Domestikace zvířat + (sebe) domestikace člověka

Jura

Člen personálu
Chci napsat článek (možná sérii článků) na téma (sebe) domestikace člověka.

Podle mě jde o závažné téma s možným dosahem vedoucím až k přepsání pasáží v knihách Základy sociologie 1-6. Minimálně té týkající se typu psychiky zvrácený do nepřirozenosti/ padlý.

Člověk jak známo je součástí zvířecí říše, takže ty negativní důsledky popsané v literatuře ohledně domestikace zvířat se týkají i jeho.
  • Mnoho ZOO přiznalo, že podává v zajetí drženým zvířatům v nepřirozeném prostředí psychofarmaka (podobnost s epidemií předepisování psychofarmak u lidí je jistě "čistě náhodná").
  • Zvířata držená v zajetí mývají problémy s reprodukcí - to u lidí taky vidíme.
  • Domestikovaná zvířata z různých důvodů nepřežijí ve volné přírodě. V důsledku čehož je přežití jejich druhu plně závislé na chovatelích (podobnost s davo-"elitarismem" je také "čistě náhodná").
Nejhorší forma domestikace člověka jsou megapolis (foto přiloženo). Důsledky byly zkoumány ve známém projektu "myší ráj"
K plné realizace kolapsu kolonií lidí zatím nedošlo, ale podle mě pokud nic nezměníme právě teď, tak k ní není již daleko.
V Rusku žije 85% lidí právě v takovýchto megapolis a další takováto sídliště se překotně staví.


Mno a potřebuji pomoc týkající se ozdrojování zjištění. Nejsem biolog, mohu tedy maximálně sledovat populární články na internetu, což se mi vzhledem k závažnosti problému zdá málo. Takže kdyby mi někdo mohl s rešerší odborných textů pomoci a poradit, tak by to bylo ku prospěchu dané věci.
 

Prílohy

  • Megapolis - Moskva.jpg
    Megapolis - Moskva.jpg
    301.7 KB · Zobrazenia: 15
Člověk jak známo je součástí zvířecí říše, takže ty negativní důsledky popsané v literatuře ohledně domestikace zvířat se týkají i jeho.
Podle mého názoru lze domestikaci přirovnat ke vkládání nového programu/přepsání původního (božího) programu člověkem do domestikovaných zvířat. Samostatnost a svobodná vůle v jednání se potlačuje. Obdobně asi vkládá GP nový program do člověka - zombíruje ho (prostřednictvím jemu výhodných ideologií a náboženství), ale nevztahuje se to na Člověka, který je ve spojení s HRN a udržuje si tím svou svobodnou vůli.
 
Môžeš mať v tomto pravdu, len to treba hlbšie preskúmať. Alkohol, drogy človeka uvrhujú do väzenia závislosti, do veľmi plytkého väzenia plného diskomfortu, kde si človek uvedomuje zúženie svojich možností uplatnenia v živote. A davo-"elitárna" civilizácia, najmä v mestách tiež ľudí uväzňuje v akomsi "myšom raji", z ktorého niet úniku. Psychika môže reagovať úplne rovnako ako v prípade narkotického väzenia.
 
Já myslím, že to není nic nového, co bychom doposud nevěděli ... nové je jen pojmenování, že ty probíhající změny jsou navázány na konkrétní proces - (sebe) domestikace.

Pjakin např. také mluvil o tom, že GP se snaží vyšlechtit Člověka Poslušného. Ta (sebe) domestikace jen ukazuje na proces, pomocí kterého se to šlechtění provádí.
 
Naposledy upravené:
Jde mi o to najít nějaké odbornější materiály spojené např. s návratem ochočených/domestikovaných zvířat zpět do volné přírody (přirozeného prostředí). Já našel zatím jen popularizační.


U některých druhů s tím nebývá problém, jiné s tím mají obrovské problémy - nejsou již schopny se začlenit z různých důvodů ... ty problémy kvůli kterým se nejsou schopny začlenit, jsou vždy u nějaké menší skupiny lidí viditelné též u jiné skupiny jiný druh problémů. Tj. není to tedy jeden vzorec problémů, ale celá vzájemně se prolínající soustava.

Jsou odborníci, kteří se zabývají uzpůsobením podmínek v zajetí, aby zvířata netrpěla a jiní odborníci se zabývají přípravou na vypuštění do volné přírody. Podle mých zjištění mají izolované mnohé poznatky o tom, jak prostředí uzpůsobit tak, aby nelikvidovalo psychiku zvířat a ta zvířata mohla žít podle svého původního genetického programu a přitom stále byla k dispozici člověku.

Homo Sapiens se dnes již nemůže vrátit do své původní přírodní niky, protože ta již ani neexistuje - prakticky vše je moderní technokratická krajina nebo je zastavěno městy. Navíc i původním stylem života lovců a sběračů by se na celé zeměkouli uživilo jen několik desítek milionů lidí, zbytek by musel zemřít.

To sice umělé prostředí, ale sestavené tak, aby by nelikvidovalo psychiku člověka v režim psychiky zvrácený do nepřirozenosti / padlý, je popsáno v Základech sociologie 6 kapitola Krajinná vesnická urbanizace, ale není to tam dostatečně konkrétní.
 
