• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz

Zaujímavé citáty (s konceptuálnym presahom)

"Sú ľudia, ktorí chcú v dome bazén, zatiaľ čo tí, ktorí ho už majú, ho sotva používajú. Tí, ktorí stratili milovaného človeka cítia hlboký pocit straty, zatiaľ čo iní, ktorí ho majú nablízku, sa naňho často sťažujú. Tí, ktorí nemajú partnera, po ňom túžia, ale tí, ktorí ho majú, si ho nevážia. hladný by za tanier jedla dal čokoľvek, zatiaľ čo dobre živený sa sťažuje na chuť. Ten, kto nemá auto o ňom sníva, zatiaľ čo ten, kto ho má, hľadá vždy lepšie.
Kľúčom je byť vďačný, pozorne sa dívať na to, čo už máme a pochopiť, že niekde niekto by dal všetko za to, čo my už máme a pritom si to nevážime."


(Hirouyki Sanada)


Pozn.: Tento citát budem používať, keď sa budem baviť so Slovákom, ktorý stále hovorí, že sa má zle, že má málo a potrebuje viac a viac a viac ...
Tak zde jsou si Češi a Slováci opravdu bratry. Vždy jsem tuto věčnou nespokojenost považoval za typicky českou...

Máš úplnou pravdu, že nejlepším lékem je VDĚČNOST / VDĚK . Je to i velice dobré cvičení, které i jen po pár dnech, začne tak nějak čistit vzduch v okolí a vylepšovat náladu. Zkuste se na to zaměřit a skutečně upřímně alespoň týden více děkovat než-li skuhrat. Poděkujte (stačí v duchu) vodě která vás ráno pomáhá umýt, poděkujte manželce/partnerce/matce za dobrou snídani (tady je to lepší nahlas), poděkujte a snažte se ten pocit vedoucí k Lásce ve svém srdci bděle prožít. Je mnoho a mnoho věcí a situací, které každý den zažijeme a máme je rádi ale na v-děk a po-děk-ování často zapomínáme.

To, že vděčný člověk je mnohem šťastnější než-li nevděčník je myslím axióm.
 
Naposledy upravené:
Také kdykoli si vzpomenete (nejlépe na sebe upozorní situace kdy jen těsně uniknete nějaké nehodě/nepříjemnosti) děkujte Bohu. Víra Bohu a poděkování Bohu je neoddělitelnou součástí procesu stávání se Člověkem.

Súfí děkuje i za ty nepříjemnosti neboť dobře ví, že jsou také od Boha a slouží mu jako prostředky poznání sebe samého i poznání Boha na Cestě k Němu.
 
Naposledy upravené:
U vchodu na Stellenboschovu univerzitu v Jižní Africe visí následující oznámení:

Zničení jakéhokoli národa nevyžaduje atomové bomby ani rakety dlouhého doletu. Vyžaduje to pouze pokles kvality vzdělávání a povolení studentům podvádět u zkoušek.

Pacienti umírají rukou takových lékařů.
Budovy se hroutí rukou takových inženýrů.
Peníze se ztrácejí rukou takových ekonomů.
Spravedlnost mizí rukou takových právníků a soudců.
Kolaps vzdělávání je kolapsem národa.

Zdroj: https://t.me/SergeyKolyasnikov/72382
 
U vchodu na Stellenboschovu univerzitu v Jižní Africe visí následující oznámení:

Zničení jakéhokoli národa nevyžaduje atomové bomby ani rakety dlouhého doletu. Vyžaduje to pouze pokles kvality vzdělávání a povolení studentům podvádět u zkoušek.

Pacienti umírají rukou takových lékařů.
Budovy se hroutí rukou takových inženýrů.
Peníze se ztrácejí rukou takových ekonomů.
Spravedlnost mizí rukou takových právníků a soudců.
Kolaps vzdělávání je kolapsem národa.

Zdroj: https://t.me/SergeyKolyasnikov/72382

Nás sa to týka ešte viac, ako tej JAR.
 
