Díl 1
Mám déjà vu. Nebo spíš déjà čtu.
Dám link, k čemu se můj následující propočet bude vztahovat.
> [jpavel povedal/-a](/discussion/comment/10254/#Comment_10254): ad počtář:
Nejde o diskusi s autorem příspěvku, jde o rozbor toho textu.
---
"Kosmas byl, chtějte či nechtějte, jedním z "konstruktérů" českého státu a českého étosu."
Že konstruoval, tak to je nepochybné, otázkou je ale v čí prospěch.
Kosmas nebyl žádný dobromyslný dědula, který si na stará kolena uvědomil, že něco pamatuje, tak se ve volném čase naučil latinsky a hodil to na pergamen.
Bylo to vysoký hodnostář latinské (západní) křesťanské církve. Od mládí předlouho studoval (i “v cizině”), pravděpodobně celkem více, než 30 let, a setkával se s všelikými papaláši, domácími i západními. A jak to chodí i dnes, když se vrátil ze “západních studií” do Prahy, dostal lukrativní funkci v tehdejší církevní mafii (viz v linku níže “...tato skupina propojena nejen přátelskými, ale také příbuzenskými vazbami.”).
O tom, že Kosmas byl "kovaným" Čechem, svědčí:
i. že si zvolil latinský pseudonym (tím skryl svoje pravé jméno, tudíž nyní už nelze spolehlivě vypátrat jeho původ a tedy se obtížně určuje, pro zájmy koho konkrétně pracoval)
ii. kronika je napsána latinsky (přitom Cyril a Metoděj už tu byli, takže už bylo čím psát ;-)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmas
Taky mu moc nešly pod fousy křesťanské bohoslužby ve Slovanském jazyce a tak “Podporoval biskupa Jaromíra v boji proti bohoslužbě ve slovanském jazyce...”, viz zde
https://ru.wikipedia.org/wiki/Козьма_Пражский
---
"...ani tady bych mu (myšleno Kosmovi - pozn. Počtář) nedával za vinu, že leccos popletl."
Sorijako, jaké popletl? Kompletně si z prstu vycucal (on nebo jeho kurátoři) “Praotce Čecha” a 7 následníků “Přemysla Oráče”, tedy osoby jménem Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít.
- Je zde problém se jménem Praotce Čecha.
Kosmas totiž psal latinsky a použil jméno "Boemus".
A proč je to problém? Protože slovo "Boemus" je hodně odlehlé od slova "Čech". Jak to myslím? Protože když se do latiny překládá nějaké "domorodé" jméno, je tam určitý souzvuk. Příklad: Polsko ~ Polonium, Rusko ~ Ruthenium, (vojvoda) Krok ~ Crocco, atd. Takže jak ze slova "Čech" mohlo vzniknout v latině úplně jinak znějící "Boemus"? Počítám, že nemohlo.
Někdo může namítnout, že pravidlo souzvuku latinského slova s domorodým slovem neplatí vždy. Ano, jsou situace, kdy cizinec zcela odmítne domorodé názvosloví. Příklad: Německo ~ latinsky Alamania/Germania. Němci přitom sami sebe nazývají "Deutsche". Ani tato varianta problém neřeší. Protože Kosmas tvrdí, že souputníci "Praotce Boemuse" (Čecha) nazvali novou zemi z vděčnosti >podle praotcova< jména. >Latinsky< "Boemia”. A to je rozpor. Protože podle
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bójové "...střední a severozápadní území Čech, začaly být později nazývány >římskými< historiky zemí Bójů, >latinsky< Boiohaemum...", z čehož podle
https://cs.wikipedia.org/wiki/Čechy vzniklo finální >latinské< "Bohemia". Takže Praotce Boemuse pojmenovali podle >latinského< jména nově objevené země? Prostě to nesedí ani jedním směrem.
Navíc: šablona “Praotec” byla použita i na další Slovanské národy - máme “Praotce Lecha” (pro Poláky) a dokonce i “Praotce Rusa”.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Praotec_Čech
(Pravda ovšem je, že zde panuje jistá dvojkolejnost: vím, že v některých starých latinských textech se používá slovo “Boemia”, místo “Bohemia”. Pátrání ohledně toho, jestli je to jinými autory převzatá kosmasovština nebo je to něco staršího, je mimo moje možnosti.)