Naposledy upravené:
Jde mi o to najít nějaké odbornější materiály
Pozdravujem. Fenomenu domestifikacie sa dost podrobne venuje biolog a filozof Stanislav Komarek. Vydal o tom aj knihu Ochlupení bližní. Zvířata v kulturních kontextech - Praha, Academia, 2011.
Nejake materialy ma aj na yt, ale je to ovela kratsie ako popisuje v tych knihach. Musim uznat, ze to spracoval kvalitne a dokonca miestami aj vtipne :)

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=zTPhS3Q31g0


Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=hD9Xa0M11-I
 
Důsledky byly zkoumány ve známém projektu "myší ráj"
To je "pecka" uvedený článek mě dostal "do kolen".
Experiment "myší ráj" znám, četl jsem ho několikrát. Jak starší samci nepouští novou generaci (mladší samce ) do pozic a ti pak degradují. A nyní se ukázalo, že vše je trochu jinak, včetně popisu experimentu. Dále kursívou texty převzaté z článku.

Za prvé autor
Okouzlený biblickým projektem - GP:
Už tady se hodí upozornit, že Calhoun byl dobře vybaven znalostmi z Bible – často z ní z paměti citoval – ale měl pramalé ponětí o duchovních obzorech myší. Svým experimentem budoval svou vlastní představu myšího ráje. Ráje, o němž už věděl, jak snadno se může zvrhnout v peklo.

Za druhé mravnost autora
Absence soucitu - asi psychopat - experimenty (živé bytosti) po pokusu chladnokravně zničil - nedavno byl podobný umělecky ztvárněný podobný psychopat v Strážci galaxie 3:
Zklamaný Calhoun pak tuto funkční (první) potkaní utopii nechal otrávit. Žádná senzace z nich nekoukala.

Za třetí průběh experimentu
(cíle nedosaženo - experimenty se nedali zotročit a bez svobody zahynuli - divoká zvířata v zajetí umírají - dílčí úspěch nicméně je, jak zlikvidovat kolektivní západ pomocí zlaté klece vyšel):

John Calhoun bádal skoro pětadvacet let, musel vystřídat tři různé druhy hlodavců, čtyřiadvacetkrát změnit uspořádání svého pokusu tak, aby dosáhl maximální kontroly nad výstupem.

Při prvním pokusu pět samic ve výběhu mohlo dát po čase vzniknout až 5000 jedinců. Jenže to se nikdy nestalo. Populace nikdy nepřesáhla 200 jedinců, po většinu času se držela na 150 kusech. Potkani sami se zorganizovali do tuctu mikrokolonií, a dokázali vzájemně žít v naprosto harmonických a přirozených, plně funkčních skupinkách. Za osmadvacet měsíců nenastal jediný zvrat nebo drama.


V souboji o páření, které zajišťuje v přírodě udržení kvality nové generace vítězí tzv. alfa samci a tzv. beta jsou vytlačeni hledat nová teritoria. Evoluci táhnou beta samci ("porážko, moje porážko můj vzdore" - tuto zákonitost odhalil i básník Chálíl Džibrán).

Taková alfa se vůči samčí konkurenci prosazuje fyzickou agresí. Pere se s vyzyvateli o svou pozici. A kdo prohraje, stane se betou, a musí z kola ven. Zbitý se odplazí pryč, a pokud nezahyne a vylíže se ze zranění, možná bude moci zkusit štěstí v nějaké jiné myší skupině. A třeba se, vybaven zkušenostmi z posledního souboje, prosadí tam.
A někteří poražení našli „nový smysl života“ v tom, že se pokoušeli z výběhu uniknout. Začali podkopávat podlahu – a byli při tom mnohdy úspěšní.
Místo, aby vynášely hlínu po kouscích, sbalily ji celou do klubíčka a najednou ji vyvalily ven z kopaného tunelu. Byla to inovace, nová finta, tvůrčí průlom. Cenné know-how, kterou dominantní jedinci neměli.

Pokrok táhnou beta samci a alfa samci jsou na semeno, stejně co elity, od nich žádný posun nevzejde. Celý koncept alfa a beta samci je chybný, elity záměrně šíří takové bludy (Bůh má pro každého důstojné místo a úkol), ale to je na celou knihu navazuji na zaužívané i když chybné, alespoň naznačuji absurditu uváděných popisů (beta a alfa samci - výsledek boje o samici je větším dílem náhody - proto lze sázet na kohoutí zápasy výsledek není předem znám).
Svůj koncentrák (eufemicky nazvaný myší ráj) tedy John neustále zlepšoval až z něj nebylo úniku.

Při jedné verzi se například u myší rozvinula, jako mechanismus vyrovnání se s násilím následujícím po fázi růstu jakási forma stimulované homosexuality, bisexuality. Coby vysoce funkčního mechanismu, jak nezápasit o pozici alfy a nedojít k úhoně.
I tak lze vysvětlit jalové experimentování nové generace se sexualitou, jsou v koncentráku a život nemůže přirozeně proudit.

Jiné verze byly extrémně násilné, protože se beta samci při vzájemných půtkách vybíjeli navzájem. A kanibalizovali se. Na druhé straně, nevznikl tak sociální přetlak, ani se nezhroutila původní hierarchie. Maximální velikost populace se regulovala.
To se dělo ve středověku, pro koho nebylo pracovní místo, musel se nechat naverbovat a nadbytečná populace se likvidovala ve válkách mezi šlechtou o moc.

