Follow along with the video below to see how to install our site as a web app on your home screen.
Note: This feature may not be available in some browsers.
Nuž spala. Nepoznám ich popis práce, ale zrejme neexistuje typ všeobecnej "smernice", ako postupovať, respektíve reagovať na typ akejkoľvek hrozby, ktorá by mohla viesť ku kritickej situácii. Je aj možné, že chovatelia dotazovali ŠVS po prvých potvrdeniach nákazy v Maďarsku a nedostali žiadne odpovede. Rýchlosť reakcie, respektíve nereakcie potom hovorí aj o neschopnosti úradov promptne reagovať a samostatne konať. Príčiny, prečo tomu tak je, sa dajú ďalej vetviť. Tiež sa mi nechce veriť, že neexistuje ani jeden záznam alebo popis postupu z obdobia posledného SLAK-u. Nerobím síce v poľnohospodárstve, ale vychádzam z toho, že pokiaľ by sa vyskytla situácia, ktorá má vysoké riziko, že bude mať dopad na moju činnosť, je v mojom záujme sa nespoliehať len na úrady. Ak to takto vyhodnotím, môžem spraviť za seba aspoň čosi, v rámci vlastných možností.A kde až do zvolania krízového štábu bola štátna veterinárna správa, ktorá má tiež povinnosť v takýchto prípadoch konať ex offo?
Poslední Šlak byl v R. 1973. Neexistovaly žádné laboratorní testy. Jako dezinfekce se používalo vápno.Nuž spala. Nepoznám ich popis práce, ale zrejme neexistuje typ všeobecnej "smernice", ako postupovať, respektíve reagovať na typ akejkoľvek hrozby, ktorá by mohla viesť ku kritickej situácii. Je aj možné, že chovatelia dotazovali ŠVS po prvých potvrdeniach nákazy v Maďarsku a nedostali žiadne odpovede. Rýchlosť reakcie, respektíve nereakcie potom hovorí aj o neschopnosti úradov promptne reagovať a samostatne konať. Príčiny, prečo tomu tak je, sa dajú ďalej vetviť. Tiež sa mi nechce veriť, že neexistuje ani jeden záznam alebo popis postupu z obdobia posledného SLAK-u. Nerobím síce v poľnohospodárstve, ale vychádzam z toho, že pokiaľ by sa vyskytla situácia, ktorá má vysoké riziko, že bude mať dopad na moju činnosť, je v mojom záujme sa nespoliehať len na úrady. Ak to takto vyhodnotím, môžem spraviť za seba aspoň čosi, v rámci vlastných možností.
Nešlo mi o preukázanie testami, ale použitím karantény, uzavretie priestoru, obmedzenie pohybu atď.Poslední Šlak byl v R. 1973. Neexistovaly žádné laboratorní testy. Jako dezinfekce se používalo vápno.
Moje povolenie naozaj nepotrebuješ. Ale neviem, prečo mi to píšeš, keď ja ti nič nepovoľujem. Reagujem na koho chcem. A taktiež na to nepotrebujem povolenie, ale nikomu to nepíšem. Ak je táto polemika pre teba únavná, je jednoduché prestať polemizovať. Nie? Prečo by som mal byť ja ten, kto prestane reagovať lebo ty si to želáš? A k ostatnému ... robiť konkrétne kroky závisí predsa od mravnosti každého človeka zvlášť. Keď si v aparáte, nerobíš tie kroky len sama za seba. Súčasťou aparátu sú rôzne skupiny a ich záujmy. A tvoje metodologické kroky môžu byť tou ideológiou absolútne zablokované, pokiaľ jej podliehaš. A koľko ľudí dnes nepodlieha súčasnej vírusovej ideológii? Niekto vedľa teba zakašle a ty nevedome "zväčšíš vzdialenosť od neho, aby si to nechytila". Toto sa neprestalo po COVIDizme vôbec diať. Deje sa to ďalej, a je to dôkazom toho, že podstata ostala nezmenená a masovo nepochopená. Takže počet tak silných jedincov, ktorí si "robia čo chcú" bez ohľadu na to, aké ciele sleduje niekto iný v aparáte, je dosť malý, povedal by som. Pretože drvivá väčšina z nich je podchytená. Často bezštruktúrne. Ako chceš, aby niekto robil metodologicky správne kroky SVOJVOĽNE, keď je podchytený? Ak ťa to unavuje, nemusíš reagovať. Len mi nie je jasné, prečo si myslíš, že ľudia majú tak široký priestor slobody manévru, aký tu prezentuješ.@SLAV_jan_in už je to naozaj únavná "polemika" - tvoje 'povolenie' na to čo alebo koho 'kritizujem' skutočne nepotrebujem - celú dobu hovorím o konkrétnych krokoch daného kompetentného rezortu, sú to kroky metodologické nie ideologické /v zmysle 'zdravotnej paradigmy' o ktorej píšeš/, ktoré urobené byť mohli a neboli.
