• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz

Změna systému

Status
Nie je možné pridávať ďalšie odpovede.
Podľa mňa sa to musí dať nejako zistiť
Na dětech se to podle mě dá poznat ve věku kdy to neumí maskovat, když s nimi vyrůstáš.
Ještě lépe, když znáš dlouhodobě jejich celou rodinu (psychopati často bývají deprivanty v předchozí generaci - viz Koukolík)
 
Na dětech se to podle mě dá poznat ve věku kdy to neumí maskovat, když s nimi vyrůstáš.
To nevím, nesetkal jsem se takovým případem. Nicméně jsem zatím nenarazil na odpověď jestli je psychopat genová záležitost (nějaká přimíchané geny, experiment) nebo jestli má na to vliv okolní prostředí (psychiku dětí například zničí vystavení násilí). AI se neptám, lže jako když tiskne v důležitých věcech (u technických lze AI použít).
 
Naposledy upravené:
To nevím, nesetkal jsem se takovým případem. Nicméně jsem zatím nenarazil na odpověď jestli je psychopat genová záležitost (nějaká přimíchané geny, experiment) nebo jestli má to vliv okolní prostředí (psychiku dětí například zničí vystavení násilí). AI se neptám, lže jako když tiskne v důležitých věcech (u technických lze AI použít).
Současná Západní (biblická) sociologie nemá na psychopatii odpověď (podle všeho je to skrytý záměr nadřazeného systému, protože psychopati rozvrací Lidskou společnost - ta pak nemůže vzniknout, resp. tato porucha stojí v základech vzniku davo-"elitarismu").

Vyřešit psychopatii je jeden z nemožných úkolů (podle Západní sociologie), jenž je nutno vyřešit před vznikem spravedlivé společnosti.
 
Demagogie, kontroluje se znalost citátů z písma a schopnost je v diskusi účelově jakkoliv obracet, ale již ne schopnosti ...

A psychopat je neodhalitelný - teprve až něco provede. Až již dosáhne svého cíle - ovládá to co chtl a je ve své pozici zabetonován, ale pak je již velmi pozdě. Všechny psychotypy lze odhalit pomocí testů a ví se, jak budou na co reagovat - nikdy však psychopata.
Na to přišli již kdysi při sestavování posádek ponorek. Propracovali testování, co koho s kým vybírat ..., ale psychopat je neodhalitelný.
Väčšinou je spoľahlivým indikátorom úplná absencia osobného života alebo dlhodobých stabilných citových a intímnych vzťahov - vzhľadom na psychickú deformáciu si títo ľudia nevedia vytvoriť ani udržať dlhodobý stabilný vzťah s druhým pohlavím ani žiadne tvorivé záľuby mimo svojej vlastnej fixácie na určitý objekt záujmu, resp. domnelú "moc" nad týmto objektom; alebo v prípade osôb vo vedúcich pozíciách - pozíciu samotnú.
 
Naposledy upravené:
Väčšinou je spoľahlivým indikátorom úplná absencia osobného života alebo dlhodobých stabilných citových a intímnych vzťahov - vzhľadom na psychickú deformáciu si títo ľudia nevedia vytvoriť ani udržať dlhodobý stabilný vzťah s druhým pohlavím ani žiadne tvorivé záľuby mimo svojej vlastnej fixácie na určitý objekt záujmu, resp. domnelú "moc" nad týmto objektom; alebo v prípade osôb vo vedúcich pozíciách - pozíciu samotnú.
To ukazuje na zúžené vědomí a považuji to za šikovnou metodu, zkoumat jestli je bytost celistvá. Ne jenom, že je v něčem dobrá (odborník často odporník viz. seriálová ikona dr. House), to ke šťastnému životu nestačí. Ještě jsem uvažoval o genovém vlivu a vlivu okolností a došel jsem k tomu, že genový pohled je nefunkční (to by jsme napodobovali elity, které si myslí, že mají nějaké "vzácné geny" - dědičnost). Totiž dnešní pa-věda nedává k dispozici informace, že geny lze měnit i pouhým poslechem hudby, čili není to nic statického. Někdo může mít "blbé geny" (psychopatické sklony) a může se z toho dostat a naopak.