Jednota bez mnohosti není úplná, ač nejde nic přidat, zdá se, že Absolutno skrz existenci samo sebe obohacuje. A tak vzniká tajemství života, kdy Bůh je v každém dechu, je nám blíže než naše krční tepna a současně nemá jiné ruce, než jsou ty naše.
Jan Pletánek
 
Naposledy upravené:
Jednota bez mnohosti není úplná, ač nejde nic přidat, zdá se, že Absolutno skrz existenci samo sebe obohacuje. A tak vzniká tajemství života, kdy Bůh je v každém dechu, je nám blíže než naše krční tepna a současně nemá jiné ruce, než jsou ty naše.
Jan Pletánek
Krásny gnostický veršík, ktorý v sebe obsahuje viac pravdy ako celé teologické knihy.
 
Toto jsou citáty z knížečky:
LIDSKÉ STÍNY ANEB MALÉ STUDIE CHARAKTERU (Ivan Fontana) - nevím zda jde o jeho vlastní nebo posbíraná moudra, v knize to není uvedeno. Vyzobal jsem to co mi přišlo nejlépe ilustrující hrany Pravdy. Ale nejméně 50% knihy je podnětných. Tučně zvýrazněno jsou mé drobné úpravy.


Člověk je věčným otrokem toho, co mu schází i přebývá.

Není tolik věcí, které potřebujeme, jako těch co chceme jen ukázat.

Strom, na rozdíl od člověka, vždy přizná svou porážku.

Společnost umí člověka vysadit jen do výše ramen.

Touha despotů : stát se svým pánem... (bohužel projevená jen formou projekce)

Pokud se někdo prohlásil z vzor všech ctností, ztratil bezpochyby už i tu poslední.

Přivíráme oči před pravdou neb oslňuje a zavíráme je před lží, neboť není neviditelná.

Bohatství má dva póly, za tím hmotnějším se hrnou hlupáci. ( v originále ´´větším´´ )

Na světlých stránkách dějin se jen šetřilo inkoustem.

Je otázka, žijeme-li na účet budoucnosti, či už jen zítřka.

To, že se člověk pohybuje ponejvíce kupředu vyvolává mylný dojem, že se tak pohybuje i celé lidstvo.

Kdo postupuje známou cestou, často přehlíží nové okolnosti.

Rozdíl mezi optimistou a pesimistou není v propasti, jež je dělí, ale v kroku který jsou schopni učinit.

Nemáš-li po ruce svého přímého nadřízeného, pracuj tak abys dokázal, že jej nepotřebuješ.

Nespavost a svědomí se navzájem budí.

Čistá láska zušlechťuje vášeň, ostatní vášně lásku kazí.
 
Člověk je věčným otrokem toho, co mu schází i přebývá.

Není tolik věcí, které potřebujeme, jako těch co chceme jen ukázat.
Bohatství má dva póly, za tím hmotnějším se hrnou hlupáci. ( v originále ´´větším´´ )
To, že se člověk pohybuje ponejvíce kupředu vyvolává mylný dojem, že se tak pohybuje i celé lidstvo.

Je tu viac vecí, ktoré priamo súvisa s myšlienkou:
"Nie si bohatý preto, čo máš, ale preto čo nepotrebuješ."

Dnes nieže aktuálne, ale doslova to (ne)žijeme.
 
Je tu viac vecí, ktoré priamo súvisa s myšlienkou:
"Nie si bohatý preto, čo máš, ale preto čo nepotrebuješ."
V češtině/slovenštině je i pěkné jak to vyjadřuje slovní spojení ´´bohatství chudoby´´ a naopak ´´chudoba bohatství´´ tatáž hrana Pravdy jen popsaná z jiných stran. A i malé dítě pochopí co se tím myslí.
 