@Popolvár súhlas, čas ukáže.
aspoň tak, ako sa to plošne z nariadenia ŠVS dialo na Slovensku počas epidémie choroby šialených kráv a a SLaK vo VB. A to bolo vo VB za morom, nie v susednom Maďarsku. Bol som v praxi.Nešlo mi o preukázanie testami, ale použitím karantény, uzavretie priestoru, obmedzenie pohybu atď.
Len ten Zoroslav mi nesedí. Slotov syn ako riadiaci káder....neviemsľúbil som článok k SlaK. Tu je: https://oracle911blog.wordpress.com/2025/04/01/slak-a-covid-19-podobnost-ciste-nahodna/
Vďaka za článok. Rovnako ako Fero, mám duševný problém s hovoriacou hlavou Zora, napriek tomu, že návrhom prezentovaným vo videu niet velmi čo vytknúť. Aj keď by som mala sledovať procesy a nie osoby, stále mám kdesi v podvedomí, že kritika 30 ročného obdobia prichádza od človeka, ktorého profesionálna aktivita prekvitala práve v tom najhoršom období z konca '90 a začiatku '00, kde jeho právnická odbornosť s šikovnosť pomáhala k tej deštrukcii. V rámci nejakej symboliky ma zaujalo zverejnenie videa práve 1.aprila a zaujímavý výber hudby v pozadí - v prvej polovici Čajkovského Labutie jazero a v druhej Vangelisove Dobytie raja 1492.sľúbil som článok k SlaK. Tu je: https://oracle911blog.wordpress.com/2025/04/01/slak-a-covid-19-podobnost-ciste-nahodna/
Zpráva Komise pro vyšetřování slintavky a kulhavky při Institutu pro infekční choroby v Berlíně
„Komise nicméně považovala za nezbytné podrobit zkoumání určitý druh bakterie, který byl nalezen dr. Siegelem a Busseniusem v údajných smrtelných případech slintavky a kulhavky u člověka a také v případech stejného onemocnění u zvířat, a to se jevilo jako nezbytné tím spíše, že tito autoři tvrdili, že byli schopni čistou kulturou svého bacilu vyvolat typickou slintavku a kulhavku u telat a prasat.“
„Vzhledem k tomu, že podle názorů jeho objevitelů se bacil vyskytuje především v krvi nedávno nakažených zvířat, i když často jen ve velmi malém množství, byla vždy věnována zvláštní pozornost vyšetření krve. V pěti případech byla krev odebrána z krční žíly nedávno nakažených zvířat pomocí sterilního trokaru a shromážděna do sterilních Erlenmeyerových baněk; krev byla odebrána také ze srdce dvou telat, která byla utracena na vrcholu onemocnění bezprostředně po vzniku puchýřků. Velké množství krve bylo použito k inokulaci bujónu, živného agaru a živného bujónu, baňky byly poté umístěny do inkubátoru. Ve velké většině případů zůstaly takto inokulované baňky trvale sterilní, ale v několika z nich se vyvinuly mikrokoky a v některých dalších bacily. Většina z nich patřila do skupiny pseudodifterických bacilů a neměla ani nejmenší podobnost s bacilem Siegela a Bussenia. Zjevně se jednalo o náhodné nečistoty, které byly získány z kůže zvířat při odběru krve.
