Tak od samého počátku sleduji se zájmem tuto diskusi.
Z textu článku je jasné (a je napsán velmi srozumitelně), že je počáteční
informací a určen pro ty první z těch cca 75 % spících před svým televizorem, kteří si počínají uvědomovat, že vše je asi nějak jinak. A má potenciál ty lidi přivést ke hledání jiných možností řešení vize budoucnosti, tedy třeba i sem na tyto stránky. A pokud si přečte příspěvky některých zdejších nesnášenlivých – nabude dojmu, že je opět v parlamentu či na demonstracích a sleduje boj o korýtka …
„tedy nic nového se neděje“ … a půjde si opět sednout před svůj televizor.
Řada příspěvků této diskuse věcně analyzuje téma, případně i rozvíjí, či píše své pocity při čtení článku … případně analyzuje hloupé výroky těch, kteří jeho význam a smysl nepochopili. Jako emeritní učitel – chválil bych je za skvěle zpracovaný „domácí úkol“.
Z psychologického hlediska – někteří lidé si vůbec neuvědomují, že svými diskusními příspěvky a vyjádřeními zase o sobě dávají vědět, co jsou zač a jaký je jejich psychologický profil a pohříchu i vědomosti a znalosti, a také schopnost ke tvůrčí spolupráci a řešení důležitých úkolů. Dokonale předvádí jednak celý rejstřík svých písemných manipulačních technik a demagogických obratů, ale hlavně svou trockistickou povahu démona. Což samozřejmě prokládají mnoha citáty ze „svatých textů“ té části knihovny, kterou zatím snad viděli a jejíž smysl zatím nechápou. A jako hezká zaklínadla užívají termíny z oborů, kterým nerozumí. Asi jako žáček v prvních třídách základní školy, když někde zaslechl termín „integrál a derivace“ a nyní už ví – že matematice on již přeci velmi dobře rozumí

Jako když … přečetl si něco Stalinovi a již vyráží do boje za obranu víry svaté – a zatím spíše předvádí jen práci Ježova a Jagody a Chruščova a …
Je vůbec nutné s nimi diskutovat, vysvětlovat jim něco a přesvědčovat – ztrácet s nimi čas i energii? Vždyť důležité bitvy 3. sv. války probíhající nyní v myslích každého člověka nyní vrcholí (a ještě budou nějaký čas probíhat) a je i vidět, kdo již prohrál a kdo pracuje pro budoucnost.
Potrefená husa se vždy ozývá.
Každý totiž vše posuzuje vždy výhradně prostřednictvím svých osobních brýlí svého poznání (anebo přijaté iluze).
Osobně odpovídám již jen na dotazy, ze kterých je zřejmé, že dotyčný chce vědět a umí se i zeptat a chce přemýšlet. Anebo píšu, když vím, co by jiné mohlo obohatit – i když ne každý tomu musí vždy rozumět. Více času již není.