O životě a společnosti

Alexandr Sergejevič Puškin - výročí osudného souboje s Dantesem​

Dnes si připomínáme výročí 186 let od osudného souboje Puškina s Georgem Charlesem Dantesem. Souboj, který skončil pro Puškina tragicky, se stal 8.2.1837. O dva dny později - 10.2.1837 - Puškin umírá na sepsi organismu.
Nemá cenu tu citovat ze života A.S.Puškina, protože to se můžeme dočíst i na netu. Navíc seznam díla je tak dlouhý, že bych ho opisovala ještě zítra. Takže se pokusím napsat o tomto geniálním spisovateli to, co si myslím, že se na netu moc nepíše.
Kdesi jsem našel toto: Car Puškina rád neměl, ale po jeho smrti uhradil jeho dluhy. Když otevřeli jeho hrob, jeho ostatky tam nenašli. A Puškin na dvoře pracoval v rozvědce. Byl z jedné čtvrtiny černoch, měl francouzské lyceum a... čirou náhodou Alexandr Dumas byl také ze čtvrtiny černoch a vynořil se zase čirou náhodou s Hrabětem Monte Christo, který se původně jmenoval, no nebudete tomu věřit - Dantes. Takže tuto zprávu doprovodil názor, že souboj byl sehraný a car se takto Puškina zbavil a poslal ho do Francie jako špióna. Jeho legendou bylo sepisování dějinných dobrodružných románů a to mu otevíralo dveře do francouzských archívů. Jako důkaz se uvádí i to, že je známá Puškinova fotografie - daguerotypie - která však byla dokončena až 2 roky po údajné smrti Puškina.
Jeho průzkum francouzských archívů mohl souviset s návratem starých knih z majetku kněžny Anny Jaroslavovny, ženy Jindřicha I. francouzského krále - což Romanovci (na první pohled kupodivu) neviděli rádi.
Ale v každém případě Puškin, díky svojí chůvě zachránil obrovské bohatství staré lidové slovesnosti.
 
Naposledy upravené:
Alexandr Dumas byl také ze čtvrtiny černoch a vynořil se zase čirou náhodou s Hrabětem Monte Christo, který se původně jmenoval, no nebudete tomu věřit - Dantes. Takže tuto zprávu doprovodil názor, že souboj byl sehraný a car se takto Puškina zbavil a poslal ho do Francie jako špióna.
Je to zajímavé - nevěděla jsem o této šuškandě. Takže jsem si i něco našla a je hodně zajímavé, že Dumas st. i Rusko navštívil a pobýval tam, kde i Puškin. Jen je hloupé, že Dumas prý neuměl rusky a musel ho provázet tlumočník.

Směrodatné by stejně mělo být, jak byl Dumas vysoký. Já to nevím a ani nevím, jestli je někde jeho popis.
Ale za sebe říkám, že je to fakt jen šuškanda, která k romantismu patří a navíc k autorovi, jakým je Puškin. :)
 
Naposledy upravené:

Petr Drulák: "Monstra podporují válku, ne mír. Měli by potěžkat pušku."​

- kdo dnes určuje světu ?

- je šance napadnutí vlády ? záleží i jak dopadne válka na Ukraji . .​

- žádne překvapení , že vyhrál Pavel. Tohle američanům vyhovuje . . .
- Jaký je vztah prezidenta k investorům , zaleží jak si to nastavili
- investor jsi kupuje přistup k prezidentu . Když on má šikovného poradce,kancleře . . .
- máme na vystoupení z EU ?


Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=3jgmV4VVlSs
 
Naposledy upravené:
Byl z jedné čtvrtiny černoch, měl francouzské lyceum a... čirou náhodou Alexandr Dumas byl také ze čtvrtiny černoch
náhoda to nie je.
nevěděla jsem o této šuškandě
šuškanda to nie je.
A.S.Puškin skutočne nezomrel v súboji s Dantesom, a pokračoval vo svojom živote ako A.Dumas starší.
Krstné meno nie je dobré zmeniť v danom živote ani pri zmene identity, preto Alexander zostal Alexandrom.
Puškin na dvoře pracoval v rozvědce.
Puškin bol svojho času šéfom cárskej tajnej polície s prístupom k mnohým archívom.
Dôvodom zinscenovanej smrti bola krása Puškinovej manželky, ktorá očarila cára Mikuláša I. a následná reakcia A.S.Puškina v podobe románu “Šermiari”, ktorý je akýmsi predchodcom Dumasovych “Troch mušketierov”.
Samého ma táto informácia, keď sa ku mne dostala v júli 2022, prekvapila. Je pravdivá, je to fakt.
 
náhoda to nie je.