Kořeny našich potíží s rozvojem vědomí jsou mnohem hlubší, dle mě až na úrovni egregorů (dál nevidím a nemám ponětí co je pod tím, jestli tam je nějaká další jemnější vrstva) a největší vliv na egregory má kultura a koncepce, která kulturu usměrňuje ( přímé kádrování jak správně upozornil @badatel nepomůže i když "konceptuálové" spíše uvažují o bez-strukturním řízení a tak je možná zde malé nedorozumění ).
 
Naposledy upravené:
Totiž dnešní pa-věda nedává k dispozici informace, že geny lze měnit i pouhým poslechem hudby, čili není to nic statického. Někdo může mít "blbé geny" (psychopatické sklony) a může se z toho dostat a naopak.

Kořeny našich potíží s rozvojem vědomí jsou mnohem hlubší, dle mě až na úrovni egregorů (dál nevidím a nemám ponětí co je pod tím, jestli tam je nějaká další jemnější vrstva) a největší vliv na egregory má kultura a koncepce, která kulturu usměrňuje ( přímé kádrování jak správně upozornil @badatel nepomůže i když "konceptuálové" spíše uvažují o bez-strukturním řízení a tak je možná zde malé nedorozumění ).
Počúvanie hudby je možno jedna z možností ako sa v sebe posunúť /aj keď dosť pasívna možnosť - možno sa radšej naučiť hranie samotné na nejaký nástroj?/; to je už na danej osobe či chce so sebou niečo robiť a naozaj pre seba niečo systematicky cielene robí, alebo len o tom v svojom okolí a pred sebou rozpráva, a tým klame aj sám/sama seba.

Úplne súhlasím s tými egregormi a kultúrnym imprintom - tu si myslím, že je to na človeku samotnom ako hlboko je ochotný sa v sebe nimrať a priznať si pred sebou svoje kultúrne obmedzenia a rodinné dogmy.
Ale to už musí byť v pozícii, že so svojim stavom niečo aktívne robí, že ho rozpoznal, priznáva si sám pre sebou kto je, berie za seba zodpovednosť a chce z toho "stavu" von.

V praxi to ale takýmto ľuďom moc nejde, "vina" je projektovaná na okolie, nie na seba.
Ale kto má skúsenosti s prácou s ľuďmi a kolektívom, vie v prvých momentoch stretnutia rýchlo spoznať že je na danom človeku niečo "divné". - na to slúžia napr. výberové konania a rozhovory pri vstupe do zamestnania.
 
Naposledy upravené:
Někdo může mít "blbé geny" (psychopatické sklony) a může se z toho dostat a naopak.
Ne nemůže,
Psychopatie je závažná porucha osobnosti s hlubokým deficitem v oblasti emocí a mezilidských vztahů. Z klinického hlediska jde o závažný podtyp poruchy osobnosti antisociálního typu ASPD, jehož jádro tvoří afektivní deficit. Tak to hodnotí Hareova škála psychopatie.

A teď polopatě Atome: psychopat má geneticky jinak postavenej řídící systém. Má vadný hardware a tak software výchova nic moc nezmění. Jiná struktura, emoční deficit nahrazuje kognitivní empatie.
Psychopat je jako hladovej vlk – je to jeho přirozenost. V zoo se naučí neútočit, ale zůstává vlkem- vysoce funkčním psychopatem.
 
Ne nemůže,
Psychopatie je závažná porucha osobnosti s hlubokým deficitem v oblasti emocí a mezilidských vztahů. Z klinického hlediska jde o závažný podtyp poruchy osobnosti antisociálního typu ASPD, jehož jádro tvoří afektivní deficit. Tak to hodnotí Hareova škála psychopatie.

A teď polopatě Atome: psychopat má geneticky jinak postavenej řídící systém. Má vadný hardware a tak software výchova nic moc nezmění. Jiná struktura, emoční deficit nahrazuje kognitivní empatie.
Psychopat je jako hladovej vlk – je to jeho přirozenost. V zoo se naučí neútočit, ale zůstává vlkem- vysoce funkčním psychopatem.
Píšeš o malém procentu vrozených psychopatů.
Velká část "psychopatů" (s různým stupněm narušení empatie a míry) je poškozena v dětství a dospívání vlivem špatné výchovy / podmínek (tlakem vadného prostředí/zla). Navíc současná DE kultura psychopatické chování dlouhodobě zvýhodňuje ("vychovává" k němu).

