Je to od VP ZSSR. Z ich analytických prác. Je to zmes článkov k danej téme.Tato kniha mi nie je znama, to je len fragment alebo analyticka poznamka ci to je Pjakin pod znackou VPZSSR?
Liberalizmus – vrah slobody - TORDEN
Liberalizmus, ako model založený na slobode bez zodpovednosti, je vlastne prekážkou k dosiahnutiu slobody, tak pre jednotlivca ako aj pre spoločnosť ako celok.torden.sk
-
Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz
Čo teraz čítate?
- Thread starter JolnyC
- Start date
-
- Štítky
- knihy
Chyba | VK
"Legionáři - všechno bylo jinak" od Jurman Olin,
Zrovna se tady rozbíhá debata na více vláknech o vzniku ČSR a vztazích mezi našimi národy. Zrovna tato kniha je o legionáři Janu Vlčkovi, a popisuje jeho život, kdy nastoupil do císařské armády v roce 1915, kdy ho hned zajmou a on se dostává do ruského zajetí, tam se po čase stane legionářem a to prakticky ještě před vznikem ČSR. Stojí za to si to přečíst, tak trošku je z toho poznat co se dělo při vzniku státnosti ČSR a o tom jak zradili legionáře a jaké byly vztahy mezi obyčejnými lidmi v rusku a legionáři.
Naposledy upravené:
SLAV_jan_in
Známy člen
- Okres
- Považská Bystrica
Vedel by mi niekto poradiť, kde sa môžem dopracovať k internetovej verzii kníh?
Server "Ulozto" bol nedávno preformátovaný, všetok "verejný" materiál odtiaľ zmizol a už sa tam prakticky nedá dopracovať k ničomu, čo by takto človek zháňal ...
Server "Ulozto" bol nedávno preformátovaný, všetok "verejný" materiál odtiaľ zmizol a už sa tam prakticky nedá dopracovať k ničomu, čo by takto človek zháňal ...
Niečo nájdeš tu:
Sk-CzTorrent | stiahni si HD Filmy online - Torrents
A toto je dosť veľká free bibliotéka. Občas tam narazíš aj na české a slovenské, hoci najviac je tam anglických autorov:
Z-Library – the world’s largest e-book library. Your gateway to knowledge and culture.
Z-Library – the world’s largest e-book library. Your gateway to knowledge and culture. | Download books for free. Find books
z-library.se
SLAV_jan_in
Známy člen
- Okres
- Považská Bystrica
Ďakujem pekne.Niečo nájdeš tu:
niečo tu:
Sk-CzTorrent | stiahni si HD Filmy online - Torrents
sktorrent.eu
A toto je dosť veľká free bibliotéka. Občas tam narazíš aj na české a slovenské, hoci najviac je tam anglických autorov:
Z-Library – the world’s largest e-book library. Your gateway to knowledge and culture.
Z-Library – the world’s largest e-book library. Your gateway to knowledge and culture. | Download books for free. Find books
J
JolnyC
Dobrý úvod do tématiky všímavosti - "mindfulness".
SLAV_jan_in
Známy člen
- Okres
- Považská Bystrica
Ján Ámos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce
Zatiaľ nečítam, ale musím podotknúť, že toto videjko a text úryvku, vo mne vzbudili záujem, pretože i keď sme sa na strednej škole o Komenskom učili, a i toto dielo sa spomínalo dosť často, vtedy som nadobudol dojem, že ide len o ďalšie dielo cirkevného hodnostára/prisluhovača. Z úryvku však plynie, že som sa pravdepodobne dosť mýlil ... a dostal som inšpiráciu si to prečítať.
Zdroj: https://www.facebook.com/AndyXenofanes/videos/781860487249520/
...,, Průvodčí moji a každého, kdož
v světě tápá, vpravdě jsou dva:
Drzost mysli, všeho ohledující,
a zastaralý při věcech zvyk, pravdy barvu šalbám světa dávající...
Půjdeš-li za nimi s rozumem, kdokoli, bídné motaniny pokolení svého spolu se mnou uhlédáš; pakliť se jinák zdáti bude, věz, že obecného zmámení brylle, skrze něž vše naopak vidíš, na nosu tvém strmí...
°°°
°°°
O PŘÍČÍNÁCH V SVĚT PUTOVÁNÍ...
...,, Když sem v tom věku byl, v kterémž se lidskému rozumu rozdíl mezi dobrým a zlým ukazovati začíná, vida já rozdílné mezi lidmi stavy, řády, povolání, práce a předsevzetí, jímiž se zanášejí, zdála mi se toho nemalá býti potřeba, abych se dobře, k kterému bych se houfu lidí připojiti a v jakých věcech život tráviti měl, rozmyslil...
Na kterouž věc mnoho a často pomýšleje a s rozumem svým pilně
se radě, na tom mi se ustanovovala mysl, abych sobě takový života způsob, v kterémž by co nejméně starostí a kvaltování (lopotění), co nejvíc pak pohodlí, pokoje a dobré mysli bylo, oblíbil...
Až natrápě a navrtě se dosti sám
v sobě, na toto sem přišel, abych nejdříve všecky lidské věci, co jich
pod sluncem jest, prohlédl, a teprv jedno s druhým rozumně srovnávaje, jistý sobě stav vyvolil a své sobě věci
k užívání pokojného na světě života pěkně nějak spořádal.
