O životě a společnosti

@Vlad i mir
Poznáš hravě, k čemu a pro co (koho) je ta chystaná "reforma školství". Podle toho, KDO ji tvořil (spíš zpotvořil) a to jsou liberální klany (spolu s neziskovkami). Cíl a účel je tedy známý i přes neexistenci diskuse.
Nejásala bych ani nad snahou "omezit mentorování", protože to může znamenat leccos - počítám s tou nejhorší variantou. Proč? Něco se prostě "vymentorovat" musí, jinak bude z člověka blbec i přes informatiku a sítě.
Taková vyjmenovaná slova nebo základní matematika - třeba aspoň malá násobilka, sčítání a odčítání aspoň trojciferných čísel, dělení - to všechno by se mělo tzv. nadřít, protože v běžném životě není čas vyhledávat cosi v tabulkách na netu. To samé je u vyjmenovaných slov. To bych nebyla schopná psát bez chyb, protože vyhledávat všechno v nějakých "pravidlech" na síti by mi zabralo většinu času (a já osobně bych ztratila nit, o čem vlastně jsem to chtěla psát a jak).
Podívej se do svého vlastního života, co z vědomostí potřebuješ každý den - třeba i u nákupu nebo když si potřebuješ doma spočítat, kolik lina nebo látky na závěsy budeš potřebovat. Nebo svou výplatu, nebo procentuální slevu... prostě běžný život - co nevyhnutelně potřebuješ a kvůli čemu nehodláš tahat mobil s kalkulačkou. Tedy - pokud nechceš se svým vzděláním dopadnout jako nejmenovaná členka německé vlády, která chtěla, aby Putin "otočil" o 360 stupňů - přitom učivo prvního stupně základky seznamuje žáky s tím, že 360 stupňů je kruh = vracíš se do bodu, ze kterého jsi vyšel.
Ono vůbec spoléhat na sítě je hodně krátkozraké a může se vymstít a to už velmi brzy.

Cíl ve vzdělávání je velmi důležitý a včera mi to došlo, v čem byl úspěch vzdělávacího systému, kterým jsem prošla. Bylo to nejen v ucelenosti informací, ale hlavně = vychovávali nás pro společnost, ve které jsme žili a měli žít!
Jestli někoho jen na chvíli napadne "komunistická ideologie" , tak ho hned zarazím, ať se podívá na dnešní ideologii v učivu a ve vzdělávacím systému. Že tam není? Ale je - a mnohem víc, než jí bylo tenkrát za minulého režimu! Je tam liberalismus, je tam výchova k sobectví, udavačství, nesolidaritě a "šplhu přes záda druhých za svým štěstím". Je tam celá zrůdná LGBT (xxx) a ekoterorismus. Šílenosti, vychovávající dobré slouhy současného režimu. A moc blbé je, že mnozí rodiče tomu tleskají a dokonce jsou skupiny, které tvrdí, že povinná školní docházka je úplně zbytečná - že oni zvládnou své děti učit sami.
Proto nečekám nic dobrého od jakékoliv reformy, která vzniká za současného systému a současné vládní garnitury.
A co s tím? Těžko říct... Žádná reforma nepomůže, pokud nebudou dané do harmonie oblasti výchovy v rodině, pravomoc učitele a s tím spojené právo dítěte a právo učitele, společenská prestiž učitelského stavu, stát a jeho ideologie (požadavky na vzdělávání). Snad je z toho pochopitelné, co chci říct = vzdělávací systém nestojí jen na osnovách, viz to krásné videjko z Besogonu - na úplném konci.
Jinak jako zajímavost chci říct, že třeba v Německu je "hlad" po sovětském vzdělávacím systému. Rusové, kteří tam žijí a jsou schopni vyučovat (hlavně matematiku) podle způsobů jejich "komunistického školství", jsou velmi žádaní a moc dobře placení. Proč? Protože tento systém nese ovoce, opravdu dítě něco naučí. Ale - nesmí to být spojené s oním videjkovým "jak si můžete dovolit tvrdit, že mé dítě špatně odpovědělo?!".
A ještě jedna příhoda ze života:
Můj kamarád šel do USA "zkusit štěstí" hned po sametu, jak to bylo možné. Přes příšerné začátky všech migrantů (mytí nádobí, spaní po parcích, přístup jak k otrokovi) se nakonec dostal na stavbu jako úplně poslední dělník. Tam pak nastaly dvě situace, které mu změnily život. První byla, když nedorazila firma, sjednaná na "čtení z plánů". Můj kamarád měl stavebku a tak těžko chápal, že si v USA na stavbě sjednávají zvlášť firmu, která umí číst stavební plány - když u nás to umí každý stavbyvedoucí. A tak se nabídl, že plány přečte.
Druhá situace byla, když dorazil ruský investor a nedorazil tlumočník. Co bylo si lehko domyslíte, protože kamarád rusky uměl celkem slušně - což byl u nás "za komoušů" běžný jev. A v USA si můj kamarád tímto vydobyl "místo na slunci".
Tato historka je stará už pětadvacet let a chtěla jsem jen říct, že nemusíme vymýšlet znovu trakař - protože my už tu dobré a funkční školství měli.
 