Proto jsem výše psal o potřebě zaměření se na rodinu, předškolní výchovu, školu, kolektivní práci/tvorbu včetně dnes často chybějící fyzické práce, podpora a rozvoj sociálních/kolektivních dovedností/vztahů...

Například na profesi učitele je požadováno odborné vzdělání. Jenže ještě důležitější/základní je vztah k dětem a lidskost (empatie) učitele. A na to se už nikoho neptá (záměr).
Cesta ke zlepšení je známá (Makarenko, Bazarný), jenže systematicky omezovaná/ničená. Úkolem je si jí prosadit.
 
Omezení průniku psychopatů do řízení je teoreticky snadná (díky tisíciletému působení GP prakticky nemožná).
Člověk má levou a pravou hemisféru. Pravá zpracovává pocity, prožitky ... a lze v ní mnohem hůře lhát. Na tomto principu je založen i detektor lži.

Když danou osobu znáš od narození, tak poznáš, jestli je to psychopat. Odpovědností kolektivu je pak takovou osobu nevyslat do řídících funkcí.
Na zvládnutí tohoto úkolu je naše genetika postavená - na lidskou tlupu loveckou skupinu min 5 max 15-25 a zimní tábořiště max 150-250 osob.

Lidstvo nezvládlo přechod do další etapy, kdy kvůli větší spolupráci se bylo potřeba více družit (města). Ta vznikla již podle davo-"elitárního" principu a GP (aktuálně tedy pomocí lichvy) je směřuje k megapolis (za Západě velmi podobným myším rájům).

Zatím nikde pokusy o postavení měst (resp. osad překračujících těch 250 osob) podle jiné koncepce nepřežily. Po zásahu GP do výchovy a očekávání (světonázor) lidstvu nefungují pořádně ani ty geneticky naprogramované tlupy.
Souhlasím že, vliv měst (anonymita a ne_přirozené/ne_přírodní prostředí) je nesporný.

Míra, která je pro umné řízení nezbytná, je vždy obsažená v přírodě (Boží dílo). Příroda existuje/žije/přetrvává v přirozené rovnováze a pokud jí člověk naruší, najde si po čase znovu novou stabilitu/rovnováhu/novou míru. Zde se mladý člověk potřebuje prakticky učit/pracovat (v božím chrámu přírody).
 
