V sedlecké kostnici rozebírají pyramidy z kostí
5. 9. 2023, 17:01 – Kutná Hora-Sedlec
Ve světoznámé kostnici v Kutné Hoře-Sedlci pracují naplno restaurátoři. Kvůli opravě statiky kostela tu postupně rozebírají vysoké pyramidy z kostí. Jedna z nich už je zpět na svém místě, do rozebírání druhé se odborníci pustili před měsícem. Jak se pracuje s desítkami tisíc kostí, se tam vydala natočit kamera Novinek.
„Momentálně demontujeme druhou pyramidu, jihozápadní. V současnosti jsme v úrovni prvního kosterního patra,“ přibližuje práce hlavní restaurátor Tomáš Král, který tu vede tým zhruba pěti lidí.
Do rozebírání netypické stavby se pustili před měsícem. Začali od stropu, od nejvyššího patra a postupují směrem k nejnižšímu, ale zároveň nejobjemnějšímu.
„Zajímavé je, že pyramidy jsou sofistikovaně vyskládané pouze zvenku, takže ten vnější plášť je velmi krásný, a uvnitř se nachází historická suť a úlomky kostí,“ popisuje Novinkám ředitelka organizační složky Římskokatolické farnosti Kutná Hora-Sedlec Radka Krejčí.
Před několika týdny našli odborníci v hromadě ostatků nečekaně ještě něco navíc – noviny z roku 1972.
„Nebyly do pyramidy zastrčené zvenku, pozičně to muselo být tak, že ji někdo z části rozebral a noviny tam dal. To je pro nás záhada, protože nemáme absolutně žádnou zprávu o tom, že by v roce 1972 kdokoli jakkoli do pyramidy zasahoval,“ zmiňuje Krejčí jedno z překvapení, na které tu narazili.
Hmotnost celé pyramidy odhaduje restaurátor Král na 15 tun a množství kostí – těch dlouhých a lebek – počítá na vyšší desítky tisíc. V předešlé rozebírané pyramidě jich napočítali na 60 tisíc.
„Stav kostí je ucházející. Je zde patrná menší vzlínající vlhkost než u první, severozápadní pyramidy. Tam byly zadní partie u obvodového zdiva velmi napadeny hnilobou,“ vzpomíná.
I tak je podle Krejčí ale možné, že jich na opětovné sestavení stavby nebudou mít dostatečný počet.
Když nám kosti nezbydou, nejpravděpodobněji uděláme to, že bychom ty nepohledové části pyramidy vzadu neskládali.
„Abychom zabránili sesedání kostí a naklánění, tak jsme do severozápadní pyramidy dali dovnitř dřevěnou nosnou konstrukci. Ta by měla zabezpečit, aby pyramida v tomto stavu a tvaru zůstala po další staletí,“ ukazuje Krejčí na nově seskládanou první pyramidu, jež teď oproti ostatním září čistotou a stojí rovně.
Stále však ještě není kompletně hotová, chybí jí poslední patro pod zlatou korunou, která každou z pyramid završuje.
„To čtvrté patro je velmi komplikované. My si s ním upřímně moc nevíme rady, jak ho sestavit. Takže abychom ho byli schopní vrátit v co nejvěrnější podobě, tak jsme museli právě rozebrat tu protější pyramidu, abychom získali odpovědi na tyto složité otázky,“ vysvětluje Krejčí. Žádná historická dokumentace ke kosterním objektům totiž neexistuje.
Kosterní výzdoba kaple, v pozadí jedna z pyramid
Ve světoznámé kostnici v Kutné Hoře-Sedlci pracují naplno restaurátoři. Kvůli opravě statiky kostela tu postupně rozebírají vysoké pyramidy z kostí. Jedna z nich už je zpět na svém místě, do rozebírání druhé se odborníci pustili před měsícem. Jak se pracuje s desítkami tisíc kostí, se tam vydala...
www.novinky.cz
Kostnice v Kutné Hoře ukrývá
neobvyklou morbidní výzdobu, tvořenou takřka výhradně z kostí celkem 40 tisíců zemřelých lidí. Výzdoba je vskutku jedinečná - najdete zde velké pyramidy, kalichy, masivní lustr i
Schwarzenberský erb…
to vše postavené z kostí a lebek.
Odkud pochází kosti mrtvých?
Rychle se rozrůstající město Kutná Hora bylo svého času díky těžbě stříbra jedním z nejbohatších a nejlidnatějších českých královských měst.
Ve 14. století zde sídlilo 80 tisíc obyvatel. Tou dobou se ovšem vlivem morových ran, hladomorů a válečných konfliktů zvýšila úmrtnost. Jen během hladomoru roku 1318 v Kutné Hoře zemřelo 30 tisíc lidí. Stejný počet lidí zemřelo na morovou ránu o třicet let později. Nemluvě o husitských válkách, které si vzaly 10 tisíc lidských životů.
Ke konci století už činila plocha hřbitova neuvěřitelných 3,5 hektaru a další zemřelé již nebylo kam uložit k věčnému spánku. A tak byl hřbitov zrušen, těla exhumována a jejich kosti uloženy do podzemní kaple sedleckého kostela Všech svatých. Podle křesťanské tradice totiž kosti patří pod zem.
Dnešní dochovaná výzdoba kostnice Sedlec je pravděpodobně dílem umělce Jana Blažeje Santiniho-Aichla, který zde na počátku 18. století prováděl barokní úpravy. On je považován za autora neuvěřitelných lidských kosterních pyramid, byť jeho autorství v tomto ohledu není jisté. O vyskládaných kosterních pyramidách také mluví pověst o poloslepém mnichovi.
Další designové prvky má na svědomí stavební mistr František Rint, kterého sem přivedli páni
Schwarzenberkové v polovině 19. století.
Dvě z kosterních pyramid byly rozebrány, aby z nich vznikly nové ozdobné prvky. Právě Rint doplnil výzdobu kaple mimo jiné o dominantní lustr i Schwarzenberský erb.
https://turistickamapa.cz/kostnice-kutna-hora/
Kuknite. Video je nastavené na 10 sekúnd pred "udalosťou" 
www.krimi-plzen.cz
homosignum.blogspot.com
www.polesie-toys.com
www.lbc.co.uk
