Globální politika

[V.V.Moon]

Neomarxisté tlačící témata LGBT, gender, všelijakých menšin apod. nejsou marxisté. Já jim říkám ne(o)marxisté. Jejich ideologie je neslučitelná nejen s marxismem, ale dokonce s jakoukoli materialistickou filosofií. To, jestli je někdo muž nebo žena, jde objektivně zjistit, bez ohledu na to, co si dotyčný/á myslí o sobě, že je. Považuje-li se muž za ženu, dle marxismu se jedná o falešné vědomí. Je to vlastně podobný stav mysli, jako když otrok si myslí, že je svobodným, že není otrokem.

Ale o to tady vůbec nejde. Dnes už skoro nikdo neví co to ten marxismus vlastně je a když lidem nakukáš, že je to pro ně dobré, tak za tím půjdou (na porážku). Svět se řídí symboly a když lidi vidí jen povrch, tak dovnitř nacpeš cokoliv co se ti zachce, bez ohledu na to zda je to dobré či nikoliv.

 

[Boleslav]

Ale o to tady vůbec nejde. Dnes už skoro nikdo neví co to ten marxismus vlastně je a když lidem nakukáš, že je to pro ně dobré, tak za tím půjdou (na porážku). Svět se řídí symboly a když lidi vidí jen povrch, tak dovnitř nacpeš cokoliv co se ti zachce, bez ohledu na to zda je to dobré či nikoliv.

Kdo chce vědět, co to ten marxismus je, tak ho může studovat. A konfrontovat s praxí. Nikoli poslouchat různé chytráky, kteří o tom marxismu žvaní, přitom ví houbeles. Literární zdroje k tomu dostupné stále jsou. Je to stejné jako s KSB, kdo chce o ní něco vědět, tak si musí přečíst alespoň její základní díla. Tomu, kdo to čte, pak těžko lze nakukat něco, co tam vůbec není.
Jde právě o to nevidět jen ten povrch a jít do hloubky. K tomu je třeba lidi vést. Není to zas až tak těžké. A ne se smířit s tím, že to tak je a vždycky bude (ano, když se o změnu nikdo ani nepokusí, tak to tak zůstane), že lidi vidí jen povrch, a ještě se tomu povrchnímu náhledu přizpůsobovat a omezovat se jen na symboly - to je cesta do pekel.

 

[strýc Teremtete]

Já bych řekla, že celé toto zamyšlení ztrácí zcela smysl, jestliže nepočítá s vnějším účelovým řízením, které programově maří budování lidské společnosti. I kdybychom teorii existence GP pokládali za konspiraci, tak je nepopiratelné, že tu existovala buržoazní třída, která měla vždy své zájmy, měla zdroje pro jejich realizaci, vědomosti a nadnárodní kontakty. (Takže zatímco například v první světové umírali Francouzi a Němci ve vzájemném boji na frontě, tak čile nad jejich hlavami probíhal obchod viz https://kob-forum.eu/2024/11/11/upton-sinclair-konec-sveta-cast-i/) Takže když se lidé zdola, bez znalostí, negramotní začnou snažit budovat svou spravedlivou společnost, tak především musí chápat, že tu existují mocné síly, které to budou účelově mařit. Komunisté/bolševici si toho byli ve velké míře vědomi, proto také byli v případě Ruska úspěšní a mohli po válce rozšířit socialismus díky marxismu, díky existenci komunistů se stejným smýšlením. I když se neustále objevovali různí vykladači marxismu, kteří to chtěli vždy svádět někam stranou. Je to jako Brownův pohyb, kde je ta bolševická síla ale převažujícím směrem a nakonec tyto "úchylkáře" dokáže srovnat do svého směru. Jestliže však čelí natolik soustředěnému útoku, který nepředvídá, který přesahuje její představivost, který vychází nad rámec známých jí pojmů, tak podlehne, jako se to stalo v SSSR. Po Stalinově smrti nešlo o žádné přežívání institucí, ale o to, že to bylo opět "buržoazií" využito k tomu, aby se zmocnila řízení. Chruščovovy kroky jsou v tomto ohledu více než vypovídající. Šlo o záměrnou likvidaci budování lidské spravedlivé společnosti, řízením shora. A to odhalení Stalinova kultu byl důležitý řídící krok deklasující vše, čeho bolševici dosáhli, přičemž vina za krvavost jejich boje o spravedlivý svět byla připsána jim a ne nepříteli, kterému čelili. Tady nešlo o žádné souhry okolností, ale o uvědomělé řízení. Neuvědomělý Brownův pohyb spravedlivým směrem nebude nikdy dostatečný, nebude-li také podložen uvědomělým řízením, což je to, co do značné míry poskytuje KSB.

PS: Jen bych dodala, že je daleko účinnější chyby, které se zákonitě vždy dělají, chytře umocňovat. Zvláště když se znalostí řízení víte, kde a jak. Dokážete odhadnout, kdo je upřímný bolševik a má rozlišení, takže ho eliminujete (odstavíte ho od řízení či dokonce fyzicky). Zatímco tupé trockisty posouváte kupředu. To je jen malý příklad.

Hmm.... ano, vnější síly mohou společenský projekt cíleně oslabovat, využívat jeho chyby a prohlubovat vnitřní rozpory. Moje úvaha tuto možnost nevylučuje. Potřebuji ale rozlišit, kdy někdo změnu vyvolal, kdy ji usměrnil a kdy pouze využil její následky. To nejsou stejné situace.

