Bútľavá vŕba

Áááá, počítám, že nám tady "někdo" rozesral už druhé vlákno.
Zatím pouze hypotéza, ale čichám čichám opakování stejné šablony.
A vidím i výskyt roztleskávačů destrukce; a výskyt nějakých známých i nových "firem", taky probuzených spících...

Doháním čtecí deficit, ale i tohle (co jsem si všiml už druhé) zavřené vlákno si musím komplet přečíst (nezachytil jsem ho od začátku).
Tím pádem ale mám štěstí v tom, že to mohu učinit nadhledem z vnějšku.

Ale už teď si dovolím nesouhlasit (laskavá vrba milosrdně promine):
i. vlákno nebylo >zbytečně< dlouhou dobu otevřené. Pouze bylo "někým" >vyhodnoceno< jako dlouho otevřené a "nežádoucí", přitom s potenciálem k "vytěžení", proto byl zahájen proces rozesírání. Rozdmýcháváním živlu Oheň. (Dík za uzavření vlákna. Uhašení hořícího doutnáku.)
ii. "...objevilo se tam..." ~ "ono se to/samo se to" nebo "máslo podražilo"; je třeba se podívat, kdo znepřehledňoval; a rozlišit, kdo znepřehledňoval, protože systematicky destruoval...

Jen doufám, že Ti, na kterých mi záleží, se zbytečně (pokud dobře počítám už podruhé) nepohádali...
A pokud ano, pak prosím o všeobecné vzájemné odpuštění...
Bola to aj moja chyba. Budem sa snažiť, aby sa takéto veci neopakovali. Pôvodná predstava založenia fóra bolo vytvorenie priestoru pre ľudí, kde bude príjemná, pohodová atmosféra, kde bude podobne príjemný duch ako na starých Hoxových fórach. A že to tam tak bolo, potvrdilo to obrovské množstvo vďačných komentárov na rozlúčku, keď Hox forum zatváral.

Aj tu to bolo tak smerované, ale trochu sa to vymklo. A to ma mrzí. Želal by som si, aby všetci, ktorí sem prispievajú, dokázali diskutovať pokojne, kultivovane, inteligentne. Aby neboli precitlivelí. Odteraz budem na to dbať oveľa prísnejšie. A hlavne bez rozdielov.
Budeme mať aj novú moderátorskú posilu.

Inak hlavnými cieľmi fora sú:
1. jednak priťahovať aktívnych ľudí zo spoločnosti a podporovať a povzbudzovať aj neaktívnych k aktivite.
2. šíriť znalosti o KSB a DVTR dostupnými spôsobmi.
3. pomáhať ľuďom kriticky myslieť. Nespoliehať sa len na to, čo tvrdia autority, ale všetko preverovať. To je základ metodologického prístupu.

Nie je to len o pokeci a spravodajstve. Pokec a spravodajstvo je len sprievodný efekt. Nosná vlna.
 
Bútľavá vŕba, bútľavá vŕba,
dneska nie je na teba otázok hŕba....

Chcel by som, ako kedysi filozof Lao'c-e,
rozobrať obraz slová Vianoce.
-----
U nás je taká zaujímavá vec. V Uhorsku bol okrem iných, úradný jazyk aj latinčina, však?

A čo sa v latinskom jazyku skrýva za slovami:
via = cesta
noce = ublížiť, alebo vedomosť o tom, že sa stala krivda

Máš drahá butľavá vŕba prosím inú etymológiu slová Vianoce?
 
Bútľavá vŕba, bútľavá vŕba,
dneska nie je na teba otázok hŕba....

Chcel by som, ako kedysi filozof Lao'c-e,
rozobrať obraz slová Vianoce.
-----
U nás je taká zaujímavá vec. V Uhorsku bol okrem iných, úradný jazyk aj latinčina, však?

A čo sa v latinskom jazyku skrýva za slovami:
via = cesta
noce = ublížiť, alebo vedomosť o tom, že sa stala krivda

Máš drahá butľavá vŕba prosím inú etymológiu slová Vianoce?
Nabízí se i jiná varianta.
Latinskou verzi rozporovat nebudu. Musel bych se pustit do latiny, to by bylo na delší počítání. Zatím nechám v mentálním šuplíku, je to tam už delší dobu.
Vyšel bych z porovnání názvů Velikonoce a Vánoce.

V Češtině:
Veliko-noce, Vá-noce (ale i "Boží >hod< vánoční") ~ tj. počítám, že jde o určitý druh svátečních nocí (nebo hodů, ve smyslu hodovat)
Ve Slovenštině:
Veľká noc alebo veľkonočné sviatky, Vianoce ~ taky bych tam viděl ty noci, jedna je velká/veliká (v Češtině i Slovenštině) a druhá může být zkomolená (vliv němčiny?) svatá.
Jako doklad německého vlivu je zde vánoční píseň Tichá noc (v České i německé verzi; úvodní verš je "Tichá noc, >svatá noc<...").

