Ano, celý Jurův příspěvek podle mě míří správným směrem. Myslím si, že je třeba u označení "VP SSSR" rozlišovat:Hlavní otázkou však je, jestli samo použití slov či zkratky Vnitřní prediktor (VP) je nutnou podmínkou k tomu, že nositel této zkratky byl automaticky držitelem konceptuální moci? Spíše bych řekl, že nikoliv.
Tj. konceptuální moc je vyjádřená jinými principy...
Na jedné straně je pojem-funkce, kterou toto označení nese, tzn. v tomto případě skupinu lidí, která predikuje a programuje budoucí vývoj ruské společnosti směrem k souborné sociálně spravedlivé Rusi. Označit se takto je velmi odvážné a zodpovědné. Taková skupina lidí se může měnit, nemá žádné psané stanovy, členství se neuděluje, získává se (a ztrácí) znalostmi a působením... Toto sebeoznačení má podle mě naprosto stejné mystické důsledky jako způsob zacházení s texty KSB podle copyleftu...
Na druhé straně je to registrovaná autorská značka, kterou se tento pojem-funkce stal v okamžiku, kdy si ho nechal v britské jurisdikci registrovat Veličko. Podle mě tím Veličko ponížil pojem-funkci VP SSSR o několik řádů na "trapný" chráněný pseudonym.
Pro představu je to podle mě podobné, jako kdyby si Kiska nechal zaregistrovat značku např. "hrdina Velké vlastenecké války" nebo "slovenští vlastenci". Ve chvíli, kdy by Jardob s Popolvárem vydali knihu s autorstvím "autorského kolektivu slovenských vlastenců", tak by je Kiska zažaloval, že mu ukradli značku... Z hlediska autorského práva by soud vyhrál. Z hlediska morálního by pojem-funkci slovenského vlastenectví neskutečně pošpinil a ponížil.