Pár výtek zaznělo i k popisu chování myší z těch pokročilejších generací, které bylo vyloženo jako „degradované“ až „hloupé“. Jenže to, že se přijetím vlastní asexuality vymaníte z nekonečného řetězce násilí, jež sužovalo předchozí generace, je vlastně docela chytrý mechanismus přežití.
Není kam expandovat nač se snažit. Bez expanze není schopen GP zajistit přežití v koncentráku v následnosti generací, bez svobody hyne vůle k životu, která měla předtím, alespoň prostor k expanzi.

Závěrečné shrnutí
Velice poučné a i když pracoval pro biblický projekt, ve skutečnosti pracoval pro HNR a plný popis experimentu mnohé jevy v SSS pro vnímavější do nějaké míry objasňuje, biologickou základnu (tělo) máme v něčem obdobnou.

Touha
Po přečtení jsem tak nějak nahlédl jak pracuje GP neustále nám předkládá nějaké ráje (a zde v tomto světě - nadměrná spotřeba, nebo ráj někde jinde po smrti) a okouzluje s nimi hlavně mladou novou generaci. Z touhy po těchto rájích...

Je to jak nic
To totiž neváží víc
Je to něco jak dech
Jak přání na křídlech
Je to nemožnej cíl
Kterej jsi vymyslil


Je to jak sen
Co ráno rozpustil den
Nic není dost velkej cíl
Aby ses nepokusil!
Volej k nebi přání
A všechno bude k mání


Touha je zázrak, kámo, zázrak!

... vznikne samo řízení jak se lidé snaží ráj uskutečnit (prací zde, nebo meditací pro duchovní ráje) a GP může skrytě parazitovat, ale ráje musí měnit, protože se časem provalí, že je to vlastně vězení.

Vyhnání z ráje
Ten GP je "vyčůraný jak díra do sněhu", tohle je tedy autorův (GP) vložený smysl rozšířeného příběhu o vyhnání z ráje (vloženého informačního modulu). Vytvoření touhy po návratu do ráje a zamaskování toho, že ve skutečnosti nás sám GP láká do těchto rájů (nikdo nás nikam nevyhnal a nevyhání - míněno HNR). GP vytváří jako by ráje (zlaté klece) do kterých dobrovolně lezeme. Bůh žádný ráj nikdy nestvořil a nikoho z něj nevyhnal, máme vše k naplněnému životu od počátku věků, vždy a všude záleží pouze na naší snaze o zvyšování mravnosti a navíc Bůh s námi má velkou trpělivost.
 
Naposledy upravené:
Již pár dní sem chci něco napsat, ale váhám. Protože to není ani odborné a ani vědecké. Jen mé postřehy k tématu "megapolis", navíc ještě postřehy z naší země, tudíž nemusejí mít obecnou platnost.
Chtěla bych se vyjádřit k tomu, co si myslím že žene lidi do velkoměst.
Lepší mzdy, lepší nabídka práce, lepší infrastruktura, občanská vybavenost. To je základ a toto žene lidi z vesnic do měst.
Všimla jsem si, že když se na vsi zrušila škola a školka, lidé se začali stěhovat pryč a z vesnice se stal chalupářský skanzen. Pár důchodců, kteří nemají - nebo nechtějí - jiné bydliště a zbytek nabubřelí lufťáci, kteří jako první vykácejí u chalupy sad a usadí tam bazén.
V zahraničí to bylo vždy, že vesnice vymíraly a lidi "šli za lepším" do města. Bez ohledu na slumy a gheta, kde byli nuceni žít.
V minulém režimu se u nás tento trend zvrátil a to hlavně kvůli tomu, že vesnice se hodně přiblížila městu co do občanské vybavenosti a pracovních příležitostí. Pak lidé velmi rádi na vesnici žili a pranic jim nevadily posměšky měšťáků. Jenže - já sama viděla, jaká taky může být úroveň bydlení v Praze v osmdesátkách. Já, vesnická holka jsem věděla, že takto by nikdo od nás ze vsi nebydlel (pavlačový činžák s bytem ve čtvrtém patře, bez výtahu, s topením na uhlí a společným záchodem na patře).
Takže si myslím, že pokud by se zlepšila občanská vybavenost na vsích, lidé by město nepotřebovali.
Už jen to, že se v "démonkratické" době rušilo mnoho spojů, sebou přineslo zvýšený požadavek občanů na auto. Tím chci říct, že dneska na vesnici bez auta velmi těžko žít. K lékaři, na nákupy, děti do školy.... to jde hodně těžko, když jedou třeba 3 autobusy za den.
Pracovní místa - to je jasné. Když lidé musejí dojíždět, je to nejen ztráta času, ale pak i výdělek vypadá jinak, když musíte zohlednit náklady na dopravu.
Úplně v háji to je, pokud není v obci ani malý obchod na každodenní nákup. Taky školka, škola. Samozřejmě - pokud je v obci i pošta, jde to všechno líp.
A na závěr malé upozornění a povzdech.
V dnešní době internetu si dost věcí může člověk objednat a nemusí pro ně cestovat někde do marketu. Ale ty potraviny, které jsou nejvíc potřeba...
Všechny ty služby s internetovým nákupem potravin - a to včetně nákupů od místních farmářů - fungují pouze ve velkých městech. Tam, kde vyjdete z baráku a máte na sto metrech hned dva obchody s jídlem. Tedy tam, kde to není akutně potřeba. Na vesnicích nic takového nefunguje - a když, tak jen poblíž velkých měst. Přitom právě na vsích by lidé takovou službu využívali a byli za ni rádi.
Uzavřu to.
Lidé se stěhují tam, kde je žití jednodušší. A myslím si, že i ta plánovaná "patnáctiminutová města" budou mít úspěch - hlavně proto, že občanské služby budou dostupné.
 
