Oracle 911
Člen
- Okres
- Slovensko
Prosím ťa Wikipedia je pod kuratelou CIA a liberál-fašistov, a preto ho nemôžeš považovať za hodnoverný a vyvážený zdroj...
-
Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz
-
Oznam: na fore bol spustený nový režim moderácie. Viac o to je napísané v tomto článku.
Polemika k téme Tiso a 1. Slovenský štát
- Thread starter Atom
- Start date
Jistě, ale jestli sis nevšiml, tak i Popolvár často používá wikipedii jako zdroj.
Jinak ale další uvedené informace potvrzují, že Slovenský štát byl fašistický.
Můžeme probrat jednotlivosti z wikipedie, jestli to říkají i jiné zdroje.
Naposledy upravené:
Velmi vela tem si otvorila a ked sa chces so mnou bavit tak nie sposobom ze tu navalis nejake citaty z wiki alebo povytrhane veci od inakadial. To ako je to podavane v maistrime snad vie kazdy k comu to sem davas?Z wiki:
Strana byla představitelkou režimu Slovenského státu, představovala totalitní stranu. Za dob své diktatury zlikvidovala veškeré nepohodlné spolky a organizace, pronásledovala své odpůrce a národnostní menšiny a spolupracovala s Třetí říší. Většina hospodářského i vojenského potenciálu Slovenska byla věnována boji ve druhé světové válce na straně Osy.
Za Tisova prezidentování bylo v roce 1942 ze Slovenska deportováno asi 58 000 Židů do německých vyhlazovacích táborů.
Hlinkova slovenská ľudová strana – Wikipedie
cs.wikipedia.org
---
Jozef Tiso – Wikipedie
Slovensko vstoupilo na území Sovětského svazu dne 24. června. 1941. Vyhlášení války bylo, stejně jako vyhlášení války USA a Velké Británii, protiústavní.
Hlavním aktérem ve věci vyhlášení války byl premiér a ministr zahraničí V. Tuka, který konal bez předchozího schválení sněmem a prezidentem.
Ďurica, M.S.: Dejiny Slovenska a Slovákoch. Bratislava 1995, s. 158.
Ani Tiso ani sněm proti jeho rozhodnutí neprotestovali a„několikrát ho propagandisticky výrazně podpořili“.
Kamenec, I.: Slovenský stát. Praha 1992, s. 43.
Jedním z nezpochybnitelných faktů je, že útokem na Sovětský svaz, ztratil Slovenský štát jednu z mála možností, jak se jako samostatný státní útvar udržet i poválce.
Již 18. července 1941 uznal Stalin Československou exilovou vládu vedenou E.Benešem a tím výrazně posílil její postavení.
Ďurica, M.S.: Dejiny Slovenska a Slovákoch. Bratislava 1995, s. 159.
Este raz HSLS na baze dobrovolnosti zlucila do seba relevantne parlamentne politicke strany a tkz boj medzi nimi prestal. V HSLS bolo viacero frakcii a smerov tam to prebiehalo dalej. Ja alebo niekto tvrdi ze tu bola demokracia? Pisal som ze rezim bol autoritarsky ale makky. Ze prenasledoval odpurce
no fajn nejaky priklad by bol? Niekto skoncil na sibenici? Nedemokraticka alebo totalitna bola cela europa pod hitlerom snad si niekto nemysli ze na slovensku mohol kvitnut parlamentarizmus. Priklad este pred vojnou minister zahr.veci Durcansky sa pokusal o nejaku normalnejsiu politiku nadviazal kontakt so sovietskym velvyslanectvom a na prikaz Hitlera letel z uradu. Ake mensiny prenasledoval? nemecku mensinu? Aktivisticke sprostosti. Rezim na zaklade dohody s risou vavazal zidov do miest na vychode polska kde bolo povedane ze im risa vybuduje vlastny stat kde budu zit a pracovat. Naklady na kazdeho vyvezeneho zida v suvoislosti s jeho novym usidlenim platil slovensky stat vo vyske 500 mariek. Nie za vrazdenie splynovanie a podobne nezmysly. Transporty boli zastavene ked sa vlada dozvedela ze sa so zidmi spatne zaobchadza a ze vacsina asi uz nezije. Chceli ist na inspekciu ved platili naklady za ich nove usidlenie ale nemci to odmietli ze tam nie je bezpecne. Transporty potom boli obnovene po SNP ked uzemie obsadili nemci a isli uz v rezii nemcov s tym uz stat nic nema. Vyviest zidov na nejake uzemie a dat im vlastny stat v nejakej podobe chcel predsa aj Stalinhttps://www.travelistan.sk/zidovska-autonomna-oblast-v-rusku-alebo-sovietsky-sion/
o nic ine neslo neexistuje jediny dokaz ze Slovenska vlada vedela co sa deje s vyvezenymi zidmi.