šuškanda to nie je.
A.S.Puškin skutočne nezomrel v súboji s Dantesom, a pokračoval vo svojom živote ako A.Dumas starší.
Krstné meno nie je dobré zmeniť v danom živote ani pri zmene identity, preto Alexander zostal Alexandrom.
Překvapuje mě, kde bereš tu svou jistotu. Máš snad nějaké tajné zdroje?
Víš, bylo by moc hezké, kdyby tomu tak bylo, ale já se - podle indicií, které mám k dispozici, musím držet oné verze, že zemřel.
Už jen z důvodu, že se Dumasovi narodil syn Alexandr už v r. 1824 - a to byl Puškin spolehlivě v Rusku. Dumas mladší se také stal spisovatelem a s otcem se stýkal. Mohlo by se stát, že syn nepozná otce? A ani otec, ani syn neuměli rusky. Byl snad v tajných službách i synek, aby předstíral neznalost ruštiny? :) Bylo by mu totiž někde 10 let, kdyby ho otec - Puškin jakoby přemístil z Ruska do Francie.
Protože - Puškin do té doby ve Francii nikdy nebyl, měl jen francouzské vychovatele. Takže kdyby měl mít syna, narozeného v r. 1824, musel by být narozený v Rusku.
To co výše napsal/a @jik, že Puškin studoval na francouzském lyceu, je blbost - protože studoval na lyceu v Carskom Sele a to ve Francii opravdu neleží. :)
Nemůžu "sloužit", ale nenašla jsem, že by kdy Puškin byl ve Francii.
A pak argument - čistě můj, protože jsem si vědomá, že posudek každé tvorby je otázkou vkusu.
Puškinovo dílo miluju a to jak dramatické, tak ostře sarkastické nebo snivě romantické. Ovšem Dumase jsem nedočetla nikdy - dokonce ani toho hraběte Monte Christa nebo Tři mušketýry. Neoslovuje mě, jeví se mi rozvleklý a je dost znát, že psal na kšeft. Takže dávat dohromady tyto dva lidi, kdy talent jednoho několikanásobně převyšuje talent druhého? To tedy fakt odmítám. Rozdíl není jen v tématech nebo ve stylu - ten rozdíl je v umění cosi psát, vyprávět příběh, vtáhnout do něj čtenáře a cosi mu předat.
Prostě - není možné, aby šlo o jednu osobu...
 
Martin Koller, vojenský analytik - rozhovor
Informacemi nabitý rozhovor, kde pan Koller poskytuje informace nebo svůj názor na mnoho událostí. Když si u videa rozkliknete popisek, je tam zhruba obsah a čas, kdy o tom mluví.
Mě zaujalo třeba to, že EU a NATO jsou provázány nesčetnými smlouvami tak pevně, že dneska tvoří celek. Že např. studie z devadesátek na téma "kdy země socbloku dosáhnou úrovně západu" už tehdy obsahovala odpověď NIKDY, atd.
Dále se dozvíte, že jsme za "proklatých komoušů" byli jednou z pěti zemí světa, která byla schopná vyvinout, prodat a dodat celou atomovou elektrárnu. Dneska už neumíme dodat ani cukrovar - a to jsme je do světa dodávali "jak na běžícím pásu" už od první republiky. Díky tomu, že jsem si úplně zničili školství a to včetně učňovského, nejsme schopni sami nic vyvíjet a prodávat - už jsme jen kolonií, závislou na dotacích.
A mnoho dalších témat - včetně UA nebo migrantů.

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=XMSq1rXEVHg
 
Naposledy upravené:
Další komentář p. Bohuše - tentokrát k "ohrožení státu" a to od důchodců a jejich řetězových emailů.
Jde o komentování odvysílané reportáže ČT.
A v oné reportáži také od "analytika" zaznělo, že dezinformační řetězové emaily zasílají zneuznaní lidé. Prostě ti, kteří jsou dneska už úplně mimo a tak se těmi emaily snaží vrátit si nějakou důležitost, získat pozornost. A pan Bohuš se ptá, jestli to není naopak = že tu pozornost a důležitost naopak ztrácejí masmédia a tak se snaží si ji takovými zastrašujícími reportážemi vrátit...

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=1-ZHWXQo7lU
 
Protože jsme se o Puškinovi (shodou okolností) bavili zde, dávám tuto absurditu také sem.
Francouzská ambasáda ve Středoafrické republice zahájila sérii přednášek o významných osobnostech francouzské kultury. První přednáška byla věnována... Puškinovi.
Diplomat z Paříže přitom básníka představil jako „afro-francouzskou osobnost s ruskými kořeny“.
Zveřejnila to Zacharovová a v článku je takových "chuťovek" víc. Třeba z chudáka Ilji Repina už je taky Ukrajinec... :rolleyes:
 
Protože jsme se o Puškinovi (shodou okolností) bavili zde, dávám tuto absurditu také sem.
Francouzská ambasáda ve Středoafrické republice zahájila sérii přednášek o významných osobnostech francouzské kultury. První přednáška byla věnována... Puškinovi.
Diplomat z Paříže přitom básníka představil jako „afro-francouzskou osobnost s ruskými kořeny“.
Zveřejnila to Zacharovová a v článku je takových "chuťovek" víc. Třeba z chudáka Ilji Repina už je taky Ukrajinec... :rolleyes:
To patří spíše do rubriky Vtipy.
 