Načež čím sem myslil více, tím mí se ta cesta líbila lépe...
°°°
POUTNÍK DOSTAL VŠUDYBUDA
ZA VŮDCE...
I vyšel sem od sebe sám a ohlédati se počal, mysle, odkud a jak začíti.
Vtom ihned nevím kde se tu vezme člověk jakýsi křepkého chodu, obratného vzhledu! a řeči hbité, takže mi se nohy, oči, jazyk, vše na obrtlíku míti zdál...
Ten přivina se ke mně, odkud a kam bych měřil, dotazoval se...
Já, že sem z domu svého vyšel a
v světě se provandrovati a něco zkusiti umysl mám...
Schváliv mi to:
„Kde pak vůdce jakého máš?“
řekl. Já odpověděl:
„Žádného nemám, Bohu a svým očím se důvěřují, že mne nezavedou.“
„Nespravíš nic,“ řekl on.
„Slýchal-lis kdy co o Kreťanském labyrintu?“
,,Slýchal cosi,“ dím. On zase:
„Zázrak světa byl, stavení z tak mnoha pokojů, přihrad, průchodišť vzdělané, že kdo se bez průvodčího do něho pustil, vždycky sem a tam chodě a motaje se, nikdý ven netrefil...
Ale to žert byl proti tomu, jak sám světa tohoto labyrint, zvláště nyní, spořádán jest. Neradímť, věř mně zkušenému, samotně se tam pouštěti,“
„A kde pak takového vůdce vzíti mám?“ řekl sem.
Odpověděl: „Já sem na to, abych takové, kteří něco shlédnouti a zkusiti žádají, prováděl a jim, kde co jest, ukazoval: protož sem tobě také vstříc vyšel.“
Já podivě se: „I kdo jsi ty,“
řekl sem, „můj milý?“ Odpověděl:
„Jméno mé jest Všezvěd, příjmím Všudybud, kterýž všecken svět procházím, do všech koutů nahlédám, na každého člověka řeči a činy se vyptávám; co zjevného jest, vše spatřuji, co tajného, vše slídím
a stíhám.“
Sumou beze mne nic se díti nemá,
ke všemu dohlédati má jest povinnost: a ty půjdeš-li za mnou, uvedu tě do mnohých tajných míst, kamž by ty sic nikdá netrefil...
Já slyše řeči takové, počnu sám v sobě vesel býti, že sem takového vůdce našel: a prosím ho, aby tedy sobě práce nevážil mne skrze svět provésti...
Odpověděl: „Jak jiným v tom rád sloužím, tak i tobě;“
a ujav mne za ruku: „Podmež,“ řekl.
I šli sme; a já řekl: „Nu rád se podívám, jaký jest toho světa běh, a také-li v něm co jest, čehož by se člověk bezpečně držeti mohl.“
To slyše tovaryš můj, zastavil se a řekl: „Příteli, jdeš-li ty tím umyslem, ne aby věci náše spatře obliboval, než aby o nich dle rozumu svého soud vynášel, nevím, jak by s tím královna náše,
Její Milost, spokojena byla.“
„I kdo je to královna váše?“ dím já. Odpověděl: „Ta, kteráž všecken svět a běh jeho řídí, od končin až do končin: slove Moudrost, ač někteří mudrlanti Marnost ji říkají...
,,Pravímť tedy časně, když tam choditi a prohlédati budeme, nemudruj nic: sic by sobě tu i jinde ledcos utržil, a já třebas vedlé tebe. "
°°°
MÁMENÍ SE PŘITOVARYŠILO...
A tu když on se mnou mluví, hle, teď po straně jakýsi — nevěděl sem, muž-li či žena k nám se přiloudě di:
„Všudybude, kam s timto pospícháš?“
„Do světa ho vedu (dí on), prohlédnouti jej žádostiv jest.“
„A proč beze mne? (řekl onen zase). Víš, že tvá prováděti, má ukazovati,
co kde jest, jest povinnost.
Nebo Její Milosti královny vůle není, aby kdo do království jejího vejda, sám sobě, co vidi a slyší, dle líbosti vykládal a něco tu mudroval: než aby se jemu, co a k čemu která věc jest, povědělo, a on na tom přestal.“
Odpověděl Všudybud:
„Zdaž každý tak drzím jest, aby s jinými zaroveň na řádech našich přestati neměl?
Než tento tuším uzdy potřebovati bude. Dobře, podiž!“
Takž se k nám připojil a šli sme...
°°°
...,, Na to já: „Šťastně by mi tě Bůh za průvodčího dal, milý příteli, jestliže to pravé jest.
Nebo já se proto do světa pouštím, abych sobě vyhlídl, co by v něm nejbezpečnějšího a nejpotěšenějšího bylo, toho abych se chytil: tebe tedy takového rádce maje, snáze sobě vybrati moci budu.“
„O tom nepochybuj,“ řekl on.
„Neb ač v království našem všecko znamenitě ušlechtile spořádané a veselé uhlédáš, a že se všechněm královny naší poslušným dobře vésti může, porozumíš:
Však vždy, pravdať jest, jedno povolání a obchod; nad druhý víc pohodlí a zvůle“ má; budeš sobě ze všeho, co budeš chtíť, vybrati moci...