Naposledy upravené:
Ještě mě napadl dodatek - k ucelenému systému školství.
Myslím si, že ten minulý systém byl propracovaný do detailů a to tak, že byly vždy profese, které v budoucnu byly potřeba. Byl propracovaný systém učňovského školství - a to fakt není jednoduché dát dohromady. Aby budoucí řemeslník něco uměl, je potřeba, aby se měl kde řemeslu učit. Dříve to bylo sjednávané na konkrétních pracovištích v reálu - dneska by to šlo jen těžko, protože pracoviště nejsou a soukromé firmy o učně nestojí z mnoha důvodů.
Také je veledůležité sehnat někoho, kdo bude učně řemeslu učit.
Být dobrým řemeslníkem není jen tak. To mi možná potvrdí každý, kdo si kdy sjednával nějaké řemeslníky na konkrétní práce. Výsledky toho "demokratického (ne)systému jsou viditelné už dnes a to tím, že ač vyučený řemeslník s ičem - neumí nic, práci jen pokazí a vámi nakoupený materiál zničí.
Kdysi byla široká základna řemeslníků opravdu chloubou republiky. Taky po sametu se na učňovské školství sáhlo jako první. Nebylo přece potřeba šikovných lidí, schopných si opravit nebo vybudovat prakticky cokoliv - bylo potřeba konzumu = neopravuj, kup si nové.
Takže profese řemeslníků byla shazována jako méněcenná, "ta pro blbce" - a ze všech se rázem vytvářeli "manažéři". Čehokoliv. Pak se na milost vzal "kuchař - číšník", protože tu prý budeme vydělávat na cestovním ruchu, peníze nám dovezou cizinci. Ještě později to byla profese farmář, kde se počítalo s dotacemi pro rodinné farmy.
V tom minulém režimu měl každý větší podnik své učňovské školy. Finančně je podporoval a také poskytoval prostor pro výuku v praxi. Učni měli také určité benefity, někde i vázané na své studijní výsledky. Třeba kapesné, ubytování nebo stravování zdarma, sportovní a zájmové kroužky zdarma... bývalo to různé.
Proč jsem se "chytila" i tohoto tématu? Protože ona reforma - aby k něčemu dobrému byla - by měla řešit i toto. Je nevyhnutelné vychovat a vzdělat lidi, které společnost potřebuje, kteří se v ní uživí. Ne z každého dítěte bude vládní úředník, že?
 