Každopádně, tyto svátky se jinak jmenují u západních Slovanů (jsou to "noci") a jinak u východních Slovanů (jsou to "dny" nebo "vzkříšení' resp. "narození").

Nezavrhuji co píše wikipedie:
* Česky, viz sekce "Původ slova"
* Slovensky, viz sekce "Etymológia slova" - text je podrobnější a navíc se zajímavou Staroslovanskou Slovensko - Maďarskou paralelou (kračún/Karácsony); obsahuje i rozbor Českého "Vánoce" a podrobný pokus o rozbor německé etymologie
* Slovensky, viz sekce "Slovo „Veľká noc“ v iných jazykoch"
 
Každopádně, tyto svátky se jinak jmenují u západních Slovanů (jsou to "noci") a jinak u východních Slovanů (jsou to "dny" nebo "vzkříšení' resp. "narození").
Noc - pod vplyvom Luny a nečistých síl
Deň - pod vplyvom Slnka a síl Svetla.
V ľudových rozprávkach (Nebojsa, Tri stromy a iné) všetká démonická pliaga vyliezala o polnoci a kvárila hrdinov až do rozbresku, do prvého zakikiríkania kohúta…
Prečo na Vianoce polnočná omša? Prečo najdôležitejší a najdlhší veľkonočný cirkevný obrad (nie piatková krížová cesta, ale spbotňajší obrad zmŕtvychvstania) je v neskorú večernú až nočnú hodinu?
 
v tomto celom hore je jeden problém. Všetky údaje, Wikipédie a spol neberie do úvahy, že jedným z úradných jazykov v Uhorsku bola latinčina.A ta bola zároven aj liturgickým jazykom a Via-Noce sú liturgickým sviatkom.

Preto je tu spojovacím článkom práve liturgia a latinčina...
 
v tomto celom hore je jeden problém. Všetky údaje, Wikipédie a spol neberie do úvahy, že jedným z úradných jazykov v Uhorsku bola latinčina.A ta bola zároven aj liturgickým jazykom a Via-Noce sú liturgickým sviatkom.

Preto je tu spojovacím článkom práve liturgia a latinčina...
Pokud bychom se přiklonili k latinské variantě Via-Noce, pak se objevují 2 věci:
i. "Noce" by pravděpodobně byla latinská zkomolenina, protože podle
je to
nocens - provinilý, zločinný
noceo - provinit se
a srovnejme i s
innocens - neškodný
innocens - nevinný
(pravda, neovládám latinu, takže nevím jestli "noce" není náhodou jenom jiný mluvnický tvar slov nocens/noceo; pak by nešlo o zkomoleninu)
(ano, gúgl translator říká, že "noce" = poškodit (Česky)/ublížiť (Slovensky), ale už mám vyzkoušené, že překlady do/z některých jazyků pomocí translatoru jsou přibližné)
ii. chybí mi "latinské" vysvětlení Slovenského "veľkonočný" a "Veľkonoce"
 
preto som začal milej bútľavej vŕbe rozprávať príbeh slova Via Noce(o) ako cesta utrpenia....
A čo je symbolom kresťanstva?
Kríž s pribitým Ježišom, Tŕňová koruna, Krížová cesta.... Utrpenie...
Osobne pochybujem, že by trockisti úmyselne vymysleli takýto otvorene záškodnícky názov pre sviatok Kristovho narodenia v latinčine. Trockisti postupujú presne naopak, škodia v skrytosti, a navonok deklarujú všetko bezchybne, aby ich nikto nemohol usvedčiť zo zlých úmyslov.

Každopádne je to zaujímavá náhoda.

Latinčina má 4 konjugácie, to znamená, že rozdeľuje slovesá do 4 skupín a každý skupina sa časuje trochu inak.

Sloveso nocere (druhá konjugácia) znamená: 1. škodiť, krivdiť, 2. previniť sa (mám to z knižného latiského slovníku). V slovníkoch sa neuvádza neurčitok (nocere), ale 1. os. j.č. noceo. Takto sa to robí v latinských slovníkoch.

časuje sa takto:
jednotné číslo
1. noceo (škodím)
2. noces (škodíš)
3. nocet (škodí)
množné číslo
1. nocemus (škodíme)
2. nocetis (škodíte)
3. nocent (škodia)

Rozkazovací spôsob:
noce! (škoď)
nocete! (škoďte)

Takže "via noce!" by sa dalo preložiť ako "cesta škoď!" alebo, ak dáme cestu ako spôsob/metódu, tak "metóda škoď!"
 