Mne sa fakt nechce odpisovat na 100 krat ozrejmene veci na predchadzajucich forach a na dostupne informacie ako to vskutocnosti bolo.
Dalsia tema co si otvorila o moznosti zachovat stat suvisi so SNP. Pokial toto co som napisal nie je pochopene nema zmysel ist dalej.
Jsme tu od toho, abychom hledali informace, které co nejpravdivěji vypovídají o proběhlých událostech. Nejsme tu od toho, abychom si klepali po ramenou a říkali si, že my nic, my jsme nic špatného neudělali.
Oracle 911
Člen
- Okres
- Slovensko
Všimol a aj vie o tom, že mám výhrady, ale na druhú stranu on vie, kde sa veci zamlčiavajú a kde sa zvýrazňujú v súlade s prevládajúcou ideológiou a konceptom (hovorili sme o tom v súkromí).
Dodávam, že ani ja a ani @Popolvár nepopierame ani to, že židia boli poslaní do koncentračných táborov a ani to, že Slovensko bolo vtedy vazalom Hitlera.
Len hovoríme, že vtedajšie vedenie Slovenska malo výber medzi:
- Rozdelením medzi Maďarskom, Poľskom a nakoniec aj Nemeckou Ríšou.
- Vlastného štátu, ktorý je síce vazalom, ale umožní prežitie národa lebo umožní manévrovať a zorganizovať povstanie.
Pochopila si, že k čomu dávaš svoje meno a čo podporuješ alebo ti to mám povedať jednoduchšie a v osobnej rovine?!
Dodávam, že fašizmus je už dosť otrepané slovo a stratilo svoju odstrašujúcu funkciu.
Vlad i mir
Člen
- Okres
- Pezinok
nechcem sa v tom vŕtať, ale práve mi napadla taká myšlienka - naozaj boli na výber len tieto dve možnosti? Ak áno, každý príčetný, komu záleží na národe, by si vybral druhú možnosť. Ale naozaj to bolo len buď / alebo? Aké boli ďalšie možnosti?
Vidina samostatného státu je jako mrkvička, kterou GP vábí malé národy, které potom slouží k rozbití větších celků.
Kdy ve 20. století Slováci měli samostatný stát? Dovolím si tvrdit, že nikdy. Ani po roce 1939, ani po roce 1990. V obou případech se jednalo o kvazistát, ve kterém hlavní slovo měly jiné mocnosti a Slováci je museli poslouchat na slovo.
Před Mnichovem Československo bylo rozdělené, aby nikoho nenapadlo se spojit a jít bojovat proti Hitlerovi. Navíc, ve hře byla pověst Francie, se kterou Československo mělo obrannou smlouvu a se kterou SSSR intenzivně jednal, aby dostala svým závazkům a společně s SSSR pomohla Československu. Proto bylo nutné rozdělit Československo, aby smlouva už neplatila.
Iniciace separátních nálad na Slovensku byla nejlepším řešením.