Naposledy upravené:
Lin povedal:
Ještě mě napadl dodatek - k ucelenému systému školství.
Myslím si, že ten minulý systém byl propracovaný do detailů a to tak, že byly vždy profese, které v budoucnu byly potřeba. Byl propracovaný systém učňovského školství - a to fakt není jednoduché dát dohromady. Aby budoucí řemeslník něco uměl, je potřeba, aby se měl kde řemeslu učit. Dříve to bylo sjednávané na konkrétních pracovištích v reálu - dneska by to šlo jen těžko, protože pracoviště nejsou a soukromé firmy o učně nestojí z mnoha důvodů.
Také je veledůležité sehnat někoho, kdo bude učně řemeslu učit.
Být dobrým řemeslníkem není jen tak. To mi možná potvrdí každý, kdo si kdy sjednával nějaké řemeslníky na konkrétní práce. Výsledky toho "demokratického (ne)systému jsou viditelné už dnes a to tím, že ač vyučený řemeslník s ičem - neumí nic, práci jen pokazí a vámi nakoupený materiál zničí.
Kdysi byla široká základna řemeslníků opravdu chloubou republiky. Taky po sametu se na učňovské školství sáhlo jako první. Nebylo přece potřeba šikovných lidí, schopných si opravit nebo vybudovat prakticky cokoliv - bylo potřeba konzumu = neopravuj, kup si nové.
Takže profese řemeslníků byla shazována jako méněcenná, "ta pro blbce" - a ze všech se rázem vytvářeli "manažéři". Čehokoliv. Pak se na milost vzal "kuchař - číšník", protože tu prý budeme vydělávat na cestovním ruchu, peníze nám dovezou cizinci. Ještě později to byla profese farmář, kde se počítalo s dotacemi pro rodinné farmy.
V tom minulém režimu měl každý větší podnik své učňovské školy. Finančně je podporoval a také poskytoval prostor pro výuku v praxi. Učni měli také určité benefity, někde i vázané na své studijní výsledky. Třeba kapesné, ubytování nebo stravování zdarma, sportovní a zájmové kroužky zdarma... bývalo to různé.
Proč jsem se "chytila" i tohoto tématu? Protože ona reforma - aby k něčemu dobrému byla - by měla řešit i toto. Je nevyhnutelné vychovat a vzdělat lidi, které společnost potřebuje, kteří se v ní uživí. Ne z každého dítěte bude vládní úředník, že?
Click to expand...
Skúsim v krátkosti reagovať na oba tvoje príspevky. V tej prvej časti píšeš "mentorovať", ale ja som písal o "memorovaní", čiže učiť sa poučky naspamäť. V tom naozaj vidím problém, pretože aj ja som to zažil - hlavné bolo vedieť odrecitovať poučku, nie pochopiť význam. Nikto (alebo málokto) mi nekládol otázky tak, aby som musel rozmýšľať (a toto platilo aj pre strednú a vysokú školu). Takže ak sa zavedie toto odučenie od memorovania a bude sa viac dbať na pochopenie učiva, tak to bude dobre. Ale ono to skĺzne k tomu, že sa bude menej učiť, menej informácií sa dostane ku žiakom.
Ja som "produkt" takého školstva, kde sa začali miešať oba režimy, do školy som nastúpil v 92.-hom roku, kedy sa ešte učilo podľa osnov z minulého režimu a zároveň sa začali zavádzať novoty - škola hrou (prerušili sme napr hodinu matematiky a šli sme stavať lego, robili sme rýchločítanie, ale nie také aké by malo byť, ale rýchle rapotanie slov...). 95% učiva a osnov sa ale ešte nestihlo zmeniť a duplom nie na dedinskej škole. Vidím to v porovnaní s mojou ženou, ktorá ako malá odišla z dedinskej školy na 8-ročné gymnázium do mesta a teraz keď sa o niečom rozprávame, tak nechápe ako som sa k tým vedomostiam dostal, lebo oni to na gymnáziu ani nepreberali, ale my na dedine áno. Keď som sa potom dostal na vysokú, tam som si už začal uvedomovať, ako mladší študenti v nižších ročníkoch nemusia toľko študovať ako my, a to ani zďaleka. A to bol taký veľký pokles v objeme informácií, až to bolí. Ak sa na to pozriem z druhej strany, tak sa mi ani veriť nechce, o koľko viac sa museli odo mňa učiť staršie ročníky. Tým chcem povedať, že čo sa týka osnov, tak určite by prospelo, ak by sa vrátili tie z minulého režimu, súhlasím, že netreba nič nové vymýšľať. Rovnako súhlasím aj s tým, že je treba vrátiť sa k silným učňovkám a stredným školám. Ak sa na to pozriem z pohľadu PFR, tak toto je stále iba o tom, že sú to spôsoby ako niečo zlepšiť, čiže sme na 4.-5. etape PFR. Ale nikde sa nehovorí o cieľoch (vektore cieľov). Toto všetko čo tu teraz máme a čo chystajú je zatiaľ o tom, že cieľ škôl má byť taký, aby bolo uspokojené fungovanie štátu (v rámci liberálnej ideológie), pracovný trh. Lenže my vieme, že to všetko je až druhoradé. Hlavným cieľom musí byť výchova Človeka, samozrejme v spolupráci s rodinou. A tu už je potrebné ten program vzdelávania bývalého režimu zlepšiť, doplniť. Nestačí mať len výborné vedomosti, a nestačí myslieť kolektivisticky. Ak sa totiž vychovajú zombie, aj tí môžu mať kolektivistické chápanie sveta. Ak by totiž už vtedy v minulom režime bolo vzdelávanie zamerané na výchovu človeka, tak by sme tu nemali tento stav. Ešte za Stalina sa v ZSSR dbalo na výchovu ľudí zo žiakov, ale po jeho smrti to šlo dole vodou a u nás detto.
My v rodinách musíme urobiť maximum pre to, aby sa vychovávali deti ako človekovia, to je základ. Preto každý kto má v okolí mladé rodiny alebo páry, ktoré chcú založiť rodinu, by mohol týmto párom dať k štúdiu základy sociológie 5, potrebujeme inú školu. Sú to knihy, ktoré na mňa najviac zapôsobili za poslednú dobu (možno preto, lebo mám 2 ročnú dcéru). Ak je niekto vnímavý, tak tie knihy naňho zapôsobia, musia. Len tak zmeníme štatistiku v prospech dobra. A zároveň tieto in-formácie skúsme dostať k tým našim "vyvoleným" politikom. Ak majú svedomie, musia začať na tom pracovať.
 
Vlad i mir povedal:
učiť sa poučky naspamäť. V tom naozaj vidím problém, pretože aj ja som to zažil - hlavné bolo vedieť odrecitovať poučku, nie pochopiť význam. Nikto (alebo málokto) mi nekládol otázky tak, aby som musel rozmýšľať (a toto platilo aj pre strednú a vysokú školu). Takže ak sa zavedie toto odučenie od memorovania a bude sa viac dbať na pochopenie učiva, tak to bude dobre
Click to expand...
Ale ono, to vedenie k pochopeniu učiva, to u nás bolo. Moja osobná skúsenosť:
rok 1984 hodina fyziky na gymnáziu. Spolužiak si ku koncu roka chcel opraviť známku. Prihlásil sa a odrecitoval celú látku - od slova do slova - nabiflil sa to. Profesor fyziky si ho so záujmom vypočul, na zàver položil otázku a ohodnotil: “Štvorka”. Keď sme všetci nesúhlasne zhíkli, povedal: “Oceňujem snahu, no látku ste nepochopil.”
Ďalší príklad kvality profesorského zboru vtedajšieho gymnázia - hodina dejepisu 1. svetová vojna - otázka dejepisárky: “Prečo RU vyhlásilo vojnu Srbsku až o mesiac po vražde nástupníka trónu?”
Pritom všetci vieme, že celá Európa už len hľadala zàmienku na jej vypuknutie. Tak prečo sa čakalo ešte mesiac?
Pritom aj wiki píše: “Svoje pohnútky na vstup do vojny mali všetky vtedajšie európske mocnosti, najväčšiu aktivitu v tomto smere však viedlo Nemecké cisárstvo. Nemecko prišlo už na konci prvého desaťročia 20. storočia k záveru, že je na vojnu pripravené, lepšie vyzbrojené ako ostatné mocnosti, a že čím skôr vojna vypukne, tým lepšie pre Nemecko. Sami začať vojnu sa však Nemci z vnútropolitických aj vonkajších politických dôvodov neodvážili. Obzvlášť vystupovala proti nemecká sociálno-demokratická strana. Vhodná zámienka sa nemeckým vládnucim kruhom naskytla v júni 1914, kedy rakúsko-uhorská armáda uskutočnila v Bosneveľké vojenské manévre. Obyvatelia Bosny a Hercegoviny sa nechceli zmieriť s nedávnym pripojením ich územia k Rakúsko-Uhorsku a ich odboj podporovalo Srbsko.[chýba zdroj] Manévre sa provokatívne konali pri srbských hraniciach. Následník trónu František Ferdinand d’Este ako hlavný inšpektor rakúsko-uhorskej armády prišiel na manévre a na ich záver okázalo navštívil Sarajevo, hlavné mesto Bosny. 28. júna 1914 zastrelil Františka Ferdinanda s manželkou Žofiou Chotkovou počas cesty autom po sarajevskom nábreží mladý študent Gavrilo Princip, člen srbskej teroristickej organizácie Mladá Bosna. Následník trónu nebol v Rakúsko-Uhorsku obľúbený, jeho vražda však bola vhodnou príležitosťou na rozpútanie vojny.
… Zámienkou vojny sa stal úspešný atentát na arcivojvodu a následníka rakúsko-uhorského trónu Františka Ferdinanda d'Este. Rakúsko-Uhorsko následne vyhlásilo vojnu Srbsku, čím vyvolalo reťazovú reakciu vedúcu k vojne dvoch veľkých koalícií, ktoré mali za následok rozšírenie vojny po celej Európe v priebehu jediného mesiaca.