- U “Přemysla Oráče” je situace o něco méně okatá.
Předně, Kosmas termín "Přemysl Oráč" vůbec nepoužívá: "Potom oděn v knížecí roucho a obut v královskou obuv, vsedne oráč na bujného oře...".
Dále: postava “Přemysla” se objevuje i ve starší tzv. “Kristiánově legendě”, která hovoří o “...muži, jenž se jenom orbou zabýval, jménem Přemysl...”.
Slovní spojení “Přemysl Oráč” počítám, že musí být vynález někoho jiného a mladšího původu.
Kosmas to poněkud přehnal, když ústy Libuše hlásí: "Muž má jméno Přemysl, ten na vaše hrdla a hlavy přimyslí mnohá práva.". Tím se dopouští výkladu/rozboru jména Přemysl, což počítám, že je indicie umělého původu osoby Přemysla. (Dělá něco podobného s jinými jmény?)
https://service.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zliteratury/VZCL3/12.pdf
- Rozbor slov “Přemysl Oráč”.
Přemysl ~ pře-mysl ~ ten, který (u svých poddaných) má (z)měnit mysl, světonázor - zde z původního Slovanského (tzv. pohanského) na západní/latinsko-křesťanský (podobně je konstruováno slovo “pře-dělat”)
Oráč ~ ten, který provádí orbu ~ (i) rituální/posvátná zakladatelská orba (orba první obvodové brázdy při zakládání města), (ii) orba “božím slovem”, tj. “radlicí [Božího] slova zúrodňují úhory srdcí pohanských” (tak symboliku orby vysvětluje Kosmas); dodnes se v naší řeči uchoval termín “přeorat” pro vyjádření, že chci něco zásadně změnit; zde nutno podotknout, že symbolika “oráče/orby” je ve skutečnosti ještě složitější, což zájemce může zjistit např. zde
http://www.moraviamagna.cz/symbolika/s_orac.htm
Kromě toho, Oráčové se vyskytují nejen v České mytologii, ale i u Poláků, Gótů a i u tzv. “Římanů” (Romulus a Remus).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Přemysl_Oráč
Archetyp “Oráče” byl a dosud je oblíbený u katolické církve, počítám, že zejména v německém prostředí.
https://www.ackermann-gemeinde.cz/
- Přemyslovci pochází od Palackého.
“Název rodu „Přemyslovci“ vymyslel a rozšířil až v 19. století obrozenec a historik František Palacký. Přemyslovci se takto sami nenazývali, ani tak ve své době nazýváni nebyli.”
https://cs.wikipedia.org/wiki/Přemyslovci
Všichni si myslí, že “Přemyslovci” jsou (jeden) rod. Proč ale toto slovo nefiguruje ve jménech příslušníků tohoto “rodu”?
Já počítám s tím, že nejde o jméno rodu. Ale o přízvisko, které dostali jenom někteří jednotlivci.
https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/přízvisko
Tedy něco jako slovo “pobožný” v pojmenování “Boleslav II. Pobožný”.
Proč je zde Rudolf Habsburský, Jan Lucemburský, ale není zde Karel IV. Přemyslovský? Atd. atp.
Pokud chce někdo poukázat na 2 výjimky ve formě “Přemysla Otakara I.” a “Přemysla Otakara II.”, tak toho musím zklamat. Je to jen další argument ve prospěch mého výpočtu. Jmenovali se totiž “Otakar I. Přemysl” a “Otakar II. Přemysl”. Byli to Otakarové.
Počítám s tím, že celý tento “přemyslovský rod” před Bořivojem I. je smyšlený vláček, jehož cílem je zakrýt pravý rodový původ Bořivoje I. Tj. jeho Velkomoravský rodový původ: z Mojmírovců a z jim následných Vršovců.
- Další jména jsou Krok, Kazi, Teta a Libuše.
Tady to začíná být komplikovanější. Buď si někdo dal s vymýšlením jmen větší práci nebo tyto osoby mají nějaký reálný Slovanský základ.
Dovolím si zde uvést v latince můj soukromý výpočet staršího data, jak počítám, že se tato jména vyslovovala ve Slovanském jazyce: Krok, Kaži, Tiěťja, Ljubuša.