Já myslím, že kámen úskalí pro GP je to, že on sám žije ve lži a veškeré své řízení zakládá na lži. Bohužel je v tom mistr (otec lži), veškerá věda je podřízena jemu, aby podrývala to svědomí, jako přirozený stav člověka s linkou na Boha a především na ostatní lidi - kolektivismus. To proto to neustále bazírování na individualismu ve smyslu opozice ke kolektivismu (a je to pořád dokola viz třeba ten Ivan Olbracht, diskutující na dálku s panem Kvapilem https://kob-forum.eu/2025/12/19/obr...ickou-kulturou-v-sovetskem-rusku-v-roce-1920/). To proto jsou bolševici tak nebezpeční, ta pravda o nich, jejich zkušenosti v překonávání těch lží a zapojování lidí do kolektivů, kde si byli vzájemnou oporou. Jak už jsem jinde psala v jednom vydání Začínáme žít, chyběly tři příběhy. Jeden byl tedy jen poněkud zkreslen, něco tam vypadlo, jinak tam byl - ukrajinizace, druhý byl případ, kdy jim tam jako vychovatelku poslali profesionální děvku, tj. pokus o demoralizaci dospívající mládeže. S tou vyběhli rychle. A třetí, to byl ten, co se týká té psychopatie. To byl kluk, o kterém ostatní věděli, že není upřímný. Na začátku se odmítal zařadit do kolektivu (to ostatně nebylo nic nového, takové případy tam přijímaly prakticky všechny), ale když zjistil, že se nedostane na dělnickou fakultu bez doporučení, začal všechno vzorně plnit. A klukům nakonec nezbylo, než mu to doporučení dát, přestože věděli, že "vyléčený" (ve smyslu upřímného se zařazení do kolektivu a přijetí bolševických zásad) není. Já myslím, že to je odpověď na ten problém psychopatů. Je nutné je dostat do takového prostředí, kdy jim prostě nezbyde nic jiného, než se zařadit. Pokud ve společnosti budou fungovat zpětné kontrolní vazby, hlídání výsledků práce, tak se jim natolik zúží pole, že přestanou být nebezpeční a prostředí jako takové přestane produkovat další. K tomu je ovšem nutné začít vychovávat Gorkovce, tedy lidi aktivní, kteří jsou okamžitě připraveni řešit problémy a vědí, jak na to, kteří nezůstanou stát skromně v pozadí a nenechají ty psychopaty přebírat vedoucí funkce, nebo je budou držet pod kontrolou, protože jejich neupřímnost pro ně nezůstane tajemstvím, lidi se zdravým sebevědomím, pro které je potřebou problémy identifikovat a řešit. Proto byli pro davo-"elitarismus" tak nebezpeční, proto se snažili Makarenka za každou cenu odstřelit. Kdyby nenapsal tu knihu, tak se to povedlo natolik, že by o tom nezůstalo žádné svědectví. Prostě by to časem zapadlo, že existoval kdysi jakýsi Makarenko, který měl takové a takové výsledky. Zřejmě je také Makarenko v diskusích v Rusku připomínán, protože jsem slyšela Solovjova, jak jednou vykládal, že takových experimentů, jako podnikal Makarenko bylo v SSSR více, v tom smyslu, aby od něj odpoutal pozornost jako od něčeho nepodstatného. (Mimochodem, proto se také pokusili zničit knihu o stavbě Bělomořsko-Baltského kanálu, přestože nebyla nijak zvlášť dobře napsaná, ale byla svědectvím o tom, že se další experiment a la Makarenko povedl, že byl úspěšný... Dejte lidem ochutnat plody kolektivismu, tu soudržnost, ty výsledky, jaké to přináší, dejte jim ochutnat života pod jinou koncepcí a výsledky se dostaví...) A jsme zase u těch lží. To školství je základ, a proto Putin očividně nemá v úmyslu něco měnit, jinak by už všude byla zavedena přinejmenším metoda Bazarného, která by se dala dál Makarenkovsky rozvíjet. To, že Putin podepíše nějaké doporučení, nic neznamená, důležitá je realizace a zpětná kontrola této realizace. Nedá se neustále vymlouvat na špatné bojary.

PS: Jardobe, jeden z těch Hrdinů z toho programu už to odnesl bombou... Zřejmě ten, který se nehodlal zařadit a stát se jen vývěskou rádoby změny.

PSS: Ještě k tomu Bazarnému. Tam bylo VĚDECKY I EXPERIMENTÁLNĚ doloženo, že dlouhodobé sezení v lavicích děti ZDRAVOTNĚ POŠKOZUJE! A vědecká metoda, která to odstraňuje, byla pouze doporučena k uplatňování, přičemž nevím o tom, že by byla masově šířena, jak by to mělo odpovídat její závažnosti! JDE O ZDRAVÍ DĚTÍ, KTERÉ DÁL SEDÍ HODINY ZNEHYBNĚNY V LAVICÍCH, A NEJVÍCE TO POŠKOZUJE CHLAPCE! To jen, kdyby lidé namítali, že vše je diskutabilní, například to oddělení dívek a chlapců... Po přečtení argumentů a experimentálních výsledků ovšem myslím, že i to lze velice snadno vyvrátit, JE-LI VŮLE! Ovšem přece nebudeme stádu dávat vědomosti, jak otevřeně prohlásil Gref... Jeden z trvalých kádrů stávajícího "Putinova režimu".
 