Nějaké řeči o tom, že pod Hitlerem se Slováci cítili lépe a důstojněji, než pod Prahou, kde nějaký hlas vždy měli, mě vůbec nepřesvědčují.
Druhé rozdělení Československého státu bylo potřebné kvůli tomu, aby oba celky byly vtaženy do EU za co nejhorších podmínek. A aby průbojnější a bojovnější Slováci neředili pražskou "havlerku" svými názory. Nakonec, prohrály obě strany, protože v Bruselu oba hlasy zcela zanikají. Nehledě na to, že v obou prostorech se snadněji prosadily vlivy USA a Británie.
Kdy ve 20. století Slováci měli samostatný stát? Dovolím si tvrdit, že nikdy. Ani po roce 1939, ani po roce 1990. V obou případech se jednalo o kvazistát, ve kterém hlavní slovo měly jiné mocnosti a Slováci je museli poslouchat na slovo.
Před Mnichovem Československo bylo rozdělené, aby nikoho nenapadlo se spojit a jít bojovat proti Hitlerovi. Navíc, ve hře byla pověst Francie, se kterou Československo mělo obrannou smlouvu a se kterou SSSR intenzivně jednal, aby dostala svým závazkům a společně s SSSR pomohla Československu. Proto bylo nutné rozdělit Československo, aby smlouva už neplatila.
Iniciace separátních nálad na Slovensku byla nejlepším řešením.
Nějaké řeči o tom, že pod Hitlerem se Slováci cítili lépe a důstojněji, než pod Prahou, kde nějaký hlas vždy měli, mě vůbec nepřesvědčují.
Druhé rozdělení Československého státu bylo potřebné kvůli tomu, aby oba celky byly vtaženy do EU za co nejhorších podmínek. A aby průbojnější a bojovnější Slováci neředili pražskou "havlerku" svými názory. Nakonec, prohrály obě strany, protože v Bruselu oba hlasy zcela zanikají. Nehledě na to, že v obou prostorech se snadněji prosadily vlivy USA a Británie.
SLAV_jan_in
Známy člen
- Okres
- Považská Bystrica
Za týmto celým okrem toho, čo si napísal, treba vidieť hry psychiky jednotlivcov, kolektívnej psychiky národa ako aj celého ľudstva. Žiadny národ neskočí na nič podobné, pokiaľ nebude v kritickom množstve jeho členov vyvolaný zvonka pocit, že sú "utláčaní". Toto má naozaj hlboké korene a riešenie je v jednotlivcoch. Môžeme sa dožadovať rovnakého zaobchádzania, ale kým kritické množstvo jednotlivcov nemá v osobnej psychickej rovine vyriešenú otázku "nastavenia hraníc" a národ je naučený "zniesť všetko"/"všetko vydržať" potom zvonka v ňom jatriť pocit obete nie je vôbec ťažká vec. Za túto udičku ho dovedieš kamkoľvek. K "samostatnosti", k rozpadu, k rozkvetu, k zániku, všade kam potrebuješ.
Treba povedať ale aj B, a to tu písal myslím @jardob, keď to zasadíš do väčšieho obrázka, tak, ako prebieha vývoj na úrovni jednotlivca, kedy rastieš, padáš, jasáš, odieraš lakte, lámeš ruky, raduješ sa ... tak isto prebieha vývoj aj na úrovni celonárodného organizmu, a pravda je taká, že keby sme si to neboli zažili, nedozreli by sme na niektoré veci, na ktoré sme zrelí dnes. Žiaľ, toto je cesta "pokusu/omyl". Z druhej strany, tak, ako nikto z nás učený z neba nespadol, ťažko je vopred naplánovať všetko tak, aby to nakoniec vypálilo na tutovku dobre.
A treba povedať, že to bol práve náš národ, ktorý sa mierou vrchovatou pričinil o to, aby urobil to, čo mu nebolo dopriate v r. 1938 pri rozdelení. Dokázal to v r. 1944 pri SNP, i keď to nedopadlo tak, ako sa plánovalo.