Jáť všecko, co jak jest, vyložím.“ I dím: „Jak pak tobě říkají?“ Odpověděl: „Jméno mé jest Mámení.“
°°°
POUTNÍK UZDY A BRYLLÍ DOSTAL...
To já slyše, zhrozím se; a co sem to k hříchu za tovaryše dostal, sobě myslím. První onen(tak sobě to mysl má rozbírala) o jakés uzdě mluvil, tento se Mámením jmenuje, královnu svou Marností mi (ač neopatrným tuším vybleknutim) jmenoval: co pak to?
A když já tak mlče a sklopě oči jdu a nohami nechtivě jakst pokračují, Všezvěd: „Co, vrtochu?,“dí,
„tušímf se nazpět chut dělá?“
A než já co odpovím, anť mi na krk uzdu jakous vhodí, jejíž udidla pojednou mi se do ust vklouzla;
a on: „Nu, již mi povolně půjdeš,“ dí, „kams začal.“
I pohledím sobě na tu uzdu, a aj,
sšitá byla z řemení Všetečnosti,
a udidla její byla z železa
Urputnosti v předsevzetích,
a porozuměl sem, že k prohlédání světa ne jako prvé dobrovolně půjdu, ale těkavostí a neukojitedlností mysli své násilně tažen budu...
Vtom druhý vůdce z druhého boku:
,,A já tobě tyto okuláry,“ dí,
„daruji, skrze něž se na svět
dívati budeš.“
I vstrčil mi brylle na nos, skrze něž já hledě, hned všecko před sebou jinak vidím. Měly zajisté tu moc (jakž sem potom mnohokrát zpruboval), že skrze ně hledícímu věc daleká blízká a blízká daleká; malá veliká a veliká malá; mrzutá krásná a krásná mrzutá; černá bílá a bílá černá etc. se zdála...
I pozozuměl sem, žeť sobě nezle Mámení říkati dá, když takové brylle dělati a lidem vstavovati umí...
Byly pak brylle ty, jakž sem potom vyrozuměl, z skla Domnění vykroužleny; a rámcové, v nichž byly ufasované, byli z rohu, jenž Zvyk slove...
Vstrčil mi je pak, na mé štěstí, křivě jaksi: takže mi plně na oči nedoléhaly, a já hlavy přizdvihna a zraku podnesa, čistě přirozeně na věc hleděti sem mohl...
Čemuž sem rád byl a sám v sobě myslil: Ač ste mi usta sevřeli a oči zastřeli, věřím však svému Bohu, že mi rozumu a mysli nesvážete...
Půjduť a podívám se, co pak ten svět jest, na nějž paní Marnost chce, aby se hledělo, avšak vlastníma očima aby se nehledělo...
°°°
LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE,
to jest
SVĚTLÉ VYMALOVÁNÍ,
kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost,
a naposledy omrzení všeho a zoufání:
ale kdož doma v srdci svém sedě,
s jediným Pánem Bohem se uzavírá,
ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází...
~~~
Jan Amos Komenský
Labyrint světa a ráj srdce
Zatiaľ nečítam, ale musím podotknúť, že toto videjko a text úryvku, vo mne vzbudili záujem, pretože i keď sme sa na strednej škole o Komenskom učili, a i toto dielo sa spomínalo dosť často, vtedy som nadobudol dojem, že ide len o ďalšie dielo cirkevného hodnostára/prisluhovača. Z úryvku však plynie, že som sa pravdepodobne dosť mýlil ... a dostal som inšpiráciu si to prečítať.
Zdroj: https://www.facebook.com/AndyXenofanes/videos/781860487249520/
...,, Průvodčí moji a každého, kdož
v světě tápá, vpravdě jsou dva:
Drzost mysli, všeho ohledující,
a zastaralý při věcech zvyk, pravdy barvu šalbám světa dávající...
Půjdeš-li za nimi s rozumem, kdokoli, bídné motaniny pokolení svého spolu se mnou uhlédáš; pakliť se jinák zdáti bude, věz, že obecného zmámení brylle, skrze něž vše naopak vidíš, na nosu tvém strmí...
°°°
°°°
O PŘÍČÍNÁCH V SVĚT PUTOVÁNÍ...
...,, Když sem v tom věku byl, v kterémž se lidskému rozumu rozdíl mezi dobrým a zlým ukazovati začíná, vida já rozdílné mezi lidmi stavy, řády, povolání, práce a předsevzetí, jímiž se zanášejí, zdála mi se toho nemalá býti potřeba, abych se dobře, k kterému bych se houfu lidí připojiti a v jakých věcech život tráviti měl, rozmyslil...
Na kterouž věc mnoho a často pomýšleje a s rozumem svým pilně
se radě, na tom mi se ustanovovala mysl, abych sobě takový života způsob, v kterémž by co nejméně starostí a kvaltování (lopotění), co nejvíc pak pohodlí, pokoje a dobré mysli bylo, oblíbil...
Až natrápě a navrtě se dosti sám
v sobě, na toto sem přišel, abych nejdříve všecky lidské věci, co jich
pod sluncem jest, prohlédl, a teprv jedno s druhým rozumně srovnávaje, jistý sobě stav vyvolil a své sobě věci
k užívání pokojného na světě života pěkně nějak spořádal.