Tyto negativní výsledky experimentu jsou v rozporu s pozitivním tvrzením jmenovaných autorů, že se jim pomocí jejich bacilu podařilo vyvolat typické onemocnění. Komise však považovala za vhodné poskytnout jim příležitost prokázat experimentální vyvolání onemocnění pomocí tohoto bacilu. Komise si byla vědoma skutečnosti, že podobné experimenty by mohly snadno vést k mylným závěrům, protože nemoc by mohla být na inokulovaná zvířata přenesena ošetřovateli, nebo dokonce samotnými členy komise, kteří téměř denně přicházeli do kontaktu se zvířaty trpícími slintavkou a kulhavkou.“
„Jelikož bylo možné, že bacil Seigela a Bussenia ztratil část své virulence dlouhou kultivací v živné želatině, byl na přání těchto dvou pánů učiněn pokus o infikování dvou sajících telat nalitím asi 50 cm3 dvoudenní bujónové kultury bacilu do tlamy každého zvířete. Současně však byla dvě roční telata inokulována skarifikací na horních a dolních pyscích stejným způsobem, jakým se postupuje při infikování zvířat lymfou slintavky a kulhavky. V případě ročních telat byla použita čerstvá agarová kultura a velké množství této kultury bylo natřeno také na tlamu těchto dvou zvířat, takže byla umožněna i infekce střeva.
Následujícího dne již byla sající telata nemocná, s vysokou horečkou a příznaky střevního postižení. Jedno z nich bylo třetího dne utraceno, když bylo velmi nemocné, a druhé uhynulo v průběhu následující noci. U obou těchto zvířat byly bacily nalezeny v krvi a ve slezině a zejména ve značně zduřelých mezenterických uzlinách a také v obsahu střev. Jejich přítomnost na těchto místech byla prokazatelná mikroskopickým a kultivačním vyšetřením. Ani jedno ze zvířat nemělo léze v tlamě nebo na nohou, které jsou pro danou chorobu charakteristické. Naopak byla postižena těžkou enteritidou.
Na popud dr. Seigela a Bussenia byla infikována tři nová zvířata dvoudenní bujónovou kulturou z krve ze srdce výše uvedeného telete, u kterého došlo k přirozenému úhynu, aby se vyvolala méně akutní forma onemocnění a tím se poskytl čas pro vznik charakteristických lézí. Jedno z nich bylo sající tele, kterému byly do tlamy podány 2 cm3 kultury. Druhým zvířetem bylo tříměsíční tele a třetím roční tele, a každému z nich bylo do tlamy podáno 5 cm3 kultury. Následující den již mělo sající tele vysokou horečku a silný průjem a čtvrtý den uhynulo. Pitva prokázala prakticky stejné nálezy jako u výše uvedených telat.“
„Tříměsíční tele onemocnělo druhý den a bylo rovněž postiženo vysokou horečkou a silným průjmem. Následně se však uzdravilo, i když jeho teplota zůstávala dlouho nad 41 °C. Obě roční telata a také to, které bylo infikováno prostřednictvím krmení, onemocněla čtvrtý den, a to poměrně vysokou horečkou a silným průjmem. Horečka trvala dva až čtyři dny a s jejím poklesem se zmírnil i průjem. Během čtrnáctidenního pozorování se u žádného ze zvířat neprojevily žádné příznaky slintavky a kulhavky.
Z těchto experimentů vyplývá, že bacil Seigela a Bussenia, i když je zajímavým a pozoruhodným patogenním organismem, který je schopen vyvolat závažné střevní onemocnění, není příčinou slintavky a kulhavky.
Z výsledků výše popsaných výzkumů lze rovněž vyvodit závěr, že bakterie, které v případech slintavky a kulhavky nalezli jiní pozorovatelé – Nosotti, Klein, Schotteluis, Kurth, Nissen, Starcovici, Furtuna a Stutzer, nepředstavovaly původce infekce.
Stále zůstávala k prozkoumání tvrzení některých pozorovatelů, kteří za příčinu nemoci označili nikoli bakterie, ale malé protoplazmatické struktury s výraznými améboidními pohyby. Tvrzení tohoto druhu předložili Piana, Fiorenti, Behla a Jurgens.“
„Přenos nemoci na různé druhy zvířat – Jedinými zvířaty, která se nám podařilo s jistotou experimentálně nakazit, byly dospělý skot (2) nebo telata (13). Z 22 pokusů o nakažení prasat bylo úspěšných pouze osm. Osm pokusů s ovcemi bylo neúspěšných a ze stejného počtu pokusů s kozami byl úspěšný pouze jeden. Byly také provedeny pokusy o infikování 30 králíků, 14 morčat, 3 psů, 4 koček, 5 potkanů, 10 myší domácích, 10 polních myší, 6 slepic a 6 holubů, ale pokusy byly neúspěšné, ať už měly formu inokulace na sliznici dutiny ústní nebo na končetiny, intraperitoneální injekce nebo krmení čerstvým materiálem.