Naposledy upravené:
ale veď moji rodičia si to tiež takto zapamätali, netreba to hádzať iba na Wiki
Janka, čo sa týka Beneša, tak chápem, že pre ľudí muselo byť sklamaním jeho rozhodnutie podriadiť sa Nemecku a nebojovať. Ale v takejto situácii, keď je štátnosť pod mohutným nadnárodným tlakom a rizikom zániku, tam by som určite nerobil žiadne rázne súdy.Nikdo Slovensku neupírá právo na samostatnost. Ale už z principu mi vadí, že když někdo mluví o právu na samostatné Slovensko, tak zmiňuje Slovenský štát jako příklad, kdy Slovensko získalo samostatnost (viz Hrnko), když se přitom jednalo o fašistický stát.
Slovenská Hlinkova slovenská ľudová strana (HSĽS) navázala spolupráci s Berlínem ještě před rozpadem Československa a usilovala o co největší autonomii či nezávislost Slovenska, takže ji němečtí nacionální socialisté považovali za svého spojence.
Ve 30. letech 20. století strana navázala úzké styky s Organizací ukrajinských nacionalistů, s maďarskými a německo-sudetskými separatisty, populární se staly myšlenky italského a rakouského fašismu.
V září 1936 se oficiálně přihlásila k tehdejšímu fašistickému hnutí, vyhlásila svůj požadavek totalitní fašistické společnosti a od NSDAP převzaté heslo „jeden národ, jedna strana, jeden vodca“. 27. února 1938 jednal Hlinka s K. H. Frankem ze Sudetoněmecké strany (SdP) o spolupráci; SdP pak poskytla hlinkovcům finanční podporu ve výši pět milionů korun.
Hlinkova slovenská ľudová strana – Wikipedie
To vypadá, že slovenští političtí činitelé byli ochotni spojit se i s čertem, aby dosáhli samostatnosti.
Více k Tisovi už psala dříve Lin:
2023 slov
lebo povedal pjakin? A co obdobie, ked 10 milionov bolo zamknutych v protektorate a ten 5 milionovy, vlasne len 2,5 milionovy narod sa postavil celej zjednotenej europe. Podla ovocia poznate ich... Nie vsetko, co Pjakin hovori je pravda, hlavne ak pjakin razi tvrdu liniu, kde je treba...ksb-csr.net
Psala jsem o tom, jak hodnotíme Beneše, ale vlastně bychom mohli také říci, že Beneš neměl jinou možnost, protože kdyby se rozhodl pro boj, tak by to náš národ nemusel přežít.
Přesto je chápán Benešův krok jako negativní počin:
...v národnostně rozděleném Československu byli stoupenci různých názorů včetně vysloveně protistátně vystupujících Němců a Maďarů a reálně hrozilo vypuknutí občanské války. Přesto, vůlí českého národa bylo bránit se, kdo jiný než prezident Beneš, jí měl respektovat?
Zahájení obrany pohraničí (pokud by Německo skutečně zaútočilo) naší armádou by automaticky zakládalo naše právo na obnovení státu po skončení války (připojení se k vítězným mocnostem), zatímco kapitulace (a služba / práce ve prospěch hitlerovského Německa) toto právo automaticky nezakládala.
Můj komentář směřoval k tomu, že i vy byste měli udělat takové hodnocení v souvislosti s Tisem a Slovenským štátom. Nebo lidé na Slovensku souhlasili s tím, že jste se
stali spojencem nacistického Německa a ochotně bojovali po boku německých vojáků?
I když.... jsou i takové názory:
"Dokud německá vojska postupovala a vítězila, i slovenští vojáci bojovali s nasazením. Při ústupu z Kavkazu, kam se slovenská Rychlá divize dostala, se množí dezerce a bojová morálka klesá."