Pro chvíle volna další rozhovor s panem Kollerem - a opět velmi zajímavý.
Když rozkliknete popisek u videa, jsou tam uvedena témata a časy.
Jen zajímavost pro dokreslení zbytečnosti a absurdnosti posílání zbraní na UA (je to jen jeden z aspektů) :
Koller uvádí, že to posílání zbraní na UA je absolutně k ničemu. už jen z důvodu, že ty zbraně jsou "každý pes jiná ves", mají velmi odlišné náboje i obsluhování. Takže i kdyby ti ukrovojáci byli geniální nemohou se naučit obsluhovat všechno - a to jen na krátký čas, než dojdou náboje. Takže tento způsob je nikdy nekončící kolečko školení.
Další zajímavost: V leopardech měli odjet na UA i polští tankisté - a odmítli.
(Moje poznámka: četla jsem na ruských stránkách před časem, že měli jet Němci, ale ti chtěli raději odejít z armády.)

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=unWLay8gyA8
 
Další díl "seriálu o neposlušných důchodcích":

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=VfzhzuHB_lc

Myslím si, že tolik pozornosti "nějakým takovým" řetězovým emailům a důchodcovským zálibám svědčí hlavně o jedné věci:
- masmédia si jsou vědoma, že jim sledovanost nezadržitelně padá a vážně je bere čím dál míň lidí.
Masmédia nemají důvěru ani respekt a to hlavně díky takovým "novinářům" jako je J. Železný.

Nyní jen drobnosti spíše k pobavení:
Bylo teď veliké pozdvižení okolo výročí "ubohé UA". V Praze prý bylo nějak víc lidí, ale neumím posoudit, do jaké míry šlo o migranty. Ve světě bylo znát trochu víc nevole, než obvykle. Ve Francii (v Paříži) přišlo na promítání filmu o UA celkem 8 diváků. Na panáčka Trudó lidé nevybíravě křičeli - a obávám se, že ti jásající jsou migranti:

Zdroj: https://rutube.ru/video/bbe835fd4176b2cb7fe21349d18a4b0f/


Zde videjko, které by se vyjímalo i v rubrice Vtipy. Pán na videu je Ukrajinec a žije již půl roku v Rusku. A zjišťuje zajímavé věci. Jedna z těch věcí je, že ačkoliv ve světě nazývají Putina diktátorem a vykreslují ho jako tvrdého a nemilosrdného despotu, v Rusku je to jinak.
Lidé mají k Putinovi jen jednu velkou výhradu: je příliš hodný!
Dochází k paradoxní situaci, že národ je více diktátorský než sám diktátor. :) Situaci kolem UA a kolektivního západu by řešili mnohem radikálněji, než Putin a vláda řeší.

Zdroj: https://rutube.ru/video/d51e846e328eb4782ec24f4cf6586906/

(Teď vážně: minulý týden jsem četla, že Putinova podpora se vyšplhala už někde na 80%. To je číslo, o kterém si mohou všichni "světoví lídři" nechat zdát. O našich pohůncích nemluvě.)
 
Dnes mě "dostalo" síťové zamyšlení velitele batalionu Sparta - Arťoma Žogy.
Ano, je to onen legendární batalion obránců Donbasu, hlavně Doněcka a okolí. Všichni, kdo sledujeme konflikt na Donbase už od prvních počátků, batalion známe a víme o hrdinství jeho bojovníků. Motorola - první velitel - to je legenda. Zavraždili ho. Druhým velitelem byl Vladimír Žoga, řečený Vocha. Byl to syn současného velitele. Vochu zabili a batalion chvíli velitele střídal. Bojovníci tenkrát chtěli, aby za svého syna nastoupil otec Arťom, ale ten nechtěl, bolest ze ztráty syna byla příliš veliká. Nakonec ale přijal, protože konec válčení byl (a je) v nedohlednu a umírají další a další kluci, také něčí synové.
Zde video s Vladimírem:

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=vsRT1G1Oinw


A nyní ocituju, co napsal Arťom k válčení a válce vůbec:
„Stále mě překvapuje, jak gamifikované jsou tyto vojenské operace. Nepřítele vidíme na obrazovce se symboly a eliminujeme, jako ve staré dobré strategii Red Alert, mačkáním tlačítek na tabletu; díváme se na mapy se šipkami v telegramových kanálech, kontrolujeme videorecenze fronty v reálném čase. Jak se jim tam daří, se dozvíme prostřednictvím videa v Tiktoku.
Jsem přesvědčený, že mnozí vnímají z určitého pohledu NWO jako velkou reality show, která je natáčena desítkami různých vojenských kamer. A mladí lidé si pravděpodobně to, co se děje, spojují s nějakým Call of Duty: Warzone 2, které má také kamikadze drony. A přitom boj je skutečný. Odvaha při přepadení, pomoc kamarádů ve zbrani, bolest ze ztráty a smrti. Skutečným zůstává jen to, co se nedá digitalizovat. Proto jsou operace na internetu a ta ve skutečnosti dvě paralelní reality. A nechtějte poznat, jak moc jsou odlišné...