Načež čím sem myslil více, tím mí se ta cesta líbila lépe...
°°°
POUTNÍK DOSTAL VŠUDYBUDA
ZA VŮDCE...
I vyšel sem od sebe sám a ohlédati se počal, mysle, odkud a jak začíti.
Vtom ihned nevím kde se tu vezme člověk jakýsi křepkého chodu, obratného vzhledu! a řeči hbité, takže mi se nohy, oči, jazyk, vše na obrtlíku míti zdál...
Ten přivina se ke mně, odkud a kam bych měřil, dotazoval se...
Já, že sem z domu svého vyšel a
v světě se provandrovati a něco zkusiti umysl mám...
Schváliv mi to:
„Kde pak vůdce jakého máš?“
řekl. Já odpověděl:
„Žádného nemám, Bohu a svým očím se důvěřují, že mne nezavedou.“
„Nespravíš nic,“ řekl on.
„Slýchal-lis kdy co o Kreťanském labyrintu?“
,,Slýchal cosi,“ dím. On zase:
„Zázrak světa byl, stavení z tak mnoha pokojů, přihrad, průchodišť vzdělané, že kdo se bez průvodčího do něho pustil, vždycky sem a tam chodě a motaje se, nikdý ven netrefil...
Ale to žert byl proti tomu, jak sám světa tohoto labyrint, zvláště nyní, spořádán jest. Neradímť, věř mně zkušenému, samotně se tam pouštěti,“
„A kde pak takového vůdce vzíti mám?“ řekl sem.
Odpověděl: „Já sem na to, abych takové, kteří něco shlédnouti a zkusiti žádají, prováděl a jim, kde co jest, ukazoval: protož sem tobě také vstříc vyšel.“
Já podivě se: „I kdo jsi ty,“
řekl sem, „můj milý?“ Odpověděl:
„Jméno mé jest Všezvěd, příjmím Všudybud, kterýž všecken svět procházím, do všech koutů nahlédám, na každého člověka řeči a činy se vyptávám; co zjevného jest, vše spatřuji, co tajného, vše slídím
a stíhám.“
Sumou beze mne nic se díti nemá,
ke všemu dohlédati má jest povinnost: a ty půjdeš-li za mnou, uvedu tě do mnohých tajných míst, kamž by ty sic nikdá netrefil...
Já slyše řeči takové, počnu sám v sobě vesel býti, že sem takového vůdce našel: a prosím ho, aby tedy sobě práce nevážil mne skrze svět provésti...
Odpověděl: „Jak jiným v tom rád sloužím, tak i tobě;“
a ujav mne za ruku: „Podmež,“ řekl.
I šli sme; a já řekl: „Nu rád se podívám, jaký jest toho světa běh, a také-li v něm co jest, čehož by se člověk bezpečně držeti mohl.“
To slyše tovaryš můj, zastavil se a řekl: „Příteli, jdeš-li ty tím umyslem, ne aby věci náše spatře obliboval, než aby o nich dle rozumu svého soud vynášel, nevím, jak by s tím královna náše,
Její Milost, spokojena byla.“
„I kdo je to královna váše?“ dím já. Odpověděl: „Ta, kteráž všecken svět a běh jeho řídí, od končin až do končin: slove Moudrost, ač někteří mudrlanti Marnost ji říkají...
,,Pravímť tedy časně, když tam choditi a prohlédati budeme, nemudruj nic: sic by sobě tu i jinde ledcos utržil, a já třebas vedlé tebe. "
°°°
MÁMENÍ SE PŘITOVARYŠILO...
A tu když on se mnou mluví, hle, teď po straně jakýsi — nevěděl sem, muž-li či žena k nám se přiloudě di:
„Všudybude, kam s timto pospícháš?“
„Do světa ho vedu (dí on), prohlédnouti jej žádostiv jest.“
„A proč beze mne? (řekl onen zase). Víš, že tvá prováděti, má ukazovati,
co kde jest, jest povinnost.
Nebo Její Milosti královny vůle není, aby kdo do království jejího vejda, sám sobě, co vidi a slyší, dle líbosti vykládal a něco tu mudroval: než aby se jemu, co a k čemu která věc jest, povědělo, a on na tom přestal.“
Odpověděl Všudybud:
„Zdaž každý tak drzím jest, aby s jinými zaroveň na řádech našich přestati neměl?
Než tento tuším uzdy potřebovati bude. Dobře, podiž!“
Takž se k nám připojil a šli sme...
°°°
...,, Na to já: „Šťastně by mi tě Bůh za průvodčího dal, milý příteli, jestliže to pravé jest.
Nebo já se proto do světa pouštím, abych sobě vyhlídl, co by v něm nejbezpečnějšího a nejpotěšenějšího bylo, toho abych se chytil: tebe tedy takového rádce maje, snáze sobě vybrati moci budu.“
„O tom nepochybuj,“ řekl on.
„Neb ač v království našem všecko znamenitě ušlechtile spořádané a veselé uhlédáš, a že se všechněm královny naší poslušným dobře vésti může, porozumíš:
Však vždy, pravdať jest, jedno povolání a obchod; nad druhý víc pohodlí a zvůle“ má; budeš sobě ze všeho, co budeš chtíť, vybrati moci...
