Follow along with the video below to see how to install our site as a web app on your home screen.
Note: This feature may not be available in some browsers.
Tak zde jsou si Češi a Slováci opravdu bratry. Vždy jsem tuto věčnou nespokojenost považoval za typicky českou..."Sú ľudia, ktorí chcú v dome bazén, zatiaľ čo tí, ktorí ho už majú, ho sotva používajú. Tí, ktorí stratili milovaného človeka cítia hlboký pocit straty, zatiaľ čo iní, ktorí ho majú nablízku, sa naňho často sťažujú. Tí, ktorí nemajú partnera, po ňom túžia, ale tí, ktorí ho majú, si ho nevážia. hladný by za tanier jedla dal čokoľvek, zatiaľ čo dobre živený sa sťažuje na chuť. Ten, kto nemá auto o ňom sníva, zatiaľ čo ten, kto ho má, hľadá vždy lepšie.
Kľúčom je byť vďačný, pozorne sa dívať na to, čo už máme a pochopiť, že niekde niekto by dal všetko za to, čo my už máme a pritom si to nevážime."
(Hirouyki Sanada)
Pozn.: Tento citát budem používať, keď sa budem baviť so Slovákom, ktorý stále hovorí, že sa má zle, že má málo a potrebuje viac a viac a viac ...
U vchodu na Stellenboschovu univerzitu v Jižní Africe visí následující oznámení:
Zničení jakéhokoli národa nevyžaduje atomové bomby ani rakety dlouhého doletu. Vyžaduje to pouze pokles kvality vzdělávání a povolení studentům podvádět u zkoušek.
Pacienti umírají rukou takových lékařů.
Budovy se hroutí rukou takových inženýrů.
Peníze se ztrácejí rukou takových ekonomů.
Spravedlnost mizí rukou takových právníků a soudců.
Kolaps vzdělávání je kolapsem národa.
Zdroj: https://t.me/SergeyKolyasnikov/72382
Krásny gnostický veršík, ktorý v sebe obsahuje viac pravdy ako celé teologické knihy.Jednota bez mnohosti není úplná, ač nejde nic přidat, zdá se, že Absolutno skrz existenci samo sebe obohacuje. A tak vzniká tajemství života, kdy Bůh je v každém dechu, je nám blíže než naše krční tepna a současně nemá jiné ruce, než jsou ty naše.
Jan Pletánek
Člověk je věčným otrokem toho, co mu schází i přebývá.
Není tolik věcí, které potřebujeme, jako těch co chceme jen ukázat.
Bohatství má dva póly, za tím hmotnějším se hrnou hlupáci. ( v originále ´´větším´´ )
To, že se člověk pohybuje ponejvíce kupředu vyvolává mylný dojem, že se tak pohybuje i celé lidstvo.
V češtině/slovenštině je i pěkné jak to vyjadřuje slovní spojení ´´bohatství chudoby´´ a naopak ´´chudoba bohatství´´ tatáž hrana Pravdy jen popsaná z jiných stran. A i malé dítě pochopí co se tím myslí.Je tu viac vecí, ktoré priamo súvisa s myšlienkou:
"Nie si bohatý preto, čo máš, ale preto čo nepotrebuješ."
Sme otrokmi toho, čo sme nahromadili, a čo vlastne ani nepotrebujeme - sú to haraburdy, ktorými sme zapratali priestor okolo seba. Oberá nás to o čas a energiu…"Nie si bohatý preto, čo máš, ale preto čo nepotrebuješ."
Znova je to o miere (pomere) toho, čím potrebujeme zabezpečiť svoje potreby, a kde už sa máme rozvíjať a rásť v spolutvorení s Bohom. Nachádzame sa v extréme, ktorým kvázi len zväčšujeme to prvé. Už sme toho presýtení, ale stále nemáme dosť. A hľadáme čo ešte by nás mohlo z toho materializmu posunúť do zážitku/pocitu, ktorý bude stály a ktorý ešte sme nezažili. Lenže tam sa to nájsť nedá. Je to v tom druhom, a k stabilite/vyrovnanosti tu vedie vyvážený pomer týchto vecí. Harmónia. Tam človek pochopí, že súčasná kritika, ktorú ľudia masovo vznášajú voči zdražovaniu nie je absolútne že vôbec na mieste. Každý z nás totiž žije v dostatku a väčšina z nás ešte aj v prebytku. Kritika tu vzníká zo strachu vzdať sa prebytku. A vymeniť ho za pokoj, spokojnosť, vďačnosť, - rozvíjať v sebe Boha. A ďalšia vec, kvôli ktorej sa nemáme nárok sťažovať, pretože si to robíme sami. Napríklad inflácia. Ako vzniká. Úrokovým systémom. A čo robia ľudia? Berú úvery? Berú. S úrokom? S úrokom. Nekresťanské %? Nekresťanské. A to nám krásne navyšuje infláciu, takže každý, kto berie úver, a je úplne jedno na čo, pracuje sám proti sebe.Sme otrokmi toho, čo sme nahromadili, a čo vlastne ani nepotrebujeme - sú to haraburdy, ktorými sme zapratali priestor okolo seba. Oberá nás to o čas a energiu…
Omlouvám se, že se vracím k jednomu z prvních příspěvků celé rubriky. Latinský citát Matúše Čáka je nedbale opsaný, protože podle obou překladů je v druhé části citátu "nikomu" nebo "žiadnemu", což odpovídá latinskému "nec... quemque". Proto je třeba v latinském citátu opravit nesmyslné slovo "puemque", které v latině nic neznamená, na "quemque".Všetko trhá za sebou a vrtí sem i tam spechavý čas,
Žiadnemu po zmeranej kráčati ceste nedá. - Matúš Čák.
Cuncta trahit secum vertitque
volubile tempus,
nec patitur certa currere
puemque via.
Matthaeus de Chák
(z lat.) Všetko vlečie za sebou a mení plynúci čas, nikomu nedá kráčať istou cestou (Matúš Čák).
Aký je správny zmysel 3x uvedeného citátu? Pomôžte prosím. Z knihy Trenčiansky Matúš od Paulínyho, zdroj 1. sken knihy na googlebooks a 2. a 3. zlatyfond online
A kde sú ďalšie Matúšove citáty, žeby v archívoch v Budapešti, vo Viedni alebo vo Vatikáne? Hľadajme naše...