Niečo k vianociam....
Vianoce ako recyklované Saturnálie?
Mnoho kresťanov verí, že Vianoce sú kresťanský sviatok.V staroveku boli Saturnálie(oslava Saturnu)jedným z najvýznamnejších rímskych sviatkov v roku, ktorý sa konal počas zimy a kedy sa oslavoval zimný slnovrat. Tento sviatok má základ v pohanskej a keltskej viere a tradíciách.

Tma/temnota/ v tomto období dosahuje vrchol, tento rok 2023 je zimný slnovrat 22.12 ,
štedrý večer na 24.12( 36 = 666 666),
24.12., všetko je strašne zle a 25.12 je zase všetko OK? Nie, energie nastupujú a oslabujú postupne, pomaly. To znamená, že v období pred Vianocami i po nich temnota zosilňuje a potom postupne oslabuje. Posunutím slávenia Vianoc sa teda síce vyhýbame hlavnej sile deštruktívneho rituálu, ale nie je to tak, že by sa nás tieto energie nijako nedotkli. Môžeme iba ovplyvniť to, či odovzdáme svoju energiu, alebo neodovzdáme...


Slovo Santa odkazuje na anglické slovo Saint - svätý, slávnostný, a slovo Claus na Close - koniec; pojem Santa Claus môžeme preložiť ako 'slávnostný koniec', pričom pánom konca či zániku/smrti je Satan. Santa Claus je tiež Satan Claws (Satan škriabe).

25. december, posledný deň Saturnálií, bol zvolený za deň narodenia Ježiša Krista. V tento deň sa však narodilo mnoho starých solárnych božstiev ako Tammuz, Osiris, Horus, Mithra, Dionýzos, Adonis atď., symbolicky reprezentujúcich planetárne božstvo Saturn, tajnými okultnými spoločnosťami považované za prastaré slnečné božstvo. Ježiš Kristus je recyklovanou mytologickou figúrkou týchto saturnských božstiev, s ktorými má mnoho spoločných rysov

XMASS
X pripomína kríž otočený na bok. Podľa slobodomurára Jima Tresnera je X symbolom transformácie a spája sa s príchodom spasiteľa, ktorý premení celý svet. Je to symbol solárneho božstva a spája sa s Luciferom. Vianoce, ktoré sú recykláciou rímskych Saturnálií, sú anglicky Xmas (kde písmeno X
predstavuje slovo Christ - Kristus).


Kresťanstvo prebralo zo starých pohanských zvykov napríklad tieto tradície: večerné pohostenie, vianočné stromčeky ozdobené svetlami (pôvodne to boli sviečky vyrobené z tuku z tiel obetovaných detí) a guľami (reprezentujúcimi hlavy obetí), vymieňanie darčekov, bozkávanie pod imelom, spievanie od domu k domu, adventné sviečky, vianočné pohľadnice a mnoho iných zvykov. Tieto tradície sa dedia stáročia až tisícročia a nikto sa nepozastavuje nad tým, odkiaľ pochádzajú a o čom skutočne sú. Neustálym opakovaním zvykov sa sviatky (oslavujúce temné božstvo) stali prirodzené a nespochybniteľné. A to neplatí iba pre Vianoce.
Je dôležité skúmať a pýtať sa, prečo človek robí to, čo robí, pretože inak bude stále len opakovať to, čo mu bolo predložené a bohužiaľ bude len obeťou skrytých síl, ktoré z ľudskej nevedomosti maximálne ťažia.

Alebo sú vianoce kračúň ?
Obrad samotného vítania Slnovratu, ktorého súčasťou je pálenie kmeňa (badniaku). Zo slovenského národopisu aj literatúry vieme, že tomuto obradu predchádzala noc pred Kračúňom (najkratším dňom v roku),Slovenov prijali označenie slnovratového zlomu za názov Vianoc aj Maďari – Vianoce označujú ako Karácsony (Karáčoň) a Rumuni (Kracůn), ktorí vstrebali mnoho slovanských území, v Sedmohradsku, Vlachoch a inde. Obrad pálenia kmeňa po cirkevných zákazoch postupne zanikal.
 
OK ... to vlákno bylo zbytečně dlouho otevřené, objevilo se tam moc nepřehledných odboček ...
Vlákno Local Reset Petra Blahynky? Bylo skvělé, mně se líbilo, posunulo mě dál, děkuji! Nevadí mi "nepřehledné odbočky", které jsou přirozenou součastí každého neřízeného rozhovoru. Možná se mělo rozdvojit na dvě vlákna, na Local Reset a NP, třeba s dovětkem 2024, dočasně zakázat opakující se přispěvatele, a ne zase utnout bez náhrady..

