bylo to ale správné?
Takže tu v podstatě máme jakýsi abstraktní, dobře znějící výrok, který nic nevyjadřuje.
Smysl lidského života přece spočívá v něčem úplně jiném,
a na to měl přece filosof Iljin přijít, je-li to tedy vůbec filosof, když už se tímto tématem zabýval.
Nyní je čas přejít k samotnému Iljinovi.
Ten výrok, který Putin citoval, byl převzat z jeho hlavního filosofického díla, které patří mezi jeho
nejklíčovější díla o filosofii a bylo mnohokrát přetisknuto ve slušně početných nákladech...
Přičemž pro "elitu" jsou tyto knihy vydávány v kožených vazbách v ceně desítek tisíců rublů.
Inu, jsou to přece "hlubiny filosofie"!
Takže tato kniha se jmenuje Cesta duchovní obrody. Byla napsána v letech 1932-1935,
poprvé vyšla v roce 1937 a právě v ní je uveden tento výrok.
Copak si "filosof" Iljin neuvědomoval, že člověk může žít a zemřít i pro zcela scestné cíle? Vůbec ne!
Velmi dobře si to uvědomoval.
Vše to, o čem mluvíme v souvislosti s tímto výrokem, je uvedeno v první hlavě nazvané O víře,
kde si ve druhé kapitole Víra a život můžeme přečíst...
Budu uvádět rozsáhlé citace, aby opět nemohly zaznívat námitky, že jsem něco vytrhl z kontextu, že to myslel úplně jinak.
Proto jsou ty citáty dost rozsáhlé, i když v poměru k celému objemu díla krátké.
Ta kniha má 400 stran. Takže ve druhé kapitole nazvané Víra a život z hlavy první O víře píše:
„Kdyby se někdy povedlo úplně všechna lidská srdce prosvítit tajemným paprskem světla,
aby se u každého zřetelně objevila jeho hlavní životní hodnota, předmět jeho víry,
dost možná bychom se všichni zhrozili.
Neboť by se pravděpodobně ukázalo, že většina lidí věří v něco, co jim nejen neslibuje
přinést dobro ani spásu, ale naopak je vede přímo do záhuby.
Lidé žijí a věří, často slepě a bezradně, aniž by věděli, aniž by přišli na to,
že člověk by měl svou víru formovat a ne ji nechat růst jako polní trávu.
V důsledku toho lidé velmi často věří, tj. upínají se nejen svými rádoby názory,
ale i svým srdcem, vůlí a skutky, službou a oběťmi ve svém životě k něčemu,
čemu ve skutečnosti nemá smysl sloužit a přinášet oběti.“
Takže si jasně uvědomoval, že člověk může sloužit i zcestným idejím a položit za ně svůj život.
On sám považoval za správné zabíjení ruských lidí, a proto podporoval bělogvardějce,
kteří sloužili interventům, podporoval interventy, podporoval Hitlera, tedy všechny ty, kteří je zabíjeli. Zatímco bolševiky, kteří za Rusko bojovali, ty nenáviděl, neměl to za správnou věc, i když přiznával, že umírali za to, pro co žili. To on uznával. Už s ohledem na to, co zde napsal,
zní ten jeho výrok podivně. Budeme ale pokračovat.
Dále píše ve třetí kapitole nazvané Ne vše si zasluhuje víry: To je přímo fenomenální.
„Ono skutečně záleží na tom, čemu lidé věří.
A mnohé, čemu lidé věří, za to nestojí, protože jim to nepřinese nic jiného než škodu a zkázu.
Víra ukazuje člověku jeho životní cestu, určuje jeho postoj k sobě samému, lidem, přírodě a ke všemu tomu, co je v lidském životě posvátné.
A proto vůbec není jedno, zda člověk věří v něco pokleslého a ohavného, co lidi rozděluje,
a utápí se kvůli tomu ve zvířeckosti a zlobě, nebo zda věří v něco krásného, s duchovním významem, co lidi spojuje, aby ho to jako anděla povznášelo v jeho dobrém a moudrém konání.