Způsob infekce – Podle zkušeností dochází u dospělého skotu a telat k nákaze, když se k potírání tlamy použijí materiály, jako jsou ručníky, houby nebo chomáče slámy, navlhčené čerstvými slinami nemocných zvířat; ale ani při tomto způsobu nedochází vždy s jistotou k nákaze. Například v jednom případě onemocnělo pouze 9 ze 17 zvířat, která jsme se tímto způsobem snažili nakazit v každém ze tří po sobě jdoucích dnů ve stejné budově. Nemoc byla experimentálně přenesena na dvě roční zvířata a 13 telat potřením kapky lymfy na mírně skarifikovanou sliznici horních a dolních pysků. Puchýřky se objevily nejen na skarifikovaných místech, ale i v jejich okolí, na patře a jazyku. U ročních mláďat se puchýřky objevily na nohou, ale v naprosté většině případů nemoc nohy u telat nenapadla. Bylo zjištěno, že puchýřky se na nohou vytvořily jeden nebo dva dny poté, co se nemoc projevila v dutině ústní. Druhý nebo třetí den po experimentálním nakažení stoupla teplota o 1° nebo o 1,5° a v průběhu dalších tří dnů klesla na normální hodnotu. Tvorba puchýřků nastala od prvního do třetího dne, obvykle druhý den po inokulaci. U deseti volů, kteří byli inokulováni do kůže na hřbetě nebo na zadní straně stehna, se nevytvořily žádné lokální léze a až do pátého dne po inokulaci se u žádného ze zvířat onemocnění neprojevilo. Tento experiment byl bohužel zmařen skutečností, že tři dny po inokulaci do kůže se majitel pokusil zvířata také infikovat, aby se nákazy co nejrychleji zbavil. Poté se u zvířat objevily příznaky slintavky a kulhavky, ale nebylo možné určit, zda to byl důsledek prvního, nebo druhého pokusu o nakažení.“
„Infekční materiál – Bylo zjištěno, že nejúčinnějším materiálem pro infikování je obsah čerstvě vytvořených puchýřků. Sérum z krve odebrané z krční žíly nemocných zvířat během období tvorby puchýřků a aplikované podkožní injekcí v množství 10 až 14 cm3 třem telatům onemocnění nevyvolalo. Experimenty týkající se infekčnosti moči a výkalů nemocných zvířat nebyly dosud provedeny.“
„Způsob nákazy – Četnými srovnávacími experimenty bylo zjištěno, že nejjistějším způsobem nakažení je vnesení viru, který se nachází v obsahu puchýřků, do krevního oběhu. Úspěch mělo také vpravení viru do peritoneální dutiny, injekce do svalů a vtírání viru do sliznice dutiny ústní po poranění vpichem/bodnutím. Naopak inokulace do kůže a pod kůži se ukázala jako nejistá. Obě tyto metody se zdají být účinné pouze tehdy, když je virus současně zaveden do krevní cévy. Od okamžiku, kdy začne stoupat teplota, až do rozvoje lokálních příznaků onemocnění virus cirkuluje v krevním oběhu, ale po rozvoji lokálních lézí z krve mizí. Onemocnění lze přenést na zdravá zvířata prostřednictvím 50 až 100 cm3 krve odebrané z krční žíly zvířete dvacet až dvacet osm hodin po jeho inokulaci.“
„Výsledek těchto injekcí byl poněkud překvapivý. Zvířata, která dostala filtrát, onemocněla ve stejné době jako kontrolní zvířata, která dostala odpovídající množství nefiltrované lymfy, a všechna vykazovala typické příznaky onemocnění s vysokou horečkou a vznikem puchýřků v tlamě a na nohou. Zdálo se, že aktivita lymfy nebyla filtrací ovlivněna. Abychom si byli v tomto ohledu zcela jisti, experimenty byly několikrát zopakovány na velkém počtu telat a prasat. Při použití čerstvé lymfy byly výsledky vždy stejné, zvířata, kterým byla podána filtrovaná lymfa, byla vždy postižena zcela typickým způsobem, stejně jako kontrolní zvířata, kterým byla podána lymfa nefiltrovaná.