“Ak atentát bol 28.6. a všetci sa už nemohli vojny dočkať, tak prečo RU vyhlásilo vojnu Srbsku až o mesiac, 28.7.?”
Skúsite?
Večer, po deviatej, napíšem odpoveď profesorky dejepisu.
 
Naposledy upravené:
Popolvár povedal:
Ale ono to u nás bolo. Moja osobná skúsenosť
Click to expand...
Samozrejme, že to bolo, ale moja skúsenosť je taká, že len minimálne. Vo veľkom sa začali používať testy, ústne skúšky na výške boli len na 5% predmetov atď. Teším sa na odpoveď tvojej učiteľky dejepisu.
 
Vlad i mir povedal:
Vo veľkom sa začali používať testy
Click to expand...
Prvý test (označte správnu odpoveď) som zažil až v 8. ročníku ZDŠ na hodine dejepisu. Písal sa rok 1981.
Až do konca socializmu sa počas štúdia využívali pomerne zriedkavo. Viac sa uplatňovali na prijímačkach na štúdium na stredné a vysoké školy kvôli objektivite ich vyhodnocovania na základe bodového systému. Proste bodový rebríček podľa výsledkov testov. Podľa počtu prijímaných na tú-ktorú školu sa jednoducho spravila čiara v tom rebríčku - nad čiarou prijatí, pod čiarou mali smolu. Ešte boli aj ďalšie kritéria, napr. minimálny počet bodov potrebný na prijatie, vplyv mali aj známky na vysvedčeniach z predošlej školy.
Preto tí, ktorí boli tesne nad čiarou, napr. ak bol nedostatočný počet uchàdzačov dosiahnuvších minimálny počet bodov pre prijatie, alebo bolo potrebné urobiť nejaké ”šachy” v poradí kvôli protekčným deckám, boli často podrobovaní ešte aj ústnemu preskúšaniu pred prijímacou komisiou.
 
O spoločnosti, ktorá si nechala ukradnúť mládež je v podstate aj môj posledný článok

V čom spočíva riziko politických mimovládok

Kým väčšina sa pozerá len na Sorosa a ďalších darcov týchto mimovládnych organizácii, pokúsim sa upriamiť pozornosť na ďalšie riziká. Ako prvé by sme si mali ujasniť názvoslovie. V nadpise píšem o politických mimovládkach. Tieto nenájdete v žiadnom zákone, pretože mimovládne organizácie majú...
ksb-csr.net ksb-csr.net
(...sic, to automaticky generované čislo na konci linku sa mi nepozdáva!)
 
@Vlad i mir
Nejdřív se omluvím za "mentorování" = já ve skutečnosti myslela memorování a popletla jsem to. Prostě myslím ono biflování nazpaměť a to u vyjmenovaných slov či pravopisu (třeba měkké, tvrdé souhlásky atd.) a v matematice u umění sčítat, odčítat násobit, dělit zpaměti.
myslím si totiž, že toto jsou znalosti, které potřebujeme dnes a denně a není čas v každodenním styku je hledat na netu.
A nyní jen něco málo = proč si myslím, že ten minulý systém školství byl dostačující a uměl vychovávat odpovědné a potřebné lidi - ne darmožrouty.
Výchova a vzdělávání souvisí s mnoha společenskými faktory. Třeba to tebou popisované vzdělávání v mezidobí po sametu je příkladem pro špatnou práci učitelů = selhání a rezignace některých.