Zdroj: https://rutube.ru/video/da169f27934ea689bb227bee435f13b6/


Přidám k tomu ještě básničku malé holčičky. Rozbrečelo mě to, protože holčička je moc podobná mé vnučce...

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=NgONF0WQbgA
 

Ivan Hoffman: Žijeme v totalitní demokracii, kterou v dnešní Evropě vytváří důraz na regulaci slov​


Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=bj9rL4NyGtw

„Každá generace, která přichází, chce mít nejen svoji přítomnost, ale chce mít i svoji vlastní minulost. Svou vlastní historii. To přepisování historie je jev, který se opakuje, který tady byl vždycky, a dneska přichází i generace velice inovativní, velice smělá, která zachází doopravdy hodně daleko a předělává tu minulost takto dramaticky,“ říká Ivan Hoffman v pravidelném ohlédnutí za událostmi uplynulého měsíce s Martinou Kociánovou pro pořad Politikos.

Martina: Když jsem se tě zeptala, co tě za uplynulé týdny zaujalo nejvíce, tak jsi odpověděl: Důchodová reforma. Proč?

Ivan:
Tak o důchodové reformě se dá říct, že to je takový politický evergreen. Hovoří se o ní průběžně odjakživa, ale v tomto, řekl bych, měsíci to téma ožilo, protože v poslanecké sněmovně se vládní koalice snaží prosadit důchodovou reformu. Ono je to dáno tím, že vláda se nachází v takovém období, kdy ještě si myslí, že může učinit nepopulární opatření, aniž by ji to diskvalifikovalo v příštích volbách. Teď je to téma opět aktuální.

Martina: A řekni mi, v čem je to kouzlo důchodové reformy pro každou vládu? V čem to spočívá, že každá vláda vlastně řeší právě tuto záležitost? Je to z nutnosti? Je to jakási líbivost? Jak to vidíš ty?

Ivan: No já bych řekl, že to hlavní, co zajímá politiky, jsou peníze. No a když jsou politici u moci, tak velice rádi peníze vybírají, a neradi je vydávají. To znamená, když se dostanou do opozice anebo naopak, tehdy slibují, že budou méně vybírat daně, více se o občana postarají. No ale co vlastně vždy ty politiky u moci nejvíce dráždí, jsou právě ty výdaje mandatorní. To jsou ty, které se musí vyplácet ze zákona, se kterými nelze prostě manipulovat a jsou to velké částky. To znamená, že zájem o důchody spočívá v tom, že politici nikdy nepřestanou přemýšlet, jak právě ti důchodci, ze kterých už není žádný užitek, jak na nich ušetřit. Dokonce bych řekl, že kdyby důchodci neměli volební právo, tak by nejspíše ani neměli žádné důchody.

Při jednání o důchodech se ukazuje, že starší generace tu mladší špatně vychovala, a jde víc o peníze než o lidi

Martina: No, vláda teď nechce valorizovat důchody. Což by byla částka 660,-korun měsíčně na důchodce. A zdůvodnila to nutnou úsporou 19 miliard korun ročně. Je to podle tebe legitimní logický přístup? Zkrátka kde brát, když není?

Ivan: Jakmile vláda ty peníze vybere, tak je někde jinde utratí. To znamená argumentovat tím asi úplně nelze. Navíc je potřeba si uvědomit, že důvodem té valorizace je inflace, která důchody znehodnocuje. Ta inflace ovšem na druhé straně zvyšuje zisky státu, které by z peněz získaných navíc z nepřímých daní mohl důchodcům u státu kompenzovat. To znamená, není to tak, že by vládě nic jiného nezbývalo. Ona kdyby chtěla, tak to vyřeší takto jednoduše. Ale ona to nechce udělat, a to je právě, řekl bych, důkaz, že se chystá důchodce oškubat.

Martina: No, možná nejen důchodce, protože pozdější odchod do důchodu, který je takovým nejčastějším řešením této problematiky, tak ten dopadne na důchodce. Zvýšení daní, to je další krok, po kterém většinou politici sahají, tak to dopadne na lidi pracující. Vidíš to jako řešení? Jak to vnímáš? . . .

Tlak na povinnou elektromobilitu vypadá spíš jako skrytý útok na mobilitu

 
Naposledy upravené:
Nikita Michalkov a jeho Besogon

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=ZqRVlrbXFOQ


Původně jsem chtěla jen zevrubně označit obsah tohoto zajímavého hovoru N.Michalkova - ale konec mě doslova posadil na zadek. Je o školství, o způsobu vzdělávání. Takže tomu věnuji větší prostor.
Celé videjko je opět velmi zajímavé, pan Michalkov se tu svým jemným filosofickým způsobem vyjadřuje k zajímavostem poslední doby a to i těch, které se týkají celého světa.
Celé video je v RJ a má něco málo přes hodinu. Ale - stojí za to.