U destalinizace zatím nacházím vysvětlení ve vnitřních zájmech sovětského vedení. Potřebovalo se vyrovnat s minulostí, omezit riziko opakování represí a současně si zachovat moc. Tím lze vysvětlit přípravu změny, její řízené šíření i zásahy proti kritice, která překročila povolené hranice. Pokud k tomu přidám místní GP, nebo "buržoazní třídu", měli by jste ukázat, co dalšího jejich působení vysvětluje a podle čeho je poznáváte. Jestliže tím lze vysvětlit každý výsledek, ztrácíte možnost zjistit, kdy se v tomto výkladu mýlíte.

Po Stalinově smrti byla některá bezpráví pojmenována a napravována. Právo určovat směr společnosti však zůstávalo soustředěné ve stranickém vedení. Když se kritika obrátila od mrtvého vůdce k samotnému rozdělení moci, narazila na odpor. Právě zde vidím otázku důležitou i z hlediska DVTR: dokázal systém opravovat vlastní chyby, pokud zároveň trestal ty, kteří je pojmenovali jinak, než si vedení přálo? Jak spolehlivá může být zpětná vazba, když je bezpečnější potvrzovat očekávání nadřízených?

Proto mi nepřipadá, že úvaha o přežívání institucí ztrácí smysl, ale naopak se zpřesňuje. Nestačí, aby instituce přežily svého zakladatele. Záleží také na tom, jestli dokážou přijímat nezávislou kritiku a měnit vlastní rozhodování. A právě tato schopnost je podstatná i pro odolnost vůči vnějšímu zásahu, o kterém se tu píše.

 

[Irena Aneri]

Hmm.... ano, vnější síly mohou společenský projekt cíleně oslabovat, využívat jeho chyby a prohlubovat vnitřní rozpory. Moje úvaha tuto možnost nevylučuje. Potřebuji ale rozlišit, kdy někdo změnu vyvolal, kdy ji usměrnil a kdy pouze využil její následky. To nejsou stejné situace.

U destalinizace zatím nacházím vysvětlení ve vnitřních zájmech sovětského vedení. Potřebovalo se vyrovnat s minulostí, omezit riziko opakování represí a současně si zachovat moc. Tím lze vysvětlit přípravu změny, její řízené šíření i zásahy proti kritice, která překročila povolené hranice. Pokud k tomu přidám místní GP, nebo "buržoazní třídu", měli by jste ukázat, co dalšího jejich působení vysvětluje a podle čeho je poznáváte. Jestliže tím lze vysvětlit každý výsledek, ztrácíte možnost zjistit, kdy se v tomto výkladu mýlíte.

Po Stalinově smrti byla některá bezpráví pojmenována a napravována. Právo určovat směr společnosti však zůstávalo soustředěné ve stranickém vedení. Když se kritika obrátila od mrtvého vůdce k samotnému rozdělení moci, narazila na odpor. Právě zde vidím otázku důležitou i z hlediska DVTR: dokázal systém opravovat vlastní chyby, pokud zároveň trestal ty, kteří je pojmenovali jinak, než si vedení přálo? Jak spolehlivá může být zpětná vazba, když je bezpečnější potvrzovat očekávání nadřízených?

Proto mi nepřipadá, že úvaha o přežívání institucí ztrácí smysl, ale naopak se zpřesňuje. Nestačí, aby instituce přežily svého zakladatele. Záleží také na tom, jestli dokážou přijímat nezávislou kritiku a měnit vlastní rozhodování. A právě tato schopnost je podstatná i pro odolnost vůči vnějšímu zásahu, o kterém se tu píše.

Napřed si zjistěte fakta, jaké zásadní změny v řízení byly provedeny s dlouhodobým destrukčním dopadem, a potom vyprávějte o "napravených bezprávích" a vyrovnání se s minulostí. Přestaňte prázdně teoretizovat a trochu do toho zahrňte i realitu. Tím "napravením bezpráví" zřejmě máte na mysli to, jak Chruščov pustil benderovce? Nenechte se vysmát!

 

[Irena Aneri]

Napřed si zjistěte fakta, jaké zásadní změny v řízení byly provedeny s dlouhodobým destrukčním dopadem, a potom vyprávějte o "napravených bezprávích" a vyrovnání se s minulostí. Přestaňte prázdně teoretizovat a trochu do toho zahrňte i realitu. Tím "napravením bezpráví" zřejmě máte na mysli to, jak Chruščov pustil benderovce? Nenechte se vysmát!

Príspevok v téme 'Metody a příklady zničení socialistického bloku.'

22.09.2026

K tématu:

Megaprojekty Stalinovy epochy - Jak sovětskému národu ukradli světlou budoucnost Titulky CZ - Náboj Pravdy

Titulky: Irena Aneri

nabojpravdy.cz

Každý v míře svého chápání pracuje pro sebe a v míře své nevědomosti na toho, kdo toho ví a chápe více – část I. - Náboj Pravdy

Autorka: Irena Aneri, 24.3.2024, Zdroj. Část II zde.

nabojpravdy.cz

• Irena Aneri

• 

Tady máte stručné přehledy toho, co dělal Chruščov prakticky ihned po Stalinově smrti. Je to přehled od dvou lidí, kteří ho dělali nezávisle na sobě, a ani jeden není konceptuál. Myslím, že jim tam ještě z těch velkých věcí chybí roztržka s Čínou, o kterou se postaral, čímž zcela přesměroval její další rozvoj a zabránil masovému úzkému styku lidí, aby si nepředávali zkušenosti. Spojení těchto dvou celků na bolševickém základě by bylo fakticky neporazitelné.