K tomu začátku, to už okomentoval Atom, tady se vede diskuse o tom, jak hodnotíme to, co Blahýnka nabízí a neznamená to, že mu nikdo nepodává ruku ke spolupráci. Už jen to, že vyvolal takovou diskusi znamená, že je s čím pracovat.
Tak především, je otázkou, jestli se bavíme o tom, jak by to mělo vypadat v konečném důsledku, tedy kam se směřuje, nebo o přechodných opatřeních na cestě k cíli.
Zavedení nepodmíněného příjmu je podle mne však cestou k degradaci. A proboha nemá to nic společného se starobním důchodem. Je snad rozdíl, když člověk celý život pracoval, podílel se na rozvoji své společnosti a má tudíž nárok na zajištěné stáří. Přičemž mu nikdo nebrání, má-li dost sil, chuti a možností dál pracovat.
V současné době by ten nepodmíněný příjem neměl jiné funkce, než předhodit lidem ohlodanou kost fakticky v podobě parazitického příjmu. Nic jiného to totiž není. Takže by se ti velcí paraziti měli nač vymlouvat, vždyť vy jste stejní jako my. Až na to, že by ti dole dál třeli bídu s nouzí a ti nahoře je dál odrbávali. Je to stejné jako s těmi úroky, kdy lidé trvají na tom, že chtějí úročené své vklady v bankách. Dostanou pár drobných a fakticky tím legalizují parazitické příjmy burzovních spekulantů a bank založených na úrocích a hrátkách s cennými papíry.
Nevím, nakolik jsou lidé schopni pochytit to, co ve svém úryvku popsal zcela jasně Makarenko. Jestliže lidé nemají vizi, proč pracovat a kam chtějí směřovat, jestliže se na tom nemohou (a obvykle na začátku ani nechtějí) podílet, je z nich kolonie Kurjaž. A takoví dobrovolně nikdy pracovat nebudou, protože si prostě nikdy nevyzkouší, co by jim práce mohla přinést. Já vám povím, že dnes už do firem nechtějí přijímat mladé pracovníky, protože je to obvykle zbytečná snaha. Oni odpracují dva tři měsíce, nebo třeba i rok a skončí. To je to pedagogické působení dnešní společnosti. Dokonce ani v té práci totiž nevidí své uplatnění, protože jim dnešní výplata nestačí k tomu, aby si zajistili bydlení, aby mohli založit rodinu a tak se jako ty děti v Kurjaži snaží někde urvat si lepší kousek k obědu, zkouší to a ono, a ve výsledku degraduje celá společnost.
Další věcí, kterou Makarenko popisuje je ta skutečnost, že vždy tu budou práce, které nejsou tvořivé, ale udělat se prostě musí. Proto vytvořil ty kombinované oddíly, které dětem umožňovaly, aby se jednak naučily odpracovat si to, co je potřeba, a to v co možná nejvyšší kvalitě, a zároveň si jinde měly možnost vyzkoušet práci tvůrčí, organizační a tak dále. V nové společnosti lidé musí pracovat všichni, jen méně! Jinak by to byli opět paraziti. Jenže ta společnost musí být organizována na zcela jiných základech, ne na těch kapitalistických, ale bolševických, s uplatňováním dialektiky při organizování života, který je proměnlivý a je nutné ho neustále přizpůsobovat a nelpět na dogmatech.