Naposledy upravené:
Již pár dní sem chci něco napsat, ale váhám. Protože to není ani odborné a ani vědecké. Jen mé postřehy k tématu "megapolis", navíc ještě postřehy z naší země, tudíž nemusejí mít obecnou platnost.
Chtěla bych se vyjádřit k tomu, co si myslím že žene lidi do velkoměst.
Lepší mzdy, lepší nabídka práce, lepší infrastruktura, občanská vybavenost. To je základ a toto žene lidi z vesnic do měst.
Všimla jsem si, že když se na vsi zrušila škola a školka, lidé se začali stěhovat pryč a z vesnice se stal chalupářský skanzen. Pár důchodců, kteří nemají - nebo nechtějí - jiné bydliště a zbytek nabubřelí lufťáci, kteří jako první vykácejí u chalupy sad a usadí tam bazén.
V zahraničí to bylo vždy, že vesnice vymíraly a lidi "šli za lepším" do města. Bez ohledu na slumy a gheta, kde byli nuceni žít.
V minulém režimu se u nás tento trend zvrátil a to hlavně kvůli tomu, že vesnice se hodně přiblížila městu co do občanské vybavenosti a pracovních příležitostí. Pak lidé velmi rádi na vesnici žili a pranic jim nevadily posměšky měšťáků. Jenže - já sama viděla, jaká taky může být úroveň bydlení v Praze v osmdesátkách. Já, vesnická holka jsem věděla, že takto by nikdo od nás ze vsi nebydlel (pavlačový činžák s bytem ve čtvrtém patře, bez výtahu, s topením na uhlí a společným záchodem na patře).
Takže si myslím, že pokud by se zlepšila občanská vybavenost na vsích, lidé by město nepotřebovali.
Už jen to, že se v "démonkratické" době rušilo mnoho spojů, sebou přineslo zvýšený požadavek občanů na auto. Tím chci říct, že dneska na vesnici bez auta velmi těžko žít. K lékaři, na nákupy, děti do školy.... to jde hodně těžko, když jedou třeba 3 autobusy za den.
Pracovní místa - to je jasné. Když lidé musejí dojíždět, je to nejen ztráta času, ale pak i výdělek vypadá jinak, když musíte zohlednit náklady na dopravu.
Úplně v háji to je, pokud není v obci ani malý obchod na každodenní nákup. Taky školka, škola. Samozřejmě - pokud je v obci i pošta, jde to všechno líp.
A na závěr malé upozornění a povzdech.
V dnešní době internetu si dost věcí může člověk objednat a nemusí pro ně cestovat někde do marketu. Ale ty potraviny, které jsou nejvíc potřeba...
Všechny ty služby s internetovým nákupem potravin - a to včetně nákupů od místních farmářů - fungují pouze ve velkých městech. Tam, kde vyjdete z baráku a máte na sto metrech hned dva obchody s jídlem. Tedy tam, kde to není akutně potřeba. Na vesnicích nic takového nefunguje - a když, tak jen poblíž velkých měst. Přitom právě na vsích by lidé takovou službu využívali a byli za ni rádi.
Uzavřu to.
Lidé se stěhují tam, kde je žití jednodušší. A myslím si, že i ta plánovaná "patnáctiminutová města" budou mít úspěch - hlavně proto, že občanské služby budou dostupné.
Souhlasím, ale s doplněním, že ono je to někde ještě trochu jinak. Třeba v okolí Prahy je mnoho přistěhovalců z Prahy, které odtamtud doslova vyhání vysoké ceny bydlení. Tito lidé pracují v Praze, není proto divu, že všechny silnice a spoje veřejné dopravy ráno a odpoledne jsou narvané. Těm lidem se prostě finančně vyplatí denně do Prahy dojíždět, i když to mají třeba 40 kilometrů daleko. To je naprosto opačný trend než ten, o kterém se mluví. Ti lidé se tam nestěhují, protože chtějí mít zahradu se stromy a záhony, případně chovat nějaká zvířata, ale protože chtějí bydlet za přijatelnější cenu. Tak bydlí v těch takzvaných panelácích naležato. Už to vlastně ani venkov není. Nebylo by pro všechny lepší (kromě těch, kteří rýžují na předraženém bydlení), kdyby nadále bydleli v té Praze, když tam pracují?
 
Nebylo by pro všechny lepší (kromě těch, kteří rýžují na předraženém bydlení), kdyby nadále bydleli v té Praze, když tam pracují?
Tu si pretočme časy 40 rokov naspäť a pozrime ako sa snažili komunisti čo najviac tlačiť pracovné miesta k dedinám. Takmer každá dedina mala svoje JRD, kde pracovalo veľa ľudí. V najbližšom meste - max 10 km boli strojárske závody. Nie 40 km ale 10 km od bydliska. Takto sa aj verejná doprava zaťažovala symetricky. Zaťaženie sa rozdelilo na viaceré linky.
Dneska kedy všetko riadi (ževraj) neviditeľná ruka kapitalizmu, sa všetka výroba aj spotreba a predaj koncentrujú do miest. Na dedinách nie je takmer nič. Len malý obchod. A to je zle. Je to doslova absencia riadenia sociálnych inštitúcií a životného prostredia národa. Všetko riadenie sa prehodilo na všežravý kapitalizmus a ten len hrabe všetko k sebe a pomaly požiera a likviduje. Od ciest, cez malé podniky až k samotným ľuďom, ktorých vyciciava každodennou túrou 80 km za prácou (40 km tam 40 naspäť).