1) Učitelé a vychovatelé - tady je také rozhodující vzdělání, kterého se jim dostane a pak chápání svého povolání jako poslání - ne prostředek k obživě. Učitel by měl mít i jistý morální kredit a hlavně charakterové předpoklady pro toto náročné povolání. S tím vším souvisí i společenské postavení a mzdové odměňování, které by hlavně mělo odlišit kvalitu a úspěšnost v jejich práci. Učitel má hlavně učit a to nejen mechanicky, ale hlavně má děti učit umění použít nabyté vědomosti v praxi. Základní výchova dítěte = jak se chovat v kolektivu lidí, jak ke starším, jak k mladším, co je společensky přijatelné a co ne - toto není prioritou práce učitele. To je priorita vychovatele a ti se neúčastní přímé výuky dětí.
Ano, tato dvě povolání jsou sice hodně blízko sebe, ale jejich práci se nevyplácí směšovat.

2) Rodiče a nejbližší rodina jsou zázemím dítěte a také prvními učiteli a vychovateli. Jejich úkolem je naučit dítě, jak se chovat v kolektivu a vůbec ve společnosti lidí. Rodičovská výchova není nechat dítě dělat si co chce (jak je dnešní trend), ale vést dítě tak, aby bylo "pro společnost snesitelné". Protože - v kolektivu trávíme většinu svého života.

3) Společnost musí být schopná chápat, že vzdělání a výchova jsou priority společnosti, protože "děti jsou budoucnost" = nastoupí jednou na posty, do vedení státu, do služeb, do výchovy... prostě budou řídit vše v našem státě.
Dále je úkolem státu jako "zastřešovatele" společnosti zajistit financování školství a to tak, aby nebylo závislé na počtu žáků - jako je to teď. V neposlední řadě by mělo ministerstvo umět plánovat studia profesí, které budou potřeba, až dítě dostuduje = aby našlo své uplatnění a nestalo se jen dalším "klientem" úřadu práce.
A stát by měl zabezpečit, aby se do vzdělávání či výchovy nemotaly neziskovky s nejasnými sponzory i záměry!

Popsala jsem to nedokonale a zevrubně, ale toto jsou tři hlavní oblasti, které musí spolupracovat, aby vzdělávání vůbec k něčemu bylo.
Vzdělávání je hlavně o lidském faktoru, takže ne všichni učitelé a vychovatelé budou skvělí. Ale - vůbec to neznamená, že by se měla docházka do školy zrušit! Víš proč? Protože děti se nenaučí, jak žít v lidském společenství - žít a přežít. A pod vedením jiného, než rodičů. A tyto dovednosti spolužití se týkají hlavně života v dospělosti - nejen školního.

Vrátím se ještě k tomu "učení se nazpaměť". Dáváš tam jako příklad fyzikální zákon. Také mám příhodu. Ono to vždy záleží na kvalitě učitele. Tu poznáš vždy podle toho, jak umí názorně vysvětlit, aby pochopilo co nejvíc dětí. Ti, co neumějí, jsou vědomostně většinou jen o pár lekcí před dětmi...
U nás šlo tehdy o změnu učitele během roku - a o Archimedův zákon. Nastal šok, když učitel sice vyposlechl oddrmolený text zákona, ale pak se začal ptát - třeba - jak se stane, že kovová loď se udrží na vodě?

A zásadní, cos napsal - tj. ve smyslu, že minulý systém nebyl dokonalý, protože neuměl vychovat, jinak bychom dneska nebyli tam, kde jsme...
On by i uměl - to nebylo systémem Bylo to hlavně normalizací, kdy se jednak na školy začali dostávat nezpůsobní lidí (tj. ti, co do školství nepatřili) a jednak tím, že mnoho učitelů rezignovalo a "zesalámovatělo". Já bych to nazvala čímsi jako "ztrátou ideje". Byli nespokojeni v tom systému, cítili se podvedení a mnohdy zneuznaní, protože se na vedoucí místa dostávali kariéristi, bez špetky odbornosti. Jenom kvůli stranické knížce se tam dostali. A kdo někdy pracoval pod totálně neschopným šéfem, navíc "ideologicky prodchnutým" - ten ví, o čem mluvím.
A už na samém konci sedmdesátek a v osmdesátkách obzvláště nechtěl nikdo na pedagogické VŠ z důvodu "chci učit a vzdělávat". Školy jednak braly každého (dokonce i čtyřkaře) - aby vůbec měly studenty - a důvod studentů pro studium byl jiný u kluků (= oddálit vojnu) a jiný u holek (= abych měla prázdniny a dobrou pracovní dobu, abych zvládala obstarat své vlastní děti).

Ještě edituju:
Vladimíre, můj názor je, že než se pinožit s úplně novým a neznámým způsobem výuky, zkus na tom, co už tu bylo, vychytat chyby. Ale - to po sametu fakt neber, protože to už je podle dědka Soroše.
 