Naposledy upravené:
Sme otrokmi toho, čo sme nahromadili, a čo vlastne ani nepotrebujeme - sú to haraburdy, ktorými sme zapratali priestor okolo seba. Oberá nás to o čas a energiu…
Znova je to o miere (pomere) toho, čím potrebujeme zabezpečiť svoje potreby, a kde už sa máme rozvíjať a rásť v spolutvorení s Bohom. Nachádzame sa v extréme, ktorým kvázi len zväčšujeme to prvé. Už sme toho presýtení, ale stále nemáme dosť. A hľadáme čo ešte by nás mohlo z toho materializmu posunúť do zážitku/pocitu, ktorý bude stály a ktorý ešte sme nezažili. Lenže tam sa to nájsť nedá. Je to v tom druhom, a k stabilite/vyrovnanosti tu vedie vyvážený pomer týchto vecí. Harmónia. Tam človek pochopí, že súčasná kritika, ktorú ľudia masovo vznášajú voči zdražovaniu nie je absolútne že vôbec na mieste. Každý z nás totiž žije v dostatku a väčšina z nás ešte aj v prebytku. Kritika tu vzníká zo strachu vzdať sa prebytku. A vymeniť ho za pokoj, spokojnosť, vďačnosť, - rozvíjať v sebe Boha. A ďalšia vec, kvôli ktorej sa nemáme nárok sťažovať, pretože si to robíme sami. Napríklad inflácia. Ako vzniká. Úrokovým systémom. A čo robia ľudia? Berú úvery? Berú. S úrokom? S úrokom. Nekresťanské %? Nekresťanské. A to nám krásne navyšuje infláciu, takže každý, kto berie úver, a je úplne jedno na čo, pracuje sám proti sebe.
- Ale bez toho by som nepostavil! - Ale postavil. Musí tvoj dom byť dokonalým obrazom toho, ktorý ti nasunuli do hlavy? Musí mať 2 kúpeľne, 2 záchody? Musí byť z tých materiálov, z ktorých je? Musí byť taký veľký? Ako hospodáriš s peniazmi? Piješ? Fajčíš? Nakupuješ to, čo ti netreba?
... a takto možno pokračovať.
Cestu si sami zatvárame.

Pekne o tom gen. Petrov hovorí na video: 37:11 a niekoľko minút +

Zdroj: https://youtu.be/uGFkLcgO_wU?list=PL2NwaI9inbM-VpalS4L83JHQNwoMICgki&t=2230
 
Naposledy upravené:
Všetko trhá za sebou a vrtí sem i tam spechavý čas,
Žiadnemu po zmeranej kráčati ceste nedá. - Matúš Čák.

Cuncta trahit secum vertitque
volubile tempus,
nec patitur certa currere
puemque via.
Matthaeus de Chák


(z lat.) Všetko vlečie za sebou a mení plynúci čas, nikomu nedá kráčať istou cestou (Matúš Čák).

Aký je správny zmysel 3x uvedeného citátu? Pomôžte prosím. Z knihy Trenčiansky Matúš od Paulínyho, zdroj 1. sken knihy na googlebooks a 2. a 3. zlatyfond online
A kde sú ďalšie Matúšove citáty, žeby v archívoch v Budapešti, vo Viedni alebo vo Vatikáne? Hľadajme naše...
Omlouvám se, že se vracím k jednomu z prvních příspěvků celé rubriky. Latinský citát Matúše Čáka je nedbale opsaný, protože podle obou překladů je v druhé části citátu "nikomu" nebo "žiadnemu", což odpovídá latinskému "nec... quemque". Proto je třeba v latinském citátu opravit nesmyslné slovo "puemque", které v latině nic neznamená, na "quemque".
Otrocký překlad slovo od slova pak je: Všechno táhne za sebou a převrací otáčivý čas a nestrpí, aby kdokoliv běžel jistou cestou. Oba uvedené slovenské překlady jsou samozřejmě přirozenější než tento můj otrocký, přičemž ten druhý víc odpovídá latinskému originálu, zatímco první je volnější.
 
Naposledy upravené:
Naspäť
Top Bottom