iana
Člen
B’nai B’rith také sehrál klíčovou roli v mezinárodní židovské politice. Šíření organizace po celém světě, nejprve do Německa v roce 1882 a pak do Palestiny, Rumunska, Polska, Československa, Rakouska, Francie, Anglie a na další místa, učinilo z BB jakési nervové centrum v rámci židovské komunikace.
Mezi americkými a evropskými lóžemi jsou le velké rozdíly – jinak vnímá poslání americký BB, jinak jeho evropská větev. Ve Spojených státech má spíše tradici židovské organizace otevřené veřejnosti, kdežto v ČSR (a vůbec v Evropě) byl BB spíše uzavřenou intelektuální organizací. Z toho plynula různá nedorozumění, například tlak amerických lóží na evropské, aby se více přizpůsobily a otevřely okolí, stejně jako napjaté vztahy trvající dodnes, protože Evropa na toto volání neslyšela a neslyší.
v ČSR (a vůbec v Evropě) byl BB spíše uzavřenou intelektuální organizací. Z toho plynula různá nedorozumění, například tlak amerických lóží na evropské, aby se více přizpůsobily a otevřely okolí, stejně jako napjaté vztahy trvající dodnes, protože Evropa na toto volání neslyšela a neslyší.
I v Československu to byl spíše exkluzivní židovský řád, k čemuž ale vedly odlišné zájmy a podmínky v Evropě oproti USA. Důvod, proč BB v Evropě vznikl, byl odlišný od těch, které k jeho založení vedly německé emigranty čtyřicet let předtím.
Zatímco v roce 1990 obnovená lóže B´nai B´rith Renaissance náležela ještě do roku 2001 do distriktu č. 19, kam spadala celá střední a východní Evropa, v roce 1936 bylo Československo vlastní distrikt sám o sobě (distrikt č. 10) – s 16 lóžemi a 1.883 členy.
Roku 1889 byla založena lóže v Bielsku (v těšínském regionu), roku 1892 v Krakově a v Plzni, pak v Praze, Karlových Varech a Liberci. Ustavil se tak brzy nezávislý distrikt rakousko-uherský, který sdružoval 6 lóží, z toho 4 lóže na českém území. I proto, stejně jako díky tomu, že největší z těchto lóží byla pražská lóže Bohemia, bylo centrum disktriktu v Praze. Až v letech 1911-1918 bylo vedení distriktu převedeno do Vídně. Po 1. světové válce byl distrikt rozdělen na československý, rakouský a polský.
Ve třicátých letech bylo v československém distriktu celkem 16 lóží:
Bohemia (Praha), Humanitas (Praha), Praga (Praha), Union (Plzeň), Karlsbad (Karlovy Vary), Philantropia (Liberec), Moravia (Brno), Silesia (Opava), Alliance (České Budějovice), Freundschaft (Teplice), Veritas (Žatec), Fides (Bratislava), Ostravia (Ostrava), Menorah (Trutnov), Adolf Kraus (Prostějov) a Concordia (Košice).
Lóže v Čechách a na Moravě hrály podle historičky Kateřiny Čapkové v dějinách klíčovou roli – podporovaly vědce, umělce a překladatele, kteří ovlivňovali vývoj střední Evropy. Mezi členy bylo mnoho význačných právníků, doktorů a žurnalistů.
Ve 20 a 30. letech byla židovská elita v ČSR nejvíce prosperující židovskou elitou ve střední Evropě. Československé lóže dokonce sponzorovaly i německé lože, které byly po válce postiženy inflací a nemohly tak dostát svým závazkům. Po roce 1935 dokonce české lóže zvaly členy německých lóží do ČSR a pečovaly zde o ně či o jejich děti.