Tiež kapitalizmus koncentruje zdroje na jedno miesto - mesto aby mohol poriadne fungovať jeho hlavný nástroj - korupcia. Len preto chce mať každá firma pobočku v meste, aby bola blízko centra riadenia, aby mala čo najnovšie informácie o tom čo sa chystá a aby čo najškôr mohla použiť korupciu na svoje obohatenie. To sa dá pekne zmeniť plánovaním. Keď tento rok dostala zakázku táto firma, tak ďalšiu zakázku dostane firma iná, aby aj jej pánovia si mohli pomastiť bruchá nejakým tým ziskom vycicianým od usilovných pracovitých ľudí.

Späť k mestám. Veľa ľudí nevie na čo mestá boli pôvodne robené.
Mesto ma slúžiť na koncentráciu ľudí, ktorý sú schopní tvoriť a zdokonaľovať kultúru.
Mesto má byť miesto, kde sa stretnú najlepší z najlepších a tam budú diskutovať o tom akým smerom sa ďalej bude uberať kultúra, jazyk, politika. Mesto je tvorené pre ľudí, ktorí potrebujú spojenie so sebe podobnými na to aby spolu mohli posunúť kultúru dopredu. Takí ľudia väčšinou nemajú čas sa zaoberať chovaním kráv, pestovaním zemiakov a podobne. Každý čo denne spracúvava tony informácií dobre vie, že po 8 hodinách je na toľko vyčerpaný, že už nemá síl ísť orať na pole. Práve na to by malo existovať mesto. Ľudia okolo mesta, ktorí sa nezaujímajú o politiku, kultúru a jazyk ... by mali zabezpečovať základné životné potreby tým, čo sa v mestách venujú zdokonaľovaniu kultúry jazyka a pod. Dobre viete, že ak ponúknete DVTR "známemu" tak ten s ľahkosťou poďakuje a hodí knihu do kúta kde strávi celý zbytok života. Taký človek nie je hodný bývať v meste. On by sa radšej venoval svojmu hektárovemu pozemku niekde na dedine. Tak mu treba dopriať to po čom jeho srdce túži. V minulsoti to bolo tak, že aj lokálne, o učiteľa, farára a rychtára sa starala samotná občina. Ako ma učiteľ zvládať učenie detí, keď doobeda mu treba orať, lebo po obede bude pršať. Pustí deti domov? No nie, on sa musí spoliehať na to, že rodičia detí, čo učí, mu dajú trošku z vypestovaného.

Preto si myslím, že porovnávať zvieratá a ľudí v tomto smere je trochu mimo. Zvieratá si kultúru a jazyk nezdokonaľujú. Zvieratá sa nepotrebujú spojiť do celku aby mohli zostrojiť ISS čo bude lietať okolo planéty. Všetka tá práca sa dá robiť len v skutočnom spojení niekoľkých tisíc ľudí - v meste.

Áno, dneska v meste bývajú kadejaké čudá. Od cigánov, cez feťákov, až po top manažérov. Veľmi jednoducho sa dá v dnešom meste rozpoznať, kto tam len využíva zdroje, čo mu spoločnosť ponúka a kto aj reálne prináša niečo do spoločnosti. Stačí sa prejsť o 10 00 po sídlisku. Každý, kto sa tam v ten čas bude poflákovať by mal dostať prácu niekde na vidieku na statku. Lebo so svojími, nie príliš vysokými, intelektuálnymi schopnosťami nedokázal dať kultúre nič čo by ju posunulo dopredu. Tak ostal stratený a závislý na meste.

Celkovú koncepciu miest treba prekopať od základu.
Stačí pár základných pravidiel:
1. Deti sa nesmú vychovávať v meste. Tam nemajú dostatočné príležitosti na rozvoj. Rodiny s deťmi musia mať podporu od štátu na to aby sa presťahovali na dedinu a tam vychovávali deti dajmetomu do 15 rokov.
2. Nikto sa nesmie poflákovať po meste cez deň. (Za komunistov sa to kontrolovalo, oni vedeli čo robia, neboli sprostí.) O konzumovaní alkoholu cez deň niekde v bare ani nehovoriac.
3. Musí byť vyčlený zoznam profesií, ktoré sa nesmú v meste vykonávať. Napríklad fabriky na chémiu nemajú v mestách a pri mestách čo hľadať. Takto aj človek túžiaci po tvrdej fyzickej práci jednoducho nenájde uplatnenie v meste a tak tam nebude kysnúť a opíjať sa večer po tvrdej namáhavej práci.

Týmito pravidlami sa mesto doslova vyľudní a ostanú tam ľudia, čo reálne tvrdo makajú na tom aby posunuli celú spoločnosť ľudí dopredu. Je to vlastne likvidácia miest - čo je aj potrebné v dnešnej spoločnosti.

Samozrejme ako zadné vrátka by bola povinnosť každého mestského obyvateľa si odmakať jeden mesiac niekde na dedine, aby nezabudol akú sladkú chuť ma tvrdá práca.
 