Proto musíme uznat, že rozhodně ne vše si zaslouží víru. Ale co konkrétně si ji tedy zaslouží?
V co stojí za to věřit? Existuje nějaké správné a průkazné kritérium?
Zde je odpověď. Stojí za to žít a věřit jen v to, za co stojí bojovat a umírat,
protože smrt je to pravé a nejvyšší kritérium pro všechny životní náplně.
Stačí, aby každý sám toto kritérium použil se vší vážností a v celém jeho hlubokém významu
pro vyhodnocení jakékoliv své životní náplně a jeho platnost a průkaznost mu jasně vyvstane před očima. Smrt před nás staví tu nejdůležitější otázku,
co je základem naší pozemské existence, našeho osobního života v celé jeho šíři.
Smrt je tou silou, která dokáže přerušit tok každodenního života a dojmů, člověk se z toho
v jejím důsledku vymaní. Smrt před nás staví tu hlavní otázku:
Pro co žijete? V co věříte? Čemu sloužíte? V čem spočívá smysl vašeho života?
Je vaše volba správná nebo jste se zatím ani neobtěžovali něco si zvolit?
Stojí za to žít tím, čím žijete, a věřit tomu, v co věříte? Pokud to za to stojí, tak za to
stojí bojovat a zemřít!
Neboť nestojí-li za to zemřít, nestojí pro to ani žít a věřit tomu!“
Takže tak. Nejenže zde vidíme estetiku smrti, tak příznačnou pro řád SS, ale i něco jiného.
No dobrá, je nutné žít pro to, zač stojí zemřít.
Tím je v krátkosti vyjádřeno to, co tu píše. Jen pro to, zač stojí bojovat a zemřít, se dá žít a věřit tomu, neboť smrt je tím pravým a nejvyšším kritériem veškeré životní náplně.“
A z toho vyvozuje: „Neboť to, zač nestojí zemřít, není hodno pro život ani víru.“
Vraťme se teď ke druhé kapitole, kde čteme: „Lidé žijí a věří, často slepě a bezradně, aniž by věděli, aniž by přišli na to, že člověk by měl svou víru formovat a ne ji nechat růst jako polní trávu. V důsledku toho lidé velmi často věří, tj. upínají se nejen svými rádoby názory,
ale i svým srdcem, vůlí a skutky, službou a oběťmi ve svém životě k něčemu,
čemu ve skutečnosti nemá smysl sloužit a přinášet oběti.“
Ale počkej chvíli! Píšeš, že vše se hodnotí přes smrt.
Jestliže jste ochotni kvůli svému snu, své věci, své víře obětovat život, tak je to to pravé.
Ale to znamená, že smrt člověka, který svým tělem zakryl střílnu, aby zachránil své útočící vojáky, jako Alexandr Matrosov, je přirovnávána ke smrti toho, kdo přišel zotročit ruské podlidi, untermenschen a zabrat jejich životní prostor.
Tyto dvě smrti jsou podle Iljina rovnocenné?
Protože on tu přece říká: „Neboť nestojí-li za to zemřít, nestojí pro to ani žít a věřit tomu!“
Ale i esesáci obětovali své životy. Vojáci Wehrmachtu obětovali své životy. Umírali za to, v co věřili. Ale to je schizofrenie. Naprostá schizofrenie!
Takto vypadá celá ta Iljinova filosofie, takový je on ve všem.
On neví, co napsal v jednom odstavci a co ve druhém, není schopen si to dát dohromady.
No dobrá, on sám je grafomanem na grafomanská témata, ale lidé, kteří ho čtou,
si z toho přece musí učinit závěry.
Pokud tady píšeš, že ne všechno, za co lze zemřít, je správné, tak jak můžeš tvrdit, že jen smrt
je tím jediným kritériem?Ale v co potom lidé mají věřit?
V co mají věřit? Pro co stojí za to zemřít?
Co je pravověrné a co ne?
Ale Iljin si tyto otázky neklade. Ani se na ně nepokouší odpovědět, přestože si uvědomuje...