Prílohy

  • Kennedy versus Gref.webp
    Kennedy versus Gref.webp
    49 KB · Zobrazenia: 5
Naposledy upravené:
Väčšinou je spoľahlivým indikátorom úplná absencia osobného života alebo dlhodobých stabilných citových a intímnych vzťahov - vzhľadom na psychickú deformáciu si títo ľudia nevedia vytvoriť ani udržať dlhodobý stabilný vzťah s druhým pohlavím ani žiadne tvorivé záľuby mimo svojej vlastnej fixácie na určitý objekt záujmu, resp. domnelú "moc" nad týmto objektom; alebo v prípade osôb vo vedúcich pozíciách - pozíciu samotnú.
Ano, psychopaty podle určitých znaků rozlišit lze (prevence) + po ovoci spolehlivě (to už je trochu pozdě ale přece). Následně je lze (pokud je vůle) izolovat od řízení.
Ještě lepší ale bude, pokud oni sami ztratí zájem o řízení společnosti (vlivem nové koncepce a kultury společnosti).

Mám zajímavou zkušenost. Skupina ruských vedoucích a dětí (dětský tábor) přirozeně odmítala komunikaci/nekomunikovala s psychopatkou, přesto, že jí viděli poprvé (neměli s ní žádné předchozí zkušenosti) a s ostatními nově příchozími komunikovali velmi vřele.
 
Pokud ve společnosti budou fungovat zpětné kontrolní vazby, hlídání výsledků práce, tak se jim natolik zúží pole, že přestanou být nebezpeční a prostředí jako takové přestane produkovat další.

K „vyprázdneniu kádrovej základne“
Tu sa podľa mňa dotýkame riešenia.
Nie izolácia „psychopatov“ (to je už dôsledok), ale:
- zníženie atraktivity moci bez zodpovednosti,
-zmena kritérií úspechu v spoločnosti,
-predĺženie časového horizontu rozhodovania.

K výchove, škole, rodine
Rozhodujúce je, či sa dieťa učí niesť následky svojich rozhodnutí v čase.
To je podľa mňa jadro:
  • rodiny,
  • práce,
  • vzťahov,
  • reálnej skúsenosti so svetom.
Výše uvedené + to, co uvádí @Jura - hledání a nalézání míry v přírodě (Bohu) - to by měl být základ zabudovaný v nové koncepci.
 
Ano, psychopaty podle určitých znaků rozlišit lze (prevence) + po ovoci spolehlivě (to už je trochu pozdě ale přece). Následně je lze (pokud je vůle) izolovat od řízení.
Ještě lepší ale bude, pokud oni sami ztratí zájem o řízení společnosti (vlivem nové koncepce a kultury společnosti).

Mám zajímavou zkušenost. Skupina ruských vedoucích a dětí (dětský tábor) přirozeně odmítala komunikaci/nekomunikovala s psychopatkou, přesto, že jí viděli poprvé (neměli s ní žádné předchozí zkušenosti) a s ostatními nově příchozími komunikovali velmi vřele.
Deti v otvorenom kontakte vycítia hneď, že je ten človek nejak "mimo". A som si istá, že aj dospelí - ak nemajú otupené inštinkty.

Horšie je to na soc.sieťach, tam takíto jedinci majú rozpracovanú sieť falošných profilov, a hrajú všelijaké "hry" na slepú babu, lebo sú presvedčení že sú neviditeľní, ale zároveň chcú byť videní - kto im skočí na lep, môže mať neskôr problém sa z toho vymotať - aj práve už kôli vyššie spomenutej kognitívnej empatii a následne skrytému alebo aj otvorenému podsúvaniu určitých myšlienok.
To je nástraha anonymity soc.sietí.

V riadiacich/vedúcich funkciách je to tak ako vyššie písal tuším Jura - dotyčná osoba nie je schopná vypracovať vlastné konštruktívne riešenie, buď "vypracuje" kompiláciu pozbieraných faktov od kolegov a vydáva to za svoje, alebo opakuje po druhých - ale výsledok bol vždy plochý, chýbalo tomu ľudské /empatické/ porozumenie podstaty daného problému.
Z mojej skúsenosti - hneď po takejto sebaprezentácii boli podobní ľudia vyhodení, lebo boli neefektívni a navyše aj patologickí klamári.
 