Podle mého názoru lze domestikaci přirovnat ke vkládání nového programu/přepsání původního (božího) programu člověkem do domestikovaných zvířat.
Podla mna nejde az tak o prepisanie povodneho programu, ale skor len o jeho upravu. Napr. pes sa aj po 15 000 rokoch sprava stale ako vlk: strazi, brese, zavyja, znackuje si teritorium, mysli si o svojom panovi, ze on je tiez pes, ale vacsi a alfa samec, akurat sa u neho pocas mnoho generacii upravila plachost oproti povodnemu vlkovi a ine detaily. Zvierata sa spravaju na rozdiel od cloveka hlavne instinktivne t.j. maju vrodene algoritmy spravania v roznych situaciach a slachtenim sa upravuju tieto algoritmy. Navyse sa niektore zvierata domestifikovali samy napr. macka. Ta sa od svojej volne zijucej pribuznej macky divej zmenila vzhladovo len minimalne (mam na mysli bezne dedinske macky) akurat stratila plachost. Ako hnaci motor domestifikacie je podla mna zmena vonkajsich podmienok. Clovek zacina v neolite hospodarit na poliach a zit usadlo v malych sidlach. Pri obydliach sa zacinaju hromadit odpadky ako kosti, ktore lakaju napr. vlkov a ti najmenej plachy prekonaju svoj strach a z kosti sa nazeru. Pri vzniknutych sypkach zasa pobehuje hromada mysi, ktore su lahkou koristou pre dive macky. Samozrejme po dobrom jedle si treba najst teple miesto na odpocinok napr. sennik ci stodolu pri dome. Takto sa postupne vyselektovali macky a mozno aj psy. Ak by sa jednalo o postupny cielene riadeny proces vyzadovalo by to presny popis, instrukcie, kontrolu, selekciu, pocas mnohych desiatok generacii. Takze to podla mna nebolo priame riadenie ale skor nepriame. Na vytvorene nove podmienky sa zvierata prisposobia zmenou svojich povodnych nastaveni na nove. Napr. ked sa zacali budovat vysoke panelaky v 20. storoci zacali sa okrem ludi do nich stahovat aj holuby skalne. Tieto holuby predtym zili a hniezdili vo vysokych skalach v prirode a ukazalo sa, ze aj umele skaly (panelaky) su pre nich vhodne. Navyse je v mestach viacej stravy ako vo volnej prirode preto je mestskych holubov viac a tiez same stratili plachost (nikto ich neslachtil, aby sa cloveka nebali). Na tieto zmenene podmienky reagovali sokoly postolky, ktore holuby lovia a aj tie sa presunuli do miest. Takto to podla mna bolo v zaciatkoch domestifikacie. Neskor hlavne v poslednej dobe uz samozrejme k tomu clovek aktivne pridava svoju ruku a cielene slachti. Napr. este pred 50 rokmi boli bezne tazne kone. Po nastupe mechanizacie, traktorov a kombajnov uz dnes vidime hlavne stihle dostihove kone.
 
Podla mna nejde az tak o prepisanie povodneho programu, ale skor len o jeho upravu. Napr. pes sa aj po 15 000 rokoch sprava stale ako vlk: strazi, brese, zavyja, znackuje si teritorium, mysli si o svojom panovi, ze on je tiez pes, ale vacsi a alfa samec, akurat sa u neho pocas mnoho generacii upravila plachost oproti povodnemu vlkovi a ine detaily. Zvierata sa spravaju na rozdiel od cloveka hlavne instinktivne t.j. maju vrodene algoritmy spravania v roznych situaciach a slachtenim sa upravuju tieto algoritmy. Navyse sa niektore zvierata domestifikovali samy napr. macka. Ta sa od svojej volne zijucej pribuznej macky divej zmenila vzhladovo len minimalne (mam na mysli bezne dedinske macky) akurat stratila plachost. Ako hnaci motor domestifikacie je podla mna zmena vonkajsich podmienok. Clovek zacina v neolite hospodarit na poliach a zit usadlo v malych sidlach. Pri obydliach sa zacinaju hromadit odpadky ako kosti, ktore lakaju napr. vlkov a ti najmenej plachy prekonaju svoj strach a z kosti sa nazeru. Pri vzniknutych sypkach zasa pobehuje hromada mysi, ktore su lahkou koristou pre dive macky. Samozrejme po dobrom jedle si treba najst teple miesto na odpocinok napr. sennik ci stodolu pri dome. Takto sa postupne vyselektovali macky a mozno aj psy. Ak by sa jednalo o postupny cielene riadeny proces vyzadovalo by to presny popis, instrukcie, kontrolu, selekciu, pocas mnohych desiatok generacii. Takze to podla mna nebolo priame riadenie ale skor nepriame. Na vytvorene nove podmienky sa zvierata prisposobia zmenou svojich povodnych nastaveni na nove. Napr. ked sa zacali budovat vysoke panelaky v 20. storoci zacali sa okrem ludi do nich stahovat aj holuby skalne. Tieto holuby predtym zili a hniezdili vo vysokych skalach v prirode a ukazalo sa, ze aj umele skaly (panelaky) su pre nich vhodne. Navyse je v mestach viacej stravy ako vo volnej prirode preto je mestskych holubov viac a tiez same stratili plachost (nikto ich neslachtil, aby sa cloveka nebali). Na tieto zmenene podmienky reagovali sokoly postolky, ktore holuby lovia a aj tie sa presunuli do miest. Takto to podla mna bolo v zaciatkoch domestifikacie. Neskor hlavne v poslednej dobe uz samozrejme k tomu clovek aktivne pridava svoju ruku a cielene slachti. Napr. este pred 50 rokmi boli bezne tazne kone. Po nastupe mechanizacie, traktorov a kombajnov uz dnes vidime hlavne stihle dostihove kone.
Ten proces vlastne pokračuje. Na život v meste si zvykajú ďalšie zvieratá. V Amerike majú problém s Medvedíkom čistotným (Mýval), v Indii sú v mestách opice, najmä v chrámoch, kde ich ľudia kŕmia.
 