Jak tuto pozoruhodnou skutečnost vysvětlit? Nabízela se dvě alternativní vysvětlení – buď filtrovaná lymfa bez choroboplodných zárodků obsahovala v roztoku nějaký mimořádně účinný jed, nebo byl dosud neobjevitelný původce nemoci tak malý, že mohl projít póry filtru, který jistě zadrží i ty nejmenší známé bakterie. Pokud je první vysvětlení správné, musí být rozpustný jed úžasně aktivní.“
https://www.google.com/url?sa=t&sou...AQFnoECA8QAQ&usg=AOvVaw2kHvqm754IJKdR_nZRclPZ
Pruský stát a mikrobiologický výzkum – Friedrich Loeffler a jeho přístup k „neviditelnému“ viru
„Výzkumný program týkající se slintavky a kulhavky, který byl iniciován politickými orgány, byl primárně zaměřen na vývoj účinné vakcíny, ale jako vedlejší efekt vedl k samotnému viru. Nicméně nebylo možné najít způsob, jak domnělý virus vizualizovat, a Kochovy postuláty tak nemohly být zcela použity. Loeffler kladl důraz na praktickou stránku své výzkumné činnosti, která do jisté míry upozadila požadavky teoretické a vědecké. Politický, praktický a veřejný kontext určoval experimentální strategii a stěžejní body jeho výzkumu.“
„Tyto úvahy, založené na mechanickém pohledu bez zohlednění možných metabolických aktivit, ho přivedly k přesvědčení, že existuje choroboplodný zárodek velmi malé velikosti, který může projít běžnými filtry. Vědecky odvozené důkazy o existenci tohoto malého choroboplodného zárodku nicméně předložit nemohl. Loeffler si byl tohoto epistemologického dilematu plně vědom. Ve své zprávě přidal vysvětlení, proč nebylo možné tento velmi malý zárodek spatřit. Odvolával se na korespondenci s profesorem Abbem v Jeně, který byl v oblasti mikroskopických technik autoritou nejvyššího renomé. Loeffler s ním diskutoval o omezeních výkonu mikroskopu. Pokud měl předpokládaný choroboplodný zárodek slintavky a kulhavky velikost jen asi 0,1 μm, nemohly tento virus zviditelnit ani nejlepší imerzní techniky té doby. Podle Loefflera by to bylo nejlepší vysvětlení marných pokusů o objevení zárodku mikroskopickým zkoumáním. Ačkoli to byl velmi pesimistický pohled, pokusil se situaci obrátit a nabídl perspektivu týkající se možného objevu velkého množství dalších choroboplodných zárodků, které v té době nebylo možné identifikovat. V souvislosti s nutností budoucího studia tohoto problému požádala komise také o poskytnutí nové finanční podpory ze strany vlády.“
„Komise nemohla předpokládaného mikroba identifikovat mikroskopem ani jej nebylo možné zviditelnit žádnými jinými metodami. Existovaly však určité vědecké požadavky, které bylo třeba splnit, aby bylo možné údajný choroboplodný zárodek uznat za původce nemoci. Sám Loeffler v roce 1903 u příležitosti Kochových 60. narozenin psal o vědeckých základech nově vzniklé disciplíny bakteriologie a za rozhodující úspěch prohlásil vypracování ‚Kochových postulátů‘. Zatímco Koch v roce 1890 uvedl čtyři postuláty, Loeffler odkazoval pouze na tři:
Nebudu rozebírat rozdíly oproti původní Kochově formulaci, ale musíme posoudit, zda Loeffler sám podnikl nějaké kroky k použití těchto tří postulátů v případě slintavky a kulhavky a které z nich případně použil. Jak jsme již viděli, dvě velmi úspěšné metody, mikroskopie a kultivace, pokud jde o identifikaci mikroba, selhaly.“
- Konstantní výskyt dotyčného organismu ve všech případech onemocnění;
- Izolace patogenu v čisté kultuře, která musela být očištěna od všech korpuskulárních elementů od nemocného jedince;
- Opětovné vyvolání nemoci pomocí spolehlivých čistých kultur.