Jáť všecko, co jak jest, vyložím.“ I dím: „Jak pak tobě říkají?“ Odpověděl: „Jméno mé jest Mámení.“
°°°
POUTNÍK UZDY A BRYLLÍ DOSTAL...
To já slyše, zhrozím se; a co sem to k hříchu za tovaryše dostal, sobě myslím. První onen(tak sobě to mysl má rozbírala) o jakés uzdě mluvil, tento se Mámením jmenuje, královnu svou Marností mi (ač neopatrným tuším vybleknutim) jmenoval: co pak to?
A když já tak mlče a sklopě oči jdu a nohami nechtivě jakst pokračují, Všezvěd: „Co, vrtochu?,“dí,
„tušímf se nazpět chut dělá?“
A než já co odpovím, anť mi na krk uzdu jakous vhodí, jejíž udidla pojednou mi se do ust vklouzla;
a on: „Nu, již mi povolně půjdeš,“ dí, „kams začal.“
I pohledím sobě na tu uzdu, a aj,
sšitá byla z řemení Všetečnosti,
a udidla její byla z železa
Urputnosti v předsevzetích,
a porozuměl sem, že k prohlédání světa ne jako prvé dobrovolně půjdu, ale těkavostí a neukojitedlností mysli své násilně tažen budu...
Vtom druhý vůdce z druhého boku:
,,A já tobě tyto okuláry,“ dí,
„daruji, skrze něž se na svět
dívati budeš.“
I vstrčil mi brylle na nos, skrze něž já hledě, hned všecko před sebou jinak vidím. Měly zajisté tu moc (jakž sem potom mnohokrát zpruboval), že skrze ně hledícímu věc daleká blízká a blízká daleká; malá veliká a veliká malá; mrzutá krásná a krásná mrzutá; černá bílá a bílá černá etc. se zdála...
I pozozuměl sem, žeť sobě nezle Mámení říkati dá, když takové brylle dělati a lidem vstavovati umí...
Byly pak brylle ty, jakž sem potom vyrozuměl, z skla Domnění vykroužleny; a rámcové, v nichž byly ufasované, byli z rohu, jenž Zvyk slove...
Vstrčil mi je pak, na mé štěstí, křivě jaksi: takže mi plně na oči nedoléhaly, a já hlavy přizdvihna a zraku podnesa, čistě přirozeně na věc hleděti sem mohl...
Čemuž sem rád byl a sám v sobě myslil: Ač ste mi usta sevřeli a oči zastřeli, věřím však svému Bohu, že mi rozumu a mysli nesvážete...
Půjduť a podívám se, co pak ten svět jest, na nějž paní Marnost chce, aby se hledělo, avšak vlastníma očima aby se nehledělo...
°°°
LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE,
to jest
SVĚTLÉ VYMALOVÁNÍ,
kterak v tom světě a věcech jeho všechněch nic není než matení a motání, kolotání a lopotování, mámení a šalba, bída a tesknost,
a naposledy omrzení všeho a zoufání:
ale kdož doma v srdci svém sedě,
s jediným Pánem Bohem se uzavírá,
ten sám k pravému a plnému mysli upokojení a radosti že přichází...
~~~
Jan Amos Komenský
Labyrint světa a ráj srdce
Vlad i mir
Člen
- Okres
- Pezinok
Ľudovít Štúr - Dielo
Ide o súbor najvýznamnejších prác Štúra, o ktorých sme sa učili na hodinách slovenčiny a literatúry, zoradených v chronologickom poradí. Čo je na tom zaujímavé? V podstate všetko, ale vypichnem tieto body:
- už ako 28 ročný sa snaží o kodifikáciu slovenčiny. Viete si dnes predstaviť nejakého dnešného 28 ročného človiečika, ktorý by toto dokázal riešiť na takej úrovni? To mimochodom ukazuje, že dakedy boli ľudia oveľa skôr dospelí...
- už v rokoch meruôosmych videl, že českí bratia sa prikláňajú k Nemecku, ktovie čo by povedal dnes...
- už vtedy videl praktiky židovstva, ktovie čo by povedal dnes...
- zaujímavý je jeho "prerod" v oblasti slovanstva, keď na začiatku knihy (koniec 30.tych rokov) píše o nevyhnutnosti samostatných literatúr jednotlivých slovanských kmeňov a potom v diele Slovanstvo a svet budúcnosti dospel až k tomu, že by sme sa mali zjednotiť s Ruskom, resp mali by sme ísť pod jeho ochranný plášť, lebo inak to bude mať v budúcnosti nedobrý vplyv, možno až katastrofických rozmerov pre jednotlivé štáty. Ktovie čo by povedal dnes...
Je to pomerne náročné čítanie, ale stojí za to.
Ide o súbor najvýznamnejších prác Štúra, o ktorých sme sa učili na hodinách slovenčiny a literatúry, zoradených v chronologickom poradí. Čo je na tom zaujímavé? V podstate všetko, ale vypichnem tieto body:
- už ako 28 ročný sa snaží o kodifikáciu slovenčiny. Viete si dnes predstaviť nejakého dnešného 28 ročného človiečika, ktorý by toto dokázal riešiť na takej úrovni? To mimochodom ukazuje, že dakedy boli ľudia oveľa skôr dospelí...