Členové československých lóží byli orientování na německou kulturu, podporovali liberální myšlenky a liberální politické strany, pěstovali vztah k vědě a umění. Mnozí členové pocházeli z pohraničí nebo z Prahy, takže uměli jen německy – proto, když roku 1925 probíhala v řádu pod vedením prezidenta distriktu Poppera debata o tom, zda bulletin BB bude vycházet v češtině, nebo dále v němčině, bylo rozhodnuto pro druhou variantu.Čapková píše, že mezi členy předválečné BB bylo také hodně sionistů. Mezi jinými jmenuje například Angela Goldsteina a Chaima Kugela, členy parlamentu za Židovskou stranu, a Josefa Rufeisena, dlouhotrvajícího předsedu Sionistické organizace Československa se sídlem v Moravské Ostravě
Válku většina členů lóží nepřežila,takže poválečná obnova lóží byla náročná. V roce 1948 tak měla pražská lóže Bohemia jen 62 lidí. Kromě lóže Bohemia se Židé pokusili obnovit také lóži Union, ale komunistický režim podobným aktivitám nepřál a to ani ve chvíli, kdy se lóže pokoušely přepsat své stanovy tak, aby co nejméně popuzovaly státní orgány.
Mezi známé postavy BB, které se proslavily za hranicemi, lze jmenovat Adolfa Krause, právníka z Chicaga, který se narodil 8. února 1850 v Blovicích poblíž Plzně. Stal se zde členem BB v roce 1876 a byl jedním z jejích vedoucích mezi lety 1905-1925. Od roku 1865 žil v USA. Úspěšný advokát, diplomat a vydavatel časopisů se později stal prezidentem světového BB.
Myšlenka na obnovení BB vznikla někdy v roce 1990, rok po převratu. Tentýž rok byla realizována – po 52 letech. Nejprve vzniklo občanské sdružení B´nai B´rith Renaissance (dále jen BBR), které posléze požádalo ministerstvo vnitra o registraci
V obnovení lóže pomáhali „bratři“ z ciziny či pamětníci, kteří ještě předválečný BB sami zažili – například Hans Schneider z Teplic....Na počátku BBR stálo údajně 45 lidí, zakládajících členů (viz seznam níže). Podle Tomáše Krause to byla malá skupina lidí, kteří se znali a scházeli už za komunismu. S myšlenkou obnovení lóže přišel režisér Zeno Dostál, který se stal prvním prezidentem. Přípravy na obnovení lóže započaly v roce 1990, ministerstvo vnitra odsouhlasilo stanovy 11. ledna 1991. Zeno Dostál a architekt Jan Roth byli v Mnichově na kongresu evropských lóží instalováni jako noví členové a dostali zmocnění založit lóži v Praze, což se brzy podařilo. Už 9. ledna 1991 došlo k otevření lóže, kterého se účastnilo více než 50 hostů ze zahraničí. Slavnost řídil H. Schneider z Mnichova, členové se setkali s novináři, navštívili společně Terezín a dohodli se, že si budou tykat a oslovovat se křestním jménem.
První regulérní shromáždění - kde proběhne inaugurace. Konalo se 12. března 1991 v 5. poschodí pražského hotelu Budovatel. Do lóže bylo přijato 36 bratrů a sester.
K přijetí členů došlo podle tradičního rituálu. „Musím říci, že i dnes, když zpětně přemýšlím o těch dnech, si stále pamatuji, jak ty rituály vypadaly. Zdály se pravděpodobně většině z nás nové, neobyklé a snad i mysteriózní. Plné symbolů, se kterými se člověk předtím nesetkal,“ vzpomíná Aleš Fuchs ve svém textu „B´nai B´rith Renaissance Praha – Deset let (1991-2001). Fakta. Zajímavosti. Lidé“ (in: B´nai B´rith Renaissance Prague, FAUN, Praha, 2001)
Na přání členů byla oficiální ceremonie kvůli právě probíhající válce v Perském zálivu odložena (k překvapení vedení distriktu) a konala se až o pár měsíců později, v hotelu Diplomat.
Této inaugurační ceremonie se 7. července 1991 zúčastnil a hlavní proslov na následujícím banketu pronesl i tehdejší kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg.
Fuchs dále popisuje vzpomínky na deset let existence BBR. Krátce po vzniku lóže se začal vytvářet dlouhodobý plán, novopečení bratři a sestry se rozkoukávali, navazovali styky s britskou lóží, získávali kontakty, sestavovali program, restituovali dům v Růžové ulici v Praze 1, účastnili se založení obnovené bratislavské lóže, podnikali výlet s rodinami (například do Štrasburku), organizovali konference, zvali členy z ostatních zahraničních lóží na návštěvu do Prahy, umístili bustu herece Hugo Haase do budovy Národního divadla, lákali americkou herečku Barbaru Streissand do Prahy na světovou premiéru jejího filmu, slavili chanuku v divadle Ungelt, jehož ředitel Milan Hein byl nějaký čas viceprezidentem lóže.
Idea obnovení slovenské lóže vznikla v červnu 1991, zrealizovat se podařila už na podzim – 20. října 1991 se v bratislavském hotelu Forum konalo slavnostní shromáždění u příležitosti založení lóže BB Tolerancia, jejímž prvním prezidentem se stal Dr. Traubner (před válkou byly v Bratislavě dvě lóže, jedna vzniklá roku 1924, druhá z roku 1933). Česká a slovenská lóže spolu úzce spolupracují. Podobně – píše Fuchs .
Ve dnech 11.-13. září 1992 pořádala BBR za podpory Nadace Konrada Adenauera v Praze konferenci „Vina a odpuštění“ s podtitulem „židovsko-křesťanská spolupráce v Evropě“. Mezi hosty vystoupil tehdejší vysoký představitel dominikánského řádu Dominik Duka, český historik Vilém Prečan, ministr zahraničí Josef Zieleniec, diplomat a velvyslanec Izraele v ČSFR Yoel Sher a řada akademiků a funkcionářů BB ze zahraničí.
V roce 2000 měla lóže zhruba 120 členů. Kraus tuto skupinu lidí popisuje jako lidi, kteří sdílejí své židovství (ne židovské náboženství, ale židovství). Kraus tvrdí, že mezi nimi není žádná politická jednota, což bylo vidět například během voleb, kdy byli pozváni jak zástupci ODS, tak ČSSD (a v lóži byly větší či menší výhrady k oběma – část lóže s hostem nesouhlasila, část ano) nebo na televizní krizi (kde se členové lóže na problematiku také rozdělili do dvou táborů). BB by podle Krause ale neměla mít a nemá politické zájmy.
Úzké vazby na BB měl také Havlův kancléř Karel Schwarzenberg. Dokonce natolik úzké, že byl jedním z hlavních řečníků na akci u příležitosti obnovení BBR v Praze roku 1991 (viz výše).
Schwarzenbergovy vztahy k BB jsou ale dlouhodobějšího rázu – dá se o nich mluvit jako o rodinné tradici.
„Schwarzenbergův otec měl těsné vazby na židovské podnikatele a byl častým hostem na akcích B´nai B´rith v Praze. První izraelská ambasáda v Československu – jedna z prvních izraelských ambasád na světě – byla otevřena v domě Schwarzenbergových rodičů na pražské Voršilské ulici v květnu 1948,“ píše židovská novinářka pro židovskou tiskovou agenturu JTA (Spritzer, Dinah. Key European leader offers his take on Gaza, jta.org, 12. ledna 2009). V článku si mimo jiné pochvaluje, že Schwarzenberg je patrně nejproizraelštější ministr zahraničí z 27 zemích Evropské unie. (Stwora, Vladimír: Karel Schwarzenberg a B´nai B´rith, zvedavec.org, 29. 5. 2010)
Schwarzenberg ale není jediným politikem z okruhu bývalého prezidenta Václava Havla, kdo udržuje styky s BB. Například bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb se v prosinci 2009 účastnil v Jeruzalémě „Globálního fóra proti antisemitismu“
B’nai B’rith je nejstarší organizace pro ochranu a podporu práv Židů, založená 13. října 1843 v New Yorku. Nová bruselská kancelář bude sloužit pro udržování vztahů s institucemi EU.
Je také vítaným spojencem poslanců Evropského parlamentu, kteří se snaží o podporu práva a svobody. Kancelář B’nai B’rith International v Bruselu bude též podporovat budoucnost vztahu mezi EU a Izraelem zavedením systému studentských a mládežnických výměn,“ psalo se v její tiskové zprávě.
„Mám velkou radost z představení výměnných programů B’nai B’rith International v Evropě. Lidé, kteří se v mládí poznají, kteří poznají prostředí, v němž žijí jejich vrstevníci, budou snáze stavět společnou budoucnost a podpoří dobré vztahy mezi EU a Izraelem. Já osobně se těším na to, že B’nai B’rith v Bruselu bude i cenným partnerem pro práci delegace EP pro Izrael,“ řekla Hybášková při příležitostí otevírací ceremonie.Hybášková (manželka sociologa Ivana Gabala) byla předsedkyní delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Izraelem....
Mezi americkými a evropskými lóžemi jsou le velké rozdíly – jinak vnímá poslání americký BB, jinak jeho evropská větev. Ve Spojených státech má spíše tradici židovské organizace otevřené veřejnosti, kdežto v ČSR (a vůbec v Evropě) byl BB spíše uzavřenou intelektuální organizací. Z toho plynula různá nedorozumění, například tlak amerických lóží na evropské, aby se více přizpůsobily a otevřely okolí, stejně jako napjaté vztahy trvající dodnes, protože Evropa na toto volání neslyšela a neslyší.
v ČSR (a vůbec v Evropě) byl BB spíše uzavřenou intelektuální organizací. Z toho plynula různá nedorozumění, například tlak amerických lóží na evropské, aby se více přizpůsobily a otevřely okolí, stejně jako napjaté vztahy trvající dodnes, protože Evropa na toto volání neslyšela a neslyší.
I v Československu to byl spíše exkluzivní židovský řád, k čemuž ale vedly odlišné zájmy a podmínky v Evropě oproti USA. Důvod, proč BB v Evropě vznikl, byl odlišný od těch, které k jeho založení vedly německé emigranty čtyřicet let předtím.
Zatímco v roce 1990 obnovená lóže B´nai B´rith Renaissance náležela ještě do roku 2001 do distriktu č. 19, kam spadala celá střední a východní Evropa, v roce 1936 bylo Československo vlastní distrikt sám o sobě (distrikt č. 10) – s 16 lóžemi a 1.883 členy.
Roku 1889 byla založena lóže v Bielsku (v těšínském regionu), roku 1892 v Krakově a v Plzni, pak v Praze, Karlových Varech a Liberci. Ustavil se tak brzy nezávislý distrikt rakousko-uherský, který sdružoval 6 lóží, z toho 4 lóže na českém území. I proto, stejně jako díky tomu, že největší z těchto lóží byla pražská lóže Bohemia, bylo centrum disktriktu v Praze. Až v letech 1911-1918 bylo vedení distriktu převedeno do Vídně. Po 1. světové válce byl distrikt rozdělen na československý, rakouský a polský.
Ve třicátých letech bylo v československém distriktu celkem 16 lóží:
Bohemia (Praha), Humanitas (Praha), Praga (Praha), Union (Plzeň), Karlsbad (Karlovy Vary), Philantropia (Liberec), Moravia (Brno), Silesia (Opava), Alliance (České Budějovice), Freundschaft (Teplice), Veritas (Žatec), Fides (Bratislava), Ostravia (Ostrava), Menorah (Trutnov), Adolf Kraus (Prostějov) a Concordia (Košice).
Lóže v Čechách a na Moravě hrály podle historičky Kateřiny Čapkové v dějinách klíčovou roli – podporovaly vědce, umělce a překladatele, kteří ovlivňovali vývoj střední Evropy. Mezi členy bylo mnoho význačných právníků, doktorů a žurnalistů.
Ve 20 a 30. letech byla židovská elita v ČSR nejvíce prosperující židovskou elitou ve střední Evropě. Československé lóže dokonce sponzorovaly i německé lože, které byly po válce postiženy inflací a nemohly tak dostát svým závazkům. Po roce 1935 dokonce české lóže zvaly členy německých lóží do ČSR a pečovaly zde o ně či o jejich děti.
Členové československých lóží byli orientování na německou kulturu, podporovali liberální myšlenky a liberální politické strany, pěstovali vztah k vědě a umění. Mnozí členové pocházeli z pohraničí nebo z Prahy, takže uměli jen německy – proto, když roku 1925 probíhala v řádu pod vedením prezidenta distriktu Poppera debata o tom, zda bulletin BB bude vycházet v češtině, nebo dále v němčině, bylo rozhodnuto pro druhou variantu.Čapková píše, že mezi členy předválečné BB bylo také hodně sionistů. Mezi jinými jmenuje například Angela Goldsteina a Chaima Kugela, členy parlamentu za Židovskou stranu, a Josefa Rufeisena, dlouhotrvajícího předsedu Sionistické organizace Československa se sídlem v Moravské Ostravě
Válku většina členů lóží nepřežila,takže poválečná obnova lóží byla náročná. V roce 1948 tak měla pražská lóže Bohemia jen 62 lidí. Kromě lóže Bohemia se Židé pokusili obnovit také lóži Union, ale komunistický režim podobným aktivitám nepřál a to ani ve chvíli, kdy se lóže pokoušely přepsat své stanovy tak, aby co nejméně popuzovaly státní orgány.
Mezi známé postavy BB, které se proslavily za hranicemi, lze jmenovat Adolfa Krause, právníka z Chicaga, který se narodil 8. února 1850 v Blovicích poblíž Plzně. Stal se zde členem BB v roce 1876 a byl jedním z jejích vedoucích mezi lety 1905-1925. Od roku 1865 žil v USA. Úspěšný advokát, diplomat a vydavatel časopisů se později stal prezidentem světového BB.
Myšlenka na obnovení BB vznikla někdy v roce 1990, rok po převratu. Tentýž rok byla realizována – po 52 letech. Nejprve vzniklo občanské sdružení B´nai B´rith Renaissance (dále jen BBR), které posléze požádalo ministerstvo vnitra o registraci
V obnovení lóže pomáhali „bratři“ z ciziny či pamětníci, kteří ještě předválečný BB sami zažili – například Hans Schneider z Teplic....Na počátku BBR stálo údajně 45 lidí, zakládajících členů (viz seznam níže). Podle Tomáše Krause to byla malá skupina lidí, kteří se znali a scházeli už za komunismu. S myšlenkou obnovení lóže přišel režisér Zeno Dostál, který se stal prvním prezidentem. Přípravy na obnovení lóže započaly v roce 1990, ministerstvo vnitra odsouhlasilo stanovy 11. ledna 1991. Zeno Dostál a architekt Jan Roth byli v Mnichově na kongresu evropských lóží instalováni jako noví členové a dostali zmocnění založit lóži v Praze, což se brzy podařilo. Už 9. ledna 1991 došlo k otevření lóže, kterého se účastnilo více než 50 hostů ze zahraničí. Slavnost řídil H. Schneider z Mnichova, členové se setkali s novináři, navštívili společně Terezín a dohodli se, že si budou tykat a oslovovat se křestním jménem.
První regulérní shromáždění - kde proběhne inaugurace. Konalo se 12. března 1991 v 5. poschodí pražského hotelu Budovatel. Do lóže bylo přijato 36 bratrů a sester.
K přijetí členů došlo podle tradičního rituálu. „Musím říci, že i dnes, když zpětně přemýšlím o těch dnech, si stále pamatuji, jak ty rituály vypadaly. Zdály se pravděpodobně většině z nás nové, neobyklé a snad i mysteriózní. Plné symbolů, se kterými se člověk předtím nesetkal,“ vzpomíná Aleš Fuchs ve svém textu „B´nai B´rith Renaissance Praha – Deset let (1991-2001). Fakta. Zajímavosti. Lidé“ (in: B´nai B´rith Renaissance Prague, FAUN, Praha, 2001)
Na přání členů byla oficiální ceremonie kvůli právě probíhající válce v Perském zálivu odložena (k překvapení vedení distriktu) a konala se až o pár měsíců později, v hotelu Diplomat.
Této inaugurační ceremonie se 7. července 1991 zúčastnil a hlavní proslov na následujícím banketu pronesl i tehdejší kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg.
Fuchs dále popisuje vzpomínky na deset let existence BBR. Krátce po vzniku lóže se začal vytvářet dlouhodobý plán, novopečení bratři a sestry se rozkoukávali, navazovali styky s britskou lóží, získávali kontakty, sestavovali program, restituovali dům v Růžové ulici v Praze 1, účastnili se založení obnovené bratislavské lóže, podnikali výlet s rodinami (například do Štrasburku), organizovali konference, zvali členy z ostatních zahraničních lóží na návštěvu do Prahy, umístili bustu herece Hugo Haase do budovy Národního divadla, lákali americkou herečku Barbaru Streissand do Prahy na světovou premiéru jejího filmu, slavili chanuku v divadle Ungelt, jehož ředitel Milan Hein byl nějaký čas viceprezidentem lóže.