Začátek je věnovaný "akci Z" a p. Michalkov srovnává vyjadřování Zelenského s Hitlerovým. To, co zelé pronášel k ruskému národu, je obsaženo v letácích, které hitlerovská vojska rozhazovala po sovětském území v době 2 války (= "vzdejte se, nic se vám nestane"). Je tam moment, kdy zelé říká zhruba toto:
"Vždyť vám všechno sebrali. Kdo z vás má naftová pole, paláce, vinohrady, jachty, banky... Tak za co vlastně bojujete? Máte jen půjčky a sotva co (žrát) k večeři - a teď mobilizace!"
Na to tam odpovídá ve videu Ukrajinka a říká, že "děkuje" zelému, protože přesně popsal situaci a život Ukrajinců.
Pak se pan Michalkov "zlehka" dotýká situace v ruské armádě - např. předražování materiálu. Ukazuje na konkurenční boj mezi firmami, které se mezi sebou perou o zakázku a vzájemně se pomlouvají. Vzpomíná na své působení v armádě, kdy se také tehdy setkávali s mnoha problémy, kde co nebylo, kde co nedovezli, došlo, nebylo. Tehdy ale nebyla válka, dalo se to přežít. nyní je to mnohem horší, protože boje probíhají a zásobování je ovlivňované mnohými reálnými překážkami. Ano, mělo by se to odstraňovat a zlepšovat - ale zde je hlavní problém jinde. Pokud se už do sporů začnou zapojovat strany, které reálně utrpěly nějaké ztráty nebo škody, pak se vráží klín do soukolí (voják, velitel, zásobovač, úředník, občan...) a vzniká velmi nebezpečná situace. A díky sítím se navíc šíří lži a u civilistů vzniká dojem, že mohou do tohoto řetězce zasahovat a nějak ho kritizovat či kibicovat a to bez toho, aby měli pravdivé informace.
Déle (asi na 16 minutě) upozorňuje, že jsme svědky válečných zločinů a fašismu - což je kolektivním západem popírané. nejen kolektivním západem, ale i v samotném Rusku se najdou lidé, kteří vše popírají. Třeba i zločin v Oděse - prý je to výmysl. Michalkov připomíná i zaryté a nenávistné nepřátele Ruska - z vlastních řad. Udělali v Rusku kariéru, stali se známými díky pozornosti ruských občanů - a přesto Rusko nenávidí.
Je zde mj. záběr na představitele komunistické strany, jak sedí před monitorem a sleduje Putinův projev, pokyvuje hlavou a za uchem má pověšené nudle (ty z těsta).
(věšet "lapši na uši" je něco jako "bulíky na nos")
Připomínaný je i "balónový jev", kdy se balóny nad USA objevily právě ve chvíli, kdy vyšel článek o vině USA na zničení NordStreamů. Balóny měly jen odlákat pozornost od zásadní zprávy.
A nyní přecházíme k části, která mě zaujala:
Ta hloupost, bezgramotnost, vulgarita, nenávist... - to nejsou výsledky té vojenské operace. To má mnohem hlubší příčiny a ty sahají až k reformám našeho školství (píšu "našeho", protože tam najdeme stejné problémy jako v ruském).
V roce 1826 položil car otázku Puškinovi - kde by začal s reformami?
A on odpověděl, že by začal u vzdělání, protože jen slabé duše následují jakéhokoliv vůdce.
A jaké vzdělávání? Takové, kde výuka jde ruku v ruce s výchovou osobnosti člověka a to v souladu s řádem společnosti, kde má člověk žít.

Pan Michalkov tam zmiňuje experiment z r. 1971. Byli vybráni žáci jedné třídy a bylo jim řečeno toto:
Na levý terč vystřelíš, pokud chceš dostat peníz. Na pravý terč vystřelíš, pokud chceš, aby peníze šly na potřeby všech. Po každém zásahu se na terči rozsvítí žárovička, takže vidíš, jak volili spolužáci před tebou.
Samozřejmě - žárovičky rozsvěceli ti, co vedli test. Úkolem mělo být sledování toho, jak volí žáci, když vidí výsledky svých spolužáků.
A děti přesto volily "potřeby všech" a ne peníz sobě na ruku.
Tím se dostáváme ke kolektivismu. Tím je myšlena výchova, kde je prioritou vnímat potřeby a cíle celku.
Nyní nám ve výchově převládá jednotlivec.
Tato ideologie nám vychovává osobnost dítěte jako jediné unikátní a křehké vločky, která se musí starat sama o sebe, protože její potřeby stojí nad potřebami a zájmy kolektivu.
Ubíjela snad výchova ke kolektivismu osobnost jednotlivců? Určitě ne.
Je tu příběh z r. 1941, kdy si čtrnáctileté děvče zapisovalo do deníku vše, jak se chovalo, myslelo, rozhodovalo. Cíl toho byl, aby ona sama poznala za x let, jak se chovala, rozhodovala a myslela jako čtrnáctiletá a jak moc se to liší od jejího současného chování.

