Dřevo na obnovu vyhořelého kostelíku pod Petřínem kácí jen ve specifické fázi Měsíce - Novinky
Pět let od vyhoření roubeného kostelíka pod pražským Petřínem je zrekonstruována velká část této historické stavby. Ožívá pod rukama tesařů, kteří pracují podobně jako jejich předkové v minulosti – žádné hřebíky, jen dřevo, dubové kolíky, přesnost a trpělivost. Řeší ale také, v jaké fázi Měsíce...
"5 let od vyhoření roubeného kostelíka pod pražským Petřínem je zrekonstruována velká část této historické stavby. Ožívá pod rukama tesařů, kteří pracují podobně jako jejich předkové v minulosti – žádné hřebíky, jen dřevo, dubové kolíky, přesnost a trpělivost. Řeší ale také, v jaké fázi Měsíce kácet dřevo pro stavbu. Generační zkušenost v plné kráse.
...
Obnova dřevěného kostela sv. archanděla Michaela, památky lidového stavitelství z 18. století, která v zahradě Kinských v Praze 5 vyhořela 28.10.2020 (Státní svátek - založení ČSR - pozn. Počtář), vyjde přibližně na 47 milionů korun (~ 11 - pozn. Počtář) a má být dokončena zhruba za rok.
„Snažíme se použít maximum původního materiálu, aby alespoň 60 procent zůstalo zachováno,“ řekl na místě památkový tesař Jiří Zdislav Jankovský. Když se spolu s kolegy pustili do základů, zjistili, že požár vlastně přišel v pravou chvíli.
„Ukázalo se, že dřevěná stavba stála na pěkné hnilobě. Trámy, které nesly věž, byly silně pronesené a poškozené. Kdyby kostel nevyhořel, do deseti let by věž shodil vítr,“ popisuje.
...
V těchto dnech vzniká pod konstrukcí chráněné před deštěm modrou plachtou klenba, která bude patřit do středové části objektu.
...
„... Snažíme se o naprosté minimum novot,“ vysvětluje.
...
„... Jednotlivé klacky mají přece jen kolem 500 kilo, ty spodní i přes 800,“ podotýká Jankovský s úsměvem.
Na kostelík přivezený kdysi v rozloženém stavu z Podkarpatské Rusi používají výhradně dub, většina pochází z pražských lesů. Ty největší kusy, dlouhé 9 metrů a silné přes 40 centimetrů, přivezli z Nového Bydžova. „V minulosti jsme ale dělali i s klacky dlouhými 15 metrů – každý vážil skoro 2 tuny,“ vzpomíná na opravy pražského chrámu Panny Marie Sněžné.
...
Při opravách starých klášterů narazil i na dřevo z roku 1328, které vypadalo, jako by bylo čerstvě opracované. Tajemství spočívalo v tom, že dřevo kdysi dopravovali do Prahy po vodě. „Do roku 1926 bylo možné používat na konstrukce jen plavené dřevo – mělo prokazatelně lepší mechanické vlastnosti,“ tvrdí.
Aby nyní co nejvíc napodobili proces plavení, nechávají tesaři některé prvky ležet ve vodě. „Živá voda byla proudná – ta, po které se dřevo plavilo. Mrtvá voda byla ta stojatá v rybníku. Z takového dřeva se dělaly prvky, které měly odolávat vlhkosti,“ popisuje.
Dřevo si tesaři vybírají sami – a často ho sami i kácí. Není to však možné kdykoliv. „Kácíme podle lunárních fází, když se Měsíc blíží k novu. Dřevo má tehdy méně mízy, takže méně praská a nekroutí se. Tak to dělali naši dědkové,“ pokračuje Jankovský.
...
„Původní vybavení interiérů je dnes v národopisném oddělení Národního muzea. Doufám, že po dokončení obnovy se podaří zajistit zázemí pro návštěvnický provoz a tato ukrajinská cerkev, jak se říká pravoslavnému kostelu, se stane oblíbeným prohlídkovým místem,“ dodal Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu, který na stavbě zajišťuje odborný dohled.
Součástí obnovy bude také uložení pamětní schránky v podobě válce o výšce 34 centimetrů, která byla prezentovaná pár dní před 5-ti letým výročím od vyhoření. Vloženy do ní budou dobové dokumenty, plány stavby, nové platné mince i jeden výtisk deníku Právo."
Naposledy upravené:
