Důsledek řízení na hranici Božího dopuštění, tohle je ale trošku ošemetné. Umožňují současné technologie katarzi a "pád až nad na dno" a pak se odrazit ?
Tyto technologie jsou součástí tohoto všehomíra. Jsou to turbulence - a ty jsou zcela nepředvídatelné. Tak to bohužel je.
KSB je spíše pro pomalou evoluci, která zajišťuje maximální míru stability. Nemusí to nutně bolet, mnohdy stačí hrozba bolesti. Naším úkolem je, ne "čekat až to rupne", ale dělat vše proto, aby to okolí došlo alespoň o maličko dříve než to rupne a mít po ruce i nějaké záchranné prostředky.
Podle mě toto je bezbřehý optimizmus. Myslím, že náš současný úkol zní: "vrátit povědomí o tradiční společnosti". Moje znalosti (termodynamiky a turbulencí) mi napovídají, že tyto děje již vlastně nejsme schopni ovlivnit - došli jsme příliš daleko a rozjelo se příliš mnoho krizových jevů, z nichž když některý ukočírujeme, tak nás ty ostatní stejně strhnou. Jenže tento tobogán stejně jednou skončí a bude důležité, co potom a bude důležité, aby ti, co tady zůstanou, zase hned nespadli do pekla liberalizmu - zajetí fantasmagorií o (liberální) "demokracii" a "neviditelné ruce trhu co vše vyřeší". (Ono to bude složitější - mimo jiné bude potřeba se vrátit do lůna přírody - jak způsobem myšlení, tak i chováním, ale toto bude životaschopné.)
Prostě naším úkolem v tuto chvíli je spíše již naočkování vědomí "co potom".
Ale s podstatou souhlasím, současná morálka a etika, kdy si lidé zvykli na bezduchý život v myších rájích a neřeší vyšší priority a jsou společensky pasivní (každý hrabe pouze na svém písečku) je nějaký tlak v psychice obyvatelstva na nutnost se spojit žádoucí a nutný. Právě jsem zachytil Paroubek pomáhá ten tlak vytvářet:
www.novarepublika.cz
Poznámka k současnému dění, ke stávce:
Lepší by bylo tlačit ne snížení cen energií než na zvýšení platů, když zaměstnavatelé půjdou ke dnu, k čemu to pak je? Prioritně je potřeba zachránit Ekonomiku.
Toto je jen další z řady hloupostí. To, co se tady snaží(me) zachraňovat není "ekonomika", ale "chrematistika" - což je chorobný stav. A ve skutečnosti jde právě o chorobný stav. Toto je potřeba rozlišovat. Čím více se mluví o "ekonomice" (brrr, strašné slovo), tím hůře se vede hospodářství...
Zdroje samozřejmě jsou a jejich dost pro všechny...
POZOR!!! Základním naším zdrojem je půda - ale té je vlastně zoufale málo! (A to hned ze dvou stran.) Když jsem napsal, že se rozjelo příliš krizových jevů, tak hlavním je právě přetížení půdy (přelidnění). V tomto směru má Klaus Švábů & spol. pravdu. Jde o to, že dnes samotní lidé představují ~30 % živé hmoty na Zemi a dobytek ~60 %. Na všechny ostatní živočišné druhy tak připadá ~10 % - a to představuje velmi málo druhů a tedy krajně napjatý stav a velkou nestabilitu. Ostatně všechny ty další průšvihy ve velké míře vycházejí právě z tohoto!
Pokud chceme dojít nějaké nápravy, nezbývá, než navýšit to, čemu se říká diverzita prostředí a zvýšit stabilitu přírody. My můžeme měnit myšlení různým způsobem. Potíž je v tom, že jedině Tradice je ověřená (milióny let), zatímco ostatní podle všeho vedou jen do pekla. Pokud se dáme cestou Tradice, začneme se jinak dívat na sebe samé a své okolí a budeme do svého vědomí vracet rovnováhu se svým okolím a vědomí svého začlenění do Přírody a tohoto Všehomíra. Zde za klíčové vidím postavení automobilizmu (přesněji jeho zánik) - to je ostatně druhá strana našeho přetížení půdy. Co se týče snížení počtu obyvatelstva, tím se už po tom tobogánu nebudeme muset zabývat, protože ten tobogán budou hladomory, války a nemoci a na konci se počet obyvatel vrátí do rozumných mezí...