Výchova musí začínat už od samého raného dětství - pohádkami, bylinami, eposy... Vyprávění, co je to za zemi, kde se dítě narodilo a kde žije. Vychovatelé jsou velmi důležití a na nich záleží, jaké dítě bude.

Nakonec je malý videopříběh. V angličtině, má ruské tlumočení. Jmenuje se "2+2" a je o výuce matematiky (59:25).
Pondělí:
Chlapec do testu napsal, že 2 + 2 = 22. Učitelka se snaží mu názorně vysvětlit, že podle pravidel matematiky se zde neslučuje, ale sčítá. "To je hloupost", říká chlapec.
Úterý:
Přicházejí rodiče.
Učitelka: "Není potřeba se znepokojovat, že se děti vztekají, když něčemu nerozumějí."
Matka. "Přišli jsme, abyste nám řekla, co má náš chlapec v testu špatně."
Učitelka: "Napsal, že 2+2=22".
Rodiče: "A?"
Učitelka. "To je špatně."
Matka: "Řekl kdo?"
Učitelka: "Matematika."
Otec: "Chcete tím říct, že můj syn je blbec?!"
Učitelka: "Neee, samozřejmě, že ne."
Otec: "A kdo jste vy, že si troufáte tvrdit, že váš výsledek je správný a jeho ne?!"
Středa:
Ředitel: "Včera jste měla nedorozumění s rodiči jednoho žáka."
Učitelka: "Ano, trochu mi zabrnkali na nervy."
Ředitel: "Byl bych rád, kdybyste mě pro příště informovala."
Učitelka: "Samozřejmě. A jak budete tuto situaci řešit?"
Ředitel: "Můžete se omluvit. Rodiče si nepřejí, abyste dětem vštěpovala své zastaralé názory."
Učitelka: "Cože? Zastaralé názory? Vždyť to nejsou žádné moje názory - to jsou matematická pravidla!"
Učitelka před komisí:
"Takto funguje matematika. Je potřeba jen počkat, vše se uklidní, lidé si to uvědomí..."
Komise: "Obávám se, že nemůžeme čekat. Rodiče se obrátili na soud."
Učitelka: "A proč?"
Komise: "Morální ublížení dítěti."
TV: "Učitelka porušila ústavu a lidská práva svých žáků. Učitel, tento příznivce elitářství, si dovolil říci dítěti, nevinnému prvňáčkovi, že jeho odpověď není správná."
Blondýna v TV: "Já dokonce slyšela, že toho učitele děti nesnášejí a vydrží u něj jen rok - pak odcházejí k jinému učiteli."
Učitelka před TV: "Tomu se říká postup do vyšší třídy!"
Telefon a ředitel, že již nebudou služby učitelky potřebovat a bude lepší, když odejde.
Další den ředitel před kamerami propouští učitelku s tím, že se s ní finančně vyrovnají. Dostane 2 tis. dolarů plat a 2 tis za odchod, takže je to dohromady 4 tisíce.
Učitelka: "Špatně. Je to 22 tisíc!"
_____________________________

Na závěr můj názor = že nám skutečně chybí výchova, která dítěti vštípí, že je jedinečnou částí jednoho velikého celku. Na toto téma bych chtěla diskutovat.
 
Naposledy upravené:
Nikita Michalkov a jeho Besogon

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=ZqRVlrbXFOQ


Původně jsem chtěla jen zevrubně označit obsah tohoto zajímavého hovoru N.Michalkova - ale konec mě doslova posadil na zadek. Je o školství, o způsobu vzdělávání. Takže tomu věnuji větší prostor.
Celé videjko je opět velmi zajímavé, pan Michalkov se tu svým jemným filosofickým způsobem vyjadřuje k zajímavostem poslední doby a to i těch, které se týkají celého světa.
Celé video je v RJ a má něco málo přes hodinu. Ale - stojí za to.