Väčšinou je spoľahlivým indikátorom úplná absencia osobného života alebo dlhodobých stabilných citových a intímnych vzťahov - vzhľadom na psychickú deformáciu si títo ľudia nevedia vytvoriť ani udržať dlhodobý stabilný vzťah s druhým pohlavím ani žiadne tvorivé záľuby mimo svojej vlastnej fixácie na určitý objekt záujmu, resp. domnelú "moc" nad týmto objektom; alebo v prípade osôb vo vedúcich pozíciách - pozíciu samotnú.
Možno to maskujú workoholizmom.
 
Počúvanie hudby je možno jedna z možností ako sa v sebe posunúť /aj keď dosť pasívna možnosť - možno sa radšej naučiť hranie samotné na nejaký nástroj?/; to je už na danej osobe či chce so sebou niečo robiť a naozaj pre seba niečo systematicky cielene robí, alebo len o tom v svojom okolí a pred sebou rozpráva, a tým klame aj sám/sama seba.

Úplne súhlasím s tými egregormi a kultúrnym imprintom - tu si myslím, že je to na človeku samotnom ako hlboko je ochotný sa v sebe nimrať a priznať si pred sebou svoje kultúrne obmedzenia a rodinné dogmy.
Ale to už musí byť v pozícii, že so svojim stavom niečo aktívne robí, že ho rozpoznal, priznáva si sám pre sebou kto je, berie za seba zodpovednosť a chce z toho "stavu" von.

V praxi to ale takýmto ľuďom moc nejde, "vina" je projektovaná na okolie, nie na seba.
Ale kto má skúsenosti s prácou s ľuďmi a kolektívom, vie v prvých momentoch stretnutia rýchlo spoznať že je na danom človeku niečo "divné". - na to slúžia napr. výberové konania a rozhovory pri vstupe do zamestnania.
Pred pár rokmi som sledoval seriál "Nahí a vystrašení" (o prežití v divokej prírode) a tam bola jedna časť, keď sa muž otvorene priznal k tomu, že on nemá žiadnu empatiu (dokonca to bol myslím bývalý vojak), a hovoril, že u druhých ľudí to považuje za slabosť a nevýhodu.

Je dosť možné, že psychopati svoju absenciu súcitu a empatie naozaj vnímajú ako výhodu oproti ostatným. Oni sa necítia ukrátení, ale naopak, obdarení a vo výhode. Takže len ťažko by to chceli v sebe zmeniť.
To vedie k ľavohemisférnej dominanci, pretlaku logického zmýšľania, démonizmu. Démonizmu preto, lebo práve démoni si zakladajú na tom, že sa riadia výhradne rozumom, dokážu sa povzniesť nad pudy aj zombi programy, a intuíciu odmietajú...
 
Naposledy upravené:
Píšeš o malém procentu vrozených psychopatů.
Velká část "psychopatů" (s různým stupněm narušení empatie a míry) je poškozena v dětství a dospívání vlivem špatné výchovy / podmínek (tlakem vadného prostředí/zla). Navíc současná DE kultura psychopatické chování dlouhodobě zvýhodňuje ("vychovává" k němu).

Proto jsem výše psal o potřebě zaměření se na rodinu, předškolní výchovu, školu, kolektivní práci/tvorbu včetně dnes často chybějící fyzické práce, podpora a rozvoj sociálních/kolektivních dovedností/vztahů...

Například na profesi učitele je požadováno odborné vzdělání. Jenže ještě důležitější/základní je vztah k dětem a lidskost (empatie) učitele. A na to se už nikoho neptá (záměr).
Cesta ke zlepšení je známá (Makarenko, Bazarný), jenže systematicky omezovaná/ničená. Úkolem je si jí prosadit.
Aha, tak ještě jednou.

Proč je dnes pojem psychopat zavádějící?

