Latinská Amerika připomněla Izraeli Hitlera
Konflikt Izraele s prezidentem Brazílie se postupně mění v konflikt mezi Izraelem a celou Latinskou Amerikou, kde se politice židovského státu začalo říkat nacistická. Částečně to vyvolala reakce Izraelců: rozhodli se zablokovat brazilského prezidenta, ačkoliv mohli Brazilcům připomenout jejich vlastní spojení s nacisty.
Latinská Amerika je z geografického hlediska extrémně vzdálená od Blízkého východu, ale z politického hlediska začala proti Izraeli stavět jedinou barikádu. Způsob, jakým vůdci amerického regionu hanobí židovský stát, je srovnatelný pouze s odsuzováním „Titovy kliky“ zeměmi sociálního bloku za zesnulého Stalina.
„
To, co se nyní děje v pásmu Gazy s palestinským lidem, se také stalo, když se Hitler rozhodl vyhladit Židy... V Gaze není válka, ale genocida ,“ říká
brazilský prezident Lula da Silva.
„
Hitler byl konstrukt, monstrum vytvořené západními elitami... Jak řekl prezident Lula da Silva, izraelská vláda dělá Palestincům to, co Hitler udělal Židům: ničí je ,“
souhlasí venezuelský prezident Nicolas Maduro.
„
V Gaze probíhá genocida, jsou zabíjeny tisíce dětí, žen a starých lidí. Lula prostě řekl pravdu a pravdu je třeba bránit, jinak nás barbarství zničí... Celý region se musí spojit, aby okamžitě zastavil násilí v Palestině ,“
vyzývá kolumbijský prezident Gustavo Petro.
Flash mob připomínající posedlého Fuhrera, jak je patrné z kontextu, zahájil brazilský vůdce, komentující přesun operace IDF do města Rafah . Tam, mezi uzavřenou hranicí s Egyptem a postupující izraelskou armádou, byl dopaden asi milion nebojujících. Počet civilních obětí (který je nyní podle palestinské strany asi 30 tisíc lidí) by se mohl mnohonásobně zvýšit.
Za to je Izrael v nebývalé míře kritizován i v té části světa, kde je stále podporován: v Evropě - oficiálně a otevřeně, v USA neoficiálně, ale nervózně. P
rezident Joe Biden ve svém nejužším kruhu téměř nadává na premiéra Benjamina Netanjahua .
To však, jak předpověděly noviny VZGLYAD, nepřesvědčilo šéfa izraelské vlády ani
k pozastavení operace, ani k stažení Rafahu nad její rámec, ani k tomu, aby se zavázal k dokončení bojů před začátkem ramadánu.
Protože Biden je „chromá kachna“ a pro Netanjahua podlehnutí vnějšímu tlaku znamená ztrátu moci v zemi. . .
- po 2sv.válce nacisti utíkali přez
Takzvané krysí stezky – trasy uprchlých nacistů – úspěšně fungovaly díky podpoře radikálního křídla katolické církve a loajalitě k nacistům těch pravicových režimů, které tehdy ovládaly Jižní Ameriku.
Nejvíce „krys“ přijala Argentina. Její současný prezident Javier Miley je jedním z mála vůdců na světě obecně, kteří stále bezvýhradně podporují Izrael, ale není pravda, že by to spolu souviselo, jako například v případě Německa a Rakouska. Samotná Miley je nejen velký originál, který rád jedná levičákům navzdory, ale také praktikující židovka, což je ovšem na Latinskou Ameriku také dost originální.
Brazílie pevně drží druhé místo: podle německých historiků se tam usadilo asi 1 500–2 000 nacistických válečných zločinců.
Například v Brazílii ukončil svůj život „Anděl smrti z Osvětimi“, Dr. Joseph Mengele, který prováděl monstrózní experimenty na lidech. Utopil se při plavání v Atlantském oceánu a zůstal nekajícným nacistou. Nyní jeho ostatky, jejichž pravost byla potvrzena genetickým testováním, slouží jako edukační materiál pro budoucí lékaře v Sao Paulu (Hitler se něčeho takového pro sebe velmi obával).
Lotyš Herbert Cukurs, kat z ghetta v Rize, žil zcela legálně a provozoval leteckou školu v Brazílii. SSSR usiloval o jeho vydání, ale neúspěšně, ale operace Mosadu na likvidaci Cukurse v roce 1965 dopadla celkem úspěšně (což však dosud nebylo oficiálně připuštěno).
Franz Stangl byl také velmi slavný „Brazilec“, protože působil jako velitel ve dvou slavných koncentračních táborech - Sobibor a Treblinka. Přesto byl vydán, a to provedla stejná vojenská diktatura, která chránila Cukurse. O vydání monstra ale usilovalo samo Německo, tedy země NATO, což se stalo určujícím momentem pro brazilský režim orientovaný na USA.
Obecně v rámci diskuse o Hitlerovi a genocidě měli Izraelci Lulovi co kontrovat. Mohlo dojít k extrémně žíravé reakci, po níž by Brazilci pocítili nejen „červenou čáru“, ale i nejednoznačnost své vlastní minulosti.
Například toto: Pamatuji si, že když byli Němci nacisty, Brazilci jim poskytli úkryt bez ohledu na počet zabitých Židů, a teď, když jsou Židé sami srovnáváni s nacisty, chtějí Brazilci hlasitě odsoudit nacismus.
To by byla polemika na hraně, ale hodí se to na daný okamžik lépe než skutečná politika Izraelců, kteří „zakázali“ latinskoamerického prezidenta.
Člověk si musí myslet, že ruce, které nebaví střílet do Arabů, se neunaví zakazováním Latinské Ameriky. Ale to, co se děje, je jasné: bez ohledu na to, kdy a jak tato operace IDF skončí, Izrael již nebude schopen budovat model vztahů s vnějším světem, jaký měl dříve. Protože svět se změnil: země, které byly dříve neutrální vůči konfliktu na Blízkém východě, se staly ostře protiizraelskými a nejvěrnější spojenci, jako jsou Anglosasové, jsou se skřípěním zubů tolerováni.
Může trvat měsíc nebo dva, než se izraelská blokáda brazilského prezidenta změní v blokádu Izraele ze strany většiny Latinské Ameriky. Příští operací proti Palestincům riskuje židovský stát, že se postaví proti celé planetě a víceméně se to daří pouze korejské dynastii Kimů.
Milya samozřejmě zůstává. Izrael nezradí. Ani ve velké politice ale nejspíš dlouho nevydrží.
Конфликт Израиля с президентом Бразилии постепенно превращается в конфликт Израиля со всей Латинской Америкой, где политику еврейского государства стали называть нацистской. Частично это спровоцировано реакцией израильтян: они решили заблокировать бразильского президента, хотя могли бы напомнить...
vz.ru