Lacko, M.: Slovenská republika 1939 – 1945. Bratislava 2008, s. 111
"Slovenské jednotky se každopádně zapojily do mnohých bojů, kde prokázaly svou odvahu."
Štibraný, V.: Slovenský vojaci v boji o Rostov na Done. In. Slovenská republika 1939-1945 očami mladých historikov I.Bratislava 2002, s. 141 – 153.
Ľudia majú veľmi blbý zlozvyk byť "po bitke najväčšími generálmi", pri tom na to nemajú ani interné informácie z tej doby, ani dostatočný prehľad o všetkých súvislostiach, a možno ani schopnosti to gramotne posúdiť zo všetkých strán.
Ak sa vojak vo vojne vzdá nepriateľovi, keď vidí, že šance prežiť sú nízke, tak sa to posudzuje ako zbabelosť. Možno, ale ja by som takého človeka nesúdil. No u ľudí je to jednoduchšie, keď jednotlivcov je vždy dosť a sú nahraditeľní. Ale dopustiť zánik národa, to už je iná káva. A v historii bolo dosť národov, ktoré zanikli. Preto by som sám nikdy nesúdil národ, ktorý sa rozhodol prežiť, hoc aj za cenu osobnej hanby. Beneš sa rozhodol ako sa rozhodol, hoci ľudia boli odhodlaní bojovať. Či to bolo strategicky správne alebo nie, to vie asi len Boh, ktorý pozná všetky varianty vývojov udalostí. Išlo o kritickú situáciu, kde šlo o prežitie, preto by som ho za také rozhodnutie nesúdil, hoci ľudia môžu byť sklamaní alebo cítiť hanbu.
To isté aj v prípade 1. slovenského štátu.
Ja nemám záujem nijako obieľovať vtedajšiu históriu. Bolo by len správne, čo najhodnovernejšie toto obdobie faktologicky a chronologicky opísať, objektívne bez ideologických nánosov a fanatizmu.
Na samotnom rozdelení ČSR nevidím nič zlé. Pretože túžba ľudí po vlastnom štáte nie je extrémizmus, je to právo. To, čo treba odsúdiť, sú vyložene zlé skutky spejúce k extrémizmu. Napr. adorácia fašizmu je extrémizmus. Ak Hlinkovci sympatizovali s fašistami zo susedných štátov, tak túto tendenciu by som odsúdil.
Ale čo sa týka Tisa, tam som ešte nepočul o niečom, na základe čoho by niekto súdil, že Tiso bol presvedčený fašista. Áno, Tiso kolaboroval s hitlerovským Nemeckom, ale iba v tej miere, akej si to vyžadoval tlak prostredia. Skrátka vnímam to ako lavírovanie, presne podobné lavírovanie, aké robia aj dnes politici pod tlakom globálnych a štátnych elít. O Putinovi tiež píšu, že je to diktátor a masový vrah... A je to naozaj tak? Robí všetko z vlastnej radosti, alebo je k niektorým krokom donútený tlakom aktivít nepriateľov? A to je RF veľmoc, nie malý slabý štát. Fica by tiež najradšej mnohí hnali na zodpovednosť za všetko urobené alebo neurobené. Pritom aj on je vynútený lavírovať so silnejšími. A na to, pod akým je nadnárodným tlakom, nerobí toho málo. Sú takí hurápatrioti, čo tvrdia, že by robili priamočiaru patriotickú politiku, ale to sú len naivné reči a propaganda. Ani by sa tam neohriali. Hneď by skončili.
Skrátka obdobie 1939-45 bolo extrémne obdobie, čo sa týka podmienok a tlaku prostredia. Preto nesúdim ani Beneša ani Tisa. Ak by situácia bola ľahšia a štátnosť by nebola v ohrození života, tak by si zaslúžili prísnejšie hodnotenie.