- už v rokoch meruôosmych videl, že českí bratia sa prikláňajú k Nemecku, ktovie čo by povedal dnes...
- už vtedy videl praktiky židovstva, ktovie čo by povedal dnes...
- zaujímavý je jeho "prerod" v oblasti slovanstva, keď na začiatku knihy (koniec 30.tych rokov) píše o nevyhnutnosti samostatných literatúr jednotlivých slovanských kmeňov a potom v diele Slovanstvo a svet budúcnosti dospel až k tomu, že by sme sa mali zjednotiť s Ruskom, resp mali by sme ísť pod jeho ochranný plášť, lebo inak to bude mať v budúcnosti nedobrý vplyv, možno až katastrofických rozmerov pre jednotlivé štáty. Ktovie čo by povedal dnes...
Je to pomerne náročné čítanie, ale stojí za to.
Mek Cintoš
Známy člen
Tady je asi třeba rozlišovat mezi "českími bratiami" a českými (momentálně podpindosími) "elitami" (původem vesměs pejzatými). Také je třeba rozlišovat mezi snahou o pochopení a navázání rovnocenných vztahů a lezením do prdele za účelem získání vlastních výhod.
dasa
Známy člen
Napoleonovo tažení na Rus 1812
Jevgenij Viktorovič Tarle,
Napoleonovo tažení na Rus 1812 | Hlavní členění |TRIGON
Praha, Naše vojsko, 1948, 368, 1. vyd., 8°, Váz.s Ob.
www.trigon-knihy.cz
Dočetl jsem teď velice zajímavou knihu:
Legenda o grálu
Kniha má neskutečný přesah, při její četbě jsem objevil (nebyly tam implicitně) závažné paralely s husitstvím i mnoho věcí, které souvisí s látkou KSB. Nemohu Vám neopsat jen malou část ale je tam i tak neskutečně krátce a jednoduše definován základní problém lidské (Lidské) morálky :
´´Přijetím stínu se přirozeně nemyslí, že by se člověk musel obzvlášť snažit konat zlo. To se většinou stane samo. Důležité však je zlo jako takové rozpoznat, což není vždy tak jednoduché, neboť obvykle nepotkáváme ďábla s rohy a koňským kopytem nebo v podobě nebezpečného hada, kterému jde člověk raději z cesty, ale v mnohem neškodnější, dokonce svůdné podobě. Často je skrytým zlem něco, co je považováno za zvláště dobré, stejně jako se občas jeví jako zlé něco, co je v podstatě dobré nebo to k dobrému vede. Proto nejde jednou pro vždy lidské chování označit za dobré nebo zlé. Toto relativizování pojmů nicméně neznamená setření rozdílu, neboť v duši existuje vrozený (nebo lépe Bohem daný - moje poznámka) vnitřní smysl pro správné a nesprávné, jehož soud je nezvratný. Tuto instanci, kterou bychom mohli označit jako archetypový citový nebo hodnotový soud, v našem vyprávění představuje grál. Zkušenosti odpovídá skutečnost, že v člověku existují protikladné tendence; jako v přírodě, ke které přísluší, působí i v něm konstruktivní i destruktivní síly.´´
Já dodám, že úkolem Člověka je nalézt správnou míru - v alegorii příběhů středověkých legend je tomuto úkolu alegoricky přiřazen svatý Grál.
Knihu vřele doporučuji všem trochu obeznámeným s dílem C. G. Junga. Tak podnětné čtení jsem nezažil od četby ´´Základů sociologie´´.
Legenda o grálu
Kniha má neskutečný přesah, při její četbě jsem objevil (nebyly tam implicitně) závažné paralely s husitstvím i mnoho věcí, které souvisí s látkou KSB. Nemohu Vám neopsat jen malou část ale je tam i tak neskutečně krátce a jednoduše definován základní problém lidské (Lidské) morálky :
´´Přijetím stínu se přirozeně nemyslí, že by se člověk musel obzvlášť snažit konat zlo. To se většinou stane samo. Důležité však je zlo jako takové rozpoznat, což není vždy tak jednoduché, neboť obvykle nepotkáváme ďábla s rohy a koňským kopytem nebo v podobě nebezpečného hada, kterému jde člověk raději z cesty, ale v mnohem neškodnější, dokonce svůdné podobě. Často je skrytým zlem něco, co je považováno za zvláště dobré, stejně jako se občas jeví jako zlé něco, co je v podstatě dobré nebo to k dobrému vede. Proto nejde jednou pro vždy lidské chování označit za dobré nebo zlé. Toto relativizování pojmů nicméně neznamená setření rozdílu, neboť v duši existuje vrozený (nebo lépe Bohem daný - moje poznámka) vnitřní smysl pro správné a nesprávné, jehož soud je nezvratný. Tuto instanci, kterou bychom mohli označit jako archetypový citový nebo hodnotový soud, v našem vyprávění představuje grál. Zkušenosti odpovídá skutečnost, že v člověku existují protikladné tendence; jako v přírodě, ke které přísluší, působí i v něm konstruktivní i destruktivní síly.´´
Já dodám, že úkolem Člověka je nalézt správnou míru - v alegorii příběhů středověkých legend je tomuto úkolu alegoricky přiřazen svatý Grál.