Naposledy upravené:
Lin povedal:
On by i uměl - to nebylo systémem Bylo to hlavně normalizací
Click to expand...
Ja v podstate súhlasím so všetkým, čo si napísala, ale tu nie úplne. "on by i uměl" vo výsledku znamená, že neuměl, lebo nevychoval štatisticky významne ľudí k človečenstvu. Nebavme sa o tom, či to stále bolo oveľa lepšie ako je to teraz, to je snáď samozrejmé. A výsledok je taký, že sa to nepodarilo. Dôvodom je podľa mňa to, že samotný minulý režim možno rozdeliť na viacero etáp presne tak ako Nestor vo svojom videu rozdelil obdobie ZSSR na viacero etáp, ktoré boli diametrálne odlišné. ZSSR na začiatku bolo iné ako za Stalina a ZSSR (a vzdelávanie) za Stalina bolo úplne iné ako ZSSR (a vzdelávanie) za Nikitu, Leonida a Michaila.
"Vladimíre, můj názor je, že než se pinožit s úplně novým a neznámým způsobem výuky, zkus na tom, co už tu bylo, vychytat chyby. Ale - to po sametu fakt neber, protože to už je podle dědka Soroše"
Toto súvisí s predchádzajúcim odsekom. Myslím to seriózne s tým, aby si aj tu mnohí prítomní na fóre prečítali základy sociológie 5. Tam nie je nič NOVÉ v prístupoch ku vzdelávaniu, je tam popísané presne to o čom sa tu teraz spolu bavíme. Všetko čo sa tam píše vychádza zo starých skutočností, akurát sú možno až tak staré, že ak by sa aplikovali, tak vyzerajú ako nové. Mnohé z toho, čo sa tam píše bolo zavedené v zssr, ale neskôr za chruščova sa od toho ustúpilo a výsledky vidíme dnes aj u nás.
A sám za seba ešte nakoniec dodám to, čo pozorujem z praxe. Venujem sa zlepšovaniu priemyselných podnikov. Vždy, ak navrhnem zmenu (lebo niečo nefunguje, nie z roztopaše), tak to vyvolá búrku nevôle, lebo ľudia neznášajú AKÉKOĽVEK zmeny, keď si namiesto toho môžu hovieť pohodlne v už vyšľapaných chodníčkoch, aj keď majú katastrofálne výsledky. Myslím, že aj vo vzdelávaní je nutné urobiť zmeny, lebo výsledky sú katastrofálne a to s čím prichádza teraz tá reforma bude mať presne také isté, ak nie horšie výsledky. Takže zmena určite áno, lenže nie k novému, ale k lepšiemu.
 
Popolvár povedal:
“Ak atentát bol 28.6. a všetci sa už nemohli vojny dočkať, tak prečo RU vyhlásilo vojnu Srbsku až o mesiac, 28.7.?”
Skúsite?
Večer, po deviatej, napíšem odpoveď profesorky dejepisu.
Click to expand...
Pozerám, že nikto sa ani nepokúsil. No nič.
Všetci dobre poznáme to známe, že ”na vojnu treba peniaze, peníze a peneži” a predovšetkým PROVIANT.
Odpoveď profesorky dejepisu: “RU čakalo mesiac s vyhlásením vojny preto, lebo potrebovalo najprv zožať úrodu.”
Možno pre niekoho nič svetoborné, no mňa toto vysvetlenie na hodine dejepisu ovplyvnilo na celý život: premýšľať, hľadať súvislosti a nachàdzať ich aj tam, kde zdanlivo nie sú. Veľké veci stoja a padajú na maličkostiach.
 
Popolvár povedal:
Pozerám, že nikto sa ani nepokúsil. No nič.
Všetci dobre poznáme to známe, že ”na vojnu treba peniaze, peníze a peneži” a predovšetkým PROVIANT.
Odpoveď profesorky dejepisu: “RU čakalo mesiac s vyhlásením vojny preto, lebo potrebovalo najprv zožať úrodu.”
Možno pre niekoho nič svetoborné, no mňa toto vysvetlenie na hodine dejepisu ovplyvnilo na celý život: premýšľať, hľadať súvislosti a nachàdzať ich aj tam, kde zdanlivo nie sú. Veľké veci stoja a padajú na maličkostiach.
Click to expand...
Rozmýšľal som nad tým včera večer, ale v úplne iných dimenziách, optikou globálnej politiky. Ale toto som necakal... Jednoduché a brilantné vysvetlenie.
 
Popolvár povedal:
Pozerám, že nikto sa ani nepokúsil. No nič.
Všetci dobre poznáme to známe, že ”na vojnu treba peniaze, peníze a peneži” a predovšetkým PROVIANT.
Click to expand...
Podobná logika sa vraj použila pri odhade termínu napadnutia ZSSR Nemeckom - Nemci nezabíjali ovce, takže nemohli mať kožuchy a teda vojna (v čase odhadu) nehrozila. A to bol omyl, pretože sa nevzala do úvahy zrada generálov.
 