Ten proces vlastne pokračuje.
Ano clovek tym, ze stale viac ovplyvnuje a meni zivotne prostredie vytvara nove priaznive podmienky pre niektore zive tvory. Nevedome im tak vytvara novu ekologicku niku. Odpadkove kose v USA nevyrabaju preto, aby si v nich hovieli medvediky cistotne, ani chramy v Indii zrejme nepostavili pre miestne opice. Jednoducho tam vplyvom cloveka vznikol nejaky potencial, ktory skor ci neskor vyuzije miestny druh. Podobne aj u nas sa populacie drozda cierneho posledne desatrocia stahuju do miest, parkov a nasich zahrad. Su to ti cierni vtaci so zltym zobakom a nadhernym spevom. Este nedavno obyvali hlboke lesy, kde hniezdili 2x do roka a migrovali na zimu do teplych krajin. V sucasnosti zije vacsina drozdov v mestach a zahradach, kde hniezdia az 3x do roka a uz nemigruju, ostavaju aj cez zimu, kedze pri obydliach sa pre nich vzdy najde dostatok potravy. Takto moze zacinat proces domestifikacie. Podobne to funguje aj na rastliny. Napr. zihlava oblubuje prehnojene rumoviska s nahromadenym mnoztvom biomasy. Aj po 2000 rokoch ju stale mozeme najst na ruinach keltskych opidui a to v miestach, ktore pouzivali ako toaletu ci smetisko. Takze aj biogenna ludska populacia moze aktivne menit zivotne prostredie, na co potom reaguju ine druhy. V suvislosti s tym by bolo zaujimave vediet ake zvierata ci rastliny domestifikovali predchadzajuce civilizacie. Ta predposledna, predpotopna existovala este v dobe, ked tu zili celkom kuriozne tvory ako mamuty, srstnate nosorozce, sablozube tigre, jaskynne levy a pod. Ked sa im podarilo domestifikovat mamuta tak potom sa aj stavba pyramid nejavi az tak komplikovane. Mohli sme to vidiet vo filme 10 000 B.C. Kedze vieme, ze domestifikovane druhy su plne odkazane na cloveka a nedokazu bez jeho starostlivosti prezit, mohlo by to vysvetlovat aj vyhynutie mnohych zivocichov (napr. mamutov) po kolapse predpotopnej civilizacie.
 
Než jsem se k tomuto tématu dostal, celkem dobrá úroda hodnotných postřehů, návrhy na řešení však nejsou, systém to netvoří. Zřejmě se na problém lidského druhu díváme špatně a přes brýle iluzí, které nám brání vidět více do hloubky. Asi podobně jako Calhoun. Dokud to jádro pudla však nenajdeme, tak nenajdeme ani perspektivu.

To křižáci to měli kdysi snazší a přehlednější - čím více pobitých Saracénů, tím výše k bohu se dostane a nikdy již nic nemusí dělat. Jen celou věčnost se válet a chrnět na růžovém obláčku a nechat se ovívat zotročenými anděly (od toho tam také jsou, že, aby mu natřásali ty obláčky a správně dobarvovali odstín).

Saracéni to měli trošku horší, ale za tu svou vidinu budoucnosti se dokázali rvát snad i účinněji než jejich konkurenti. No kdo by to nebral - za zásluhu pobitých křižáků se dostat hned do ráje a pak již jen celou věčnost se válet v zelené zahradě, nic nedělat a pouze povinnost každý den přeorat 100 panenských hurisek. Asi si nevyzkoušeli, co je to za dřinu - jinak by se na to vybodli ještě tady dole na Zemi (prostě se zapomněli Calhouna zeptat, co je čeká).

A tak mě jímá trochu i obava z vize budoucího Zlatého věku lidstva, který je přislíben.
Všechno za nás budou dělat roboti a automaty, myslet za nás bude umělá inteligence, která stejně bude vše vědět lépe než my, tak na co se učit a něco poznávat. Nepodmíněný příjem bude na vše stačit a z domu se stejně nedá jít dále než 15 minut k plotu koncentráku. A tak raději celou věčnost (1000 let) čučet na televizní oltář a místo žití svého vlastního života pouze prožívat "cizí život" - virtuální nesmysl ... iluzi nekonečné telenovely.
A nemyslet - hůře než to hovado u žlabu, jen uvázaný za svůj mozek.

A tak si říkám - bude nás Bůh vůbec tady ještě potřebovat? A proč vlastně, k čemu?

Ten co to nabízel řešení cca před 2000 lety (již brzo) - toho jsme přitloukli pro výstrahu na dřevo a jeho slova překroutili a pohádku o něm si vymysleli, jen aby někoho nenapadlo se za ním tou cestou vydat. Anebo ta slova začneme znovu hledat? Půjde někdo se mnou hledat poučení a novou vizi, když ty staré pokusy selhaly?
Nemáte náhodou také někdo mapu a kompas, jak odtud jinam?
 
Každý druh svým působením v přírodě mění své okolí. Přemnožením jednoho dojde k rozšíření jeho predátorů, chorob a změně rostlinstva v okolí (symbiotické, parazitické vztahy). Týká se to tedy i člověka.