Všimněme si u “Ljubuša” pozoruhodného souzvuku s Kosmovou latinskou formou "Lubossa". (souzvuku jsem si všiml až při psaní tohoto příspěvku)
A ještě jeden pozoruhodný pohled na možný původ těchto jmen:
“Podle historika Vladimíra Karbusického pocházejí bájná česká jména (Krok, Kazi, Teta, Libuše, Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít) z úryvku staroslověnského textu adresovaného v 9. století Frankům (Teutonům). Text zní: Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit, což se vykládá jako: Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.”
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krok_(vojvoda)
- Je tady něco, co usvědčuje ze lži každého, kdo šíří narativ “Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít“.
Bořivoj není synem mýtického “Hostivíta”, ale reálného Rostislava Velkomoravského z Velkomoravského rodu Mojmírovců:
“Podle jiné teorie, kterou navrhl Petr Šimík, měl být Bořivoj I. původem z Velké Moravy. Měl být synem Rostislava Velkomoravského. ... Tato teorie byla často podporována >kosterními pozůstatky< pod podlahou svatovítské rotundy v hrobu K1. Tyto pozůstatky byly často považovány za tělo knížete Bořivoje. Lebka tohoto těla sdílí s lebkou z hrobu 12/59 v Sadech u Uherského Hradiště, považovaného za hrob knížete Svatopluka, >ojedinělou anomálii zvukovodu<; obě kostry mají také stejnou, byť tehdy běžně rozšířenou krevní skupinu.”.
Zajímavé je, že dokud Šimík nepřišel s touhle “rouhačskou” myšlenkou, nikdo nezpochybňoval, čí ty lebky jsou. A potom najednou: “Ukázalo se však, že lebka z hrobu K1 není z doby Bořivojovy, ale z doby o století mladší.”.
(A jak “se to ukázalo”? Ano, nemýlíte se: byli to mýtičtí “vědci”, v tomto případě ne američtí, ale čeští, v roce 2019.
https://ct24.ceskatelevize.cz/domac...knize-borivoj-reporteri-ct-zjistovali-kdo-tam
A jako závěrečná třešinka na dortu: “Přemyslovci v sobě měli keltsko-germánské kořeny“. Moment, a kde jsou Slované? Nebojte se, ani na Slovany vědci nezapomněli. V článku jsou k nim dohromady tyto 3 věty: “Co se týče zastoupení haploskupiny R1B v české populaci, tak je druhá nejpočetnější. Větší zastoupení má jen skupina východoevropská, které se někdy říká slovanská. Tu má přibližně 37 % lidí v Česku.”. Správně jste pochopily, milé děti, tzv. “Přemyslovci” byli v podstatě Němci ;-)
Ale Šimík nebyl jediný: “Existují i jiné teorie původu dynastie Přemyslovců. Jednou z možností je jejich moravský původ. Podle teorie historika Lubomíra E. Havlíka, podporované J. Zástěrou a částečně také L. Galuškou, byl kníže Bořivoj synem moravského knížete Rostislava, přičemž tamní dynastie (Mojmírovci) mohla pocházet až od prvního slovanského vladaře Sáma, který je ztotožňován někdy také s Přemyslem jako zakladatelem státu.“.
(Sámo a nebo Samoslav/Soběslav? Ale tutově ne “franský kupec”. Už vidím, jak si Slované volí za knížete cizince, navíc ze země svých nepřátel, čili Franků. Vždyť tak daleko se to západníkům ještě nepodařilo dotáhnout ani dnes!)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bořivoj_I.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rastislav
https://cs.wikipedia.org/wiki/Přemyslovci
- Kosmovo egregoriálně-matriční řízení a programování vládnoucích elit v Čechách.
Copak se dělo s kronikou, když byla sepsána? Je to jednoduché: byla čtena a předčítána (či spíše simultánně překládána z latiny?). A komu? Elitám.
Cituji: “...čtenářská obec, které je kronika určena. Vedle vzdělaného kléru se jedná především o velmožskou elitu, která spolutvořila politické dějiny přemyslovského státu. Nedá se předpokládat, že by tito Čechové uměli číst, spíše se v literatuře naznačuje, že měli patřit k posluchačům Kosmovy kroniky.“.