Doplním ešte niečo ku vzdelávaniu a výchove. Ako som už písal dávnejšie, robím v strojarine poradenstvo pre riadenie. V jednom z podnikov kde robím (CNC obrábanie), máme čerstvý problém. Za 2 roky sme firmu pomerne dobre rozbehli, jeden CAM programátor nám je málo, tak sme prijali ďalších dvoch - spolužiaci, ktorí na univerzite študovali 5 (slovom päť) rokov CAD/CAM programovanie. Jeden z nich šiel po škole robiť (aj keď nie programátora), druhý šiel na doktorandské štúdium. Obaja dostali pre istotu od nás ešte drahé školenie. Zostali spolu na poobednej smene, každý z nich mal pri sebe ešte CNC pracovníka. Jeden z nich urobil program pre lisovaciu formu tak, že posunul os o 3mm = pokazený kus. Ten druhý šiel programovať výrobu inej súčiastky - prototypu, ktorý sme pred časom odhadli pri naceňovaní na výrobný čas medzi 4-10 minútami. On ho vyrobil za 100 minút... Tak sa musím pýtať, ako je nastavený daný študijný program, keď dáva na trh práce takýchto expertov? Je to len nekompetencia zodpovedných na univerzite, lebo nechápu prepojenie vzdelávania a praxe alebo je to vyslovene diverzia? Samozrejme, úlohu tu hrá aj osobnosť študenta a jeho chápanie sveta, ale títo konkrétni mali byť tí lepší.
No a čerešnička - jeden z nich po tej poobednej smene dnes poslal sms, že vraj je fyzicky unavený, nezvláda poobedné smeny a dnes nepríde do práce... Ešte nemá ani 30 rokov a je fyzicky unavený po cca 10-tej poobednej smene v živote, na ktorej programuje, ale nerobí fyzicky... No to by som sa pozrel na to, keby naozaj musel fyzicky robiť, keby ho život prinútil, ako by to zvládol.
Ťažko povedať, čo konkrétne, (aké príčiny) stojí za týmito mojimi kolegami. Jedno je ale isté, a to je trend. Takýchto pracovníkov bude len pribúdať v najbližšom čase. Je na nás, aby sme to zvrátili. Kto môžeme, dávajme školám spätnú väzbu, ozývajme sa, prinášajme nápady, nemlčme.
PS: pre adminov - možno toto vlákno presuňte pod novú tému - vzdelávanie alebo pod nejakú inú, nechám na posúdenie.
 
Naposledy upravené:
Vlad i mir povedal:
Ťažko povedať, čo konkrétne, (aké príčiny) stojí za týmito mojimi kolegami. Jedno je ale isté, a to je trend.
Click to expand...
Je to trend, ktorý sledujem dlho. Mravnosť Západu nezodpovedá jeho úrovni vedomostí - technicko-technologickému progresu. A keďže mravnosť Západu nie že nestíha za technologickým progresom, ale doslova degraduje, tak sa tento technicko-technologický svet zrúti do seba. Nebude ho mať kto udržiavať, opravovať.
 
Popolvár povedal:
Je to trend, ktorý sledujem dlho. Mravnosť Západu nezodpovedá jeho úrovni vedomostí - technicko-technologickému progresu. A keďže mravnosť Západu nie že nestíha za technologickým progresom, ale doslova degraduje, tak sa tento technicko-technologický svet zrúti do seba. Nebude ho mať kto udržiavať, opravovať.
Click to expand...
A teraz otázka - sme aj my časťou toho západu, ktorý sa zrúti sám do seba alebo sme na hranici a ešte máme šancu na záchranu? A ak máme ešte šancu, nie ako jednotlivci s poznaním ksb, ale ako štáty SR/ČR, tak čo musíme urobiť, aby sme tú pomyselnú hranicu neprekročili?
 
Podľa môjho názoru sme v strede. Úder nás nezasiahne priamo, pocítime však tlakovú vlnu. Z tej sa otrepeme a pôjdeme ďalej už iným smerom.
 
Včera - tj. 24.3. - bylo výročí natovského "humanitárního" bombardování Jugoslávie. Šílený čin, NATO se dodnes hájí tím, že "zabránilo genocidě a zajistilo mír". Už tehdy se vykašlali na zavedená pravidla, že k takovým "mírotvorným akcím" musí mít souhlas mezinárodního výboru OSN. Už tehdy si byli šílenci "strany války" jisti, že se jim nemůže nic stát.
Chci připomenout základy (protože sama moc informací nemám) o tom, že Jugoslávie byla "po pádu berlínské zdi" velmi silným a dostatečně velikým státem, spojujícím do celku všechny ty státečky jako Slovinsko, Černá hora, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina... Jugoslávie byla federací, sídlo vlády v Bělehradu. Byla silná nejen ekonomicky (za socíku jsme jim záviděli jejich životní úroveň i možnosti), ale také vojensky. Tedy - pro kolektivní západ "problém". Nastalo tedy to, co i jinde = "boj za svobodu a nezávislost" = Amerikou financovaný a podporovaný proces rozpadu velké federace na malé a neškodné státečky. Takže se válčilo už od r. 1991. Bombardování, která tak "zviditelnil" Havel svým přívlastkem "humanitární", bylo zapsáno do dějin jako "Válka v Kosovu", kde však o žádné Kosovo nešlo, šlo o zbídačení a oslabení srbského národa. Celé Srbsko bylo pod leteckým útokem a bombami NATO, použité byly i ty dneska nabízené Ukrajině (s ochuzeným uranem) a také bomby kazetové (sice zakázané, ale na UA také dodávané).
Z mnoha záznamů, později "uniklých" bylo jasné, jak si to piloti NATO užívají. Dodnes je mementem obyčejný civilní vlakový spoj, kde i ze vzduchu bylo naprosto jasné, že je to civilní doprava - a piloti se o tom i mezi sebou bavili.
Vybombardované bylo sídlo státní TV, schytalo to i čínské velvyslanectví, nemocnice, centrum Bělehradu. V podstatě celé Srbsko.
Kosovo bylo a je starobylým srbským územím. Hlavně Priština, samotné srdce srbského pravoslaví, posvátné místo jako je pro Čecha třeba Praha (nebo Říp). No... a nyní tam vládnou muslimové, uměle vytvořený "národ" kosovských Albánců. Nic takového nikdy nebylo - jsou jen Albánci, ale ti kosovští jen žili na srbském území. Kosovský Albánec je stejná stupidita jako Pražský Slovák... :(
Ve válce za rozbití Jugoslávie bylo použito více spouštěčů nenávisti, ale nejvíce snad bylo využito náboženství = islámu a pravoslaví, popř. kalotictví. Perličkou je, že v tomto procesu se prvně použily k provokacím oddíly bin Ládina, původně zverbované proti sovětům ve válce v Afghánistánu. Oddíly tam, samozřejmě, působily tajně a v různých uniformách znepřátelených stran. Vše zajišťovali "pentagonští jestřábi" a to tak, aby se původně dobré sousedské vztahy mezi civilisty Jugoslávie přeměnily v nenávistné.
Srbsko na ten masakr nezapomnělo - ono se to taky nedá. V dnešním Rusku zůstává z té doby trpká pachuť, zda se nedalo udělat víc. U nás mají stíny na duši jen někteří - z politické reprezentace nejspíš jen Foldyna, který vzpomíná každý rok.
Vučič se včera obrátil ve svém projevu k velení NATO - s otázkou, kdo jim dal právo takto zacházet se svobodným národem, který se vůbec ničím neprovinil.
"Lhali jste. Říkali jste, že musíte zaútočit na suverénní a svobodnou zemi, abyste zabránili humanitární katastrofě. Nezabránili jste žádné humanitární katastrofě, vyzbrojovali jste povstalecké skupiny ve svobodné a suverénní zemi, která nešlápla ani jedním prstem na území jiného státu.
Uplynulo 24 let od doby, kdy jste nám vzali část naší země, zabili děti a civilisty, vojáky a policii. Kde jste vzali právo zabíjet naši armádu a policii, kdo vám to právo dal?!“
A jen na okraj, protože dneska už nemůžu zprávu dohledat, napíšu odpověď, která se Srbsku ze strany Pentagonu dostala = Srbsko se má přestat po těch letech tvářit ublíženě.