Začátek je věnovaný "akci Z" a p. Michalkov srovnává vyjadřování Zelenského s Hitlerovým. To, co zelé pronášel k ruskému národu, je obsaženo v letácích, které hitlerovská vojska rozhazovala po sovětském území v době 2 války (= "vzdejte se, nic se vám nestane"). Je tam moment, kdy zelé říká zhruba toto:
"Vždyť vám všechno sebrali. Kdo z vás má naftová pole, paláce, vinohrady, jachty, banky... Tak za co vlastně bojujete? Máte jen půjčky a sotva co (žrát) k večeři - a teď mobilizace!"
Na to tam odpovídá ve videu Ukrajinka a říká, že "děkuje" zelému, protože přesně popsal situaci a život Ukrajinců.
Pak se pan Michalkov "zlehka" dotýká situace v ruské armádě - např. předražování materiálu. Ukazuje na konkurenční boj mezi firmami, které se mezi sebou perou o zakázku a vzájemně se pomlouvají. Vzpomíná na své působení v armádě, kdy se také tehdy setkávali s mnoha problémy, kde co nebylo, kde co nedovezli, došlo, nebylo. Tehdy ale nebyla válka, dalo se to přežít. nyní je to mnohem horší, protože boje probíhají a zásobování je ovlivňované mnohými reálnými překážkami. Ano, mělo by se to odstraňovat a zlepšovat - ale zde je hlavní problém jinde. Pokud se už do sporů začnou zapojovat strany, které reálně utrpěly nějaké ztráty nebo škody, pak se vráží klín do soukolí (voják, velitel, zásobovač, úředník, občan...) a vzniká velmi nebezpečná situace. A díky sítím se navíc šíří lži a u civilistů vzniká dojem, že mohou do tohoto řetězce zasahovat a nějak ho kritizovat či kibicovat a to bez toho, aby měli pravdivé informace.
Déle (asi na 16 minutě) upozorňuje, že jsme svědky válečných zločinů a fašismu - což je kolektivním západem popírané. nejen kolektivním západem, ale i v samotném Rusku se najdou lidé, kteří vše popírají. Třeba i zločin v Oděse - prý je to výmysl. Michalkov připomíná i zaryté a nenávistné nepřátele Ruska - z vlastních řad. Udělali v Rusku kariéru, stali se známými díky pozornosti ruských občanů - a přesto Rusko nenávidí.
Je zde mj. záběr na představitele komunistické strany, jak sedí před monitorem a sleduje Putinův projev, pokyvuje hlavou a za uchem má pověšené nudle (ty z těsta).
(věšet "lapši na uši" je něco jako "bulíky na nos")
Připomínaný je i "balónový jev", kdy se balóny nad USA objevily právě ve chvíli, kdy vyšel článek o vině USA na zničení NordStreamů. Balóny měly jen odlákat pozornost od zásadní zprávy.
A nyní přecházíme k části, která mě zaujala:
Ta hloupost, bezgramotnost, vulgarita, nenávist... - to nejsou výsledky té vojenské operace. To má mnohem hlubší příčiny a ty sahají až k reformám našeho školství (píšu "našeho", protože tam najdeme stejné problémy jako v ruském).
V roce 1826 položil car otázku Puškinovi - kde by začal s reformami?
A on odpověděl, že by začal u vzdělání, protože jen slabé duše následují jakéhokoliv vůdce.
A jaké vzdělávání? Takové, kde výuka jde ruku v ruce s výchovou osobnosti člověka a to v souladu s řádem společnosti, kde má člověk žít.

Pan Michalkov tam zmiňuje experiment z r. 1971. Byli vybráni žáci jedné třídy a bylo jim řečeno toto:
Na levý terč vystřelíš, pokud chceš dostat peníz. Na pravý terč vystřelíš, pokud chceš, aby peníze šly na potřeby všech. Po každém zásahu se na terči rozsvítí žárovička, takže vidíš, jak volili spolužáci před tebou.
Samozřejmě - žárovičky rozsvěceli ti, co vedli test. Úkolem mělo být sledování toho, jak volí žáci, když vidí výsledky svých spolužáků.
A děti přesto volily "potřeby všech" a ne peníz sobě na ruku.
Tím se dostáváme ke kolektivismu. Tím je myšlena výchova, kde je prioritou vnímat potřeby a cíle celku.
Nyní nám ve výchově převládá jednotlivec.
Tato ideologie nám vychovává osobnost dítěte jako jediné unikátní a křehké vločky, která se musí starat sama o sebe, protože její potřeby stojí nad potřebami a zájmy kolektivu.
Ubíjela snad výchova ke kolektivismu osobnost jednotlivců? Určitě ne.
Je tu příběh z r. 1941, kdy si čtrnáctileté děvče zapisovalo do deníku vše, jak se chovalo, myslelo, rozhodovalo. Cíl toho byl, aby ona sama poznala za x let, jak se chovala, rozhodovala a myslela jako čtrnáctiletá a jak moc se to liší od jejího současného chování.

Výchova musí začínat už od samého raného dětství - pohádkami, bylinami, eposy... Vyprávění, co je to za zemi, kde se dítě narodilo a kde žije. Vychovatelé jsou velmi důležití a na nich záleží, jaké dítě bude.