Toto v živočišné říši probíhá nevědomě. Zpočátku to tak měl i člověk.

V určitou chvíli si náš druh uvědomil "sílu společné myšlenky" (např. pomocí rituálu či společné práce - a na to je potřeba více lidí pohromadě). V tu chvíli začali být ty změny svého okolí více cílené. Správa takovýchto společných věcí si vyžádala objev písma, s čímž souvisí rozvoj analyticko-logického myšlení ... tj. rozvoj toho, čemu dnes říkáme Rozum.

Díky tomu mohli začít vznikat větší celky, než je biologicky dané (max velikost lovecké skupiny 10-15 a zimního tábořiště 250 osob) ..... tedy města.

Lidstvo šlo do stádia tvorby prvních měst (zásobovaných okolními osadami) s ne davo-"elitaristickou" kulturou zděděnou z předchozí doby. Takových měst bylo relativně málo.
V pozdější době (po pár tisících let) se "něco" stalo, díky čemuž začaly vznikat davo-"elitaristické" městské státy. To "něco" je nejlépe popsané v knize VP SSSR: Psychologický aspekt historie a perspektiv civilizace.

Se vznikem davo-"elitarismu" ta původně neřízená (sebe) domestikace lidí začala být (minimálně některými) "elitáři" cílená. Městské životní prostředí je vytvářeno cíleně s nějakým záměrem.

-----------------------------------------------------------------------------------------
Na cestě k naplnění genetického potenciálu Člověk jako zástupce Boha na Zemi tedy města potřebujeme.

Lovecko-sběračské komunity o velikosti do 250 osob zajistí max rozvoj genetiky a kultury (typy psychiky zvíře nebo biorobot). Zde města nejsou potřeba.

Dalším krokem na cestě k Člověku (zástupci Boha na Zemi) je rozvoj Rozumu. K tomu je potřeba to číst, psát, počítat a řídit. Na to jsou potřeba i ta města. Nicméně Základy sociologie 6, Hlava 22 Krajinná venkovská urbanizace dává náznak toho, že je možné stavět města (tj. větší koncentrace osob) bez rozporu s biologickou a kulturní podstatou Lidství.

Dnešní města jsou naopak cíleně stavěna tak, aby kurvila biologickou a kulturní složku člověka v režim psychiky padlý.
 
Anebo ta slova začneme znovu hledat? Půjde někdo se mnou hledat poučení a novou vizi, když ty staré pokusy selhaly?
Nemáte náhodou také někdo mapu a kompas, jak odtud jinam?
Kto skutočne hľadá, ten nájde, tu máš súradnice miesta štartu, kompas a mapu nájdeš v tejto knihe: https://torden.sk/produkt/filozofia-zivota-vyznavana-cesta-k-boholudskosti/- kniha s mierou pravdivosti 98%, ktorá sa venuje duchovnej evolúcii a rozoberá o čom skutočne bola misia Ježiša.
 
Naposledy upravené:
Dnešní města jsou naopak cíleně stavěna tak, aby kurvila biologickou a kulturní složku člověka v režim psychiky padlý.
svoj zhubný vplyv a spôsob života tieto “skurvené” mestá už exportujú aj do svojho okolia, kde premieňajú dediny z usadlostného typu (dom, veľký pozemok a hospodárske budovy) skrze developerov na prímestské obytné satelity (dom bez hospodárskeho zázemia s pásom trávnika okolo domu), ktorých obyvatelia doslova útočia na pôvodne usadlostný spôsob života domorodcov, lebo svinka smrdí a kohút ráno kikiríka…
 
svoj zhubný vplyv a spôsob života tieto “skurvené” mestá už exportujú aj do svojho okolia, kde premieňajú dediny z usadlostného typu (dom, veľký pozemok a hospodárske budovy) skrze developerov na prímestské obytné satelity (dom bez hospodárskeho zázemia s pásom trávnika okolo domu), ktorých obyvatelia doslova útočia na pôvodne usadlostný spôsob života domorodcov, lebo svinka smrdí a kohút ráno kikiríka…
Děkuji, tento motiv jsem zaznamenal již dříve, ale nebyl jsem schopný ho vyjádřit slovně.

Dnešní vesnice jsou "paneláky naležato" - tj. to, že kurví psychiku pro ně platí také.

Dobře to bylo ukázáno ve filmu Návrat do budoucnosti, kde se po 30 letech (tj. po pouhé jedné generaci) kdysi idilická ulice proměnila v rejdiště gangů.
 
svoj zhubný vplyv a spôsob života tieto “skurvené” mestá už exportujú aj do svojho okolia, kde premieňajú dediny z usadlostného typu (dom, veľký pozemok a hospodárske budovy) skrze developerov na prímestské obytné satelity (dom bez hospodárskeho zázemia s pásom trávnika okolo domu), ktorých obyvatelia doslova útočia na pôvodne usadlostný spôsob života domorodcov, lebo svinka smrdí a kohút ráno kikiríka…
Toto potvrzuju. Velice často si lufťáci chodí stěžovat, že "oni jsou zvyklí spát do desíti" - a ten sousedův kohout už vyvádí po páté ráno. Pro slepičinec na obecní louce by se chtěli soudit, protože to je "nechutnost" - ale auta svých návštěv tam klidně zaparkují na celý víkend. A nepřejte si vidět ten cirkus, když kohout na kapotu jednoho takového vyskočil a zanechal tam svou exkrementovou značku....
 
Naspäť
Top Bottom