Knihu vřele doporučuji všem trochu obeznámeným s dílem C. G. Junga. Tak podnětné čtení jsem nezažil od četby ´´Základů sociologie´´.
Naposledy upravené:
Atom
Známy člen
Po přečtení příspěvku, mi naskočilo: Svatý grál = je lidské svědomí (to co máme každý již dané od počátku, ale nedohlédneme na začátku cesty, jak cenné je to - vlastně nejcennější).
J
JolnyC
Výborný doplnok ku KSB. Najviac ma zaujala ctnosť neúmyselnosť. Zatiaľ som v polke knihy.
Celovek
Známy člen
na temu ktoru nacal SlavJanIn - cestovatelstvo nie komercne ale ludsky odporucam knihy od Svetozara Krna - autor kombinuje v knihach vypravy, mytologiu, historiu daneho statu, narodov cim sa citatel dostava do hlbky narozdiel od beznych cestovatelskych knih typu z bodu A do bodu B... aj tu vynikne rozdiel medzi autorom s kaleidoskopickym a mozaikovym videnim sveta.
sk.wikipedia.org
Svetozár Krno – Wikipédia
My Slovania pred 2000 rokmi od Metoda Nečasa z roku 1946.
www.databazeknih.cz
Autor v tomto diele rozoberá slovanské a germánske kmene z obdobia okolo roku 300pnl až po 6.storočie k údajnému veľkému sťahovaniu národov. Okrem iného vychádza aj z pôvodných prameňov starých rímskych a gréckych historikov Tacita a Strabóna. Tiež na príklade novodobejších historikov (a to aj nemeckých!) uvádza, že historické interpretácie z daného obdobia neboli vždy tak jednoznačné ako je tomu teraz pri silne germanizovanej histórii.
Vyberiem len niekoľko autorových tvrdení:
-v Ríme nemali veľmi uchopený pojem národ v etnickom význame. Tacitus bral Germániu ako územie. Pri opise jednotlivých národov na tomto území rozlišoval a niekedy aj nevedel či ich má zaradiť ku skutočným Germánom alebo nie.
-Rozoberá rímsky pojem Suevi ako rímske pomenovanie pre Slovanov celkovo a ako z neho mohlo vzniknúť aj Slávi aj Švábi. Čo je hlavný kameň úrazu pri neskorších historikoch, kedy automaticky berú Suevov ako kmeň germánsky lebo predsa z toho vznikli Švábi.
-Spochybňuje veľké sťahovania národov, nie len to v 5-6 storočí na základe toho, že sa menili hlavne pomenovania pre jednotlivé národy ako národy samotné. Nezmyselnosť vznikania veľkého národa z ničoho a nezmyselnosť sťahovania sa veľkého národa, ktorý sa živil poľnohospodárstvom. Z ničoho nič zanikajú a následne sa tam objavujú rovnako veľké národy len s iným pomenovaním a to sa opakuje.
-Germánske ( skutočne nemecké) kmene, ktoré prichádzali do styku s Rimanmi boli podľa autora vojenské družiny ku ktorým neskôr pridávali ľudia odvšadiaľ - medzi nimi aj pôvodom Slovania. Vojenská elita a kultúra sa držala germánska. Prebiehala tu prvá germanizácia. Stávalo sa, že vo vojenských oddieloch bolo postupom času pôvodných Germánov minimum.
Etymologická gymnastika slov je autorom logicky vysvetľovaná.
Na podloženie niektorých tvrdení vychádza aj z iných autorov, ktorých v knihe cituje a uvádza zdroj. (Čo knihe veľmi pridáva na hodnote, lebo niektorí moderní autori venujúci sa slovanskej minulosti s tým majú nejaký problém.)
Niekedy len poukazuje na logické nezrovnalosti oficiálnej histórie a ponúka vlastné hypotézy.
Kniha má vďaka tomu veľkú pridanú hodnotu. Odporúčam.
My Slovania pred 2000 rokmi - kniha
V školách nás učia, že naši predkovia Slovania sem do strednej Európy prišli až niekedy v 6. storočí. To ale nie je pravda. Už i len dôkladnejšie a po... od Metod Nečas
www.databazeknih.cz
Autor v tomto diele rozoberá slovanské a germánske kmene z obdobia okolo roku 300pnl až po 6.storočie k údajnému veľkému sťahovaniu národov. Okrem iného vychádza aj z pôvodných prameňov starých rímskych a gréckych historikov Tacita a Strabóna. Tiež na príklade novodobejších historikov (a to aj nemeckých!) uvádza, že historické interpretácie z daného obdobia neboli vždy tak jednoznačné ako je tomu teraz pri silne germanizovanej histórii.
Vyberiem len niekoľko autorových tvrdení:
-v Ríme nemali veľmi uchopený pojem národ v etnickom význame. Tacitus bral Germániu ako územie. Pri opise jednotlivých národov na tomto území rozlišoval a niekedy aj nevedel či ich má zaradiť ku skutočným Germánom alebo nie.
