Faktorů ovlivňujících lokální klimatické jevy (typické počasí v dané oblasti) je mnoho.
Rozdělil bych je na
přírodní/přirozené: Relief krajiny, nadmořská výška (hory, údolí, roviny ovlivňují směr a sílu větru, způsobují srážkové stíny...). Přírodní biotopy a jejich kvalita (lesy, vodní plochy, zemědělská půda atd - odrážejí a zadržují sluneční teplo a srážkovou vodu různým způsobem. Vzdálenost od moře.
Dále to jsou faktory které se moc nezdůrazňují (spíše zamlčují) - globální zemské/kosmické cykly, které ovlivňují změny proudění v oceánech, změny proudění vzduchu, výkyvy teplot (oteplování nebo naopak ochlazování) v celoplanetárním měřítku a také mají zásadní/hlavní vliv na lokální klima. Dále je to např. sopečná činnost, posuny magnetických pólů,...
Další skupinou vlivů je
Lidská činnost. O té bychom měli mluvit nejvíce, protože jí můžeme ovlivnit: Odlesňování, zastavování krajiny - infrastrukturní projekty - dálnice, betonové plochy, rostoucí města - zastavěná plocha = tepelné ostrovy, atd.; energetické projekty (vliv dálkových tras vysokého napětí, větrných farem, vliv velkých vodních děl,...); dále velký vliv konvenčního zemědělství a lesnictví (utužování půd, velké monokulturní plochy, monokulturní lesy, plošná těžba, těžká zemědělská a lesní technika...). Místo přilévání oleje do ohně, což se dnes děje, můžeme svou činnost naopak zaměřit k tlumení nežádoucích lokálních změn/výkyvů, ke kterým dochází z přirozených/přírodních důvodů.
Manipulace počasí. Tyto pokusy tu viditelně jsou. Jejich rozsah a konečný podíl na výsledném počasí je otázkou, kterou lze těžko odhadnout, protože je to něco, co je před veřejností utajováno (pravděpodobně z vojenských důvodů - 6-tá, ale pravděpodobně i 5-tá priorita řízení). Každopádně si myslím, že je to velmi nákladné a tato činnost musí být k dosažení výsledků prováděna soustavně, jinak si příroda opět vezme vládu do svých rukou = není to bez úsilí a zadarmo, což je hlavní potíž manipulátorů.
Ještě vkládám tématický příspěvek z diskuse od Vidláka:
Napsal uživatel Inza dne St, 12. 08. 2026, 22:11
Na Zemi neexistuje nějaké jednotné „globální počasí“, které by bylo řízeno jediným meteorologickým systémem. My tady žijeme v mírném pásmu a naše počasí je určováno především severoatlantickým a evropským systémem proudění. Toto proudění se rodí nad Atlantikem, v široké oblasti mezi Azorami a Islandem. U Azor se často udržuje tlaková výše a v oblasti Islandu tlaková níže. Součinnost obou útvarů vytváří západní proudění, které jako po široké dálnici přivádí od Atlantiku do Evropy obrovské masy vzduchu obsahujícího vodní páru, která se odpařila z oceánu. Není to však jedna spořádaná vzdušná řeka.
V tomto proudění vznikají, vyvíjejí se a jsou dále unášeny jednotlivé tlakové výše a níže, kolem nichž se vlivem tlakových rozdílů a rotace Země vzduch stáčí. Obrovská masa proudícího vzduchu se tak dělí do jednotlivých proudů, které rotují, spojují se a zase rozlévají nad různými částmi Evropy. Když na sebe narazí vzduchové hmoty s rozdílnou teplotou a vlhkostí, vznikají atmosférické fronty. Vzduchové masy se přitom často nad sebe nasouvají, přičemž se dostávají do větších výší a tam se ochlazují. Vodní pára zkondenzuje ve vodní kapky a déšť potom „zalévá evropskou zahradu“. Prostě funguje to tak, jak to známe ze synoptických map.
Tento rozsáhlý systém proudění má obrovskou kinetickou energii a jednotlivé tlakové útvary a fronty postupují přes celou Evropu, až hluboko nad východní Evropu a Rusko, tam slábnou a zanikají, jak se jejich kinetická energie postupně vyčerpá. Tohle dobrodiní pro nás zajišťuje motor evropského počasí.