K připomenutí jeden krátký dokument s dobovými záběry (je jich velmi málo, túbko to maže a když už tam cosi je, tak jen pro registrované):

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=0je_iJJilJc

A zde písnička od Leny Katiny (to je ta rusovláska z dua Tatu), vystihující pocity mnoha lidí ze slovanských zemí (a asi nejen jejich):

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=gdTvnd2I67E
 
Naposledy upravené:
Ještě přilepím zvlášť to o "srbské ublíženosti". Vyšlo to nyní s reakcemi lidí.
Tak Vučičovi neodpověděl Pentagon, ale velvyslanec USA Hill. Přidal ještě, že by Srbsko mělo opustit svou zášť vůči NATO.
Lidé na Twiteru odpovídali, že by to nebyl problém, pokud by se NATO nějak změnilo a nechovalo by se stále stejně i po těch 24 letech. Vůči Srbsku už to sice nejsou letadla s bombami na bázi uranu, ale je to zastrašování, podvody, arogance, vydírání. Srbové nemůžou ani prominout, ani zapomenout a to dokud všichni váleční zločinci, co mají na svědomí tento masakr, nebudou stát před mezinárodním trestním soudem. Lidé na ten ochuzený uran nebo na fosfor umírají dodnes.
Další z přispěvatelů zas navrhuje, aby se USA necítily uražené tím, co se stalo 11. září, aby zapomněly a odpustily...
 
Naposledy upravené:
Energetický expert Ivan Noveský rozebírá spotřebu plynu a elektrické energie za poslední období.
Měli jsme štěstí, že téměř nebyla pořádná zima. České domácnosti ušetřily více než půl miliardy kubíku plynu, oproti předloňskému období, což je potěšující. Ovšem o hodně méně potěšující je ale zpráva tom, kolik plynu ušetřil průmysl, protože jeho snížená spotřeba vypovídá spíše o deindustrializaci české republiky. Průmysl potápí hlavně nekonurenceschopnost díky extrémně vysokým cenám plynu a elektřiny. Jaký vliv to bude mít v právě přicházející ekonomické a finanční krizi uvidíme již brzy. Pro českou vládu platí rčení "tak dlouho odnaučoval kozu žrát, až chcípla". Upadající průmysl bude znamenat ztrátu zaměstnání pro desetitisíce čechů a příležitost k levnému nákupu našich jinak zdravých firem zahraničními finančními jestřáby. Je potřeba jednat. Jenže každý, kdo začne veřejně říkat pravdu, že "král je nahý" je šikanován a špiněn. Důkazem toho je pseudokauza děkana VŠE Miroslava Ševčíka, jehož oponentům ani tak nevadí, že se jako člověk zastal člověka zbitého při národním muzeem, z čehož média udělala kauzu s cílem jeho dehonestace jak "proruského (Jak jinak, že?), ale hlavním problémem je, že děkan Ševčík říká pravdu bez okolků, očištěnou o vládní propagandu. a to se dnes trestá! Dostali jsme se na úroveň horší než v padesátých letech. Snad nebudou zfanatizovaní studenti za chvíli křičet "popravte ho". Teď už mu hrozí poprava akademická. Doufejme, že díky probíhající krizi, prázdným peněženkám a výpovědi z pracovního poměru češi brzy pochopí, že pravdu nejde donekonečna tutlat

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=9w6raGiYuyQ
 
Musíte sa prihlásiť alebo registrovať, ak chcete tu odpovedať.
Naspäť
Top Bottom