Skrátka právo národa na vlastný štát je prirodzeným právom. To nemožno nikomu upierať. A Slovenský štát bol vyhlásený, to je fakt. Aj Česko malo obdobie protektorátu, tiež fakt. Sú to veci, ktoré nemá zmysel tabuizovať. Iba treba seriózne oddeliť to dobré od zlého. Z dobrého si brať príklad a zlé odsúdiť. Ale nepaušalizovať.
Taurus, netvrdím, že to tak nie je, ako píšeš. Dnes sme dosť múdri, ako tí "generáli po vojne". No dokážu byť takto ľudia vždy múdri aj voči budúcim udalostiam?
Národy bývalého východného bloku sa dnes snaží Západná Európa zatiahnuť do vojny, aby nemusela posieľať na front vlastných ľudí "vyššej sorty". Čo dnes robia ľudia, aby vytvárali protivojnové informačné pole, aby odvrátili naplnenie tejto matrice?
Mali sme tu nedávno o tom debatu, a pár diskutérov tu zvážilo, že najlepšia taktika je nerobiť nič, len ďalej diskutovať... To zase budeme múdri, keď sa to znova zvrhne, a potom nám to niekto vysvetlí, ako sme boli ťahaní za nos a ako bolo treba postupovať.
Počul som názor, že USA možno v kritickom okamihu z NATO vystúpia, a nechajú do vojny zatiahnuť NATO, ale bez USA, t.j. iba Európu. USA nebudú súčasťou konfliktu, ale budú môcť riadiť situáciu cez separátne bilaterálne dohody s jednotlivými štátmi.
Dnes je najviac počuť hlas liberálov, vojnových štváčov. Pritom najviac by malo byť po celej Europe počuť hlas tých, čo chcú mier a ukončenie vojny na Ukrajine. Politici sa o to nepostarajú, mal by to byť hlas ľudí celej Európy. Pre Ukrajinu by to znamenalo okamžitú kapituláciu a víťazstvo Ruska.
Oracle 911
Člen
- Okres
- Slovensko
Sovietsky zväz chcel pomôcť ČSR a Slovensku, lenže poľskej šľachte tiekli sliny na naše územia a mali krvavé oči na ZSSR...
Pokud si bude národ přát mír a dá to najevo, najdou se i politici, kteří si to vezmou za své. Proto má smysl psát o tom a šířit mírové postoje. Hlas válečných štváčů nesmí převládnout.
Oracle 911
Člen
- Okres
- Slovensko
Toto je irónia od GP.
Buď sú kúpení alebo vydieraní či oboje, a málokto z nich má gule ísť proti močiaru...
Oracle 911
Člen
- Okres
- Slovensko
Hej, ale tvoji rodičia učili z akých kníh?
I můj, letos 95-letý tchán ze Slovenska si to tak pamatuje. Pro Hlinkovu stranu nemá dobrého slova, ani pro Tisa, a vůbec pro "ľudovce" - klérus
Naposledy upravené:
Janka toto su tie okamihy o ktorych som pisal ze pokial niektore veci nie su pochopene nema zmysel pisat dalej. Ty mas svoju wiki a tchana, vobec na co sa zaoberat zistovat a vobec naco tu pisat. K comu je historicke nezavisle skumanie alebo pokusy on. Na mnou napisane veci vobec nereagujes ides si svoje takto ne.
Ono, to je individuálne. Mal som v širšej rodine tiež pamätníka tej doby (už zomrel) a on v dobrom spomínal na Tisa. Žiaľ, nestihol som ho dôkladne vyspovedať z tých čias.
Vieš, to je ako dnes. Sú medzi nami ľudia, čo milujú jedných politikov a nenávidia iných, a majú na to aj svoje argumenty. A zrejme budú hovoriť to isté, aj keď budú starí. No sú tie názory ľudí aj zaručene objektívne?
Na wiki sú aj pravdivé články, aj vyslovene tendenčné a propagandistické.