A nemohl si to neuvědomovat, když viděl, s jakou obětavostí šli bolševici, ruští lidé za Rusko, za svou vlast, za lidi do boje pokládat své životy. On nemohl nevidět,že umírali za to, v co věřili.
Ale on to popírá a řadí to mezi něco takového, co je nepřirozené.
Pro něj je důležité být pánem, všem vládnout, potom za to stojí umírat.
Tak dobře, těmito svými výroky jsi dal najevo svůj názor, ale tak to rozepiš, napiš, čím se
jedna smrt liší od té druhé. Jak můžeš zároveň napsat, že smrt je jediným kritériem?
Když čteme Iljinovy práce, tak všude narážíme přesně na tohle, na naprostou schizofrenii.
V tomto ohledu je třeba upozornit ještě na jeden aspekt.
V epigrafu k celé knize přebírá Puškinova slova: Třeba mne zab, stopu nevidno.
Sjeli jsme z cesty. Co teď? Je to z básně Běsi.
Tedy zcela konkrétně říká: „Stopa vidět není, sjeli jsme z cesty, co budeme dělat?“
U první hlavy knihy nazvané O víře má jiný epigraf.
Kde už konkrétně... Ten Puškinův se vztahuje na celou knihu
a pro první hlavu, kde píše, že člověk by měl žít pro to, zač stojí zemřít.
zvolil epigraf: „Především odstraňte z očí svého rozumu závoje, které ho oslepují.“
Když si však přečtete Iljinovy práce, a jsou k dispozici, přečtěte si je!
tak uvidíte, že tyto epigrafy charakterizují samotného Iljina.
To on je oslepený těmi závoji, ztratil cestu a nevidí její stopu a sám oslepený se pokouší vést jiné. On tam uznává, že ne každá smrt je smrtí pro dobro a ne každá smrt má za cíl naplnění Božího záměru na Zemi, který mají za úkol naplňovat lidé.
A zároveň výslovně definuje smrt jako to hlavní kritérium pro hodnocení životní náplně,
životních cílů. Co to má být?
Jak se říká, v tom vtipu o židovi v sauně
: „Buď si oblečte trenýrky nebo sundejte z krku ten křížek.“
Musíte se už pro něco rozhodnout.
Ale to je právě ono, celá ta Iljinova filosofie je přesně taková, je to naprostá schizofrenie.
Ano, zní tam vznosné fráze. Ano, někde se něco shoduje s realitou.
Ale Iljinova hodnota spočívá jen v jedné věci, v jeho opojení fašismem,
v jeho snu o vybudování fašismu v Rusku.
Ale k tomu, jak přiznal, je třeba změnit kulturu ruského lidu, protože ta je bolševická,
a západní fašismus nepřijme.
Fašismus je západní záležitostí, je to západní systém řízení,
který ruský lid nepřijme.
To právě na Západě byly zformovány ty malé státy, kde je všechno postaveno na fašismu,
to pro ně je fašismus přirozený.
Rusko vybudovalo na bolševismu velmoc, která zaujímá šestinu planety Země.
A proto Volodin řekl: „Nezáleží na tom, co kde čtete. Kdo vám dovolil vykládat Iljina?
Na to my máme specializované lidi, ti to přečtou a vysvětlí vám, jak to máte chápat.“
Protože každý normální člověk, který čte Iljina, uvidí schizofrenní povahu jeho tvorby.
Je to grafoman na filozofická témata! . . .
Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině , slovenštině , rusky naleznete na
vp-sssr.ru ,
www.vodaspb.ru ,
https://rv-css.com/
www.leva-net.webnode.cz
Nově do češtiny přeložena Dostatečně všeobecná teorie řízení,
v knižní podobě zde KSBPRESS.CZ !!!
https://ksbpress.cz/e-shop/
Překlad knih Valerije Viktoroviče Pjakina i
Státní symboly a státní suverenita i
O světě křivých zrcadel I., II., III. IV si můžete objednat na:
Zakázané vzdělání https://www.zakazanevzdelani.cz/
Je k dispozici fórum Koncepce https://kob-forum.eu/
Proud národní hrdosti
Zdroj: https://t.me/Proudnarodnihrdosti/2579