  1. Záměna vlastností s diagnózou: Diskuse míní dnešní korporátní rysy (bezohlednost, strategická manipulace, orientace na výsledek), ale používá termín „psychopat“, který označuje hlubokou neurovývojovou poruchu osobnosti. To je jako říkat, že každý, kdo je smutný, je klinický depresiv.
  2. Ignoruje kontinuum a kontext: Chování je na kontinuu od normální ambice po patologickou bezohlednost. To, co je třeba v korporátní kultuře odměňováno (tvrdost, konkurenceschopnost, chladná kalkulace), je často právě to, co se v patologické formě vyskytuje u psychopatie. Společnost však nevidí rozdíl mezi adaptivní strategií v systému a osobnostní poruchou.
  3. Zaměňuje příčinu a důsledek:
    Psychopat by takové chování projevoval v jakémkoli prostředí díky své konstituci.
    Úspěšný manažer může takové chování nasadit jako strategii, protože to systém vyžaduje a odměňuje. Jeho osobnost přitom může být mimo práci zcela odlišná.
Krátké řešení: Přestaňme používat „psychopat“ jako univerzální nadávku pro bezohlednou moc. Začněme používat přesné popisy chování (manipulativní, bezohledné, bez empatie) a ptát se na systém, který takové chování generuje.
Tím se z diskuse odstraní nefér stigmatizace lidí s duševními poruchami a zároveň se pojmenuje skutečný problém: toxické systémy, které formují chování zdravých lidí k nezdravým výsledkům.
 
Naposledy upravené:
Pred pár rokmi som sledoval seriál "Nahí a vystrašení" (o prežití v divokej prírode) a tam bola jedna časť, keď sa muž otvorene priznal k tomu, že on nemá žiadnu empatiu (dokonca to bol myslím bývalý vojak), a hovoril, že u druhých ľudí to považuje za slabosť a nevýhodu.

Je dosť možné, že psychopati svoju absenciu súcitu a empatie naozaj vnímajú ako výhodu oproti ostatným. Oni sa necítia ukrátení, ale naopak, obdarení a vo výhode. Takže len ťažko by to chceli v sebe zmeniť.
To vedie k ľavohemisférnej dominanci, pretlaku logického zmýšľania, démonizmu. Démonizmu preto, lebo práve démoni si zakladajú na tom, že sa riadia výhradne rozumom, dokážu sa povzniesť nad pudy aj zombi programy, a intuíciu odmietajú...
Vojaci sú iná kapitola, tam sú životné skúsenosti a ich dôsledky úplne iného kalibru ako u typu ľudí čo som popísala vyššie.

Reálny vojak v akcii je neporovnateľný s niekým koho ošľahol akurát tak svit klávesnice.

Téma vlákna je zmena systému - v tomto prípade školského a výchovného, kde iný typ školskej výchovy dokáže rozoznať tento problém, a v najlepšom prípade ho dokáže aj skorigovať; ak malo dieťa brutálnych rodičov alebo susedov čo mu ubližovali hocijakým spôsobom, bez podania alternatívy skončí zle.
Buď v sebe nejakým typom samodeštrukcie, alebo sa to prejaví navonok.

/len aby sme si rozumeli, viem čo je EN korporátny drive, ale tiež viem čo už nie je. A tiež viem, čo je práca s rôznymi ľuďmi (nie v korporácii).
Osobný kamarátsky vzťah s týmto typom osoby sa nadviazať nedá, tí ľudia sú skrátka inak postavení.
A ešte dodám aby som sa opäť vyhla dohadom - žijem v dlhoročnom stabilnom vzťahu./
 
Naposledy upravené:
Aha, tak ještě jednou.

Proč je dnes pojem psychopat zavádějící?
  1. Záměna vlastností s diagnózou: Diskuse míní dnešní korporátní rysy (bezohlednost, strategická manipulace, orientace na výsledek), ale používá termín „psychopat“, který označuje hlubokou neurovývojovou poruchu osobnosti. To je jako říkat, že každý, kdo je smutný, je klinický depresiv.
  2. Ignoruje kontinuum a kontext: Chování je na kontinuu od normální ambice po patologickou bezohlednost. To, co je třeba v korporátní kultuře odměňováno (tvrdost, konkurenceschopnost, chladná kalkulace), je často právě to, co se v patologické formě vyskytuje u psychopatie. Společnost však nevidí rozdíl mezi adaptivní strategií v systému a osobnostní poruchou.
  3. Zaměňuje příčinu a důsledek:
    Psychopat by takové chování projevoval v jakémkoli prostředí díky své konstituci.
    Úspěšný manažer může takové chování nasadit jako strategii, protože to systém vyžaduje a odměňuje. Jeho osobnost přitom může být mimo práci zcela odlišná.
Krátké řešení: Přestaňme používat „psychopat“ jako univerzální nadávku pro bezohlednou moc. Začněme používat přesné popisy chování (manipulativní, bezohledné, bez empatie) a ptát se na systém, který takové chování generuje.
Tím se z diskuse odstraní nefér stigmatizace lidí s duševními poruchami a zároveň se pojmenuje skutečný problém: toxické systémy, které formují chování zdravých lidí k nezdravým výsledkům.
Potom by asi bolo dobré tých kultúrnych "psychopatov" nazývať - psychopatoid.
 