Nakonec je malý videopříběh. V angličtině, má ruské tlumočení. Jmenuje se "2+2" a je o výuce matematiky (59:25).
Pondělí:
Chlapec do testu napsal, že 2 + 2 = 22. Učitelka se snaží mu názorně vysvětlit, že podle pravidel matematiky se zde neslučuje, ale sčítá. "To je hloupost", říká chlapec.
Úterý:
Přicházejí rodiče.
Učitelka: "Není potřeba se znepokojovat, že se děti vztekají, když něčemu nerozumějí."
Matka. "Přišli jsme, abyste nám řekla, co má náš chlapec v testu špatně."
Učitelka: "Napsal, že 2+2=22".
Rodiče: "A?"
Učitelka. "To je špatně."
Matka: "Řekl kdo?"
Učitelka: "Matematika."
Otec: "Chcete tím říct, že můj syn je blbec?!"
Učitelka: "Neee, samozřejmě, že ne."
Otec: "A kdo jste vy, že si troufáte tvrdit, že váš výsledek je správný a jeho ne?!"
Středa:
Ředitel: "Včera jste měla nedorozumění s rodiči jednoho žáka."
Učitelka: "Ano, trochu mi zabrnkali na nervy."
Ředitel: "Byl bych rád, kdybyste mě pro příště informovala."
Učitelka: "Samozřejmě. A jak budete tuto situaci řešit?"
Ředitel: "Můžete se omluvit. Rodiče si nepřejí, abyste dětem vštěpovala své zastaralé názory."
Učitelka: "Cože? Zastaralé názory? Vždyť to nejsou žádné moje názory - to jsou matematická pravidla!"
Učitelka před komisí:
"Takto funguje matematika. Je potřeba jen počkat, vše se uklidní, lidé si to uvědomí..."
Komise: "Obávám se, že nemůžeme čekat. Rodiče se obrátili na soud."
Učitelka: "A proč?"
Komise: "Morální ublížení dítěti."
TV: "Učitelka porušila ústavu a lidská práva svých žáků. Učitel, tento příznivce elitářství, si dovolil říci dítěti, nevinnému prvňáčkovi, že jeho odpověď není správná."
Blondýna v TV: "Já dokonce slyšela, že toho učitele děti nesnášejí a vydrží u něj jen rok - pak odcházejí k jinému učiteli."
Učitelka před TV: "Tomu se říká postup do vyšší třídy!"
Telefon a ředitel, že již nebudou služby učitelky potřebovat a bude lepší, když odejde.
Další den ředitel před kamerami propouští učitelku s tím, že se s ní finančně vyrovnají. Dostane 2 tis. dolarů plat a 2 tis za odchod, takže je to dohromady 4 tisíce.
Učitelka: "Špatně. Je to 22 tisíc!"
_____________________________

Na závěr můj názor = že nám skutečně chybí výchova, která dítěti vštípí, že je jedinečnou částí jednoho velikého celku. Na toto téma bych chtěla diskutovat.

Lin, práve si mi uhodila na strunu. V poslednom čase som počúval Potrebujeme inú školu, Smutné dedičstvo atlantídy a základy sociológie 5, kde je všade dôraz na ľudský režim psychiky. Aj ja vzdelávanie považujem za mimoriadne dôležité. V týždni som o tom písal na svojom telegrame
Zdroj: https://t.me/akodalej/14
, a to preto, lebo v skratke - prebieha akási reforma základného vzdelania. Vôbec som nepochopil o čom to je. V správach tomu venovali 2 minúty medzi inými nepodstatnými správami. ALE podľa mňa je to najdôležitejšia správa za posledné roky a nikto tomu nevenuje pozornosť. Pochopil som len to že treba podľa ministerstva:
- menej memorovať (ale podľa mňa sa bude menej učiť a nie menej memorovať)
- viac pracovať v tíme (v poriadku)
- kriticky rozmýšľať (ale iba v rámci ideológie liberálnej demokracie)
- schopnosť riešiť problémy (v poriadku)
Ale nikde nebol povedaný cieľ, teda čo je za tým. Mne to príde ako výchova mládeže tak, aby dokázala rozmýšľať len tak ako mu škola nakáže, všetky iné názory nezľúčiteľné s liberalizmom treba kriticky poslať niekam (preto chodia po školách rôzni slniečkári robiť debaty) a vychovať pre trh práce. Ale ani náznak toho, aby škola pomohla zorganizovať psychiku mladého človeka. Pretože to by mal byť cieľ (spolu s rodinnou výchovou) pre školy, urobiť Človeka v prvom rade a všetky ostatné vedomosti sú len prílepkom k organizácii psychiky.
Hlavná je ale otázka čo s tým? Napadlo mi jedine to, že u nás v SR by sa možno dalo osloviť niekoho z predstaviteľov SMER-u/Republiky (ak na nich má nieto kontakt, ideálne na niekoho, kto má v programe školstvo) a predstaviť im v krátkosti "výťah" z vyššie spomenutých kníh. Musí sa im zasiať to semienko do hlavy a ak majú svedomie, začnú čo to postupne v školách zavádzať.
 
Naspäť
Top Bottom