-Rozoberá rímsky pojem Suevi ako rímske pomenovanie pre Slovanov celkovo a ako z neho mohlo vzniknúť aj Slávi aj Švábi. Čo je hlavný kameň úrazu pri neskorších historikoch, kedy automaticky berú Suevov ako kmeň germánsky lebo predsa z toho vznikli Švábi.
-Spochybňuje veľké sťahovania národov, nie len to v 5-6 storočí na základe toho, že sa menili hlavne pomenovania pre jednotlivé národy ako národy samotné. Nezmyselnosť vznikania veľkého národa z ničoho a nezmyselnosť sťahovania sa veľkého národa, ktorý sa živil poľnohospodárstvom. Z ničoho nič zanikajú a následne sa tam objavujú rovnako veľké národy len s iným pomenovaním a to sa opakuje.
-Germánske ( skutočne nemecké) kmene, ktoré prichádzali do styku s Rimanmi boli podľa autora vojenské družiny ku ktorým neskôr pridávali ľudia odvšadiaľ - medzi nimi aj pôvodom Slovania. Vojenská elita a kultúra sa držala germánska. Prebiehala tu prvá germanizácia. Stávalo sa, že vo vojenských oddieloch bolo postupom času pôvodných Germánov minimum.
Etymologická gymnastika slov je autorom logicky vysvetľovaná.
Na podloženie niektorých tvrdení vychádza aj z iných autorov, ktorých v knihe cituje a uvádza zdroj. (Čo knihe veľmi pridáva na hodnote, lebo niektorí moderní autori venujúci sa slovanskej minulosti s tým majú nejaký problém.)
Niekedy len poukazuje na logické nezrovnalosti oficiálnej histórie a ponúka vlastné hypotézy.
Kniha má vďaka tomu veľkú pridanú hodnotu. Odporúčam.
Teď jsem si vzpoměl na jednu knížku, kterou jsem četl snad před 40ti lety a ve světle znalostí KOB to stojí za přečtení.
Jestli to někdo bude číst, tak si sami zkuste předpovědět, jaké bude to 7. zasvěcení.
Sedmé zasvěcení
Edmund Niziurski
Jestli to někdo bude číst, tak si sami zkuste předpovědět, jaké bude to 7. zasvěcení.
Naposledy upravené:
Začal jsem číst knihy Idriese Shaha (Šáha) , mnoho knih KSB odkazuje na jeho knihu Súfismus, ta bohužel nebyla do českého jazyka přeložena. Odkazuji zde na dvě tenké knížečky s krásnými a moudrými příběhy Súfiú:
www.databazeknih.cz
www.databazeknih.cz
Vřele doporučuji. I když musím přiznat, že některé příběhy se mi bohužel rozklíčovat a pochopit nepodařilo.. Tak snad v příštím čtení.
Moudrost hlupáků - kniha
Pečlivě vybraná sbírka ilustrativních příběhů, vyprávění a anekdot, které ilustrují zkušenostní filosofii a vyučovací postupy používané v súfijském uč... od Idries Shah
www.databazeknih.cz
Příběhy dervišů
I přes časový a geografický odstup přitahují súfijské příběhy již po staletí pozornost čtenářů západní kultury.Súfismus, mystická tradice islámu, před... od Idries Shah
www.databazeknih.cz
Vřele doporučuji. I když musím přiznat, že některé příběhy se mi bohužel rozklíčovat a pochopit nepodařilo.. Tak snad v příštím čtení.
dasa
Známy člen
- krásně je tady vidět i práce tajných služeb a manipulace medií s davem
TAJOMSTVO SMRTI RUDOLFA HESSA. Denník dozorcu Spandau
Rudolf Hess je jednou z najtajomnejších osobností nacistickej ríše. Nielen jeho život je zahalený rúškom tajomstva, ale aj okolnosti jeho smrti vo väznice Spandau v roku 1987. Stále sa vedú debaty o tom, či spáchal samovraždu, alebo bol zabitý agentmi spravodajských služieb.Autor knihy, sovietsky dozorca väznice v Spandau, uskutočnil vlastné podrobné historické vyšetrovanie a dospel k neočakávaným záverom, ktoré objasňujú skutočné okolnosti smrti "zástupcu Führera".
…V super spoľahlivej väznici Spandau v Berlíne bol dlhé roky iba jeden väzeň – Rudolf Hess. Na základe rozhodnutia Norimberského tribunálu si tu odpykávali trest veľkoadmiráli Karl Dönitz a Erich Raeder, Baldur von Schirach a ďalší. Všetci už dávno slúžili a iba Hess zostal vo väzení. Každý deň opustil svoju celu na dlhú prechádzku, ktorú skončil v záhradnom domčeku, ktorý mu postavili na väzenskom dvore. V tento deň vošiel Hess ako obvykle do domu, vojak za sebou zamkol dvere. Hessské stráže boli postupne prenášané armádou spojeneckých armád: USA, Francúzska, ZSSR a Veľkej Británie. 87. august bol anglický…
Peter Peto
Člen
Dostala sa mi do rúk táto kniha. Veľmi zaujímavé čítanie o politických vraždách.
Kapustor
Člen
- Okres
- Bratislava
Neviete si niekto spomenut z hlavy, v ktorej casti Zakladov sociologie bol popisany "efekt opici pracky"?