A jak dlouho to trvalo? Celá staletí. Z kroniky čerpali mnozí sepisovatelé a další kronikáři. Počítám s tím, že “Kosmova kronika” řídila nejen na 2. (chronologické) prioritě zobecněných prostředků řízení, ale že zde byl přesah i do 1. (světonázorové) priority.
Na podporu této teze může posloužit indicie napovídající, že “Kosmova kronika” mohla být součástí nadnárodního seriálu kronik psaných západními cizinci pro Slovanské země - viz “V přibližně stejné době (konkrétně v letech 1112–1116) vznikla také první Polská kronika Cronicae et gesta ducum sive principum Polonorum, nazývaná polsky Kronika polska, a také psaná latinou, od >neznámého autora< z dvora mazovských Piastů, zvaného Gallus Anonymus.“. (zde stojí za připomenutí, že “Kosmova kronika” bývá též zvána “Kronika česká”; polsky “Kronika polska” znamená česky “Kronika polská”)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmova_kronika
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gallus_Anonymus
---
"...četl starší práce od Balbína, přes Václava Vladivoje Tomka, Palackého, až po Františka Grause, Rostislava Nového, a nově právě Dušana Třeštíka, jehož pojetí mě přivedlo na jiné "kalibry" typu Petra Šimíka a dnes Jana Cinerta."
Impozantní výpočet jmen, za který by se nemusel stydět ani Počtář. No a? Čím víc pruhů, tím víc adidas? A nebo “tak dlouho jsem četl, až jsem všemu uvěřil”? A nebo jde o výčet těch, kteří to dělali dobře? A odkud se teda vzaly deformace našich dějin? A která jména se na deformacích podílela? A nebo jako že žádné deformace nejsou? (vím, Šimíka zmiňuju taky)
---
"...že historik to nemá jednoduché, že mnohdy "fabulovat nechce" (netrpím stihomamem a myslím, si, že tu druhou chronologickou prioritu právě tito pánové úmyslně nezkreslovali);"
Hmm, ...mnohdy fabulovat nechce... :- ) ...nechce, ale musí, chudák jeden malý, musí...
fabulovat ~ politicky korektní název pro lhaní
https://cs.wiktionary.org/wiki/fabulovat
netrpím stihomamem ~ děkuji za velejemnou osobní rovinu č.1, všichni víme, že Počtář stihomamem trpí...
...úmyslně nezkreslovali... - kdepak úmyslně, jedině neúmyslně nebo náhodou nebo se spletli, nevěděli, neznali, neuvědomili si, chybička se vloudila, žádný záměr... :- )
---
"Kosmas neznal kupříkladu starší minulost Velké Moravy a dokonce i Čech, neb neznal texty starých letopisů ve Fuldě a jinde...)"
Tak Kosmu je možné obviňovat z ledasčeho, ale pouze velmi obtížně z neznalosti. Protože velmi dlouho studoval, i na kvalitních západních školách. A taky to prokázal. Ona ta jeho kronika je po literárně-formální stránce opravdu extrém. Je totiž doslova prošpikovaná takovým množstvím (nepřiznaných) citací, narážek, frází, přirovnání atd. z bible, z velkého množství děl antických autorů, ze starořecké a starořímské mytologie, až to skoro vypadá (s určitou nadsázkou), jakoby Kosmas sestavil požadovaný příběh bez pomoci vlastních slov. To svědčí, že buď byl Kosmas extrémně sečtělý (protože vybírat z tak velkého množství zdrojových textů pro kroniku použitelné pasáže počítám, že muselo být velice náročné) nebo Kosmas byl tým. Každopádně už se nedivím, že o “Kosmově kronice” lze psát monografie.
Viz poznámky pod čarou zde
https://service.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zliteratury/VZCL3/12.pdf
Kosmas znal takové množství >antických< děl, studoval na západě velmi dlouho, byl kronikářem a přitom by neznal tehdy jenom cca 400 let staré letopisy? S tím nepočítám. Nicméně je otázka, jak moc na tom záleží. Už jsem si zvykl, že čím hlouběji do naší historie, tím více platí, že k dispozici jsou pouze “prameny” sepsané našimi nepřáteli. V případě tzv. Fuldských letopisů tedy Franky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fuldské_letopisy