„V roce 1907 se Loeffler potýkal s četnými obtížemi. Od roku 1902 využíval ke svým experimentům statek v Greifswaldu. V roce 1907 pruský ministr zemědělství obvinil Loefflera z odpovědnosti za šíření slintavky a kulhavky v oblasti Greifswaldu. Loefflerovy experimenty na této farmě byly považovány za hlavní příčinu šíření nemoci.“
„V návaznosti na to a vzhledem k silnému tlaku není divu, že Loeffler nebyl v kontemplativní náladě, která byla nutná k publikování sofistikovaných článků o povaze viru a k provádění experimentů, které měly prokázat tu či onu teorii v této oblasti. Navíc se držel bakteriologického paradigmatu, které do té doby přineslo mnoho úspěšných objevů, a neviděl žádný přesvědčivý důvod, proč by měl tento koncept odmítnout. Uvážíme-li všechny důsledky jeho práce, stává se jeho výzkumná strategie navzdory všem zbývajícím otázkám a epistemologické nejistotě pochopitelnější.“
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10470267/
Podnetný článok a prínosná diskusia pod nímsľúbil som článok k SlaK. Tu je: https://oracle911blog.wordpress.com/2025/04/01/slak-a-covid-19-podobnost-ciste-nahodna/
RF a USA - dve budúce CKR a zastrešenie pre ľudí a zmeny, ktoré ZK ohlasuje. On je len hovoriaca hlava. Zatiaľ do politiky vstupovať neplánuje. Či to v budúcnosti prehodnotí - neviem.zaujímavý výber hudby v pozadí - v prvej polovici Čajkovského Labutie jazero a v druhej Vangelisove Dobytie raja 1492
Povojnový generál Heredoš sa ozval. Ako vždy. Škoda, že sa neozval 7. marca 2025.1] Hermeticky sa mali zatvoriť chovy regióne pri maďarských hraniciach, kde sa 7. marca 2025 objavila choroba a hneď brať vzorky / odbery krvi / laboratória (zistiť vírus 21. marca bolo neskoro)
2] Malo sa hneď zamedziť hneď pohybom zvierat
3] Pracovníci fariem mali prejsť na prísny osobný režim
4] Pohyb techniky na farmách, von z fariem a dodávky krmiva pod prísny režim
5] Pohyb na hraniciach mal byť okamžite pod prísnym režimom počnúc 7. marcom 2025
A tady může vězet příčina zavlečení SLAK do Maďarska. Mohl to přinést ošetřovatel, který přišel ze zahraničí, třeba z Pákistánu (sekvenací bylo zjištěno, že ten virus je prý nejvíce podobný kmeni, který koluje právě z Pákistánu). Majitel farmy to pochopitelně nepřizná, pokud někoho takového zaměstnával načerno. (A to je prý Orbán proti imigraci.)Madarsko do vyspelej baterkarne dovezie kadre z Filipin
Na druhej strane to môže vytvoriť potrebu aktívnejšieho prístupu bežných ľudí. Vyčleniť časť trávnika okolo domu na úžitkovú záhradu, zaobstarať si drobnú zver, víkendový chatári porozmýšľať o spolupráci s miestnymi, ktorí by záhradníčili, prípadne chovali, s tým, že s nákladmi aj výnosmi sa spravodlivo podelia, v mestách využiť balkóny, hľadať ďalšie možnosti komunitných záhrad, preferovať drobných predajcov pred korporátmi, vytvoriť si samozásobovacie skupiny, kde skupina spoločne hľadá možnosti nákupu a zcentralizujú si dovoz. Možno budeme konzumovať menej, vzhľadom k cenám, ale kvalitnejšie, zatočíme s obezitou. Nápadov a možností je veľa, len ich treba skúšať zaviesť, aj keď spočiatku možno kostrbato, do reality.Celé je to podvod podle nedávno celosvětově osvědčeného scénáře. Chtějí zlikvidovat i ty zbytky potravinové soběstačnosti a málokomu z ušatců ve vedení státu, kteří to podporují, dochází, jak moc se zrychlilo řezání té z vrchních větví, na které sedí.