Local Reset od Petra Blahynky považuji za vhoz euroasijského křídla GP:
  1. Local Reset neřeší nahrazení davo-"elitarismu" lidskou společností, ale nahrazuje skrytý nadnárodní davo-"elitarismus" jakýmsi davo-"elitarismem" "národním", který stejně zase bude podléhat nadnárodnímu řízení, opět skrývanému. Globalismus je jev objektivní, nelze ho zrušit..
  2. Local Reset odstřihává zdroje končícímu nástroji GP, tzn. Anglosasům, je to jistě podporované přesměrování ve všech jejich koloniích, nejen u nás. Je to plně v souladu se zájmy GP.
  3. Petr Blahynka srovnává pokřivená biblická a jiná náboženství a za nejlepší z nich považuje křesťanskou církev, kde jako jediné měřítko vyzdvihuje její trvanlivost. Přitom tato trvanlivost současně dokazuje míru její nebezpečnosti. Vybírá mezi lžemi, pravdu nad 4. prioritou nehledá.
  4. Slušovice byli příkladem společenského pokusu Globálního Prediktora, přesně ve smyslu rčení "Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi". Právě proto byly Slušovice vyzvány ke spolupráci na vytváření soběstačnosti Ruska v roce 2013, jak Petr Blahynka uvádí na své přednášce. V minulosti Slušovice byly navštěvovány významnými zástupci ze sídla euroasijského křídla GP.
  5. Nepodmíněný příjem, že občan nemusí odpracovat ani hodinu, je zhoubný a rozvratný, viz příspěvky Ireny v diskusi. Stalinův návrh zůstává nepřekonaný. Objasňuje to Irenou doporučená kniha od A. S. Makarenka "Začínáme žít". Přečteno a pochopeno! Děkuji za ten odkaz.
  6. Velmi hladké zveřejnění, protože Local Reset podstatu současného systému zachovává.
 
Naposledy upravené:
@Um
Ocenil jsem, že se vytvořila nová zpravodajská témata pro rok 2024.
Ale pak jsem si všiml, že když byla ta stará témata uzavřena, přestal pro ně fungovat systém citování.
Chtěl jsem se zeptat, jestli je to záměr nebo technické omezení fóra?
Dá se s tím žít, i to obejít, to ano, ale ten systém citátů je tak dokonalý, že mi chybí…:- )
 
@Um
Ocenil jsem, že se vytvořila nová zpravodajská témata pro rok 2024.
Ale pak jsem si všiml, že když byla ta stará témata uzavřena, přestal pro ně fungovat systém citování.
Chtěl jsem se zeptat, jestli je to záměr nebo technické omezení fóra?
Dá se s tím žít, i to obejít, to ano, ale ten systém citátů je tak dokonalý, že mi chybí…:- )
Veď môžeme to otvoriť. Tam išlo len o to, že nikomu z ľudí sa nechcelo do vytvárania nových tém, tak sme ich museli vytvoriť sami a staré zamknúť, aby písali do nových a nie starých. Ale keď už nové bežia, tak staré sa môžu odomknúť.
 
A keď dám v odomknutej téme citovať ,ako premostím citáciu do novej témy 24?
V >libovolném< příspěvku (kromě příspěvku v uzavřeném tématu) vyznačíš myší blok textu v Tebou zvoleném příspěvku. Objeví se bublina, která vedle sebe obsahuje 2 volby. Dáš vlolbu “+ Citácia”. Přejdeš do vlákna, kde máš rozeditovaný nový příspěvek a zmačkneš tlačítko “66 Vlož citácie…” na editačním okně s rozeditovaným příspěvkem (toto tlačítko tam není pořád, ale jen tehdy, pokud je zásobník citací neprazdný). Objeví se okno “Prehľad označených citácií”. Kde jsou >všechny< citace vyrobené výše popsaným postupem. Zde můžeš některé citace ještě zrušit nebo změnit jejich pořadí. Nakonec dáš tlačítko “66 Potvrď citácie” a ony se Ti v daném pořadí vloží na pozici kursoru v rozeditovaném příspěvku.
 
Naposledy upravené:
V >libovolném< příspěvku (kromě příspěvku v uzavřeném tématu) vyznačíš myší blok textu v Tebou zvoleném příspěvku. Objeví se bublina, která vedle sebe obsahuje 2 volby. Dáš vlolbu “+ Citácia”. Přejdeš do vlákna, kde máš rozeditovaný nový příspěvek a zmackneš tlačítko “66 Vlož citácie…” na editačním okně s rozeditovaným příspěvkem (toto tlačítko tam není pořád, ale jen tehdy, pokud je zásobník citací neprazdný). Objeví se okno “Prehľad označených citácií”. Kde jsou >všechny< citace vyrobené výše popsaným postupem. Zde můžeš některé citace ještě zrušit nebo změnit jejich pořadí. Nakonec dáš tlačítko “66 Potvrď citácie” a ony se Ti v daném pořadí vloží na pozici kursoru v rozeditovaném příspěvku.
Ďakujem pekne za vysvetlenie Počtář, vyskúšam 🙂
 
Naspäť
Top Bottom