To znamená, že skúmanie histórie vôbec nie je jednoduchá vec, a vyžaduje si serióznu prácu seriózny prístup. A aj to nám ešte nedá stopercentnú istotu, že sa niekde v niečom nemýlime. Ja, ako neodborník a nehistorik by som si asi najviac vedel odniesť z odbornej diskusie historikov z rôznych táborov, keď sa navzájom konfrontujú. Niečo na spôsob tandemovej diskusie. Tam by sa ukázali slabé miesta. Aj na starých fórach už v minulosti vznikli podobné kvalitné polemiky, napr. medzi Taurusom a Lin.
Možno aj pri riešení historických problémov by sa dali využiť tie metódy hľadania príčin, o ktorých píše Vladimír v inom vlákne, o riadení firiem.
ksb-csr.net
Riadenie vo firmách
Procesným princípom sa riadi možno tak 10-20% firiem, a to možno preháňam. Bez rozdielu, či firma má alebo nemá ISO 9001. Zažil som dokonca firmu, kde pracovník zodpovedný za riadenie kvality, mimochodom špičkový odborník na teóriu kvality, vôbec nechápal, čo je to procesný prístup alebo na to...
ksb-csr.net
Dokáži být moudřejší, jestli si přestanou nalhávat.
Proč největšího a nejrychlejšího šíření dosáhlo KSB právě v č-s prostoru? Podle JŽO to znamená co? Čas dospívání se krátí, je potřeba rychle dospět. A to také znamená aspoň se naučit nelakovat minulost narůžovo, naučit se jí analyzovat právě vycházejíce z chyb, aby do budoucna si vzít z nich ponaučení a neopakovat znovu. A netvrdit, že jsme všechno udělali dobře, protože šlo hlavně o přežití národa. Národ, který ztratil suverenitu dlouho nepřežije, obzvlášť, když je malý a patří do vlivu nepřátelských vůči němu celků.
Dnes jsme v situaci, kdy nemáme suverenitu podle žádné z priorit řízení. A to mluvím i o ČR.
Třeba jen přiznaní si reality, že nemáme samostatný (suverénní) stát podle žádné z šesti priorit řízení, donutí spoustu lidí přemýšlet a hledat řešení. Aspoň takové, že začnou podporovat takové kroky politiků, které vedou k získání aspoň nějaké míry suverenity.
Třeba definovat rizika pro národ a stát, kterým v nejbližší době budeme čelit.
Jsme zcela závislí na tom , jak dopadne souboj titanů (NATO - Rusko, potažmo BRICS).
A víme, že po prohře západu na Ukrajině, zde začne platit zákon džungle, kdy větší začnou požírat menší.
S kým budeme kooperovat, aby nás tak snadno nesežrali?
Přijde mi nejlogičtější, že Češi budou kooperovat se Slováky. Ale k tomu, aby ta kooperace byla úspěšná, musí se vyřešit i minulost a zkušenosti ze vzájemného soužití. Pravdivě a bez emocí. To aspoň pro začátek.
A také je třeba hasit hlasy kavárny proti Ficovi na Slovensku ve veřejném prostoru, protože právě tam začínají ozdravné procesy.
Řešit zde, jestli (nesuverénní) Slovensko zabere Podkarpatskou Rus nebo nezabere, mi přijde nesmyslné.
Protože jedním z největších problémů do budoucna bude zajištění bezpečnosti. Jak jí chcete zajistit za situace, když v Podkarpatské Rusi je plno vlastníků zbraní a fungují gangy? Jak jím chcete zajistit živobytí, z jakých zdrojů?
My budeme mít plné ruce práce , aby nás nepřeválcovali Ukrajinci, kteří dnes už v našem prostoru jsou. Oni už nemají co ztratit, oni se budou rvát za místo pod sluncem. My ale máme, co ztratit.
Bez zajištění vlastní stability jakékoli řeči o rozšiřování území na úkor Ukrajiny, mi přijdou jako plácaní do vody. Dokonce nebezpečné.