Idea obnovení slovenské lóže vznikla v červnu 1991, zrealizovat se podařila už na podzim – 20. října 1991 se v bratislavském hotelu Forum konalo slavnostní shromáždění u příležitosti založení lóže BB Tolerancia, jejímž prvním prezidentem se stal Dr. Traubner (před válkou byly v Bratislavě dvě lóže, jedna vzniklá roku 1924, druhá z roku 1933). Česká a slovenská lóže spolu úzce spolupracují. Podobně – píše Fuchs .
Ve dnech 11.-13. září 1992 pořádala BBR za podpory Nadace Konrada Adenauera v Praze konferenci „Vina a odpuštění“ s podtitulem „židovsko-křesťanská spolupráce v Evropě“. Mezi hosty vystoupil tehdejší vysoký představitel dominikánského řádu Dominik Duka, český historik Vilém Prečan, ministr zahraničí Josef Zieleniec, diplomat a velvyslanec Izraele v ČSFR Yoel Sher a řada akademiků a funkcionářů BB ze zahraničí.
V roce 2000 měla lóže zhruba 120 členů. Kraus tuto skupinu lidí popisuje jako lidi, kteří sdílejí své židovství (ne židovské náboženství, ale židovství). Kraus tvrdí, že mezi nimi není žádná politická jednota, což bylo vidět například během voleb, kdy byli pozváni jak zástupci ODS, tak ČSSD (a v lóži byly větší či menší výhrady k oběma – část lóže s hostem nesouhlasila, část ano) nebo na televizní krizi (kde se členové lóže na problematiku také rozdělili do dvou táborů). BB by podle Krause ale neměla mít a nemá politické zájmy.
Úzké vazby na BB měl také Havlův kancléř Karel Schwarzenberg. Dokonce natolik úzké, že byl jedním z hlavních řečníků na akci u příležitosti obnovení BBR v Praze roku 1991 (viz výše).
Schwarzenbergovy vztahy k BB jsou ale dlouhodobějšího rázu – dá se o nich mluvit jako o rodinné tradici.
„Schwarzenbergův otec měl těsné vazby na židovské podnikatele a byl častým hostem na akcích B´nai B´rith v Praze. První izraelská ambasáda v Československu – jedna z prvních izraelských ambasád na světě – byla otevřena v domě Schwarzenbergových rodičů na pražské Voršilské ulici v květnu 1948,“ píše židovská novinářka pro židovskou tiskovou agenturu JTA (Spritzer, Dinah. Key European leader offers his take on Gaza, jta.org, 12. ledna 2009). V článku si mimo jiné pochvaluje, že Schwarzenberg je patrně nejproizraelštější ministr zahraničí z 27 zemích Evropské unie. (Stwora, Vladimír: Karel Schwarzenberg a B´nai B´rith, zvedavec.org, 29. 5. 2010)
Schwarzenberg ale není jediným politikem z okruhu bývalého prezidenta Václava Havla, kdo udržuje styky s BB. Například bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb se v prosinci 2009 účastnil v Jeruzalémě „Globálního fóra proti antisemitismu“
B’nai B’rith je nejstarší organizace pro ochranu a podporu práv Židů, založená 13. října 1843 v New Yorku. Nová bruselská kancelář bude sloužit pro udržování vztahů s institucemi EU.
Je také vítaným spojencem poslanců Evropského parlamentu, kteří se snaží o podporu práva a svobody. Kancelář B’nai B’rith International v Bruselu bude též podporovat budoucnost vztahu mezi EU a Izraelem zavedením systému studentských a mládežnických výměn,“ psalo se v její tiskové zprávě.
„Mám velkou radost z představení výměnných programů B’nai B’rith International v Evropě. Lidé, kteří se v mládí poznají, kteří poznají prostředí, v němž žijí jejich vrstevníci, budou snáze stavět společnou budoucnost a podpoří dobré vztahy mezi EU a Izraelem. Já osobně se těším na to, že B’nai B’rith v Bruselu bude i cenným partnerem pro práci delegace EP pro Izrael,“ řekla Hybášková při příležitostí otevírací ceremonie.Hybášková (manželka sociologa Ivana Gabala) byla předsedkyní delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Izraelem....