Evropa není placka, její pohoří ovlivňují proudění vzduchu. Vysoká pohoří ovlivňují jeho směr, nižší pohoří masy vzduchu překonávají, ale ovlivňují srážky. Na návětrné straně často prší a na závětrné straně se vytváří srážkový stín. Pro nás jsou velmi dobrým příkladem Krušné hory, které vytvářejí ne příliš vysokou, ale kolmou překážku, pro vlhké proudění vanoucí od Atlantiku. Na německé návětrné straně přinášejí vláhu, na naší závětrné straně se vytváří srážkový stín, který zasahuje až 100 km od Krušných hor. V něm jsou celoroční srážky jen poloviční, proti zbytku republiky.
Tolik na úvod.
V posledních letech v České republice výrazně klesá průměrná rychlost větru a následkem toho panuje stále větší sucho. Nedávné vědecké studie na toto téma překvapivě zjistily, že větrníky nainstalované v západní Evropě odebírají z větru, který nese déšť, už tak velké množství energie, že se v celé Evropě začíná prudce měnit proudění větrů, měnit podnebí, a v širokém pásu území táhnoucím se za větrníky klesá množství vodních srážek! Brusel svojí politikou pomalu, ale jistě proměňuje středo a východoevropskou rajskou zahradu v nehostinnou poušť.
Již zmíněné Krušné hory jsou 130 km dlouhé a představují 300 m vysokou překážku, která způsobuje ono západočeské sucho. V Německu nyní stojí už 30 tisíc větrníků, a ty si můžeme představit jako překážku 150 m vysokou, ale širokou 1500 km. Je to tedy šestinásobek Krušných hor! Brusel ale plánuje v Německu postavit do tří let dalších 60 tisíc větrníků – tedy chce vztyčit 18 nových Krušných hor, a vrhnout je do cesty Atlantickým větrům přinášejícím do Česka, a dál na východ déšť! Co se stane to Brusel nezajímá.
Oněch 30 tisíc existujících větrných turbín v přímořských větrných farmách snížuje výkon "atlanticko-evropského motoru na počasí" v průměru o 1 TW (TeraWatt) a pokud se bude realizovat výstavba plánovaného desetinásobku bude to 10x víc. To už velmi podstatně oslabí náš systém přinášející vláhu Evropě natolik, že se síla vlhkého atlantického větru vyčerpá a v Evropě se začnou prosazovat okolní meteorologické systémy. Začne sem foukat střídavě horký a suchý saharský vítr, ledový a suchý sibiřský vítr, a studený arktický vítr!
A nejde pouze o oslabení a zmenšení dosahu větru, jde také o to, že větrné farmy způsobují vysoušení tohoto větru. Jednak, aby vrtule větrníku byla schopna dodat elektrickému generátoru výkon musí procházejícímu vzdušnému proudu klást odpor, to se projeví vytvořením vyššího tlaku vzduchu před vrtuli a samozřejmě před celou farmou. Tento vyšší atmosféricky tlak odklání část vzdušného proudu do výšky. Část vlhkého vzduchu vystoupá i do několikanásobku výšky větrníků, tam se ochladí, vodní pára zkondenzuje a začne pršet. Podobný jev nastává i za vrtulí, kdy rotující úplav za vrtulí ve tvaru kužele rovněž vynáší vzduch do výše a popsaný jev se opakuje. Díky větrným farmám postavených v mořských mělčinách, část vodní páry vyprší ještě nad mořem a nad pevninu se dostává podstatně sušší vzduch. To všechno je příčinou že větrné farmy způsobují v Evropě sucho.
V podstatě to vypadá jako blbý fór. Evropská Idiokracie, řeší smyšlený ekologický problém, že CO2 způsobuje změnu klimatu, řešení mají přinést obnovitelné zdroje energie, především větrníky a soláry. Jenže ty větrníky vytvářejí skutečný ekologický problém. Opět si skopové hlavy zvolily lék podstatně horší než je vlastní nemoc. Jak typické.
EU tak touží po ekologii, až se stala ekoteroristou. Pro svoji umanutost a blbost i pro vlastní prospěch ničí evropské klima. Už se těším, až postižené země budou požadovat odstranění větrných farem. A pokud bude mezi postiženými zeměmi i Rusko, může být vývoj situace ještě mnohem dramatičtější.