Pred pár rokmi som sledoval seriál "Nahí a vystrašení" (o prežití v divokej prírode) a tam bola jedna časť, keď sa muž otvorene priznal k tomu, že on nemá žiadnu empatiu (dokonca to bol myslím bývalý vojak), a hovoril, že u druhých ľudí to považuje za slabosť a nevýhodu.
Má to výhodu pouze pro zločince (žoldák, který vstoupí na cizí území jím je), protože všichni jsme v jistém smyslu bratři je pro nás těžké někoho bez důvodu zabít, až když víme co činí (například fašisté), pak se duše vůči nim zatvrdí a nezaváhá.

Já-centristu odpojeného od existence, to odpojení něco stojí, proto páchají psychopaté nejhorší zločiny musí si svoji flustraci z toho vybít (tohle jsem o nich četl). Nemohou zůstat v klidu bez násilí se neobejdou, takže to si spíše sami nalhávají, že nemají emoce (empatie není emoce je to zaměření se na emoce druhých). A jsme u vědomí jejich vědomí se nerozšíří do okolí a zůstane uzavřené uvnitř nich samotných a vše ostatní jsou kulisy hry, kterou hrají (vyšetřovatelé jejich zločinů to o nich zjistili, s vyšetřovatelem neustále hrají tyto až dětinské hry i když je už po všem). Základní emoce, která ovládá psychopata je strach, strach z prozrazení (je to silná emoce, motivující), možná proto se psychopaté snaží vytvořit společnost, kde se nebudou muset skrývat (akorát, že taková společnost nemůže existovat, hned by se rozpadla).

Poznámka:
Moje drobná zkušenost se strachem, zabil jsem v dětství sršně, protože bylo šero a on tak děsivě bzučel a něco jsem v tom místě dělal už ani nevím co a potřeboval tam zůstat. Jasně jsem vnímal, že to bylo ze strachu i tu nenávist ne na toho sršně, ale na to, že mi působí strach. Později jsem se dočetl, že sršni nemají mnoho jedu a jsou de facto neškodní, z toho jsem pochopil, že si ubližujeme ze strachu spojeného s nevědomostí.
 
Naposledy upravené:
Potom by asi bolo dobré tých kultúrnych "psychopatov" nazývať - psychopatoid.
Raději bych v neformální diskuzi použil již funkční koncept z temné triády: FUNKČNÍ MACHIAVELLISTA (psychopatie, narcismus, machiavellismus) je definován jako cynické světové nahlížení, strategická manipulace a orientace na vlastní zájem. To je naučená strategie, ne vrozená konstituce. Machiavelista ví, kdy být charismatický a kdy bezohledný, protože mu to slouží k cíli.
Na rozdíl od stigmatizujících výrazů jako „psychopat“ je „machiavellista“ přesným popisem naučené strategie, nikoli diagnózou. Je tedy vhodný pro přesné a společensky odpovědné označení lidí, kteří v korporátním či politickém prostředí používají cynickou, manipulativní a účelovou taktiku.
V neformální diskuzi s názvukem nadsázky může psychopatoid "nepravý psychopat" fungovat jako účinná zkratka. Je však důležité znát i rizika. Může přispívat k trivializaci a stigmatizaci vážných poruch. Může být nejasný – někteří ho mohou vnímat jako synonymum pro psychopata.

Jestli chceš jasněji signalizovat nadsázku, co třeba:
Psycho-fak (-facade), Empatron, Korporoid, Emoční vegan......
 
Status
Nie je možné pridávať ďalšie odpovede.
Naspäť
Top Bottom